Napětí na kabelu

Jak píše tazatel jde o kabel mezi měničem a motorem, velmi pravděpodobně to nebude koax. Stínění tam pak může plnit jen dvě funkce. Odrušení, nebo může být i součást zajišťující vyšší mechanickou odolnost kabelu.

On neměří odpor, ale napětí.

Ovšem změřit odpor mezi stíněním kabelu a kostrou by bylo dobré, protože může být stínění špatně připojené ke kostře.

Na co je to stínění u měniče zapojeno, k čemu je připojeno. Jestli je připojeno jen na prázdnou svorku je to naindukované napětí. Je ji to naměřené napětí "tvrdé", je to asi připojeno na nějakou část pod napětím.

Jestli je to stínění odpojeno /není na nic připojeno/ na obou koncích a je na něm napětí,jsou prakticky možné jen dvě věci: 1/ je to naindukované napětí - při měření se zátěží /jak zde již padla jedna rada/, nebo s voltmetem s malým vnitřním odporem se nenaměří. 2/ je možný i zkrat v kabelu, dotyk s nějakou žílou pod napětím, to se zjistí měřením izolačního stavu ohmetrem, megmetem - pozor, měřit při vypnutém stavu.

Stínění na kabelu /všeobecně/ je tam vždy proto, aby se z kabelu, nebo do kabelu nedostal nějaký rušivý signál. Nejlepší výsledek se běžně docílí uzemněním stínění na obou koncích, je-li to možné. Uzemní se buď přímo galvanicky, nebo v případech, kdy to není s ohledem na provozní podmínky spojených zařízení možné uzemní se různými sofistikovanými metodami a součástkami.

Jen né na obou koncích, tím by se uzavřela zemní smyčka. Ona je to alchymie a duchařina a to je důvod, proč nemám EMC rád. Něco říkají učebnice a pak skutečnost je úplně jiná (zrovna s tím, kam připojit stínění to právě bývá).

Stínění se připojuje na jednom konci. Pokud je potřeba stínit z obou stran, dělá se dvojité stínění, tj. kabel opředený dvěma izolovanými stíněními (neplést s dvojitým stněním z oboru high-tech maniaků a na spotřebních kabelech vůbec, kde to vyjadřuje řídké opředení a fólii, to je něco úplně jiného, ty jsou vodivě spojené, takže je to jen jedno stínění), nebo dokonce trojité stínění (kromě připojení na kostry na obou koncích se stíní ještě jednotlivé signály k jejich zemi). Pak je tu alchymie, které kam připojit. Hlavně to stínění nesní nic propojovat, nesmí se dát proudu příležitost tím stínění téct.

Takže jestli chápu, tak na začátku kabelu je 0 a na konci je 160V, to je dost divné. Těch 160V je stejnosměrných nebo jak vypadá jeho průběh (stejnosměrné určitě nebude, ani 50 Hz, to by taky 160V neudělalo). Dost bude záležet na vlastnostech voltmetru, co vůbec měří. Obávám se, že tady nestačí jen číslo a bude potřeba se podívat osciloskopem.

Když nevadí galvanické propojení "zemí" na koncích kabelů tak jednoduše spojením. Pokud vadí propojení různých zemních potenciálů dvou zařízení tak se to řeší jinak, specielními postupy a součástkami. Zejména ve sdělovací technice jsou s tím problémy. Vzpomínám si na situaci /kdysi velmi dávno/ po elektrifikaci železnice Plzeň - Č.Budějovice / Vn, AC/. Jak zemnit stínění, pláště nebo pancíře sdělovacích kabelů /jeden konec kabelu v ústředně, druhý v kabel. skříni někde venku poblíž železnice/ a tudíž eleminovat rozdíly potenciálů a bludné proudy řešili na místě pracovníci výzkumného ústavu a měli z toho "horkou" hlavu než se to vyřešilo. Také konstruktéři a stavitelé, např nf. zařízení /rozvody a zesilovače/ by mohli o propojování uzemnění a stínění dlouze vyprávět.