Je lepší tělo z hořčíku nebo z plastu?

Nevím proč zrovna hořčík.Na odolná pouzdra jsou nejlepší kompozitové materiály s uhlíkovými vlákny.Ty přežily v některých situacích zasypání v zemětřesných zonách.Odolné jsou slitiny,ať hliníku s hořčíkem,nebo titanem.Dnešní galvanoplastické technologie dokáží vyrobit slitiny snad všech kovů a tím vybrat jejich vlastnosti,šité na potřebu a míru.

JABRAKA

Ale vždyť na tom není co k bádání. Hořčíkové tělo je pevnější pro držení všeho mechanismu, odolnější na manipulaci, stabilnější v tvaru (teplotně) u objektivu opotřebení (z plastu ani nemluvě) dílců. Včera jsem opravoval přenosný teplomet. Stojan z plastu se naprosto rozsypal. Kdyby to bylo z "hořčíku" a řádně konstruováno, tak se to nestalo. A tak to je se vším.

Stabilnější ve tvaru?Už jste viděl tvarově zdeformovaný foťák?Navíc teplem se stejně zdeformují vnitřní součásti ať je tam kostra jaká chce.Odolnější na manipulaci?Jako že není problém s ním fláknout a nebo si na něj sednout jak tu někdo psal?To snad normální člověk nedělá.Opotřebení asi nemá smysl komentovat jelikož je kostra uvnitř.Max. u toho objektivu.

Taky nevím, nad čím uvažuješ. Kov je odolnější a stabilnější, než plast (obecně). Třeba teď sleduju jeden ruský dokument o ISS. Tam mají sadu foťáků (kvůli tomu, aby nemuseli měnit různé objektivy) a ty asi nebudou plastové amatérské seťáky za desítku někde z alzy, že.

V pohodě. Taky jsem se zabýval kravinama a neřešil to podstatné.

To jo no

myslím že už člověk v době bronzové věděl, že kov je výborný pevný materiál

A diskutéři na fotografických fórech - darmo mluvit

Zde nikdo nediskutuje nad tím jestli je kov pevný ale nad tím zda je tato pevnost potřeba ve foťáku.

To nesmíte brát (možná) podle sebe. Jsou fotografové, kteří mají foťáky k profesionální práci a ty aparáty (drahé ) dostanou zabrat a musí něco vydržet. Znám i amatéry z fotoklubu, kteří jsou věčně v terénu, blátě a vodě, hicu na slunci, v mrazu mínus 20 a s nějakým plastovým objektivem a vetchým tělem by udělali pár záběru a mohl by to vyhodit. Ostatně, s takovým foťákem by se ani nikam nepouštěl. Je fotoaparáat a fotoaparát. To nesmíte posuzovat podle valné většiny fotografů, kteří to nosí na krku pro potěšení. Víte, jak takový fotoaparát dostane zabrat při různých akcích v terénu?

Bláto,voda,hic a mráz?Jaký konkrétní mají tyto veličiny vliv na vnitřní rám foťáku(nemluvím o objektivu)?Jinak v -20 vám skřehne i ta slitina.

Nic ve zlém ale vidím, že moc o tom nevíte. Zbytečný pokračovat.

Už nevím jak to polopatě vysvětlit. Prostě je vše pevnější ve spojích, těsnění, bajonetový mechanismus příšrobován v šasi hořčku a ne v plastu . Běžel jste někdy kousek se dvěma aparáty na sobě, jak se to všechno bimbá a "mlátí" o sebe? Objektiv dlouhý půl metrů. Jak dlouho tohle nějaká coloplastová krabička může vydržet. Nepřirtovnávejte to pořád k focení turusty na dovolený.

Tak mi to prosím vysvětlete.Od toho poradna je.Přece těsnost před vnikáním vlhkosti nedělá vnitřní rám.To samé s teplem.

Já myslel vysvětlit to jak jste psal o té teplotě a těsnosti.Máte pravdu že s půlmetrovým objektivem jsem ještě neběžel a ani jsem to neviděl.Proč nepřirovnávat k turistům?Byl dotaz na dva totožné foťáky.Nic o profi focení.

Že jste něco neviděl ještě neznamená, že to neexistuje. Já viděl běžet chlapa s půlmetrovým. Objektivem. Lesem, když chtěl stíhat start běžeckého cross závodu.

Mimochodem, když mi můj setový objektiv s plastovým bajonetem spadnul na zem, a to byl ve fotobatohu a nebyla to nijak rána, tak se co? Ulomil. Jen takové ťuknutí.

