Jakou krabici pro přízemnění k PEN?

CY - plný drát se vyrábí pouze do průřezu 16mm2. Další průřezy jsou pak ve tvaru RM - kularý mnohodrátový, nebo RMV - kulatý mnohodrátový komprimovaný. S tím je zbytečné si lámat hlavu.

Při úderu blesku se uvolňuje velké množství energie. Podle vzdálenosti od úteru hromocvodová soustava pome určitou část energie (pokud je přímý úder, tal celou energii a to má pak fatální důsledky), která je přenášena jímací soustavou do zeně. To je doprovázeno pnutím materiálu a jeho vlnění. Proto skraté svody mají být v pancéřové trubce. Tam se ta energie "vymlátí" unvitř trubky. Pokud se nedá pancéřová trubka, ale jen husí krk, tak to urve roh baráku - na internetu je dost fotografií. A právě přizemnění stožáru jde barákem a i když nepůjde celá energie, tak je to přece jenom pěkný sešup a proto potřebujeme daný průřez a je dokázáno, že v laněném vodiči se ta energie "vymlátí" s menšími destrukčními působením na okolní prostředí.

zajímavé

Mám dojem, že k ochrannému pospojení se připojují jiné věci, tj topení, plyn, voda atd. Anténní stožár tuším norma nezmiňuje. Ten má být buď přímo součást hromosvodu, nebo chráněný oddáleným jímačem. Není vůbec žádný důvod zatahovat potenciál blesku dovnitř domu. Taktéž průřez se dimenzuje podle přívodního kabelu, s hromosvodem nesouvisí.

@dusger Je potřebné rozlišovat dvě části. Hromosvod a pospojení. Hromosvod má přímé svody do základového zemnice a stožár antény má být v ochranném úhhlu. Pospojení jde z HOP (MET) a nesmí být připojeno na hromosvodový svod. Tím by se právě potenciál blesku zavlekl do baráku. HOP musí mít samostatný přívod ze základového zemniče a jako jsou pospojeny veškeré kovové části, tak i stožár antény je součástí pospojení. Pospojení je řešeno v normě ČSN 33 2000-5-54 Výběr a stavba elektrických zařízení - Uzemnění a ochranné vodiče. Průřez 16mm2 může být diskutovatelný, ale narážím na normu ČSN EN 62305, která se zabývá systémem ochrany před bleskem a tam je doporučen průřez alespoň 16mm2. Opírám se i o doporučení výrobců svodičů, kteří opět doporučují 16mm2. Tak to jen na okraj.

Ano, může být jiná, ale pokud ji budete chtít někdy kontrolovat, doporučuji vyšší krytí, např IP 64. To platí i pro jiné, třeba odbočné krabice při venkovním použití.To je zkušenost. Při krytí IP 44, i když to odpovídá normě, dochází často ke korozi svorkovnic. Platí to i při použití např. vypínačů, nebo zásuvek. Někdy je dobré i použít stříšku, záleží na umístění (to ale nebude váš případ). Ve vašem případě, pokud použijete pásek, tak do něj vyvrtejte díru (např. pro šroub M8) a v krabici napojte buď kabelovým okem (při slaněném vodiči), nebo na plném vodiči udělejte kleštěmi, nebo sikovkami oko.

Pásovinu s vodičem pro připojení PEN je možné spojit i pomocí šroubu, ale z profesionálního hlediska je to prasárna. Pokud vytvářím HOP (dnes se jmenuje MET), tak musím mít nožnost připojení dalších vodičů pospojení. Tady se jedná o kombinaci různých materiálů. Ekvipotenciální dvorkovnice má tělo z pocínované mosazi (dříve bylo z pocínované mědi) a uzpůsobena tak, aby nedoško k nežádoucím jevům při spojení různých materiálů. Dnes potřebujete spojit jen pásovinu a lano. Co příští rok třeba při instalaci tepelného čerpadla atd. Minimálně by tam měly být tři přívody. Pásovina, spojení s PEN v rozváděči a lano na nosnou trubku pro anténu. Vnitřní pospojení mohu vzít z PENu rozváděče, ale luxusně si ho vezmu z HOP. HOP je prakticky základ veškerého pospojení a tady bych kompromisy nedělal.

mapel® - použití lisovacího oka pro spojení páskoviny a slaněného vodiče je úplně běžný postup. Prasárna by byla zapojení vodiče bez oka, také jsem to viděl.

Nečtete pořádně odpovědi, už jsem vám psal, že můžete použít oba způsoby. Průřez popsal kolega.