Zdravím, myslíte si že má v dnešní době stále smysl si doma vyrábět např. kondenzátorovou nabíječku autobaterií? Mám pár olověných autovaterií a uvažuji nad tím že si jednu takovou vyrobím, jelikož těm dnešním šmejdům přecpaných elektronikou nevěř a zároveň jsem po otci stará škola. Samozřejmě vím na co si u ní dát pozor a jak celá vlastně funguje. Tak co myslíte? Díky všem...
7x
Sjede na tom, co od toho čekáš. Nabíječka může být konstrukcí velice jednoduchá, trafo a usměrňovač. Stálé napětí, lépe s omezením proudu a je to. Nebo stálý proud - desetina kapacity v Ah. Pak je nutné si ohlídat rovnoměrně plynování článků, tedy mít odstraněné zátky (ty už tak 25 let bývají přelepený) a dolovat destilku. Bude se to nebíjet dlouho ale bude z toho dobrý pocit. Procesorová (z Lidlu) to nabije rychleji a sama pozná, kdy přestat. Chytřejší mají i režim desulfatace.
6x
Má to smysl. Na trhu neexistuje za přiměřenou cenu nic, co by jí mohlo nahradit. V rozsahu napětí při nabíjení akumulátoru je to prakticky ideální zdroj proudu bez omezení napětí, takže je možné akumulátor nabít na 100 % a sulfatovaný oživit, což s ničím jiným kupovaným pro amatéry nelze, třebaže se to v reklamě uvádí. Faktem ale je, že není blbuvzdorná a nabíjení je potřeba hlídat, takže jí není možné doporučit každému.
5x
Dale mam z 24v trafíček co byly na šachtach v rozvodnách diody a 2w žarovičky z palubky š120 udělaný udržovačky dava to kolem 100mA a taky supr
Každopádně nějakou nabíječku a "udržovačku" určitě zbastlím 
na nákup nějaké Lidl nabíječky je čas vždycky, takže to počká... 
Když seženeš tohle, máš to i s krabičkou. Stačí jen dioda. Akorát to dá prd proud. elektroodbyttp.cz/...
Trafo s diodami a ochranou pomocí žárovky (místo pojistky) mám 35 roků (konstruováno z domácího "elektro odpadu"). Jde spíše o udržovací dobíjení v mrazech. Starty i se zku..venou Škoda 120
byly tím v mrazech bezproblémové. Získanou zkušeností dle žhnutí žárovečky lze zjistit, jak je aku vybité. Dodnes užívám, když nastanou mrazy pod 5 stupňů.
4x
Doma dělaná "hloupá" nabíječka má výhodu např. v tom, že nabije i baterku, kterou "chytrá" nabíječka odmítá nabít. Např. když zapomenete zapnutá světla a ráno má baterka 5V, tak je sice nenávratně poškozena, ale je možné ji ještě nějaký čas používat. Jenže moderní nabíječka vám odmítne ji nabít. Další výhodou je radost z vlastního výrobku. Cena výhodou ale nejspíš nebude, zvláště transformátorová nabíječka vás vyjde mnohem dráž, než kupovaná (pokud nemáte trafo doma).
CTEK, aby sa chytil, chce aspoň cca 1.5 - 2 V. Nepamätám si presne. Už som párkrát resuscitoval starú baterku s invertorovou zváračkou (10 A =). Samozrejme, takáto batéria býva častokrát použiteľná už len marginálne.
Problematické sú predovšetkým prechytralé nabíjačky, ktoré sa automaticky nastavujú pre 6/12 V batérie. Tie sa na podvybitú batériu nechytia. Tam si treba zo začiatku pomôcť nejakým prúdovo obmedzeným zdrojom.
3x
Důležitou podmínkou jsou dostatečně elektrotechnické znalosti pro výrobu bezpečného zdroje odděleného malého napětí.
Kondenzátorová nabíječka není dobrá pro dnešní akumulátory které nevydrží přebíjení.
Při návrhu nabíječky je výhodou dobře nadimenzovat součástky a chlazení aby nabíječka měla dlouhou životnost a mohla pracovat v širokém rozsahu teplot oproti levným komerčním výrobkům.
