Ele štípač vyhazuje jistič

Nojo. Může tam být zkrat, nebo tam může být i jiná příčina.

Napište jaký štípač, jaký jistič, co na stejném okruhu ještě provozujete, jestli ten štípač dřív na stejném místě fungoval, jak to máte připojené a pak se dá něčeho dobrat. Konkrétní věci potřebujeme znát.

Takhle obecně bych se zamyslel nad tím jestli jistič je opravdu jistič a ne motorový spouštěč nebo snad proudový chránič, jestli na stejném jističi není zapojené ještě něco dalšího, jestli motor štípače nesmrdí po spálenině, jestli připojovací kabel včetně koncovek je v pořádku, jestli do štípače jdou všechny tři fáze pokud je na 400V... a dalo by se pokračovat.

Dobrý den,v práci jsem opravoval štípačku,která taky vyhazovala jistič.Byl spálený elektromotor..Jednalo se o štípačku zn.Balfor

Zde je odpověď ohledně proudových chráničů od renomovaného odborníka:

Používání proudových chráničů je v současné době jedna z ochran, která je používána v poměrně rozsáhlém měřítku. Bohužel se lze v praxi setkávat s názorem, že když do instalace zařadím proudový chránič, vše jsem z hlediska ochrany před nedovoleným dotykovým napětím vyřešil a již se nemusím touto problematikou zabývat. Z praktického hlediska není tento názor v žádném případě správný.

Ten kdo zná princip a možnosti využití proudových chráničů,
tak také ví jak toto zařízení správně použít. V ČSN 33 2000-4-41 se u doplňkové ochrany proudovým chráničem uvádí, že účelem použití proudového chrániče je pouze zlepšit jiná opatření na ochranu proti úrazu elektrickým proudem při normálním provozu. Z této definice tedy jednoznačně vyplývá, že se proudový chránič má používat zejména tam, kde není prostředí normální a kde se tedy předpokládá zvýšené nebezpečí úrazu elektrickým proudem. Zvýšené nebezpečí se předpokládá zejména tam, kde se může vyskytovat zvýšená vlhkost, voda, nebezpečný potenciál, větší počet lidí, změna stanoviště elektrického zařízení apod. Samozřejmě nic proti ničemu, jestli chce někdo použít proudový chránič jako "další jištění" rodinného domu, tak mu to samozřejmě nikdo nemůže zakázat, ale je nutné počítat s tím, že proudový chráničmůže reagovat i na podněty od zapojených nebo připojených elektrických zařízení, které obsahují např. regulační prvky a může vybavit i v případě, že se nejedná o poruchu.

Princip funkce proudového chrániče
O tom na jakém principu pracuje proudový chránič bylo již popsáno mnoho a mnoho stránek, a tak v této části pouze stručně jeho princip popíši. Nejjednoduším způsobem jak definovat princip funkce proudového chrániče je použit definici prvního Kirchhofova zákona, který říká, že součet proudů do uzlu vstupujících se rovná součtu proudů z uzlu vystupujících. Jedná se tedy o elektrický ochranný prvek, který detekuje a vyhodnocuje reziduální (rozdílový) proud v pracovních vodičích obvodu a vypíná obvodpři překročení hodnoty reziduálního proudu, pro který je chránič nastaven. Pokud dojde ke vzniku nadproudu v pracovních vodičích, tak proudový chránič nevyhodnotí tento poruchový stav jako chybu a proto proudový chránič v žádném případě nejistí elektrický obvod před nad proudy (přetížení, zkrat apod.).

Jako ochrana před nad proudy se musí elektrický obvod
jistit pojistkami nebo jističi, přičemž hodnoty jmenovitého proudu jistícího prvku předepisuje výrobce chrániče. V praxi se lze setkat i s tím, že montér nerespektuje hodnoty předřazeného jistícího prvku, které jsou uvedeny na štítku chrániče.

Proudový chránič se skládá ze čtyř základních funkčních prvků, kterými jsou součtový transformátor, velmi citlivé vybavovací relé, spínací mechanismus a testovací tlačítko. Diferencíální relé pracuje na principu superpozice, nebo-li skládání dvou magnetických polí (magnetického pole permanentního magnetu a střídavého magnetického pole vytvořeného řídícím vinutím). Při zapnutých kontaktech chrániče je kotva relépřitažena působením permanentního magnetu k magnetickému jhu, proti síle magnetu působí pružiny, které se snaží kotvu odtáhnout. Objeví-li se napětí na řídícím vinutí diferenciálního relé, budou se obě magnetická pole skládat a v okamžiku záporné půl periody bude výsledná síla pole slabší než síla pružiny. Kotva okamžitě odpadne a vybaví volnoběžku citlivého spínacího mechanismu. Za normálních pracovních podmínek je tedy vektorový součet proudů ve všech pracovních vodičích roven nule a v sekundárním vinutí se neindukuje žádné napětí. Jestliže dojde za chráničem ke vzniku proudu tekoucího z fázového vodiče do země, vznikne rozdíl mezi porovnávanými proudy. Tento rozdíl proudů (reziduální proud) indukuje v sekundárním vinutí transformátoru napětí, které pomocí vybavovacího relé uvede do činnosti spínací mechanismus a dojde k rychlému odpojení poruchy od sítě. Důležitou a základní podmínkou pro bezpečnou funkci chrániče je, že jeho obvodem ke spotřebiči musí procházet všechny pracovní vodiče (L 1, L2, L3, N). Součástí chrániče je i zkušební (testovací tlačítko), pomocí kterého může obsluha EZ vyzkoušet funkci chrániče bez použití měřícího přístroje.

Předřazený odpor,
který je zařazen do obvodu testovacího tlačítka, má takovou hodnotu, aby simulovaný rozdílový proud dosáhl hodnoty jmenovitého reziduálního proudu.
Z principu proudového chrániče tedy vyplývá jeden velice důležitý závěr a to, že není schopen vyhodnotit dvoupólový dotyk osob mezi pracovními vodiči. Pravděpodobnost tohoto stavu je však velice malá.

Ing. Jiří Sluka