Jsem velmi pohodlný člověk.Mám vytahovat nabíječku mobilu ze zásuvky,když nenabíjím mobil.Jakou asi má nabíječka spotřebu,když k ní není připojen mobil? Já myslím,že téměř nulovou.Změřil by to elektroměr?
8x
Ano, téměř nulovou. Jenže - krom spotřeby to umí taky chytnout - a to je pak veselejší 
Jsou tací, co řeší ještě ,,negativní vibrace´´ - něco jako elektrosmog.
Skutečně je lepší to vytáhnou ze zásuvky.
Pokud je nabijecka v prodluzce bez telefonu a je vypnuty vypinac te prodluzky, pak zadny problem. Mam to takto x let. I k televizi mam android box. Je k nemu prakticky trafo ve smyslu nabijecky. Jen je to napajeci adapter. Jednim vypinacem vypnu androidbox, televizi, reprobedny.
JJ, zrovna převčírem jsem pitval nabíječku (ne na mobil). Že prej nenabíjí, asi zlomenej kablík. Prdlajs kablík - spálenej primár na trafu, mohlo bejt veselo u ohníčku.
Když to takhle někdo pitvá mohl bych se vetřít s dotazem proč když samotnou nabíječku dávám do zásuvky občas ne vždy zajiskří v místě vidlice nebo jak to nazvat (ty dva sloupky na nabíječce co se vkládají do samotné zásuvky)?
Měl jsem kdysi jednu z aliexpressu co to dělala a jednou udělala i bum a byla v čudu.
Další mám od baseus a od xiaomi a obě právě taky sem tam zajiskří.
Ono to zajiskreni dela vicerospotrebicu. Zkus si to ve tme. Treba fen. Nebo vysavac. Ale musis to dat do zasuvky ve smyslu toho, ze mas ten spotrebic jakoze zaply. Pak to uvidis. Dela to napetova spicka. Ono, kdyz roznes (rozsvitis) svetlo vypinacem na zdi, dokaze to udelat spicku i nekolik kV. (Kilo voltu). To je normalni. A Ty das do zasuvky nabijecku a ona okamzite "nabehne".
Houby napěťová špička - při zapnutí se nabíjejí kondenzátory, které berou větší proud, kontakt není dokonalý, a proto to jiskří.
@aloisb To by ty kondiky musely mit kapacitu nekolik tisic mikro faradu. A aby to zajiskrilo muselo by tou nabijeckou tect nekolik amper. Muze to delat i proudovy naraz to ano. Ale modra "jiskra" je dusledek napeti.
Dělají to filtrační kondenzátory na primárně straně. Většina nabíječek na telefony, tablety, ale i notebooky jsou na bázi spínaného zdroje a všechny topologie (flyback, hal-bridge, forward) mají na vstupu vyhlazovací kondenzátory, které se nabíjí na napětí blízké amplitudě AC (cca 320 V). Čím je zdroj větší, tím zpravidla mají ty kondíky větší kapacitu a nemáji-li žádnou kompenzaci (třema termistor), tak ty jiskry jsou celkem mazec.
U těch vysvačů a obecně spotřebičů s větší indukčností (motory, zářivkový startér, výkonná trafa / klasické lineární zdroje) je zase větší sranda vytáhnout vidlici při startu nebo za běhu. To pak napětí z komponent s indukčností a zásuvky se sečtou a je z toho pak slušný mini oblouček 
Aneb když si vybavím fyzikáře z hodin RLC v obvodu AC tak měl jednu lehce nekorektní pomůcku na fázové posuvy a účiník jak si zapamovat co předbíhá co, nebo ničí účiník. Induktivní komponenty jsou jak ženy, nejdříve napětí, pak proud. Kapacitní komponenty jsou jak prázdný autobus v ranní špičce, nejdříve proud, pak napětí z toho jak je namačkaný. A spínané zdroje, to jsou lovci, ti si počkají na nejvyšší napětí a pak si cucnou a pak zase nic. 
3x
Za mě malé napájecí zdroje bez zátěže až takoví žrouti nejsou. Měřák co mi měří s přesností na 0,01 A a 0,1 VA tak mi po zapojení ukáže sice výkyv i několik desítek W (nabíjení kondenzátorů na primáru a sekundáru), ale pak to i u velkých zdrojů třeba 87 i 96 W spadne pod mez měřitelnosti. Třeba co mám jeden zdroj USB-C 100W, tak až tam mi to naměřilo miniaturní odběr naprázdno 0,1W. Takže i kdyby mi to jelo 24/7/365, tak mi to sežere 0,876 kWh, takže i po vlně zdražení je to elektřina za méně jak 10 CZK.
