Když si představíš elektron jako balónek, tak jeho potenciál je jeho výška nad zemí.
Česky znamená potenciál zhruba možnost, síla, velikost, tedy velikost schopnosti konat elektrickou práci.
Napětí je rozdíl mezi dvěma potenciály, tedy jak moc jsou ty 2 balónky výškově vzdálené. Jsou blízko = malé napětí = možnost vykonání jen malé práce. Velký rozdíl = velké napětí = velká možnost vykonání elektrické práce.
Kdysi dávno jsem jako mistr odborné výchovy těm mým klukům vysvětloval poučku (napětí je rozdíl mezi dvěma potenciály) na příkladu spojených nádob. To se dá lehce představit. . Jeden sud plný vody, druhý prázdný. Rozdíl hladin = potenciál= mezi hladinami je napětí. Sudy jsou propojené u dna hadicí s ventilem. Když otevřu ventil naplno, začne voda proudit z plného do prázdného sudu. V plném hladina klesá, v prázdném stoupá. Teče proud! Zpočátku rychle, je velký rozdíl hladin. Pomalu se hladiny vyrovnávají, mění se jejich rozdíl, zmenšuje potenciál, napětí. Teda i proud. Když se hladiny vyrovnají, napětí mezi hladinami je nulové. Ani proud už neteče! Poučka: BEZ NAPĚTÍ NENÍ PROUD! PROUD JE PŘÍMO ÚMĚRNÝ NAPĚTÍ! . Když otevřu ventil jen málo, poteče přes malou dírku jen malý proud. Při ventilu naplno otevřeném poteče velký proud. Poučka: PROUD JE NEPŘÍMO ÚMĚRNÝ ODPORU. Malá dírka = velký odpor = malý proud. A opačně, velká díra = malý odpor = velký proud! .
Každé místo v prostoru má nějaký potenciál. Například baterka s poly + a -. Při přesunu náboje o velikosti Q mezi místem 1(U1) a místem 2 (U2) se vykoná práce Q × (U2-U1) Tuším že se tomu říkají flow-potential veličiny (páry) ejejichž součin je práce je jich dost: proud-napětí, Platí že první veličinu proud můžeme násobit časem, získáme nějakou kvantitu(náboj, množství proteklé vody) a napěťovou můžeme dělit vzdáleností - pak získáme pole (správně ale je inverze: integrace pole dle vzdálenosti). viz wikipedie On teda potenciál je jen zjednodušení pro lidi, ve skutečnosti ve fyzikálním světě potenciály neexistují, ale existují pole Protože je jednodušší a praktičtější vědět, že mezi pólyje 9V než že eletrolyt je vzdálený 2mm a je tam pole 4500V/m neboli 4500 N/C nebo ne že na zeměkouli je je intenzita gravitačního pole 9.81N/kg, ale že ten kopec co musíme vyjít je o200m výš
Tak to popíšu ještě složitěji. Pokud se prokoušeš přes pár vzorečků, bude ti to jasné univerzálně pro všechny druhy silových interakcí Myslím, že to za to stojí, není to nic nového pro středoškoláky , jen je to dané do uceleného sady Platí vždy (zde napětí a proud asociují že by mohlo jít o elektrické jevy,ale platí to pro i jiné druhy interakce) malá písmena jsou okamžité hodnoty v daném čase., proto místo i(t) se může psát zkráceně i. Q=§i ∆t → ∆Q=i∆t(množství proteklého -richlost prutoku) U=§E(r) ∆r → ∆U=E∆r (napětí - intenzita) p= i u W= §p ∆t = § ui ∆t = §U ∆Q F= QE W= § F ∆r = § QE ∆r = §Q ∆U
akorát bohužel člověku co nezná diferenciály a integrály to zabrání pochopení Takže hint: prozatím si znaky §a ∆ odmysli ... Ale jen na chvíli, protože tekto vzorečky platí jen když jsou veliciny konstantní v čase/prostoru. Pokud v čase/prostoru se mění, ta říkají že daný výraz před∆musíme rozsekat na malinkaté kousíčky podle času/prostoru a sečíst je dohromady
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.