Oprava základní desky u TV

wlezley:

ta si děláš prdel?

To by ti počítač na stole musel vydržet měsíc

Můj první Trinitron v roce 75´ rozhodně nebyl složitostí podobný pumpě na vodu a vydržel 25let do první závady a ještě pořád byl opravitelný, nejdražší část - obrazovka byla s úrovní jasu jako nová, jen obraz nabíhal o 5s déle .

Tak se ptám, tehdy se nepotřebovalo tak moc vyrábět aby se točily prachy?

Pro nechápavé podotýkám, že to byla reakce na krtek6, ono se někdy vyplatí číst všechny příspěvky

s tím už asi neporadím..

za ty peníze klidně funkční tv na bazaru ... oprava desky je se zárukou 6 měsíců a když odchází jedna část, odejde i druhá, třetí...

reklamace na opravu pak je s vyjádřením "ale ono prdlo něco jiného" - takže máte smůlu..

Mimochodem - v TV je stejně lejno, tak se na ni vykašlete a do podzimu užívejte radostí venku...

@bmbx - taky mi ten servis připadá na měniče než opraváře ... dnešní firmy často mění celé kusy, než by se s něčím zabývaly... Přitom servisák z garáže vám zjistí, že je "Chebná elektrónka E13" a opraví za 20,- + 500,- "věděl která".

zkusíte druhý servis nebo žít bez TV... co jiného poradit...

Žádná zákonná záruka na opravu není. (už více než 3 roky)

S narůstající cenou práce je spousty věcí již nerentabilní opravovat. Stejně tak jako dnes se již lidé ponožky nezaštupují, na kalhoty nedají záplatu, boty si nenechají podrazit.

Oprava základní desky "moderní" TV není nic pro servisáka z garáže. Ten dokáže vyměnit nafouklé elektrolity, vadné podsvícení, možná tak přehrát firmware v externím programátoru.

mot:

složitost a miniaturizace má vliv na potřebu víc točit peníze?

mot:

to by asi neměli výrobci potřebu montovat do výrobků "kurvítka"

složitost má vliv na poruchovost při zachování technologie, ale ta složitost je umožněna díky lepším technologiím, mimo jiné i spolehlivějším technologiím

Já to vidím takhle.

Naprostá většina spotřebitelů se spokojí s šuntem. Jdu, koupím televizi za deset tisíc, která už z principu musí být šmejd, protože aby mohla být takto levná, musí se dělat opravdu masově někde v rovníkových zemích. To je jedno, jestli je to "značka", desky se třeba vyrábějí někde v rákosí obrazně řečeno. No a čím masovější a rychlejší výroba, tím logicky menší požadavky na kvalitu procesu, dílů a součástek, které navíc nejsou potřebně naddimenzovány.

To jsou ona kurvítka, narozdíl od představ mnoha lidí, že "tam někdo něco namontoval".

To je jako koupit si buďto hyundai z bláta, který po pěti letech jde do kopru anebo bugatti veyron, který se vyrábí ručně na zakázku, kde jsou díly z kosmických materiálů a kteréhož se vyrábí pár kusů ročně, tak taky musí něco stát.

Konečná cena výrobku není přímo úměrná s výrobní cenou, naopak činí pouze zlomek celkové ceny. Proto posuzovat kvalitu dle ceny je nemožné. Kusová výroba elektroniky není pro běžného smrtelníka, stejně tak jako Bugatti Veyron.

Rozdíl kvality mezi elektronikou zcela určitě je a obrovský. Elektrotechnika mě živí, tak doufám vím o čem mluvím.

Určovat kvalitu dle země původu také moc dobře nelze. To fungovalo před 20ti lety, kdy např. zboží z číny bylo skutečně mnohdy šmejdové.

Naopak masová výroby bývá pozitivní, protože náklady na vývoj, díly atd.. se rozpustí ve větším vzorku.

Každý kus bugatti veyron prodělal cca 120mil. Kdyby nebyl výrobcem dotován, tak ani nevznikne. A stejně jako všechny supersporty je velice poruchový. Je velice složitý a při výrobě se šlo až na hranice materiálů. Takže ve výsledku funguje jako televize za 10tis kč, která má 200cm.

