Dobrý den, studuji elektrikáře na jedné nejmenované škole v Pardubickém kraji. Každý druhý týden máme odborný výcvik, kde jen tak mimichodem často pájíme klidně i na 40 let starých trafopájkách a vybavení školy se celkově zaseklo někde v 80. letech minulého století. To, že se s takovým vybavením v praxi už nikdy pravděpodobně nesetkám a nebudu tím pádem umět zacházet s vybavením novým reději nechme stranou. Nejvíce mě totiž děsí to, že se zde používá starý olovnatý cín (62% Sn, 37 % Pb), se kterým pájíme bez jakéhokoliv odsávání splodin. Asi zde nemusím říkat, že je při práci s tímto cínem (zejména při jeho odsávání ze starých spojů) všude okolo mě olovnatý prach, který samozřejmě i vdechuji. Je to bezpečné? Pokud vím, tak je olovnatý cín díky EU dost regulovaný a smí se používat jen velmi omezeně. Silně tedy pochybuji, že je jeho použití ve škole povolené a pokud, tak zcela jistě pouze s kvalitním odsáváním spoldin, které na této škole ale neexistuje a nikdy pravděpodobně ani exitovat nebude. Je má doměnka s regulací olovnatého cínu ve školách pravdivá, nebo se mýlím? Na internetu jsem o tom bohužel nic nenašel. Opravdu se bojím, že když pravidelně budu vdechovat olovnatý prach, tak z toho dříve, nebo později budu mít nějaké zdravotní komplikace...
PS: Vím, že s olovnatým cínem se dělá o poznání lépe, než s cínem bezolovnatým. Já ale budu raději, pokud mi práce půjde hůře, ale přežiju jí bez kompikací...
11x
Olovo se při pájení dostává do vzduchu naprosto nepatrně, to není ten důvod, proč bylo zakázáno. Zakázáno bylo, že se pak ty olovem pájené věci někde vyhodí a olovo se nakonec rozptýlí do přírody. Ale v porovnání s tím, že mezi lety 1920 a 1990 se používaly olovnaté benzíny, miliony tun olova vyletělo přes výfuk do vzduchu a nyní nenajdeš jediný kousek Země, kde by nebylo olovo, tak ten olovnatý cín je proti tomu naprosto bezpečný.
9x
Zkusím trochu jinak.. spolehlivost spje udělaného olovnatým cínem je oprotí bezolovnatému tak zásadní, že se výhradně používá v letectví, kosmonautice a lékařství.. myslíš že tě ohrožuje při cestě letadlem nebo přístroj v nemocnici pájený olovnatým? Já s ním pracuji již 64 roků a zatím nemám újmu...
V letadle a dalších věcech mě olovnatý cín samozřejmě neohrožuje, protože s ním nepřicházím do přímého kontaktu. Jak už jsem zde psal, tak olovnatý cín samozřjmě lepší je a do jisté míry jeho vlastnosti dodnes nebyla nahrazeny. Ono se s ním v k tomu přizpůsobených podmínkách bezpečně pracovat samozřejmě dá, takové podmínky u nás ve škole ale zcela jistě nejsou...
a dovedš si představit pájet olověný plášť kabelu pájet bezolovnatým cínem, který má vyšší tavící teplotu? Nedovedeš protože by jsi nevedl tuto debilní diskuzi a nevnucoval pořád svůj názor daleko starším a zkušenějším. Vypadá to že máš na škole všechny za blbce..Tak přejdi jinam..
6x
2. Už ti řekli, že tě může elektřina zabít?
3. Třeba je ještě čas uvažovat o nějakém bezpečnějším oboru.
4. Jako slaboproudař považuji pájení bezolovnatým cínem za podobnou hloupost, jako čůrat proti větru.
1. Na exkurzi jsem ve škole bohužel nebyl, protože škola nic takového nevede. I kdybych na exkurzi ale byl, tak téměř jistě nezjistím, jaký cín se zde používá.
2. O nebezpečnosti elektrické energie samozřejmě vím, když se k ní ale nechováte jako deb*l a snažíte se předcházet nehodám, tak vám pravděpodobně nic neudělá. To do jsté míry teda platí i o tom olovu, když nám ale škola nenabídne ani pitomé odsávání, tak tento argument bohužel ztrácí smysl...
