Úprava upínání smyčky trafopájky

Já bych se na čokoládu vykašlal. Má tenké stěny a tak myslím, že dlouho nevydrží. Také si nedokážu představit ji dobře připájet a nespálit při tom stahovací objímku, která tam musí zůstat. To už bych raději přívody zkrátil a vyříznul nové závity. Osobně jsem tam před mnoha lety vyříznul závit M5 a dal šroubky s velkou hlavou.

Vždycky je to o tom, jak se k trafopájce chováte (myslím vy všichni ).

Pokud na šroubky beru né uplně panoucí šroubovák, dělám krátká očka nebo kroutilík, dále závity přetahuji a pájím déle než očko odvede dostatek tepla, ... pak pájka odchází na tyto závady.

Odříznout šíny a znovu M3 nebo původní M3 na M3,5 nebo M4 a nové mosazné šroubečkya podložky.

Spajkovanie nie, nastane velky prenos tepla do vnutra transformatora v tele pajky a moze to zhorsit izolacny stav. Tie medene pasy sa daju opatrne vyhnut smerom von, spravit kuzel pre hlavu zapustnej skrutky, cokoladu prevrtat krizom a dat podlozku s maticou.

Trafopajka patri skor do muzea, na vasom mieste kupim 80 - 150W regulovanu vo forme pera a rozne hroty.

Dobré řešení je zapustit z vniřřní strany plochou (nebo zbroušenou) 3,5 nebo 4 matičku. Zahloubit vrtákem a naklepnout do otvoru.

Já používám "věčný hrot k trafopájce" a tím mě odpadá výměna spálených hrotů. Musí se s nimi šetrně zacházet, je potřeba je více čistit a nepoužívat je na něco jiného než pájení. Já od doby kdy jsem je začal používat tak jsem jeden přepálil a druhý se mě mechanicky rozlomil u té špičky kde to je přibodované. A to je používám už dost dlouho a ani si už nepamatuji kdy jsem je začal používat. První hrot jsem měl od nějakého pána ze Slovenska a špička hrotu byla z dost silného drátu ale dnes se už prodávají s různou sílou drátu na té špičce.