Nejste přihlášen/a.
Dobrý den, potřebuji poradit. Mám 3f motor a zapojil jsem ho na 1f s rozběhovým kondenzátorem. Motor je starý, ale kondenzátor jsem koupil nový. Rozběh i chod motoru je na pohled i poslech bez vady, ale zjistil jsem, že po cca minutě chodu se kondenzátor silně zahřívá. Motor nejeví vůbec známky zahřívání. Chci se zeptat, jestli je nutné kondenzátor po rozběhu odpojovat, nebo ne. Četl jsem o tom dost názorů a byly tak 50 na 50.
Na motoru je D/Y 220/380 V, 2800 ot., 1,6 kW
kondenzátor Motor starting capacitor 120 uF 320 VAC 50/60 Hz.
Já bych poradil toto:
Nejlepší je změřit proud procházející vinutím a podle toho se zařídit a také záleží v jakém režimu motor pracuje, zda lehký nebo tvrdý rozběh. K dané watáži motoru bych typoval, že má kondenzátor kapacitu pro tvrdý rozběh... U kompresoru atd kde je tvrdý rozběh, tak se použijí dva kondenzátory a to provozní a rozběhový, jsou zapojeny paralelně a rozběhový se automaticky odpojí odstředivým kontaktem a motor jede pouze na provozní se značně nižší kapacito. Kapacitu kondenzátorů spíš tak odladit pokus omyl, byť výpočty existují. Rozběhový kondenzátor lze odpojit třeba časovým relé atd. V každém případě tam kondenzátor být musí, neboť posouvá fázi aby bylo vytvořeno točivé magnetické pole.
Prozkoumej: elektrika.cz/...
Není dnes lepší používat frekvenční měnič? Bonusem je možnost regulace otáček a reverzace chodu. Jsou z 230 na 3x230V i na 3x400V.
Samozřejmě že to je dražší. Ale mnohý ani neví, že taková možnost existuje a že se tím získá řada dalších užitečných vlastností, které ho třeba ani nenapadly. Například se tím omezí rozběhový proud a není pak potřeba používat softstarter. Já ho používám nejen u cirkulárky (5.5kW), ale i u mlýnku na maso (550W s nastavením ochrany mlýnku na 250W, reverzací při ucpání a ovládání pedálem).
Pozor - záleží na tom zda kondenzátor máte připojený k vinutí trvale nebo ho nějakým způsobem ať už ručně nebo automaticky odpojujete.
Pokud je kondík připojený trvale musí být nejlépe v MP (metalizovaný papír) provedení, který se při průrazu neskončí ve zkratu ale odpařením okolí průrazu se sám dokáže "opravit".
Už podle té óbrvelké kapacity je jasné že se jedná nikoli o papírový kondík (to by kondík MP papírák musel být velký jak kráva) - ale o bipolární elektrolytický kondík který smí být připojený pouze po dobu nutnou k rozběhu a pak odpojen. Protože je elektrolytický, nesnese trvalé připojení na střídavý proud. A proto se přehřívá.
Děkuji, toto je asi odpověď, na kterou jsem se ptal. Byla to moje chyba, že jsem koupil jen podle názvu "rozběhový". Ale ta kapacita není nic nenormálního, píše se, že na 1 kW (podle štítku) má být asi 70 uF. Já mám 1,5 kW, takže zhruba 105 uF.
Já už jsem výše dával odkaz na ten kondenzátor, ale z toho popisu opravdu není pro mne jasné, jestli je to elektrolyt.
Jenom by mne zajímalo, jak to fungovalo před 40 lety, když na každé chatě běhaly cirkulárky se 3f motorem předělaným na 1f pomocí kondenzátoru. A to byly motory dokonce i silnější, než je ten můj. Přece neměly kondenzátory "jako kráva". Škoda, že jsem se tehdy o to nezajímal, možná bych se dnes nemusel ptát. Já vím, můžu si koupit motor nový na 230V, tam už to někdo vyřešil za mne a určitě odborněji, ale mě je nějak líto to nezkusit. Vyhodit ten motor je to nejjednodušší. Myslím, že pokud to dřív šlo, musí to jít teď taky.
Těch vzorců pro výpočet kapacity je několik.
Tohle všechno je jen nouzovka, je tam velká ztráta výkonu motoru.
Óbrvelkou kapacitou tím myslím kapacitu vlastního kondenzátoru vůči jeho rozměrům. Protože u bipolárního elytu je možné při stejných rozměrech a napětí kondenzátoru získat mnohem vyšší kapacitu oproti papíráku. Potřebnou takto velikou kapacitu lze poskládat z více papírových kondenzátorů spojených paralelně. (vznikne tzv. baterie kondenzátorů).
Je to něco za něco - bipolár je malý ale musíte ho po rozběhu vždy odpojit, např. automaticky odstředivým spínačem na hřídeli motoru nebo v případě těchto třífázových motorů přebastlených na jednu fázi se to provádělo nejjednodušeji pomocí spínacího tlačítka, stisknutého jen po dobu rozběhu. Po rozběhu už motor běží i bez kondíku, tady je ale už příliš velká ztráta výkonu tak se pokud možno provádí zapojení s trvalým připojením kondíku.
Pak taky se to provádělo zapojení že byl papírový kondenzátor trvale připojený k vinutí motoru a pro zvýšení záběrného momentu se k němu jen po dobu rozběhu připojoval popsaným způsobem další kondenzátor, ať už papírový nebo bipolární elyt. Pokud je ale kondenzátor i po rozběhu trvale připojený (tj. kondenzátor je běhový), musí se zkontrolovat proud tekoucí vinutím ve kterém je kondík zapojený aby nedošlo k proudovému přetížení vinutí.
Ale k věci, vy tento kondík můžete připojovat jen po dobu rozběhu pomocí tlačítka, nebo přepínače vypnuto-rozběh-běh.
A trvale připojit jiný kondenzátor, ale ne elektrolytický.
Ja tomu moc nerozumim, ale pisete "rozbehovy" a mate ho trvale zapnuty i po rozbehnuti? Neni to ten problem?
pokud se pletu, pak patrne je poddimenzovany
Já jsem to napsal jasně - na kondenzátoru je napsáno rozběhový a potom píšu, že jsem na netu četl spoustu názorů, jestli je nutné ho rozpojit, nebo jestli může zůstat zapojený, asi tak 50 na 50. Právě proto se na to ptám. A poddimenzovaný? Nevím, ale píše se že na 1 kW asi 70 uF. Že by 120 uF bylo na 1,5 kW motor málo?
Do trojúhelníku. Ono to snad ani nijak nejde, když dělám z 3f motor na 1f pomocí kondenzátoru. Jinak velké díky za radu, myslíte, že bude ten běhový potřeba? Jde asi o to, kolik výkonu ten motor po rozběhnutí ztratí. Dovedu si představit, že ten rozběhový vždycky vypnu, to není problém, nebo tam dám časový vypínač (relé).
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.