Nejste přihlášen/a.
Poznáš to třeba připojením spotřebiče z fáze do kolíku uprostřed. Nevyužiješ nulák.
Pokud spotřebič takto nezvykle napojený vypne okruh a bude rázem bez napětí, potom RCD instalován je.
Pokud spotřebič bude funkční, tak instalován není.
Lze to provést i elektrikářskou dvoupolovou zkoušečkou s elektromagnetem na indikaci napětí. Třeba ZN1 SN1.
...
Pokud je zásuvka v síti TN-C a je zapojená dvěma vodiči, tak RCD vůbec nehledej. Tedy zapojená jeden drát na fázi zdířky a druhý drát na kolík, který pokračuje na nulákovou zdířku. Většinou s hliníkovými vodiči.
Pokud je zapojena zásuvka v TN-S třívodičově hnědým, zelenožlutým a světlemodrým, potom RCD být osazen může a nemusí.
Podle toho poznáš.
Princip chrániče je ten, že proud z fáze musí projít spotřebičem a vrátit se musí nulákem na uzavření obvodu.
Pokud by se vrátil nulákem a něco málo tebou dotykem o vadný probíjející obal nebo do ochraného kolíku, tak pokud je takový proud mimo větší než 30mA, tak okruh chránič ihned vypne.
30mA je k vůli tomu, že je to obecně vzato ještě bezpečná hodnota s minimem rizika zástavy srdce při dotyku živé části fáze. Ono ještě záleží kterou rukou (levou to jde přímo dráhou srdce, protože je více vlevo) a ve které fázi stahu srdce zrovna je (PQRST interval a zrovna tuším T je rizikové).
Výrobce se užitím chrániče vpodstatě kryje případným újmám na majetku či životního úrazu při použití.
Kdyžtak nám rozvaděčovou skříň můžeš nafotit a dát sem.
RCD mají většinou šířku dvou jističů DIN a vedle páčky mají testovací tlačítko.
@mikihans... dobrá připomínka. Nenapadlo mě, jak to lépe napsat. Píšu připojením spotřebiče s fáze na kolík.
Nemyslel jsem tvrdou klemu z drátu, ale lampičku, rádio, atd...
Snad se tomu jak píšeš někdo vyvaruje. Mě už by to ani nenapadlo a nevím, jak lépe to napsat k pochopení, no...
Jo a máš to i přesnější s odporem, že vybaví. To by jsi mohl i na různé chrániče s různými reziduálními proudy. Sice neznáš čas vybavení, ale orientačně na test je to super.
Já nejsem náročný. Mám ZN1, zapojím tu brčící cívku co ukazuje vtažením jádra napětí a ta to shodí vždy spolehlivě taky.
Koukni se na to video, jak jsem ti poslal sem do diskuze!
Test udělá v principu to, co jsem psal v prvním příspěvku.
...
Nejde o měď, ale o zapojení třemi či dvěma vodiči.
Tedy ochraný zvlášť po novu (TN-S) nebo ochraný společně s nulákem po staru (TN-C).
Chránič z principu funkce lze zapojit pouze na TN-S
RCD do zásuvky je vpodstatě zbytečnost. V případě upadnutí PEN (PE+N tedy nuláku společného s kolíkem u TN-C staré soustavy) RCD chránič vyřadí z funkce a fáze tě může pokopat stejně, jako kdyby tam chránič nebyl.
V rozvaděči tuto možnost řeší bod rozdělení, kdy se do PEN připojují další zemnící svorky odjinud po domě.
Výhodou rozdělení PEN na PE a N samostatně je fakt, že pracovní proudy netečou a nenamáhají ochraný vodič (kolík) PE. Fáze tedy teče spotřebičem do nuláku a tepelně se proudy namáhají jen fáze a nulák a PE zůstává bez proudu. Pro případ ochrany je tedy nevyhřátý, svorky nemá namáhané a dá se na něj spolehnout lépe nežli na PEN, kterým tečou i pracovní proudy k vůli tomu, že je sloučen s nulákem a v případě upálení svorky nemůže dojít k obvodu s volnou fází.
A na funkci kompresoru je to jedno.
Takovou vyhřátou svorku na pokraji funkce tu zrovna je vidět v jiné diskuzi:
Nejlépe asi vyfotit pár zásuvek bez krytu a ještě lépe rozdělané rozvaděče (ty podružné v bytech).
Přívod od ČEZ je vždy v TN-C, tedy tři fáze a jeden PEN.
Rozdělení PEN na PE a N má většina lidí tzv. u hodin v elektroměrovém rozvaděči a z něj do bytů do podružných rozvaděčů třeba u rodinného domku o dvou bytových jednotkách už vede TN-S ve třech vodičích.
Nebo jeden byt třeba dále v TN-C pokračuje postaru (třeba dožívající rodiče nechtějí rozkopat byt) a mladší generace v druhém bytě v domě si buduje už moderně TN-S a předělává vše do mědi.
