Uzemění spotřebičů, spojení kostry se sítí

Vážení, p.pletiplot, mikihans a ostatní mladí přátelé!

V minulosti byly běžně vyráběny a provozovány rozhlasové a televizní přijímače, t.zv. "univerzály", které nebyly osazeny v napájecí části síťovým trafem a přívod z dvoužilové síťové šňůry byl zapojen na kostru a usměrňovací člen. Podle polohy vidlice v zásuvce pak někdy byla fáze na kostře. Při opravách se to muselo předem ověřit a vilici případně otočit v zásuvce. Skříň těchto přijímačů a ovládací elementy byly konstruovány tak aby při běžné obsluze nemohlo dojít k doteku s kostrou. Všechny přípojné zdířky / anténa, uzemnění, vývody pro sluchátka a pod. / byly vyvedeny přes oddělovací kondenzátory. Pokud nemáte v knihovně schémata těchto přijímačů, lze je najít na internetu, tam si to ověřte.

Proboha jaké spotřebiče měly na kostře fázi v normální neporuchovém stavu? To je naprostý nesmysl. Pokud jste doma něco takového měli, tak to bylo špatně zapojené nebo porouchané.

Spotřebiče, které musejí mít trojžilový kabel, jsou spotřebiče třídy I (nebo též A). Mají kovový nebo z části kovový povrch a kostra je připojena na ochraný kolík. Pokud se uvnitř fáze dostane na kostru, dojde ke zkratu a měl by zareagovat jistič.

Pokud ta kostra není uzeměná, můžete dostávat rány i tak díky svodu odrušovacího kondenzátoru nebo naindukovaného napětí.

pletiplot, mikihans: Ale jo, taky jsme doma měli staré rádio, které mělo/nemělo fázi na kostře podle toho, jak se zastrčila zástrčka do zásuvky. Ta kostra ale byla (resp měla být) skrytá, byla to ta kovová nosná konstrukce, na které byla všechna elektronika, běžně nebyla (neměla být) dostupná na dotyk. Stačilo ale sundat třeba kryt kroutítka a hřídelka už mohla mít fázi.

Jinak ta TV s "trvalou fází" na "kostře" - ono možná stačilo, aby ta kostra nebyla připojená nikam a poletující elektrony CRT už vše zařídily samy.

Fáze vás "praští", když se jí dotknete, ani se nestačíte dotknout čehokoli jiného. Je to záležitost mimo jiné i tělesného odporu. Třížilovým vodičem se připojují lajcky řečeno všechny přístroje, které mají vodivý plášť, nebo část, která je dostupná na dotek. Proto se používají proudové chrániče, které případnou poruchu (pokud se napětí dostane na kostru), dokážou vyhodnotit a zařízení odpojí od sítě.

Ty televize, jestli si to dobře pamatuju, měly "zadek" z lisovaného,tvrzeného papíru, takže dotyk živých částí nebyl běžným způsobem možný.

Fáze na kostře se dělala u starých elektronkových zařízení bez traf.Používaly se zvojovače napětí

nebo Delonovy násobiče napětí.Záporný pól zdvojovače byl zapojen na kostru zařízení a pracoval proti

kladnému pólu zvojovače na anodách.Kostra byla izolovaně ke krytu zařízení.Ten byl nulován nebo izolace

Tř II.Takovéto zařízení bylo vrcholně nebezpečné i pro ty, kdo měli Vyhl.50sb.Kdo to nepoznal při opravě,

dostal proti zemi 320Vss z tvrdé usměrněné fáze proti mechanické vnitřní kostře.Takže pozor.Je to smrtelné.

Tedy přesně- z mechanické kostry proti nule a zemi.Tlouklo tam všechno proti zemi a všechno mezi sebou.

Tak je to správně.

V inf. mailu byl příspěvek

"magdon: "

nikdo - Sonet, Sonet duo i Sonet B3 měly sice dřevěnou skříň, ale panel, spodní kryt i víko byly kovové (u B3 už teda byla víka plastová) a volně přístupné. Tam by byla fáze na kostře vražedná. Měly plochou třívodičovou flexošňůru a jejich kostra byla spojená s ochraným kolíkem"

K tomu uvádím : Ano, v případě těchto magnetofonů fáze na kostře nebyla, tyto přístroje byly a jsou v napájecí části osazeny síťovým transformátorem, síť je tedy bezpečně oddělena od přístroje.

