Nejste přihlášen/a.
Otázka pro odborníky
Na obrázku č.1 je žhavení připojeno na Katodu a G3. Je to správně?
Co se stane když nebude spojeno s Katodou a G3? Obr č.2.
Jaké to bude mít důsledky a následky?!
co bych nepoznal zdvojovač, tak to se pleteš ale není důvod o tom psát. Páč výměna lampy proběhne ve vypnutém stavu. Že ten zdvojovač nemá vybíjecí obvod je jiná věc. Jak by sse jinak dostalo na anodu 1500V. Nebylo předmětem zkoumat celé zapojení..
To není můj nápad, ale jednoho mladého konstruktéra který má k tomu
určitý důvod.Prostě chce využít konstrukci pro více typů elektronek.
Nic víc. Když tomu nerozumíte, tak to nekomentujte .
Ptal jsem se jasně!
Aha, pan Monk je spat, poradit nepotrebuje, len chce machrovat, aky je expert na elektronky. Nie je v tom zapojeni privela polovodicov ako diak, tyristor a diody? Skor odporucam zamysliet sa, ako to prerobit komplet na elektronky a diskusiu o tom viest zasielanim listov cez postu, nie cez ten skaredy internet prevadzkovany PC elektrikarmi, ktori nepekne hovoria o elektronkach.
To si mužete udělat i z Mosfetem.Rozdíl je jenom v tom s jakou impedancí budete pracovat a stím ovlivňovat výkonové
poměry.
V otázce jde ale o elementární bezpečnost takového zařízení.Když nechápete co je na obrázku tak to nekomentujte.
Hlavně nežvaňte mimo otázku a odpovídejte k věci.
Ked uz riesime "bezpecnost", tak schema je uplne zla : PE chybne oznaceny ako PEN, N spojeny so symbolom stromceka ...
Nehovoriac o poziadavkach na elektricku pevnost packy prepinacov / vypinacov voci svorkam prepinaca a nutnosti viest vyvod sekundaru tak, aby nenastal preskok na primarnu stranu, vratane poziadaviek na vinutie trafa (izolacna pevnost primar - sekundar).
Celu tu elektronkovu saskaren a plno prepinacov by nahradil mosfet / igbt a riadenie procesorom.
Tady se jedná o elementární problém zapojení.To nechcete pochopit, protože vlastně
Vás nic jiného nenaučili.Mlaďoch to chce s lampou a hotovo.
Prvmí mřížka se nazývá řídící a je na ni přiveden signál který má být zesílen. Připojena je obvykle na malé záporné napětí do -1V.
Druhá mřížka je stínící , její funkce je odstínit vliv anody na první mřížku, je obvykle připojena na stejné nebo menší kladné napětí jako anoda.
Třetí mřížka se nazývá brzdící a pčipojuje se na stejný potenciál jako má katoda. Její význam tkví v tom že brání vyraženým elektronům což způsobují elektrony od katody urychlené druhou mřížkou v tom, aby je přitáhla druhá mřížka a vznkal v anodě záprný proud, který sníží výkon celého zapojení.
Takže odpojit 3. mřížku znamená snížit anodoový proud a tím i výkon elektronky potažmo celého transdormátoru.
Snad stačí. Aha tak jsem si zase na @monk:a naběhl.
Tak to je obecná pravda , ale neřeší to meritum věci.Dobře se na to podívejte!
Hlavně na napájecí část a vzniklý problém při odpojení žhavení od katody.Co se stane.
Nebo muže stát.?Stane se nebo ne?
Podle mě by se nemělo stát nic zvláštního. Žhavení se přizemňuje proto, aby nemohl vzniknout velký potenciál mezi vláknem a katodou. Izolaci vlákna tvoří jen kysličníky a vlákno je v postatě s katodou v kontaktu, takže by mohlo dojít k proražení izolace a poškození vlákna.
Ostatně u přímo žhavených elektronek tvořilo katodu samotné vlákno.
To je pravda.Dotyčný mlaďoch si ale,chtěl vytahnout žhavení na dvě svorky a při výměně lampy,
napájet žhavení externím transformátorem.V tu chvíli se z toho stává životu nebezpečná věc.
Když odpojíte katodu tak je žhavení v izolované soustavě,ale nikdo neví co to udělá na lampě.
Tak dotaz je směřován, zda s tím má někdo zkušenosti.V tu chvíli mužete instalovat externí svorky.
Jaký má důvod měnit lampu pod napětím? Ono tedy celé zapojení žhavení je neobvyklé. Zapojení T1 přímo do sítě a funkce vypínačů S2 a S3 zasluhuje vysvětlení.
No zapojení žhavení jako prvního je skoro nutností. Elektronku je třeba předžhavit. S2 zapná žhavení a v první fázi jde žhavení přes odpor, který se následně vyřadí S3. Výkonové elektronky je třeba žhavit v někopika krocích, jak se to dělá u vysílačů. Teprve po pořádném nažhavení se připojuje anodové napětí a to také v několika krocích. K tomu složí termistory v obvodu napájení anody. Jinak hrozí vytrhání elektronů z katody. Odpor ve žhavení je místo termistoru který se používal v TV.
Tak to vidím já ale nemusí se to někomu líbit.
Žhavicí obvod je od ostatního oddělený transformátorem T 1, takže na funkci to nemá vliv. Spojením se zamezí event. přeskoku mezi žhavením a katodou, kdyby tam do toho vlezly nějaké špičky. PL 500 je televizní pentoda pro sériové žhavení. V televizorech bylo také všechno žhavení v luftě a fungovalo to. Pro zajímavost jsem se díval na konstrukci té lampy. Vlákno je v ní obalené v keramice, takže by to mělo něco vydržet. Pro sichr bych to raději spojil.
