Ahoj, objednával jsem v práci pro jedny údržbáře trafo 18V toroidní, a ktomu chtěli kondenzátor na 50V DC 5000uF.
Mají to do domova důchodců k nějakému betlému (předpokládám nějaký pohyblivý..). Sice jsem vystudoval silnoproud ale k tomuhle jsem se nikdy pořádně nepřimotal. Takže mám ohledně toho dva dotazy.. Proč jim elektrikář řekl že si mají sehnat 18V když je tam motorek ze stěračů z auta? A na co se používá ten kondenzátor? Případně může někdo namalovat nebo popsat zapojení toho kondenzátoru do obvodu k motorku? Ani jeden údržbář tomu neholduje takže se budou ptát jak to zapojit. Elektrikář co jim měřil odběr motorku pracuje jinde takže to dělal ze známosti a pochybuju že se mu bude chtít jim to běžet zapojovat.
Výstup z trafa na usměrňovač a pak jak dál?
5x
Toroid udělá střídavé napětí 18V ze 230V.
Těch 18V usměrní můstek polovodičových diod. Na každé se ztratí napětí. Úbytek na polovodičích.
Po usměrnění bude napětí pulzující i na Gretzovém můstku diod.
Pulzy zahladí velkej kondenzátor vzhledem k motorku se silným odběrem proudu (což motor stěrače je).
Vhodné by bylo ješta za kondenzátor dát odrušovací filtr, protože jiskření od uhlíků není žádoucí posílat do sítě 230V z takového bastlu. Nebo možná spíše na primár trafa.
Dále je vhodné zapojit do obvodu pojistku. Jak na primár trafa, tak na sekundár k motorku.
doplněno 22.11.23 07:47:
Ty zelené kopečky ukazují průběh proudu po usměrnění, jak pulzuje a kondík je přes ty vrcholky kopečků ta červená čára, kdy je proud téměř stejnosměrný a stabilní. Na to hlavně ten kondík je.
doplněno 22.11.23 07:50:
Hlavně ať dimenzují ty diody na velký proud, at je motor při rozběhu neprorazí a nespálí.
Dělá se to i pomocí dvou nebo tří či čtyř gretzových usměrňovačů v paraelním zapojení, kdy se o přívod o proud z trafa podělí a každý gretz pak zpracuje třetinu či polovinu (dle počtu můstků) a pak se jen všechny gretzy zapojí plusy na plusy a mínusy an mínusy a pak centrální kondík nebo opět několik paraelních kondíků (jeden velkej je nespolehlivé řešení a navíc drahé. Lépe tedy třeba 4 kondíky 25uF za sebe do paraelního zapojení, aby výsledná kapacita byla 4x25 tedy 100uF pro příklad).
Díky 
asi to nechám na nich ať si to zjistí nebo ať jim to někdo udělá.. Jen pro moje info protože jsem to nikdy nedělal, jak se zapojí ten kondík do obvodu? Z můstku jde na kondík + a - a potom to jde na motorek nebo jinak? Klasickej rozběhovej je mi jasnej ale tyhle slaboproudy vůbec neznám. Přemýšlím už dýl že bych taky z motorku udělal gril tak zkoumám při týhle příležitosti jak to do budoucna třeba udělat..
Z můstku jde + a -.
Na ty se připojí kondík, tedy + kondíku na plus můstku a mínus kondíku na mínus můstku. Stejně pak se za tohle zapojí motorek
máš to v té wikipedii v odkazu
3x
kondík bude elektrolyticý, ten je polarizovaný, má označen vývod + buď tečkou nebo je-li v plastu tak bývá na plastu - mínus. Připojí se tedy správnou polaritou mezi vývody + a - a zněj se pak pokračuje k motorku.
3x
Takto se připojí dva gretzy (diodové usměrňovací můstky = usměrňovače) pro větší odběr proudu.