Takže abych si to ujasnil. Už neplatí, když to zjednoduším, že čím sériovější výroba, tím levnější? Aha. A když tedy rozumíš elektrotechnice, jsi schopen tvrdit, že v běžné spotřební jsou součástky naddimenzovávány tak, aby něco vydržely?

ernie:

montáž kurvítek není žádný nesmysl, už jsem jich pár viděl na vlastní oči

ernie:

co si představuješ pod pojmem podimenzování běžných součástek? To už i datasheety lžou?

Nejčastější závadou takovéhle elektroniky bývají elektrolytické kondenzátory - trpí teplotami. Použít kondenzátor s vyšší provozní teplotou, to se přeci výrobci nevyplatí protože je dražší. Tak se používají obyčejné (podle tebe jsou to tedy podimenzované?). Přestože je v zařízení místo, je častým jevem, že kondenzátory umísťují v blízkosti chladičů (tedy zdrojů tepla) - proč, protože je to "kurvítko"

ernie:

co si představuješ pod pojmem dimenzování běžných součástek? To už i datasheety lžou?

Nejčastější závadou takovéhle elektroniky bývají elektrolytické kondenzátory - trpí teplotami. Použít kondenzátor s vyšší provozní teplotou, to se přeci výrobci nevyplatí protože je dražší. Tak se používají obyčejné (podle tebe jsou to tedy podimenzované?). Přestože je v zařízení místo, je častým jevem, že kondenzátory umísťují v blízkosti chladičů (tedy zdrojů tepla) - proč, protože je to "kurvítko"

Však to je to, co tvrdím. Kondenzátor s vyšší teplotní odolností výrobci nepoužívají, protože se nevyplatí. Pokud něco trpí teplotou, je to poddimenzované. Kdyby byl naddimenzovaný, tak mu ten topící chladič nemůže vadit a nemohl by tedy sloužit jako kurvítko. Tím se kruh uzavírá. Prostě se vyrábí levně a aby to nic nevydrželo, pokud tedy budeme zastávat teorii kurvítek...

Nejsem sice elektrotechnik, ale dimenzování součástej je přeci jasné. Pokud polezu na skálu, tak si vezmu sebou lano, které unese osobní automobil, ne?

ernie:

já schválně psal o těch kondenzátorech, není důvod dávat teplotně odolnější / dražší kondenzátor, stačí jej přestat dávat úmyslně do teplejších míst - to výrobce nic nestojí a přesto to neudělá.

Kurvítka prostě existují. Výrobek kde bylo poprvé použito řízené životnosti (lidově kurvítko) byla žárovka - když došlo k její masovější výrobě.

Například ozubené plastové kolo v tiskárně, odlehčené pomocí otvorů, nemusí být odlehčené - je plastové, takže dejme tomu je to úspora materiálu / plastu. Jako náhodou je odlehčovací otvor v místech kde je nejméně materiálu díky tvaru hřídele a už to tam celkem pravidelně praská, stačilo při návrhu změnít polohu odlehčovacích otvorů proti hřídeli o malinký úhel a najednou by z nejslabšího místa, bylo nejsilnější.

Delší příklad - flexkabel vedený přes ostrou hranu, není důvod aby tam ta hrana byla, ale je tam, flex kabel se časem o hranu přelomí.

atd...

Tak zrovna žárovka asi nebude nejlepší příklad. Viz přechod od uhlíkového vlákna krátkoživotné žárovky k wolframu a inertním plynům, kdy se životnost žárovky řádově prodloužila..

Kurvítko je už ono samotné ozubené kolo z plastu (úspory-jak tvrdím), natož jeho provrtání.

ernie:

Na žárovce byla opravdu aplikována řízená životnost už dávno. Stačí malinko přežhavit a nikdo nic nepozná a životnost je podstaně kratší. Uhlíkové vlákno do toho nepleť a najdi si o tom něco na netu.

wlezley:

Já se nikde nezmiňoval o opravitelnosti a srovnání bylo jen proto že zde krtek zmínil, že se musí točit prachy, ale to je jedno

Ano to s tím věnováním bylo pro tebe protože se snažíš hodit relativně krátkou životnost výrobků na jejich složitost, jinak to začalo reakcí na krtka. Chci jen vysvětlit, zdali před 40lety se u kapitalistů nemusely peníze tak točit, nebo co, že ty výrobky vydržely déle. Ony vydrží i teď déle když se odstraní "kurvítko". Bohužel softwareová se hledají hodně špatně.