3. Za předpokaldu, že budete dodržovat zásady bezpečnosti práce (k čemuž nás škola prozatím teda moc nevede), tak je elektrikář relativně bezpečné povolání...
4. Olovnatý cín samozřejmě lepší je a jeho vlastnoti do jisté míry dodones stále nebyly nahrazeny, je ale zbytečné ho cpát do každé hovadiny. Ono se s ním samozřejmě bezpečně pracovat dá a já bych proti němu nic neměl, kdyby nám pro jeho použití škola zařídila vhodné podmínky...
3x
Buďte rád že můžete pracovat s olovnatou pájkou, protože proč si komplikovat učení. Nejlépe se naučíte od jednoduchých věcí ke složitějším. Bezolovnatá je primárně určená pro výrobky prodávané laikům kteří neumí (nechcou) vše po té poslat na recyklaci.
Trafopajky které ještě fungují po tolika letech jsou důkazem že byly kvalitně vyrobené. Po škole stejně občas trafopájku budete používat .
3x
školní pracoviště podléhá hygienickým normám, pokud máte pochyby, stačí se poradit na KHS případně dát také podnět.
co se týká aktuálního vybavení dílen školy, tam zase podnět na ČŠI. to yb mělo vést ke zlepšení stavu, nevidím na tom nic špatného. na druhou stranu některé látky se dnes ve škodlivosti trochu přeceňují, olovo, azbest... škodlivější je například dlouhé vysedávání třeba u počítače. snad chápete jak to myslím.
3x
Zachovejte paniku, nejhorší je smrt z leknutí. Je mi bez mála 3/4 století. Z té doby jsem s olovnatým cínem pracoval 25 let (pravda - nikoliv denně, ale často). Žádné následky nemám.
Je to podobné strašení lidí, jako se rtutí a azbestem. Kolik znáte lidí, kteří mají z těchto látek zdravotní problém?
jako dite do odstehovani cca 23 roku pil vodu ,kde podstatna cast potrubi byla olovena ,je 59 a nic nepocituji.
Pro uklidneni rodice v tom baraku jeste ziji,cast potrubi pri rekonstrukci se vymenila v 2010 ale pod kachlikama zustal hlavni privod ze sklepa v olovu. Otec 87 / mamka 83 . A chutna jim.
Jako dite jsem si hral s rtuti a to nemyslim rozbity teplomer.
P.S: nejhorsi smrt z vydeseni 
)
2x
Na naučení se základům pájení je trafopájka skvělý nástroj. Ostatně dá se s ní pájet skoro cokoliv od tlustých drátů (teda ty úplně tlusté jako 4 mm2 už jsou trochu problém, ale 2.5 se ještě dá a 1.5 je naprosto v pohodě) po větší SMD součástky (což je zase určitý fortel, když pájecí smyčka je tak přes 3 nožičky). Dá se s ní dostat i do stísněných míst, přívody jsou studené, takže nic neopálíte (až budete dělat s mikropájkou, tak to poznáte). To, že klasická trafopájka vydržela 40 let používání učni jistě svědčí o její kvalitě. (Nedalo mi to, a kouknul jsem se, trafopájka, co mám v práci, má na inventární kartě zařazení 15.4.1989 za 113.22 korun, to je nějakých 35 let, a z dnešního pohledu docela směšná cena, no ale tady nedostává takový záhul jako na učňáku.) Ale hlavně na úplné základy je nesmysl, abyste pracovali s nějakou profi pájecí stanicí, to by mělo přijít až další roky (v duchu vybavení školy to asi bude ERS50 (což znamená něco jako Eletronická Regulovaná Spájkovačka s výkonem 50W) což je taky naprostá klasika, která vydrží i učně). A to samé bude s ostatním vybavením. Pak teprve by mohlo přijít něco současnějšího, nějaké ty horkovzdušné pájky a podobné výdobytky, které jsme ve škole nepotkali (no ale já jsem elektromechanik a ne elektronik). Jinak výpary jsou daleko víc z tavidla. Kalafuna je celkem v pohodě, ale používají se i jiná. Pokud jde o cín nebo olovo, tak to spíš od toho máte špinavé ruce, a ty si před jídlem snad umejete (něco se asi vstřebá kůží, ale drama bych z toho nedělal). My teda ve škole neměli trubičkový cín, ale normální plný drát, kalafuna se musela přidávat. A to nemluvím o tom, že jsem doma začínal se slitinou Sn40Pb (což nebyla eutektická slitina, až pozdějc jsem pochopil, proč se mi s tím tak blbě pájelo (kromě toho, že jsem se to tehdy teprve učil), prostě tohle se tehdy prodávalo), co jsme měli ve škole to nevím, nikdy jsem od toho neviděl obal (očekával bych Sn60Pb nebo něco takového když ne Sn63Pb).
