Nejste přihlášen/a.
a) periodické signály, (například sinusovku, což je typicky školská úloha, ale i jakékoliv jiné periodické signály)
b) stejnosměrně napětí (kupodivu se dá změřit o kolik voltů se změní napětí proti klidovému stavu)
Změřit? především zobrazit a pak z průběhu změřit například frekvenci, periodu (ale to se lépe měří čítačem), amplitudu, atd. atd. atd...
V podstatě je obrazovce nebo na displeji vidět vodorovná časová osa a je možné měřit různé doby periody nebo jejích částí signálu v časových jednotkách (ms, s), napěťová osa (svislá), kde je vidět velikost signálu, kterou lze měřit v napěťových jednotkách (mV, V), atd. To máte učivo na střední škole, nebo chcete koupit osciloskop?
Pro měření slouží cejchovaná mřížka (síť pomocných čar) a u moderních digitálních osciloskopů se měřené hodnoty zobrazují přímo číselně.
Osciloskop v první řadě zobrazuje průběh signálu a
a) protože má kalibrovanou časovou základnu, lze ze vzdálenosti různých bodů na zobrazované křivce změřit dobu, která mezi těmito dvěma body uplynula, například dobu periody a z toho vypočítat frekvenci, například signál s periodou 1 ms má frekvenci 1 kHz (protože na jednu sekundu proběhne tisíc period s trváním jedné tisíciny sekundy).
b) protože má cejchovanou citlivost ve V na jeden dílek, resp. mV/dílek, můžete z velikosti určité části zobrazovaného průběhu přečíst velikost napětí, například při výchylce přes 5 dílků s citlivostí 10 mV/dílek je amplituda signálu v tomto místě 5.10=50 mV. Vypočítané napětí nové moderní osciloskopy zobrazí diginálně.
Vstup Y je základní vstup osciloskopu, kam se přivádí signál, který rozmítá čáru nakreslenou paprskem nahoru a dolů, tedy po ose y.
Vodorovný pohyb a jeho rychlost určuje tak zvaná časová základna, která kreslí paprsek zleva do prava, pak následuje rychlý (a zatemněný) přeběh zpět a pak opět zleva doprava po ose X. Pokud se časová základna vypne a na vstup X se připojí jiný signál z jiného zdroje, je rozmítání paprsku ve vodorovném směru řízený tímto vstupem X.
Pro současné zobrazení dvou křivek je zapotřebí dvoukanálový osciloskop, se vstupy A a B (oba pro svislou osu Y) a časovou základnu pro pohyb po ose X.
atd..
osciloskop je zařízení, které ti ukáže průběh signálu. Proto se jmenuje se osciloskop. Má obrazovku, na které vidíš tvar křivky. Může to být například tvar sinusové křivky napětí v síti 230V DC nebo tvar křivky srdečního pulsu na koronárce.
Osciloskopem lze samozřejmě měřit průběh AC i DC, na zobrazení více signálů najednou je potřeba vícekanálový osciloskop. V připadě osciloskopu s X,Y vstupem se může jeden signál připojit na X a druhý na Y a fázový posuv mezi nimi vytvoří obrazec.
Záleží na citlivosti vstupu, uvádí se ve voltech na dílek, a záleží kolik má dílků na obrazovce od osy - podle toho je dané maximální napětí. Pokud je potřeba měřít větší napětí než zvládne osciloskop, řeší se to měřící sondou, která má v sobě dělič (1:10, 1:100...)
Už ti tady odpověděli.
Zobrazit (měřit) se dá DC i AC, rozsah je tak max do toho síťového napětí, lze najít v parametrech vyhlédnutého osciloskopu. Měřící sondy (hroty) obvykle mají přepínací napěťový dělič, ale i ony mají napěťové omezení (uvedené u každé sondy), nelze měřit libovolně vysoké napětí.
Důležitější, než konkrétní napěťový rozsah, je typ osciloskopu (analogový / digitální), počet vstupních kanálů (1, 2, 4, více) a maximální kmitočet.
Osciloskop musíš vybrat s ohledem na to, co přesně chceš měřit (zvukové aparatury / spínané zdroje / jednorázové děje / vysokofrekvenční obvody / ...).
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.