3x
Má to něco do sebe. Někdy v 70 letech minulého století jsem si vyrobil nabíječku ze starého trafa z televie Tesla 4001A, kterému jsem převinul sekundární vinutí (nejdřív na 6 V, později na 12 V), dvou výkonových, paralelně zapojených germaniových diod, obrovského kulatého ručičkového ampérmetru (do 15 A) a kusu 4 mm tlustého odporového drátu, stočeného do spirály. Požadovaný proud jesem přepínal zasouváním banánku mezi určité závity tohoto "odporu"
. Zařízení to nebylo zrovna skladné, ani "přenosné", vážilo dobré 4 kg
. Bylo to primitivní, ale fungovalo to spolehlivě mnoho let. Jen to člověk musel hlídat, odrovnat tím baterii nebyl zas tak velký problém.
Dobrých 20 let už jsem to nepoužil a na dnešní baterie bych se to použít asi bál 
.
3x
Smysl to má, 1. radost z bastlení, 2. hodí se na "nakopnutí" hodně vybitý baterky který elektronický šmejd odmítá nabít. Akorát je třeba nabíjení hlídat.. V každým případě se hodí mít obě, chytrou na běžný dobíjení kdy jí připojíš a necháš klidně týden, (příp. lepší která umí i desulfataci), blbou když baterku vytlučeš úplně a nabíjíš z nuly.
3x
Podle mě to smysl nemá, ale staré škole těžko mladá škola něco vysvětlí či přesvědčí.
Spínaný zdroj a malé rozměry jsou mi daleko milejší než těžké trafo bez hlídání s nějakou žárovkou co by hlídačem.
Postav si ji.
Možná ji dimenzuj dostatečně silnou a udělej si i vlastní trafo s odbočkama, aby jsi mohl přepínačem měnit proudy popř. využít jako startovací zdroj. Pak to asi smysl má.
... a kdo to dnes vyrábí...nikdo Mám ji v garáži u traktoru, když studený nechtěl startovat stačilo připojit a za chvíli jsem jel.
ra20z - to mi připomnělo, že mám vlastně taky profi svářečku, kombinovanou s nabíječkou. Svorky s 12 V tam jsou, ale nikdy jsem s tím baterii nenabíjet nezkoušel.
2x
taky používám Modelářskou nabíječku SHARP, drobnosti umí i vybíjet, jde nastavit počet cyklů nabít/vybít nebo vybít/nabít,
max nabíjecí proud je 5A a protože je modelářská jde pčipojit u na akumulátor jako zdroj. nejmenší napětí na vstupu má 10V.
Díky všem za odpovědi. Zkusím to ještě promyslet. Dokonce mě napadlo místo kondenzátoru použít žárovku v sérii s trafem, abych se vyhnul možnosti rezonance trafa a jeho následného poškození, ostatně velká nevýhoda kondenzátorové nabíječky. Další možnost je udělat tyristorovou regulaci, to je ale složitější na stavbu a návrh řídícího obvodu. Ono je vlastně více řešení jak ji vyrobit. Třeba ještě někdo poradí a uvede zde své poznatky a zkušenosti...
Myslel jsem, že jste rozhodnutý pro kondenzátorovou. Ta je pro amatérskou konstrukci nejjednodušší a skutečně funkční. Žárovka je dobrá jen pro konzervační dobíjení. Domácí konstrukci elektronické regulace považuju za diskutabilní.
Jenomže takovou nabíječku, která má integrované proudové a napěťové omezení si může koupit hotovou za pár korun v obchodě s potravinami. Smysl domácí výroby je v tom, že si vyrobí nabíječku bez blbuvzdorných omezení, kterou může ručně regulovat proud pro různé režimy a která dokáže nabít akumulátor na 100 %, což nabíječka, která končí s nabíjením někde kolem 14,5 V, nikdy nedokáže.
Blbuvzdorná nabíječ musí být a to hlavně proti zkratu a přepólovaní.
Kdo chce jednoduchou a spolehlivou konstrukci nechť si postavý jednocestný usměrňovač s omezením proudu žárovkou a zpětným vybíjením.