Úvahy na téma olovnatá versus bezolovnatá pájka by byly na dlouho, byly na to téma i nějaké doktorské práce. Takže to tady nevyřešíme, prostě jsme se kvůli 1% ze světové spotřeby olova v elektrotechnice (těch zbylých 99 jsou akumulátory) vzdali létama prověřené techniky a teď vymýšlíme, jak to udělat bez toho olova, aby to nějak fungovalo. Teda to byl stav, v době, kdy jsem studoval vysokou, dneska je to už snad nějak vyřešené.
S praxí na učňáku jsme začínali v prváku 3 dny během 2 týdnů, to byl zámečnický výcvik. To mě vyloženě štvalo, chci být elektrikář a namísto toho tady musím řezat a pilovat. (Elektronici měli ty zbylé 2 dny. A nevím, kdo byl v naší dílně druhý týden.) Pak ve druháku jsme měli už elektrickou praxi 4 dny a ve třeťáku celý týden. To už mě i bavilo. U nás se pájelo jen občas (ve smyslu, že jsme nestrávili nad pájením celý den), takže nějaké odsávání jsme něměli, ale co si pamatuju dílnu elektroniků, ti tam nějaké odsávání měli (vypadalo jako když se vezme větrák z koupelny nebo WC a zabuduje se do stolu), nevzpomínám si na jeho činnost (ono během těch pár dnů, co jsme tam strávili v prváku (ke konci roku; konečně něco zajímavějšího než opracování železa) na kurzech pájení jsem toho zase tolik neokoukal).
"...trafopájka, co mám v práci, má na inventární kartě zařazení 15.4.1989 za 113.22 korun".
Stále používám trafopájku, kterou jsem dostal k vánocům někdy v roce 1967 (v posledních letech už ale moc ne). Tehdy stála 115 Kčs, což bylo docela hodně peněz. Má sice 2x vyměněný bakelitový kryt a opravované závity pro očko, ale jinak stále funguje bez problémů. A to mnohokrát dostala pořádně zabrat, někdy byl tan bakejit tak horký, že se sotva dal udržet v ruce.
Olovnatého cínu mám zásobu, kterou určitě do smrti nespotřebuju, takže mě se hysterie kolem olova vlastně netýká a celá EU mi může... 
2x
Ja si myslím, že je toto "trolová otázka", ktorá na počet zabralá...
Roky som pracoval v elektrotechnike + amaterčil, a problém nášho
mladého pána "oo" nemám, ani som neriešil...
Keby sme sa zaoberali tým, čo jeme a dýchame, možno by sme
boli prekvapení. Nášmu mladému elektrotechnikovi prajem, nech
sa zbaví "strachu", zvládne prax + teoriu, a nech sa uplatní...
2x
Vážený mladý kolego,
Je dobře že se ptáte. Teď je to olovo, příště cokoliv jiného, co vás může znejistit, zda to není škodliví. Třeba se budete ptát na dým z kalafuny, kdy je dílna začouzená od kamarádů, kteří zkoušejí páječku zapíchnout do kalafuny. Znejistí vás technický líh nebo izopropylalkohol používaný na čištění spojů od zbytků kalafuny, aceton, toluen, apod
Ptejte se na cokoliv svého učitele, nadřízeného, zaměstnavatele, jestli to nemůže škodit a jak se proti tomu chránit.