Ano je to tak.Měl jsem v ruce různá taková zařízení- přímo napájená ze sítě.

Nechal jsem to vyhodnotit reviznímu technikovi.Pokud je to zanulováno a uzavřeno-

Je to bezpečné .Tedy za předpokladu, že vyhoví izolační odpor.Jediná výtka byla-

Bylo by dobré na to upozornit výstražnou tabulkou.Při opravě používat izolační

trafo- respektive bezpečnostní na dvou sloupcích.To tady už bylo napsáno.Asi tak.

Nebudu rozebírat otázku starých el.zařízení, ale odpovím podrobně na základní dotaz v úvodu, což považuji za důležité.

Elektrické spotřebiče s přístupnými vodivými částmi, na něž se může dostat nebezpečné dotykové napětí při případné poruše a spojení fáze na tato části, musí být chráněny t.zv. nulováním (nejde o uzemnění, i když ochranný vodič je spojen na uzemnění). A tyto spotřebiče musí mít třížilový přívod, případně třífázové 5-ti žilový. U jednofázového připojení jedna žíla fázový (černý, nebo hnědý), jedna žíla pracovní nula (modrý) a jedna žíla je ten ochranný vodič (barva žlutozelená) a je připojena na veškeré kovové části, jichž se může obsluha dotknout. U třífázovéhio navíc ještě dvě fáze. A jde o t.zv. zařízení 1.třídy ochrany před nebezpečným dotykem. V případě poruchy a spojení fáze na tyto části a v případě správně provedené instalace a jištění, dojde k přerušení pojistky příslušného okruhu, nebo vypnutí jističe. Pro připojení ochranného vodiče v zásuvkách a v el.zařízeních platí příslušné předpisy a normy ČSN/EN. Ochranný vodič v zásuvkách je vždy na kolíku nahoře. Fázový a pracovní nula může být (od určité doby) různě (vlevo i vpravo), ale u nás se jednoznačně doporučuje fáze vlevo a pracovní nula vpravo.

Pokud je použit proudový chránič, nemusí dojít až k přímému spoji fáze na "kostru", ale v případě snížení izolačního stavu v zařízení, mezi fází a kovovými chráněnými částmi, dojde, po dostoupení poruchového únikového proudu na hodnotu chrániče (v byt. výstavě 30 mA) k vypnutí chrániče. Což je bezpečnější, než základní ochrana nulováním. Jednoznačně už předepsané pro zásuvky v koupelnách a ve venkovním prostředí.

Pokud je el.zařízení provedeno tak, že nejsou nikde žádné vodivé části přístupné a jsou spolehlivě izolovány nebo kryty, pak jde o el.zařízení 2. třídy ochrany a stačí pouze dva vodiče (fáze a pracovní nula). Otočení dvoukolíkové vidlice v zásuvce nemí na nic vliv. Pouze v případě že má zařízení vlastní spinač (jednopólový) může dojít k tomu, že se navypíná fáze, ale pracovní nula. To by mohlo být nebezpečné pouze třeba u svítidla, pokud by se vyměňovala žárovka bez vytažení vidlice a dotkl by se někdo prsty vnější závitové části žárovky a tím i fáze. Pokud jsou svítidla připojená pevně, pak musí být fáze vždy na spodku objímky a k tomuto dojít nemůže.

Totéž platí rovněž i při, v předchozím odstavci uvedené ochrany nulováním, v případě "prohození" fáze a nuly v zásuvce.

Dále pak ještě existují el.zařízení s ochranou 3. třídy, která jsou provedena na t.zv. bezpečné napětí. Tose ale liší pro různé prostory dle prostředí, v němž jsou provozována.

El.zařízení zapojená jiným způsobem odporují předpisům a normám a jsou životu nebezpečná.

Tak samozřejmě to je citovaná vyhl .50sb -celkem přesně.Problém je jenom v tom, že nerozlišuje zanulovaný

ochranný obal zařízení,vnitřní živou pracovní kostru a fázi.Je to problém vyhl.50sb a lidí kteří to mají nastudované.

Tak to tak používají. Automaticky to vyhodnotí tak, že vnitřní kostra je také zanulována s krytem.To, ale nemusí být

pravda.Já si to vždy ověřim.Nic totiž není porušeno!V době výrobků z Východu-Člověk nikdy neví