Nejste přihlášen/a.
Obecně vzato nejvíce namáhané jsou pulzní zdroje a asi i nejporuchovější částí dnešní elektroniky. Kondenzátory bych tak tipoval 50/50 %... Občas odejde tranzistor, ale po jeho výměně to taky třeba nejede. Spíš to vidím tak, že občas se prorazí cívka v měniči... Proto tam kde to jde a jde o vysokou spolehlivost se dodnes používají analogové zdroje. Kvalita polovodičů je dnes již velmi vysoká. A varistor poznáš že je vadný/vybavený tak, že je zpravidla zkratovaný... Je to v podstatě jenom ochrana proti přepětí.
no já bych to trochu rozdělil. Kondíky jsou keramické, svitkové a elyty. Ty první dva jmenované jen občas ale stane se. Elyty sice také ale obvykle se tu hovoří o nafouknutých a to je jen jeden efekt. Pak jde o ztrátu kapacity částečnou nebo úplnou a to již chce znát funkci kondenzátoru v obvodu. Něco jiného je filtrace v zesilovači a něco jiného bude vazební kapacita. kždé snížení kapacity s eprojeví jinak. Ve filtraci buď brumem nebo nažádoucí zpětnou vazbou. U vazebních kapacit pak poklesem zesílení na nízkých kmitočtech.. no a další rádcové třeba doplní.. Pak jsou polovodiče nedostatečně chlazené třeba z důvodu omezeného místa v rukojeti nářadí...no a ty prostě odejdou na přehřátí...
Závada pojistky zpravidla není závadou, tedy příčinou, ale důsledkem... Tím jsem ale nechtěl tvrdit na stoprocent, že nemůže být pojistka v daném obvodu poddimenzovaná...
Varistory se ve slaboproudu prakticky nekazí. Jsou nejčastěji v obvodu s tavnou pojistkou. Tedy při přepětí varistor se zachová jako zkratová propojka a na vstupu díky tomu přepálí tavnou pojistku. Třeba autorádia to tak mají všechna z 99%. Je to i laciné řešení.
Kondenzátory se kazí víc jak z 80%. Výrobce je navrhne na limitní napětí a zbytečně je nepředimenzuje. Tedy během oprav je vhodné vybírat kondenzátory na vyžší maximální napětí a tak kupříkladu kondíky na 16V nahrazovat na 25 nebo 35V. Dále kondíky, které jsou osazeny u zdrojů tepla, jako chladiče s výkoným polovodičem, je vhodné volit na vyžší pracovní teploty. Běžně se dělají 105 i 125C. Výrobce osadí nejlevnější na 85C a nechá ho usmažit. Ono to ty dva roky překlene co se týče záruky a pak je to hop nebo trop.
Jen kapacitu musíš vždy nahradit stejnou. Tedy kupříkladu 220uF za 220uF.
Někdy pomůže termokamera, která ti ukáže součástku ve zkratu, ale na to je potřeba napájecí zdroj s omezením proudu a umět správně nastavit jeho limit, aby desku, kterou opravuješ neodpálil domrtva (origo zdroj k zařízení se bude vadnou součástkou zcela vypínat k vůli ochraně a tak potřebuješ ten laboratorní a trochu desku potrápit). Pak se ti součástka ukáže. Většinou keramickej kondík ve zkratu.
Jindy stačí omrknout ty kondíky, které jsou nafouklé a už z nich i něco teče, ale pozor, i ty nejmenší elektrolyty kondíci dokážou vypadat zdravě, ale už nemají kapacitu a jsou vyschlé. Proto zařízení nejde.
Takže základní vybavení, aby jsi jen nekupoval kondíky a neměnil je komplet, tak je vhodné je měřit.
Nejdostupnější jsou takové ty testery součástek:
Dají se koupit hotové i jako stavebnice
Když si začneš hrát s kapacitou, kde hraje roli čas a tedy RC nebo LC obvody jsou zásadní pro funkci zařízení, tak to přesně takto akorát roze**ereš.
Zvednout kapacitu možná tak na filtraci zdroje. Jinde ne. U spínaného, kde hraje roli čas, tak tam taky ne.
U nějakého klopného obvodu to taky nevadí, pokud je to blikátko. Tak to bude s vyžší kapacitou blikat pomaleji nebo pulzovat. Ale v nějakém monitoru nebo TV mohou odejít k vůli tomu i poloovodiče a nebo to nebude fungovat jak má.
Stačí nekupovat šmejdy!
Na tme je výběr i Japonských kondenzátorů, Nichiton, Panasonic, ... Samxon,... Stačí koupit na vyžší napětí a pracovní teplotu a přežije tě. Mám ještě starý počítač Pentium II od Toshiby a je tam původní zdroj a to jel několik let bez vad jako server. Všechny součástky původní.
Takže pokud ti chcípl settopbox, tak jsi se bál dát za pidikondík 30kč a nekoupil jsi nic značkového a na teploty 105 nebo 125. Určitě jsi šel někde do radiomateriálu, tam ti dali levnýho šunta a byl na stejnou teplotu jen na vyžší napětí, takže k vůli napětí byl trošku větší, ale stejně chcípl. Právě ta pracovní teplota a kvalita výrobku je klíčová.
To co je namáhané mechanicky - otřesy, tah za kabely, pohybem - přepínače, potenciometry, konektory, apod
To co je namáhané tepelně - přímo hřející součástky a díly a další součástky v jejich blízkosti (vedle výkonových rezistorů, polovodičů, horkých chladičů)
To co je způsobené strárnutím součátek - elektrolytické kondenzátory, vyhřáté součástky a deskdjey
To co je způsobené špatnými spoji (pokud ještě někde jsou ručně pájené součástky, přívody, ale strojově pájené desky jsou dokonalé). "Studeňáky" lze zjistit lupou nebo někdy ohmmetrem.
To co je způsobené korozí - vliv koroze na desky a součástky, hlavně na konektory, držáky vyteklých baterií apod.
Diagnstika: a) pohledem na kabely a dráty - utržené, zlomené, propálené, zkorodované, b) očicháním hledat spáleninu, c) pohledem spálené nebo vyhřáté nebo spálené součástky nebo vyhřádé místo na desce, kde se něco spálilo, nafouklé nebo puklé kondenzátory d) pak teprve elektrotechnická diagnostika - přívody, pojistky, funkce, co to dělá a nedělá, atd.. Pokud se někde něco jiskří nebo se z něčeho kouří, ihned vypnout.
Pak teprve přijde k práci hlava, která rozumí elektronice, jejíž funkce není vidět ale musí se pochopit, kde asi je vada.
Někdo je schopný rychle zjistit závadu programátoru automatické pračky a bleskově ho vyměnit, práce je rychlá, není to tak drahé, drahé jsou náhradní díly. Inženýr je schopný se svými znalostmi přesně zjistit závadu, najít vadnou součástku za pár korun a pak ji i ss čekáním objednat a opravit. Práce drahá, materiál levnější.
Typické kurvítko je třeba ve vnitřní paměti FW třeba tiskárny počítadlo odstříknutí inkoustu. Pokud má tiskárna plenu, do které se vsakuje při každém tisku a zapnutí, tak výrobce počítá s tím, že je nevyměnitelná a aby inkoust nepřetekl, tak díky počitadlu se tiskárna znefunkční.
Ale běžná kurvítka vlastně nejsou kurvítka, ale jen šmejdské stroje s poddimenzovanými součástkami. Ozubené kolečko z plastu místo kovu nebo dlouhodobě se schválně přehřívající součástky, které jsou tímto rychleji zdegradované.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.