Dřív se běžně vyskytovala v otřesových spínačích (prasátku) rtuť, na osvětlení budíků v letadlech světélkující radioaktivní barva, Z kondenzátorů zářivkových těles někdy vytékala hustá olejovitá kapalina /PCB (polychlorové bifenyly), elektricky vynikající, ale ničící zdraví. Někde vás bude ničit pískání ultrazvukové svářečky plsatových pásů, jinde horko, hluk, zima, prach, toxický prach, atd atd.
Pokud chcete zjistit škodlivost některých technických kapalin, použijte kouzelné slovo BEZPEČNOSTNÍ LIST. Například zdánlivě neškodný líh s názvem i zopropylalkohol zjstíte, že při používání v dílně je nejen hořlavý, ale že všechny bolí hlava, mají závratě, ospalost a mají suché oči.
I pro kalafunu najdete bezpečnostní list, včetně první pomoci.
Nenechte se odradit, ptejte se, chraňte si své zdravé. Lidé vám rádi poradí, jak vidíte v počtu odpovědí.
Nebojste se ptát, zjjišťovat a dodržovat bezpečnost, a předcházet poškození zdraví. Kdo věděl o škodlivosti laserového záření a s koupeným laserovým ukazovátkem škádlil kamarády svícením do očí? Odborníci věděli, že laserové záření třeba i jen z lseru v CD přehrávači je škodlivé a proto je laser před montáží zkratovaný můstkem, který se až následně odstraní?
Kdo tušil, že nejen olověné akumulátory, ale i tehdy moderní niklo-kadmiové (NiCd) amulutárory obsajující toxické kadmium jsou škodlivé a dnes už se nesmějí používat a nahrazují se nikl-metal-hydridovými (NiMh).
Když se zjistila škodlivost vyzařování ze skle monitorů počítačů, zavedla se "švédská norma" stanovující maximální přípustné hodnoty záření, a vyráběly se bezpečnější, stejně jako vyzařlvání z mobilních telefonů.
Bezečnost zařízení a práce se stále vyvíjí, jsou nové technologie, materiály, předpisy. Je dobré se jim, a těm, kdo se ptají, ne nevysmívat a pravidla do. doržívat
0x
doplněno 18.05.25 16:21: A bezolovnatý cín ani rád nevidím, natož s ním pracovat v běžných podmínkách...a spoj, jako takový, má po určité době "problém", což u olovnatého se tak rychle nestane, tato doba je mnohonásobně delší..m
0x
Samozřejmě, že určité riziko je všude a nějaká tvrzení všemožných firem jsou přehnaná. Nicméně o olovu je všeobecně známo, že je opravdu toxické a škodlivé. Když se s ním setkáte v malém množství jednou za čas, tak se asi nic opravdu nestane, já se s ním ale setkávám v relativně velkém množství každý druhý týden, kde už se o své zdaví opravdu trochu bojím... Navíc pochybuji, že je ovlovantý cín ve škole bez jakéhokoliv odsávání vůbec dovolený...
0x
Ziadny olovnaty prach nevznika, to nie je brusenie.
Skodlive su skor vypary z tavidla, tam by bolo odsavanie vhodne. Obecne akekolvek obavy o zdravie rieste s hygienickou stanicou, odbor ochrana zdravia pri praci, staci im poslat mail, nech sa vyjadria.
Při pájení opravdu nevzniká buď žádné, nebo jen velmi malé množství prachu. Když ale cín odsajete odsávačkou cínu, kterou poté natáhnete, tak určitě víte, že při tomto už nějaký prach vznikne...
0x
Co si tak pamatuju, tak se uvádělo, že při pájení za dodržení teploty a postupu, tak s výpary odchází jen nepatrné množství olova. Ty roky studia byste měl přežít bez úhony. Mimochodem olovo nepatří k těm úplně nejjedovatějším těžkým kovům, dříve se z olova vyráběly poháry na pití a trubky na vodu. Pokud máte pochybnosti o fungování školy a používání olovnaté pájky při výuce, tak se zkuste zeptat na krajském úřadu na odboru školství, tam by snad měli umět odpovědět.