...
Klidně můžeš mít i v jednom bytě v jednom rozvaděči něco v TN-C a něco v TN-S. To taky nevadí.
V rozvaděči se to pak takto rozdělí. Na PEN se dá modrá návlečka, aby se dal rozeznat vodič od PEček a zapojí do pořadí svorek tak, aby přes PE netekly proudy s N šíny. Tedy není jedno, jak se dráty pospojí do společné mosazné vícesvorkovnice, protože i na pořadí a sledu vodičů záleží, aby proud s PEN tekl do N šíny bez toho, aniž by protékal mezi připojenými PEčky. Na nákresu je to možná lépe popsané.
Na mém obrázku růžově tekoucí proud z N na PEN jak se vyhnul PEčkům a neteče přes ně.
Zde se ovšem elektrikáři rozchází, protože v elektroinstalaci je žádoucí minimalizovat co nejméně šroubových a vůbec spojů z hlediska bezpečnosti, životnosti a správné funkce. Šroubové spoje je totiž čas od času potřeba dotahovat. Měď se u silných protékajících proudů od bojlerů, přímotopů,atd... vyhřívá a pod šroubky teče a rozplácává a šroubek povolí. Hliník zase prchal oxidací a mizel pod šroubkem.
V běžné domácnosti s novou elektrikou se dotahování šroubků pod mědí neřeší. Není to tak významné jako u hliníkových rozvodů, ale i tam stačí dotáhnout a hliník není na škodu. Jen se rád láme při předrátování zásuvek či rozvaděče a má větší odpor vodiče.
Takže je lepší u malých rozvaděčů použít jednu nebo dvě šíny propojek N a PE a minimalizovat propoje. K vůli dvoum jednofázovým zásuvkám u podružného rozvaděče se nerozdělí takto složitě PEN.
Je to taky trochu o rozumu a zkušenostech. Velký rozvaděč pro větší byt či společný pro dva byty pochopitelně takto udělán je. Už k vůli přehlednosti.
Kdybych tu kecal nesmysly, tak mě prosím konfrontujte jak je to aktuálně správně nebo dle Vás elektrikářů, co s tím denně příjdou do styku. Rád se přiučím, když to bude případně i vysvětlené proč je to tak a né jinak. Jsem autoelektrikář, 50ku mám, ale neživí mě to.
Vklidu si namaluj ty jističe nebo dej nové lepící papírkové štítky přímo nad jističe a všechny zhoď.
Centrální nech a vem si tužku a lampičku na 230V. Potom obejdi celej byt či barák a zkoušej, co funguje a co ne.
Takto měj vždy jen jeden jistič zapnutý a po popisu ho vypni a zapni další samostatně a zase pátrej po zásuvkách s lampičkou nebo rádiem do zásuvky a hledej, kde je živá.
To je nejjednodužší metoda.
To samé bliknout světli v místnostech, která jdou a která ne.
Na to nepotřebuješ extra vybavení, znalosti a ani to není nebezpečné. Vše budeš mít pod kryty.
...
Píšu ti to jen pro zajímavost. Pokud nejsi z oboru, tak opravdu raději elektrikáře na nějaké větší zásahy a předělávky rozhodně. Stačí něco opomenout a šáhnout si na něco pod napětím a není to dobré...
Ale popsat s nějakým spotřebičem do zásuvky rozvaděč co je co je rozhodně bezpečné a mnohdy i zábavné než člověk obejde celej barák a rozluští
Elektrikáři to pak usnadní práci, až půjde něco opravit či dopojit. A ty nemusíš shazovat centrál.
Elektroměrový na fasádě necháš nahozený a podružný v patře vypneš úplně. předpokládám, že je jen pro patro. Jak v něm vypneš všechny jističe, tak jeden zapni a zkoumej, co žije.
Izolovaný vodič tě nekopne. Izolace je nevodivá, pokud není vlhká od rosy nebo přímo mokrá s kapkami vody. Kopne tě jen kovová část. Šroubek svorky nebo kovová šína se svorkama.
Proto jsou šroubky svorek utopené, aby jsi an ně jen tak nešáhl. Třeba na jističích.
Pokud jsi nejsi jistej, tak používej jen pravou ruku a levou se ničeho nedotýkej a nech ji u těla. Sám pak stůj na gumové suché rohoži v botech s gumovou podrážkou.
Ale na tyhle zásahy už si někoho volej.
Popis jističů ti nijak neublíží. Na shozené jsitiče při poruše se nevolá elektrikář, když někomu prdne žárovka a nebo zapojí vadný spotřebič.
V BOZP by jsi se i dočetl, že nesmíš mít náramky, hodinky, prsteny, řetízky, atd...
Vytahovat vidlice tak, jak popisuješ ze zásuvek je příkladné. Tak se to má.