Jak už jsem se zmínil, doma stavěná není pro každého. Kdo neumí rozlišit polaritu, hlídat čas a průběžně měřit si může koupit za hubičku červenou krabičku společně s bramborama. Kdo se chce akumulátoru věnovat a prodloužit mu životnost, pro něj je domácí výroba nahraditelná jen takovou nabíječkou, která se pro domácí použití nevyplatí.
0x
0x
Záleží co od nabíjení očekáváte a jak moc rozumíte procesu nabíjení. Laikovi stačí něco z Lidlu aby nic nemusel řešit a ono to nějak fungovalo. Bastlíř si raději nabíječku postaví už jen pro ten pocit a většinou pak baterii musí hlídat aby neměl víc škody jak užitku. Já se vydal cestou úplně jinou... používám modelářskou inteligentní procesorovou nabíječku + zdroj 15V 20A. Pokud bych měl silně vybitou baterii s nízkým napětím, tak mi stačí krátkodobě zdroj na oživení a teprve pak nabíječka. (zatím jsem to takhle nepotřeboval). Jinak používám tu modelářskou nabíječku, s tím že si nastavím nabíjecí proud. Po celou dobu nabíjení vidím přesný stav napětí i proudu který se snižuje a také nabitou kapacitu v mAh. Mám možnost využít časové i kapacitní ochrany. Samozřejmostí ochrana proti přepólování. A pokud bych byl opravdu zvědavý na celý průběh nabíjení, tak je možno připojit nabíječku k PC a všechny hodnoty si vynášet do přehledného grafu. Pokud rozumíte bateriím, tak lze z toho vyčíst její kondici a tím odhadnout i to, jak dlouho vám ještě vydrží. Další výhodou je, že mohu nabíjet baterie Pb, NiMh, NiCd, LiPol a LiFePo. S dobrou nabíječkou pak jdou dělat doslova kouzla a bezpečně
Na napětí zdroje nezáleží, hlavní je nepřehřát akumulátory. Což se dosahuje omezením proudu (třeba levně žárovkou). Nabíječky desulfatační "rozbíjí - narušují - desulfatace" povlaky na elektrodách až 100V impulsy (velmi krátkými) při zapnutí modu obnovy. Výše napětí je omezena bezpečností.
Řešením by bylo použít lineární stabilizátor 78xx a napětí nastavit na 13,6V lépe 13,2V.
Jestli to chcete jen jako konzervační, tak můžete na sekundár 24 V zapojit můstek a proud nastavit jen sériovým odporem. Ke kompenzaci samovybíjení je potřeba proud 40 - 80 mA. K tomu je potřeba přičíst nějakých 20 - 40 mA klidového odběru auta. Je dobré proud nastavit tak, aby se napětí po několika dnech ustálilo kolem 15 V. Při takovém dobíjení nedochází k plynování ani sulfataci.
0x
Moj názor na výrobu nabíjačiek:
Určite sa vyplatí vyrobiť doma, je covid, a pocit vytvorenej veci je super...
Určite treba mať aspoň minimalne znalosti z elektrotechniky, z ohladom
na bezpečnosť svoju, nabíjačky aj akumulárora. Celkom nezhodneme na type
a postupe nabíjania. Moj názor, ak budem mať na výstupe nabíjačky meranie
prúdu a napatia, a občas na to pozrem, bude všetko ok...
Nič z toho nie je až tak krehké, aby sa obával...
0x
Když už se obnovila diskuse, jen vysvětlím proč standardní žárovka s wolframovým vláknem se užívá k ochraně při nabíjení u jednoduchýh nabíječek. Vlastností vlákna je, že při velkém odběru (průtoku proudu) kov wolfram se rozžhaví (rozsvítí se) a zvýší odpor, tím se ochrání akumulátor. Naopak při malém odběru (aku už začíná být nabité na požadované napětí) proud klesá, sníží se teplota vlákna a může téci větší proud. Proud však už nemůže být vysoký neb je malý rozdíl napětí mezi zdrojem a nabitým akumulátorem.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.