Výpočet závitů cívky

Je to tak, jak píše dejavu, něco musí být předem známo, když je k dispozici už hotová cívka, je jednodušší ji změřit, než provádět nepřesný výpočet, protože ten bývá závislý právě na konkrétním provedení cívky. Jinak se počítá cívka vzduchová (jednovrstvá, vícevrstvá), jinak s jádrem (šroub, hrníčkové, toroidní). Vzorečky se liší a někdy se do nich dosazují konstanty z přiložené tabulky. Ani měření ale nebývá vždy přesné a naměřené hodnoty jsou různé podle použité měřící metody. Nejpřesnější výsledek dá většinou metoda, která k měření používá podobný kmitočet, při kterém pak bude cívka provozována.

Příkladem uvedu vzorec pro výpočet jednovrstvé válcové cívky která má délku vinutí větší než 0,8 poloměru vinutí.

Do vzorce se dosazuje v centimetrech a výsledek jsou mikrohenry.

Čili tedy r je poloměr a l je délka vinutí (v tom vzorci).

děkuji.A pokud bych znal proud,kmitočet a indukčnost,tak se to počítá stejně,jak jsi napsal?

Vzduchové cívky (bez feromagnetického jádra - ferritu) mají, co se týče kmitočtu, poměrně široké použití. Myslím, že se používaly i v některých reprobednách - tedy na kmitočtech řádu kHz a jejich použití končí tak na stovkách MHz. Indukčnost se s kmitočtem příliš nemění a jejich použití tak omezuje jejich ztrátový odpor a parazitní kapacita. Pro dosažení větších hodnot indukčností vychází počet závitů příliš vysoký (velký ztrátový odpor i rozměry) a pak je vhodné vybavit cívku feromagnetickým jádrem. Pro kmitočet sítě (50Hz) bývá jádro z plechů, kHz kmitočty mají jiný ferrit než kmitočty řádu MHz. Co se tedy týče kmitočtu, jde v podstatě jen o to, aby se na daném kmitočtu (nebo v daném pásmu kmitočtů) chovala cívka "tak jak má" - měla tedy svoji indukčnost a co nejmenší parazitní hodnoty, na nich ale někdy tolik nezáleží (odrušovací tlumivky).

Proudové zatížení bývá podstatné zejména tehdy, když vinutím cívky protéká ještě stejnosměrný nebo střídavý proud nízké frekvence (50Hz) a způsobuje tím její ohřívání (odrušovací tlumivky), a dále pak např. u cívek ve vysílačích a nebo impulzních zdrojích (výkonové obvody).

Hlavním parametrem cívky je tedy její indukčnost, pro výpočet platí vzorec zde uvedený (zjednodušený) není ale jediný a další lze nalézt v radioamatérské literatuře a při snaze možná i někde na internetu. Parametry kmitočet a maximální proud určují pak vlastní provedení cívky (průřez vodiče, feromag. jádro).

Ještě jako dovětek lze napsat, že domácí výroba cívek nebyla nikdy příliš oblíbenou činností, a tak se raději místo LC filtrů použily filtry RC, i když byly horší. Dnes už prodejci součástek nabízejí cívky hotové, i s parametry, ne vždy ale vyhoví pro danou potřebu.

děkuji

máš pravdu,už to vím také!