Pokud jeden gretz maximálně povoluje 20A, tak výsledek zapojení má možnosti odběru 40A (tedy pokud tohle zdroj umí dodat - ten toroid).¨
Jde takto i více kusů gretzů. Obecně jeden pořádnej je dražší ekonomicky a velký nežli 2 nebo 3 malé. Taky se lépe montují do krabičky zařízení než jeden obří.
Jednotlivé diody nemaji stejné parametry a i ve stejné sérii! Tím můstkem co poteče větší proud se bude více zahřívat a klesat úbytek napětí na diodách a téci ještě větší proud, proto je lepší použít jednu diodu než více paralelních.
Tohle řešení jsem mnohokrát viděl origo u chladírenských nástaveb automobilů. Zdroj pro kompresor, když auto stojí na parkovišti. 3 moduly gretzu takový ty s výstupy na Fastony 6,3mm v paralelním zapojení.
@ra20z... jsem se asi spletl. U těch chladírenských nástaveb je spíše asi toto zapojení. Ale už nevím, co to tenkrát bylo. Jestli Carrier, Frigotherm...nevím
Paralelní řazení diod může být problém. A to jak staticky (rozložení toho 100 Hz proudu) tak dynamicky (ty diody nemusí spínat stejně rychle). Určitě není možné počítat dvojnásobek zatížitelnosti. Co jsem tak viděl, dělá se nějaká redundance, třeba když by vycházelo 35 součástek paralelně (případně sériově) dá se jich 40. Ale to se dělá tam, kde nejsou dostupné potřebné součástky (diody jsou normálně dostupné řekněme do 6,5 kV a 10 kA; neberte mě za slovo, vývoj jde kupředu, a tohle jsou dost stará data). Stejně jako u bipolárních tranzistorů tam působí záporná zpětná vazba - součástka, která dostává větší záhul si ho ještě zvětšuje a pokud je to nadoraz, tak se tak děje, dokud neshoří.
Paralelní řazení mosfetů je něco jiného, tam působí záporná zpětná vazba, mosfet, který dostává větší kotel zvětší odpor a tím se odlehčí. Takže můžete bezpečně řadit tisíce mosfetů peralelně a nic nehrozí (když to hodně zjednoduším), ostatně výkonové mosfety nejsou nic jiného, než paralelní kombinace mnoha malinkých mosfetů na jednom čipu (náhodou tohle mi pomohlo u zkoušky, když zkoušející předemnou vyhodil jednoho, co mu furt kreslil jednotlivej mosfet a nedokázal říct ani nakreslit právě tu buňkovou strukturu; no tak mi to řekněte, a když jsem na tohle zareagoval správně, zkoušející dostal asi lepší náladu, vůbec zkoušku z anatomie polovodičů považuju za zázrak, první to, že místo zkoušejícího, co vyhazuje 75% zkoušel jiný, který vyhazuje "jen" 50% studentů a druhé to, že jsem byl mezi tou prošlou půlkou; takže se nedivte, že kdykoliv slyším o laterárních tranzistorech nebo paralelním řazení mosfetů, tak si na ni vzpomenu).
Problémy s paralelním řazení diod jsou typicky u levnějších svářeček. I když diody jsou vybrané a zalisované do jednoho chladiče tak nejsou rovnoměrně zatěžované a je to častá závada.
2x
Motorek stěračový pojede pěkně i bez toho kondezátoru... To mám ověřeno už 50let... Tak jako jezdí vláčky PIKO bez kondenzátoru... Motorek stěračový obvyklý má naprázdno cca 2-3A a běžně zatížený tak okolo 5-6A , třeba v traktoru... Betlém zcela určitě nebude superzátěž... Pokud tedy nebude s lidskými postavami..
Elektronický zdroj pokud bude mít nějaká ochranná omezení (záleží jak je zdroj řešený) , tak dejme tomu 10A by to mohl zvládnout... Používám zdroje cca 12V/5A a je u nich problém s rozběhem motorků co jsou trochu výkonnější... Chce to zkusit, ale 10A zdroje jsou docela drahé taky...