Při pájení prach nevzniká, když ale cín odsajete odsávačkou cínu, kterou poté natáhnete, tak už nějaký prach vznikne. Jinak vím, že jsou i jedovatější kovy a vím, že se z olova dříve vyráběly všemožné věci a přidávalo se snad do všeho. To ale neznamená, že je olovo bezpečné. Dříve jsem tu také měly například azbest (který je dnes jen tak mimochodem stále ne hromadě starých střech), ze kterého se také vyráběly všemožné věci a myslím si, že dnes všichni moc dobře víme, jak je azbest nebezpečný. Ten úřad určitě zkusím, protože o této škole mám nejen já opravdu velké pochybnosti...
0x
Buďte v klidu. Není to zase tak dávno, co se do benzínu přidávala sloučenina olova a z toho se olovo skutečně dostávalo do ovzduší. Žádné otravy z toho nebyly a dokonce se česalo ke konzumaci ovoce podél silnic. Teorie hormeze dokonce tvrdí, že přiměřená velikost stresu (radiační, chemický, svalová zátěž) tělu prospívá.
0x
Zdravím, nejhorší se smrt z vyděšení. Jinak k té výbavě, dobré je umět používat všechno. Strach z olova chápu, ale pokud Vám prach nikdo nesype přímo do nosu apod. nic se nestane. Určitě ale není zdré mít například svačinu jen tak na stole a kolem pájet. I samotná tavidla (včetně kalafuny) nejsou úplně "eko" a spousta lidí žije a problém není. Třeba pájení s acylpyrinem, to je síla.
Tak mě tak napadá, co třeba amalgám v zubech, spousta lidí ho má a je to svintvo ještě větší.
S tím, že je dobré umět ze vším souhlasím. Umět ale pouze se starým vybavením určitě dobré není. Ať nám škola takové vybavení předvede, ať nás ho ale neučí používat pořád. Se starým vybavením se dnes totiž už opravdu pravděpodobně nesetkám (a jestli, tak jen velmi okrajově). S tavidel také nemám dobrý pocit a škola by odsávání zařídit určitě měla. Levná záležitost to určitě není, když si to ale škola evidentně nemůže dovolit, tak ať ani neexistuje. Amalgám v zubech určitě dobrý není a kdybych ho já měl, tak se ho pokusím co nejdříve zbavit. Dříve zde ale bohužel nic jiného nebylo... Koneckonců tu dodnes máme například hromadu domů se střešními taškami s obsahem azbestu, který je velice škodlivý a likvidace takévé střechy je velice náročná... Když už jsou zde ale dnes bezpečnější alternativy, tak proč je škola sakra nepoužívá?
Jj, lepší spoj. EU je připosr..á z kde čeho, ale úplně zbytečně. Školu tazatel přežije, pokud má zájem, tak se stejně vybaví sám horkovzduchem a pájecí stanicí a bude doma kutit sám. Škola dnes nic neučí, jen člověka navede a dál musí sám.
Dokud ten azbest jen leží v té střeše, tak nic nehrozí. Špatné je, když se začne lámat, řezat a brousit. Proto se musí při té likvidaci tak opatrně.
"...tu dodnes máme například hromadu domů se střešními taškami s obsahem azbestu, který je velice škodlivý..."
... a to si představte, že jsem pod takovou střechou prožil > 20 let (dokonce jsem pomáhal eternitové šablony pokládat) a mnoho let jezdím na chatu, postavenou z azbestocemantových panelů, kde se občas nějakému mechanickému zásahu vyhnout nedá. Když jsme stavěli rekreační středisko, řezali jsme z lignátových (azbestocement) desek podložky pod zásuvky na cirkulárce (to jsme teda měli kus hadru přes nos). Zdravotní následky? Veškeré žádné. Ani u mě, ani u kolegů.
O olovnatém bezínu, používaném desítky let už se tu někdo zmínil. Když jsme v mládí stříleli vzduchovkou a nebylo kam dát olověné broky, prostě se daly do pusy.