Hele.Dobře se na to podívejte! Je tam zvojovač napětí takže když vytahnete žhavení ven mimo bednu
tak to mlaďocha zabije.(když je to spojené)Když je to rozpojené tak je elektrická pevnost ...Jaká.?
Mezi katodou a žhavením je pevnost katalogově 250v.Je to ale v izolované soustavě na žhavicím trafu.
Vytahnout nebo nevytahnout?
Bezpredmetne, kedze cele zariadenie je nebezpecny generator VN a navyse zakladne pravidlo servisu a oprav je : odpojit napajanie a vybit kondenzatory.
Už Vás zase dohnal stihoman s bezpečností.Je to amaterská práce mlaďocha a tak
se mu snažíme pomoct aby ho to nezabilo.Vy chcete volat servis.No to je úsměvné.
Místo abyste mu poradil odborně.Máte přece na to školu.
O ziadnom volani servisu nepisem. "Mladoch" by hlavne nemal stavat VN generatory, zacat je lepsie s bezpecnymi vecami a nie obvodmi galvanicky spojenymi so sietou a este aj generujucimi VN.
Ak sa mu nieco stane (uraz / smrt, na to staci aj tych 2 x 100uF / 400V) a ukaze sa, ako ste sa podielali na vyvoji zariadenia, ktore obsluhovala osoba bez elektro kvalifikacie, budete mat problemy vysvetlit to na vysluchu. Plus na krasna digitalna stopa, ktoru tu zanechate ...
Neblbněte pořád s těma úrazama.Co by měli řikat třeba Radioamatéři kteří stavěli vysílače za dob
totality.Nic jste nekoupili a tak Vám nic jiného nezbylo než to postavit.Druhá možnost byla zůstat blbej.
Vaše vysvětlení jsem nepochopil. O jakou bezpečnost jde? Není tam nakreslená žádná bedna, z které by se mělo vyvádět žhavení, důvod, proč by se mělo vyvádět někam jinam ani důvod, proč by do toho někdo měl šahat pod napětím. Zřejmě vám nejde o odpověď, ale o testování odpovídajících. Rád se poučím, ale bez upřesnění takový dotaz ztrácí smysl i poučení. Já jsem třeba nepochopil smysl vypínání žhavení a snižování napětí. Můžete to vysvětlit?
Iny diskuter zmienil zapinaciu sekvenciu, najprv zeravit stupen 1, potom stupen 2, na zaver zapnut anodove napatie. Co ide krasne riesit procesorom a relatkami alebo len 555 + 4017 + relatka.
V kazdom pripade nema vyznam tahat z krabice cokolvek von, okrem VN vystupu.
Monk: "když vytahnete žhavení ven mimo bednu, tak to mlaďocha zabije"
Monk: "Neblbněte pořád s těma úrazama.Co by měli řikat třeba Radioamatéři kteří stavěli vysílače za dob totality."
Tak jak, jde o bezpečnost, nebo ne?
"
Samozřejmě! Jde o bezpečnost.Jak to udělat, aby to pro Mlaďocha bylo na laboraci relativně bezpečné.
On není hloupý a chce si to vyzkoušet.Raději se zeptá.
No konečně někoho tady něco napadlo a vyhodnotil to dobře.Problém je ale v tom
že takové trafo není vždy po ruce a jeho cena je závratná( pro Mlaďochy.)
Co takhle dát mezi žhavení a zápornou větví zdvojovače kontrolní doutnavku jako indikátor
porušení izolace mezi katodou a žhavením.Co Ty na to?Nebo rovnou nějaký
hlídač izolačního stavu s vypnutím zařízení?.Nebo Chránič?
Pochopil jsem to tak, že jde o uměle vytvořený problém se záměrně zatajeným zadáním, bez praktického využítí, dovedený k absurditě. Ztráta času.
Tak to jste tedy opravdu nic nepochopil!Je totiž rozdíl když to budete chtít osadit PL504 nebo 6p36S nebo 6p45s
nebo nedej bože GU 81.Každá lampa potřebuje svoje žhavení a tedy externí napájení.!
Vysokofrekvenční část je stejná.
Mimochodem jaká absurdita? Je to normální Tesla transformátor.Nic zvláštního!
Jenom tam chce Mlaďoch vyměňovat a zkoušet lampy.Co je na tom tak divnýho?
Ano, nepochopil jsem smysl takového počínání. Za několik desetiletí praxe v elektronice jsem se nikdy nesetkal s tím, že by někdo úmyslně něco konstuoval tak, aby v tom nahrazoval elektronky pod napětím za provozu. Takový požadavek je absurdní. Pokud bylo někdy (zcela výjimečně) potřeba nějakou elektronku nahradit, přepojily se vývody na patici. Když už chcete odpovídající testovat, tak byste měl vymyslet úkol, který dává praktický smysl. Myslete také na pravidla poradny a přínos pro ostatní čtenáře.
Kde to je napsané že to bude vyměňovat za provozu.Vypne to a vymění lampu.Maximálně
to přesokluje a dá nové žhavení a znovu spustí.To snad není možné co píšete.To je absolutní
nesmysl (a nepochopení) .Vy vůbec nevíte co tam na tom schematu je.
Ví to bohužel jenom 111.Ten to pochopil dobře o co jde.
Píšete to v předchozích příspěvcích, kde píšete o nebezpečí, požadavku na záměnu elektronky a z toho vyplývajícího problému s externím žhavením. Z vypnutého přípravku přece žádné nebezpečí nemůže hrozit. Pěkně jste se do toho zamotal. Pokračování vlákna ztrácí smysl. Domnívám se, že je i proti pravidlům poradny.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.