...a při běhu objektiv držel za zrcadlovku a nebo mu visel na krku(také za zrcadlovku)?

doplněno 17.11.17 16:54:

...já psal že se nebavím o pevnosti objektivu ale vnitřního rámu

Tak nějak mu to viselo na krku, bambelalo se to a aby fotograf eliminoval případné škody, tak foťák při běhu v rámci možností usměrňoval rukama, poněvadž měl na práci ještě fotobrašnu, stromy kolem a svah, ze kterého sbíhal dolů

Tak to působení tepla na deformaci plastů je jedna z mnoha faktorů- To není o tom, že se to zkroutí jak paragraf ale o případných netěsnostech a pohybu plastů teplem. Přece když mate nějaký pevný základ, tak všechny parametry jsou lepší. Taky si nikdo nepostaví barák jen tak na blátě. Proč nepřirovnávat k svátečním turistům ! Takový aparát prostě nepotřebuje.

Neberte to tak, že to všechno zveličuji ale prostě takový fotoaparát je spolehlivější, odolnější na používání.

Ale ze všech mých odpovědí se to dozví. Pokud budou ležet oba ve skříni a nebo nosit na krku jen po nenáročných výletech a dovolených, tak je to jedno, třeba ze dřeva. Ty vydržely jak vidno v muzeu lecos. Pro akce co jsem popsal tak hořčik tělo bude odolávat náročným podmínkám déle.

milannovotny:

co se musí držet pohromadě co nejpřesněji je čip, objektiv, zrcátko, matnice. To ostatní se může hýbat jak chce a je jedno jestli to bude plastové nebo gumové

Dobrý plastový skelet vyhoví, ale je nad slunce jasnější že z lehké slitiny je lepší

Jistě ostatní jako třeba záverka se může hýbat jak chce.

milannovotny:

v podstatě ano, protože ať se pohne jakýmkoliv směrem třeba řádově v milimetrech (a to se nepohne) tak to nemá kupodivu na nic vliv

Na rozdíl od čipu, objektivu, zrcátka a matnice...

To by bylo zajímavé focení kdyby se závěrka hýbala a prosvítalo přes ní světlo na čip.

Já, nejspíš narozdíl od tebe jsem měl pár fotoaparátů rozebraných, od filmových po digitály, od kompaktů po zrcadlovky a mohu tě ubezpečit, že platí co jsem už napsal výše. Ohledně rozměrové stability dílů fotoaparátu je kritický čip, objektiv zrcátko, matnice. závěrka mezi ně nepatří

Máte asi nějaký zvláštní fotoaparát když u něj nezáleží na tom jestli je závěrka stabilní a neprochází přes ní v uzavřené pozici světlo na čip.

Nevím, ale myslím že každý trochu znalý problematiky ví, že to aby závěrkou procházenlo, nebo neprocházelo světlo není o žádné rozměrové přesnosti a stabilitě materiálu

Kdežto objektiv-čip-zrcadlo-matnice je minimálně o setinách milimetru.

Čip/objektiv- ostrost výsledného snímku a po celé ploše. Zrcadlo/objektiv- přesnost zaostření dle automatiky. Zrcadlo/objektiv/matnice přesnost zaostření manuálního.

Vše ostatní může doslova mechanicky plavat

P:S.: Obávám se, že to je házení perel vepřovému...

V tom případě nechápu jak to že výrobci prodávají fotoaparáty bez rámu ze slitiny když se tedy podle vás v plastových vše hýbe.Takže tedy jestli vás dobře chápu,tak všechny fotoaparáty s vnitřním rámem mají rám-objektiv-čip-matnice bez jakéhokoliv plastu.Pouze kov na kov,sklo na kov.Protože jak píšete v plastu by vznikala vůle.

milannovotny:

Je to marný, je to marný, je to marný

Nevím zdali někdo psal, že v plastech vzniká vůle která foťák činí nepoužitelným, já myslel že je zde řeč o tom, že kovový rám je stabilnější a víc vydrží, plastové jsou samozřejmě taky pevné v mistech kde na tom záleží a běžnému amatérskému využití vyhoví.

To jsou ale záležitosti nad slunce jasné a je zbytečné zde o tom takto dlouhosáhle diskutovat. Je jedno jestli se problematika plast/lehká slitina týká notebooku, fotoaprátu, nebo čehokoliv jiného

Všichni máme zvláštní fotoaparáty. Podívej, jak se nám v ních ta závěrka mlátí a třepe, časem se vyklechtává a fotit se s ní dá, dokud se úplně nevyklechtá a nekousne.