Větší smysl to mělo u prehistorických nabíječek na bázi trafa na 50 Hz (třeba k Nokii 3310), kde výkon bez zátěže byl třeba i 1 - 2 a tam už to mělo smysl vytahovat ze sítě 
Ovšem moderní na bázi spínaného zdroje jsou velmi úsporné a zejména ty s USB-C výstupy dokonce nemají ani na výstupu napětí dokud se přes komunikační linky PD "nedomluví" odběr či navýšení napětí, takže jim stačí jen udržovat jen nezbytně nutné napětí na napájení kontrolního čipu + případné indikační LED a napětí 5V nebo jiné se generuje až při připojení spotřebiče.
Problémem jsou spíše nekvalitní laciné nabíječky, kde se šetří na všem, třeba nemají ani v sobě pojistku, dále mají mizernou kvalitu komponent a jsou celkově poddimenzované, tak tam to má smysl vytahovat spíše kvůli tomu, aby byla menší šance, že porucha přijde nevhod (třeba když jste pryč). U kvalitních které mají třeba pojistku, tak tam bych se nebál. Třeba co mám zdroj Apple 30W, tak ten jsem ze zásuvky nevytáhl dokonce i měsíc a žádný problém
2x
Pohodli je vzdy necim podmineno. Nejcasteji penezi, jako v tomto pripade.
Pri dnesnich cenach se takova lenost v rocnim zuctovani za jednu stale zapojenou nabijecku promitne nekde mezi 1 az 5Kc.
Zda jste za pohodli ochoten takovou cenu platit si musite rozhodnout sam.
2x
Tak na to jsem se už tu dotazoval a také by mne to zajímalo jak je to s těmi zásuvkami které mají i USB, ale asi to nikdo neví, protože na to nikdo nereagoval. Nabíječky se asi doporučuje vytahovat ze zásuvky kvůli bezpečnosti nebo možmému požáru. Asi bude záležet jak kvalitní je která nabíječka. Používám jednu nabíječku jako zdroj k hodinám které vyžadují napájení z USB a mám ji už neustále zapnutou v zásuvce více jak půl roku a prozatím žáden problém s tím není a ta nabíječka se ani nijak nezahřívá.
0x
Používám jednu nabíječku na mobil jako zdroj k digitálním hodinám a mám ji kvůli chodu hodin zapojenou stále a prozatím žáden problém. Je to nebo může být nějaký problém z bezpečnostních důvodů? K hodinám je pouze USB kabel bez zdroje. A co síťové zásuvky se zásuvkou na USB? To může být také nějak nebezpečné?
Ty notebookové jsou na to i lépe stavěné (bezpečnostní prvky, dimenzované trvalý provoz i při max zátěži pokud to není nějaký nekvalitní fake zmetek), akorát ty klasické, které nemají USB-C a na výstupu je stále napětí mají tendenci mít větší odběr v stand-by, takže tam klidně klidový odběr je i 0,5 - 2 W podle výkonu, napětí a jestli má indikační LED. Tam už to nižší jednotky kWh za rok být mohou. Třeba při 1W už to dělá za rok necelých 9 kWh.
Naopak napájecí zdroje USB-C s vyšší wattáží pro notebooky na tom bývají lépe, protože napětí pouští ven na konektor jen když je zapojený kabel a současně i spotřebič, jinak na portu USB-C je beznapěťový stav a je aktivní detekce na PD a USB 2.0 datových linkách, jestli tam není aktivní komunikaci či pasivní 5,2 kOhm rezistor a podle toho se vypustí výchozích 5V, anebo vyšší hladiny. Notebooky většinou žadoní o 20V, což je i napětí, co mívají klasické zdroje pro notebooky (ty mívají 18,5 - 21V) s různými jack nebo proprietárními konektory.
Tak to nejspíše bude mít stand-by odběr pod 1W, nemá-li LED a je to klasický zdroj bez USB-C tedy s nějakým DC jackem
Jenom dodám, těch 10 kWh je roční spotřeba zdroje naprázdno, tedy jen vražený do zásuvky bez napájení čehokoliv Kdyby žral naprázdno 10W, tak takový zdroj bych podezíral na závadu či že je to třeba zdroj schopný dodat vyšší stovky W až nižší jednotky kW.
10W je btw. nabíjecí výkon starších iPadů pro srovnání :D A 100 kWh už je elektřina v hodnotě 500 - 1000 CZK podle ceníku a fixace, takže takový zdroj bych buď vyhodil nebo vypojil ihned po použití.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.