Netvrdím, že jsou tyhle materiály zrovna neškodné, jistě je dobré jejich používání omezit, ale s jejich škodlivostí se to v poslední době hrubě přehání.
0x
Tohle vás určitě vystraší: Olovo z hlediska bezpečnosti práce. Legislativa, otrava a snižování expozice
https://www.bezpecnostprace.info/rizika/snizovani-expozice-olovem/
Jenže také cín je těžký a toxický kov - viz Cín: Bezpečnost potravin
https://bezpecnostpotravin.cz/termin/cin/
---
Nedramatizoval bych to příliš. Kolik hodin týdně strávíte pájením?
Ano, odsávání by vám mohli pořídit.
Vím, že i cín není neškodný, určitě je ale o poznání bezpečnějsí, než olovo. Samozřejmě, že pravděpodobně nikdy nebude existovat zcela neškodný kov, který by byl vhodný k pájení. Když už dnes ale méně škodlivé alternativy bez obsahu olova existují, tak proč je škola nepoužívá? Pájím přibližně 15 hodin čistého času každý druhý týden. Různě se to ale mění, někdy více, někdy méně, těch 15 hodin je ale takový průměr.
Protože prostě pájené spoje na bázi bezolovnatého cínu jsou méně spolehlivé než ty s cínem olovnatým. Pokud děláte produkční výrobky (určené k prodeji), tak by asi měly být spolehlivé, mít málo poruch a reklamací.
---
To je asi 7 hodin týdně, hodina denně.
Nechci riziko znevažovat - požádejte (zdvořile) mistra o nápravu.
U spotřebních věcí se to nějak vychytá, aby nebylo moc reklamací a po skončení záruky je to každému jedno. Tam je naopak spíš žádoucí, aby nevydržely, aby si zákazník musel koupit nové.
Spíš jde o věci, které by vydržet měly, třeba když se něco vystřeluje do vesmíru (tam nikdo nepoletí spravovat nějaký ten studeňák) a podobné skupiny výrobků (vojenské, zdravotní...).
Nemohl jsem si nevšimnout, jak od doby používání cínu bez olova stoupnul počet studeňáků, které opravuju. Dřív to bylo něco nevídaného (občas se vyskytnul), dneska je to celkem běžná příčina poruchy. A to pájejí stroje, kde se přesně nastavují technologické parametry (teploty, časy).
0x
Už jsi slyšel o nějakém elektrotechnikovi, který se otrávil olovem? Škola má studenty připravit do praxe a to, jak je vidět, dělá dobře. Kdybys jako absolvent přišel do provozu, servisu nebo laboratoře a neuměl letovat trafopáječkou, štítil se olovnaté pájky a nad stolem požadoval odsávání, zajistil bys všem v okolí neutuchající zábavu až do Vánoc. Čím letuješ doma?
0x
Ještě jeden leták: Systém monitorování zdraví a životního prostředí, Centrum zdraví a životního prostředí
Státní zdravotní ústav v Praze: Co je třeba vědět o olovu
https://szu.gov.cz/wp-content/uploads/2024/02/Olovo_expozice.pdf
---
... Olovo je obsaženo také např. ve fotovoltaických panelech a v listech rotorů větrných turbín, což vyvolává obavy z úniku zejména po skončení jejich životnosti v důsledku jejich skládkování či (zatím nedořešeného) zpracování...
P.S.:
Nemusíte mít strach pít z novějších broušených křiťálových pohárů, protože existuje náhradní bezolovnatá surovina "crystalin"
https://www.hcrystal.cz/brousene-sklo/
0x
Vedoucí za mnou druhý den přišel na říká, že tam jsou filtry, co filtrují vzduch (vrací ho zpět, ještě jsem ty filtry neviděl nikoho vyměňovat) a že tavidlo je zdravotně NEZÁVADNÉ. Asi si že mě dělal srandu nebo tomu skutečně věří.
Proto se uč a dělej pak vedoucího nebo projektanta, ať nemusíš dělat takovou práci.
Asi tak, protože ten spoj bude ten strašný, že dostane nevyhovující hodnocení a všichni okolo jej budou mít lepší - spoj jak z mašiny. 
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.