K těm rozvaděčům, přece se dům bez proudu na hodinu či dvě nezblázní. Pokud máš kotel s oběhovým čerpadlem a topíš (což te´d pochybuji), tak nech dochladit, už v něm nepřikládej a jdi podružnej shodit. Klidně oba dva co jsou v domě. Ten na fasádě nech živej.
Pak se koukni, zda je vše mrtvé (světla v místnostech a zásuvky ozkoušej třeba i prodlužovačkou s červeným světelným vypínačem, zda jsou pod proudem uvidíš na svítícím vypínači. A vše obejdi v patře i přízemí či sklep taky?
Pak si jeden jistič naho´d a zjisti, co zapnul. Podle toho popiš. Zase musíš vše oběhnout od sklepa po půdu.
Pak ho zho´d a nahoď jinej a opět si vše oběhej.
Nevím, jak ti to líp napsat.
Dej fotku ať je vidět pod kryt na dráty a vzájemná propojení jističů. Popíšem si krok po kroku, jestli chceš. Ale popis některých jističů tebou je nutný.
Tří černé nejsou jističe. Je to obyčejnej vypínač tří fáz.
RCD třífáz taky nezhazuj. Bude centrální pro všechny jističe.
Ano, nejspíš strojový překlad -výrobce povoluje provoz pouze, že máte v obvodu pro tento kompresor nainstalován příslušný proudový chránič (RCD) s reziduálním proudem 30mA. In se volí podle Ijm předřazeného jističe + 1 stupeň navíc!
Kdyžtak nech zkontrolovat instalaci elektrikářem!
RCD chrání tebe. Né ten stroj. I když částečně může i ten stroj, ale hlavní účel RCD je ochrana obsluhy.
Pokud je stroj nový, tak bych se nebál.
Spousta lidí dodnes nemá ve starých domech RCD ani na pračku ve vlhké koupelně a nevadí jim to nijak.
Na zapojení kompresoru bych volil kvalitní prodlužku s 3x2,5mm2 ale do 3m bych klidně použil i 3x1,5mm2 jak ti asi naznačuje výrobce v návodu.
Hlavně ne ty šmejdy 3x1.0mm2 co se tváří jako velká kvalita. Většinou z tržnice od ťamana.
Nemohl bys gumídku přidat elektroschéma toho co ses snažil popsat v předchozím příspěvku? Dvě schémata vydají za tisíc slov.
Poznas to jednoduse tak, ze fazi spojis s kolikem ale pres VADASKU, ne naprimo do ZKRATU jak pise gumidek.
Pokud chranic mas, vybavi, pokud nemas, tak se naperi napeti na vadasce.
Anebo k to u mam tester z ciny.
Myslim ze k tomu staci i prosty rezistor o hodnote 6k8 (to odpovida zhruba 25 mA kdy ma chranic 30mA zacit vybavovat nebo si to spocitej sam)...
Jinak ja mam komresor z lidlu a nikdy by me nenapadlo resit RCD.
RCD chrani laicke neboli hloupe uzivatele pred uniklym proudem. 100 let to fungovalo bez nej, pokud nejsi deb.. a vis co delas, tak chranic nepotrebujes. to se akorát výrobce spotřebiče který je předtím, kdyby se ti stal nějaký úraz vlivem spatneho rozvodu v baraku. Aby to mohl hodit na tve poruseni navodu )
Když ti topná spirála ponořená v bojleru začne stářím probíjet do vody, tak se unikající proud neptá uživatele sprchy, zda je laik nebo deb..
Stejně tak může kopat stará pračka.
Pkud je kostra spojená s ochranným vodičem, tak pokud by kompresor probíjel, tak zapůsobí základní ochrana.
Na zahradu je proudový chránič (RCD) povinný už dost dávno, to bylo na samém začátku jejich zavádění. Pamatuju si, že jedna pani učitelka (ta, co nás na učňáku s novinkami v normách seznamovala) právě řešila, že si na zahradu dává prodlužku z obýváku a v té normě se o takové situaci nepíše. Každopádně je to jen doplňková ochrana. Něco jiného je to na ochranu před dotykem živých částí, tam je to prakticky jediná ochrana. Chránič vypne dřív, než to stačí člověka zabít. Ti odvážnější, co to zkoušeli, tvrdí, že ta rána dojde tak k loktu.
Jak se takový proudový chránič pozná tu už zaznělo. Někde se uvádí, že pokud se s ním aspoň jednou do měsíce nezacvičí (od toho je tam testovací tlačítko), tak vytuhne a nechrání. Jo výrobce to má dobře vymyšlené, protože tohle nikdo nedělá a pokud někoho zabije elektrika přes jeho chránič, tak je z obliga.
Asi je tam odrušovací kondenzátor. Normální výrobce mu dá paralelně na svorky vybíjecí odpor, aby se tohle nedělo.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.