0x
Výstup z trafa na usměrňovač a pak blus na plus kondenzátoru a mívus na mínus kondenzátoru. Kondenzátor takové kapacity je totuž elektrolytický a je nutné dodržet kapacitu, jinak kondenzátor za několik minut exploduje (exploze je velmi slabá).
Ten motorek je na 12 V nebo na 24 V? Mi totiž vyšlo, že na výstupu bude asi 23 V.
18 V se usměrní, zhruba 0,8 V je úbytek na diodě, v můstkovém zapojení jde proud vždy přes dvě diody. Kondenzátor napští jakštakš vyhladí na špičkovou hodnotu napětí.
Nevím, proč má být trafo toroid, stačilo by obyčejné, které je levnější.
Stejnosměrné motorky nevyžadují vyhlazené napětí.
Myslím si, že levněji by vyšel spínaný zdroj.
Motorek měl na štítku 12-14V myslím je to klasicky ze stěračů z auta. Na kondenzátoru je plus. Leží mi to tu na stole ještě nemám fakturu 
Proč má být trafo toroid nevím ani já, já dostal karton s nejasným popisem věcí a údržbář sám nevěděl ale toroid zvládl napsat správně. Takže jsem jim objednal co měli napsaný a víc jsem neřešil jelikož tomu nerozumím
0x
Zbytocne drahe a tazke. Kupte 12V zdroj pre led pasiky, prud musi dodat taky, aby sa motor rozbehol so zatazou. Odhadujem to aspon na 10A.
To jsem jim nabízel údajně ho tam zkoušeli a motorek se neroztočil. Jak silnej zkoušeli ale nevím, ale chtěli objednat toto co jim doporučil jejich známý takže budou mít toto. S cenou jsou seznámeni a nevadí jim
18V trafo da po usmerneni prilis velke napatie a motor zhori. Bude tam okolo 23V, to by bolo ok pre motor na 24V z nakladiaku, ktory ma palubne napatie 24V.
Aj silny spinany zdroj bude lacnejsi ako toroid. Este sa ponuka riesenie vykryt spicku pri starte paraelne pripojenym kondenzatorom na vystupe.
Ale bude to pořad bastl který se nemůže legálně provozovat ve veřejně přístupných prostorech.
Ono ked dementny dochodca vytrhne kabel a zabije ho to, bude velky problem. Od takych bastlov cim dalej.
0x
Trafo 18 V je pro 12 V motorek nevhodné. Buď koupit měnič na 12 V, ale s cca 4x větší zatížitelností, než má odběr motorek, nebo použít toroidní trafo s výstupem 2x9 V a na usměrnění pak stačí jen dvě shottkyho diody. Ale krom ceny trafa ještě krabice, chladič, diody, elity, práce..
Pro vámi zmíněné použití by ale zřejmě byla přínosem regulace napětí/otáček, protože pravděpodobně není potřeba plný výkon i otáčky motorku. Pak By bylo možné koupit trafo s výstupem 12 V, po usměrnění tam bude nějakých 15 V a za to dát DC-DC step down kovertor s nastavitelným výstupem 12..6 V.
A nebo měnič na 12 V a za něj výkonný PWM regulátor.
0x
Než něco budete kupovat, tak se jasně a neomylně dohodněte, co kdo bude dělat. Kupovat ke stěračovému motorku toroidní trafo 18V a obrovský kondenzátor je naprostá volovina. Jestli to chcete mermomocí dělat, tak někde sežeňte transformáror 12V/5A, můstek 10A za 18 Kč a bude se to točit naprosto spolehlivě. Jestli ale není cílem bastlení, tak vyjde levněji hotový zdroj 12V/10A. Dá se koupit za 300 Kč a je to bez práce. Stěračové motorky mají při zatížení odběr 2 - 4 A.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.