3x
To je jasné jak facka, údaje neříkají nic o prostorovém vyzařovacím diagramu. Svítilna s n krát větším kuželem potřebuje pro stejnou svítivost n x víc světla . Jen ten "kužel" se počítá v steradiánech prostorovém úhlu. Dá se to představit jako když kolem svítilny uděláš kouli, tak jakou plochu ta svítilna osvítí na té ploše děleno plochou té koule. Nezáleží, jak ta koule je velká. Tohle zjednodušení platí za předpokladu že vyzařovací diagram je kužel, kde vevnitř svítí rovnoměrně a mimo nesvítí. Jinak by se to muselo integrovat, viz dole
Poznámka: jako dosvit se obvykle definuje, že osvětlení cílového místa na nějakou fixní hodnotu, tipl bych něco mezi 0.1 až 1 luxu (mělo by to odpovídat osvětlení měsícem).
Najdi si vztah mezi svítivostí, osvětlením a světelným výkonem.
Potíž je, že správný vzorec pro světelný výkon by měl obsahovat integrál svítivosti přes úhlové souřadnice, protože vyzařovací diagram není izotropní. Kdyby byl, stačilo by svítivost vynásobit 4pí. Případně kdyby byl svítilna zářila izotropně v nějakém kuželu a jinde nulovou svítivostí, tak stačí vynásobit příslušným prostorovým úhlem, například 2pí pro hemisféru. A integrály lidi mají neradi. Přitom ani není potřeba aby se nějak složitě učili, stačí se jen podívat, přes co se integruje a co je výraz integrálu a hned rozumí:
-práce není síla krát vzdálenost (s vyjímkou konstantní síly), ale správně "součet" malých prací, kde každý dílek práce má svoji hodnotu Síly v daném místě dílku.
- stejně tak světelný výkon se skládá z částeček světelného výkonu , kde každá část má různou hodnotu svítivosti.
lumen= světelný tok = "množství světla", například kolik vyzáří žárovka za sekundu nebo kolik dopadne na můj stůl za sekundu. nebo projde oknem.
lux= osvětlení = = lumen na metr^2= množství světla, které dopadne na na nějakou plochu (ale přepočteno na 1m^2)
svítivost= "jasnost zdroje" v daném směru. To jak, osvětlí nějakou plochu (miniaturní plošku), závisí na vzdálenosti, když bude 3 x blíž, tak ji to osvětlí 9 x více.
Trochu to potrápí pochopit, proč jednou se mluví o metrech čtverečních, jednou o úhlu (svítivost je lumen na steradián, zatímco lux je lumen m^2), ale vychází to z toho, že světlo se z nějakého zdroje, žárovky šíří jako paprsky z středu,, jako svazek špejlí ze stejného místa a čím dál od zdroje, tím jsou jednotlivé špejle od sebe dál (v příčném řezu). Přímo úměrně. To znamená, že když 3 metry od zdroje nějaké dvě špejle od sebe byly 1 cm, tak 30 metrů od zdroje u sebe budou dál 10cm. Ale světlo protéký myšlenou plochou, takže nějaký mnohoúhelník z vybraných špejlí bude mít plochu ne 10x větší, ale stokrát.
hau