Rozdíl mezi tyristorem a triakem

figurek:

kdyby to bylo tak jednoduché a při odpojení napětí z řídící elektrodi tyristor/triak vypnul, bylo by řízení v oblasti stejnosměrného proudu o něco jednodušší, ale tyristor/triak když jednou sepne tak je sepnutý dokud jím teče proud, na to si poněkud trochu zapoměl. To co píšeš platí jen při použití u střídavého proudu, tyristor/triak nevypne v okamžiku při odpojení řídící elektrody, ale v nejbližším okamžiku průchodu řízeného proudu nulou.

Pro řízení stejnosměrného proudu musíš použít tyristory minimálně dva - spínací a "rozpínací"

na nic jsem nezapoměl. Tazatel se ptá na úplně nejzákladnější základní rozdíl a ten jsem mu popsal. Ty popisuješ základ tyristorové regulace a to už je trochu jiná věda.

No a jestli chceš regulovat vyhlazený stejnosměrný proud, tak přece nepoužiješ tyristor. Nebo ano?

figurek:

pokud tazateli napíšeš, že funguje jako vypínač a při odepnutí řídící elektrody tyristor/triak vypne tak to prostě není pravda, tyristor/triak se sám vypnout neumí, to nemusí být v souvislosti jen s regulací. A pro velké stejnosměrné proudy je tyristor jedinou možností bezztrátové regulace

Je to sice slovíčkaření, ale pro konstruktéra je velký rozdíl ve slovech vypnout – řídit.

Jak jsem uvedl, pro řízení lokomotiv a třeba tramvají je to jediný hospodárný a účinný způsob řízení elektromotoru (u střídavých motoru zajištují řízení IGBT tranzistory). Zatím nic účinnějšího nebylo vymyšleno. Ale vraťme se třeba k té tramvaji, kterou většina lidí každý den jezdí do práce. Tramvaj dokáže zpomalovat a také zrychlovat a relativně plynule. Tady je krásně vidět ten rozdíl mezi vypínačem a řízením.

odpoved:

to není slovíčkaření, pominu-li terminologii, vypnout, řídit a já nevím co, tak důležité je vědět, že tyristor, triak, tyratron (předchůdce tyristoru) je možné řídící elektrodou zapnout a nelze jej vypnout. Po sepnutí zůstává sepnut dokud jím teče proud ať je na řídící elektrodě cokoliv.

figurek napsal že se chová jako vypínač napětím na řídící elektrodě zapne a odebráním napětí vypne a to prostě není pravda.

Myslím, že to je "drobnost", která pro základní vysvětlení činnosti tyristoru dost podstatná

figurek:

tramvaje jsou od nepaměti napájeny stejnosměrným proudem a od jisté doby je v nich využita tyristorová regulace.

nehrej si se slovy. Ta tvoje důležitá prodleva mezi odpojením proudu ze řídící elektrody a uzavřením tyristoru vypnutí trvá maximálně setinu vteřiny. Což je u regulačních obvodů například právě v tramvajích úplná nula.

figurek:

panebože, já si nehraju se slovy, ale víš vůbec jak se to v té tramvaji reguluje? Já nepíšu nic o nějaké prodlevě, já píšu, že tyristor i triak se sepne a je pořád sepnutý, řídící elektrodou jej už nerozepneš, což ty si psal že ano

prodleva mezim odpojením řídící elektrody a uzavřením tyristoru je tak dlouhá dokud tyristorem teče proud což může být v případě stejnosměrného proudu sakra dlouho a v případě střídavého napětí ja to do doby kdy sinusovka projde nulou.

Tak drobnost to není, a jak jsem také uvedl v první větě, pro konstruktéra to je drobnost dost podstatná (terminologie by se v technice měla dodržovat, jinak si mezi sebou technici nebudou rozumět, takže i ta terminologie a užití správných slov je důležité – proto se také většina technických anglických slov vůbec nepřekládá do češtiny). To je samozřejmě hloupost, že je řídicí elektrodou pouštěn stav vypnout-zapnout a na to tyristor nebo triak reaguje (vypíná – zapíná), od toho se taky jmenuje elektroda řídící, hihi. Tyristor nelze vypnout řídící elektrodou. Nevím, zda to tady zaznělo, ale k rozepnutí tyristoru u ss motorů je potřeba součástku použít ještě jednou.

Myslím si, že již byl původní dotaz tazateli zodpovězen hned na začátku a pokud bude chtít vědět podrobnosti a VA charakteristiky konkrétních součástek, určitě si to dodatečně vyhledá.

odpoved:

kdybys trochu sledoval průběh diskuze ve vláknu tak by jsi pochopil hned co mne na figurkově odpovědi dostalo, nebyla to terminologie, nebyl to problém slovíčkaření, jen jsem se figurkovi snažil vysvětlit, že otevřený / sepnutý tyristor / triak nelze řídící elektrodou ani ničim jiným vypnout / zavřít. Zavírá se v okamžiku, kdy jím nic neteče...

P.S. Proč jsem asi slovo drobnost dal do úvozovek?

Tak například tyristor se používá ve vlacích a tramvajích, jelikož jsou stavěné pro velké proudy a skoro bezeztrátovou regulaci. Triak se hodně užívá ve spotřební elektronice, kde je potřeba řídít obě půlvlny menších výkonů -třeba ze sítě, příklad - regulace světla. Těch příkladů je hodně, záleží na konstruktérovi, jak danou charakteristiku součástky využije a užitečně ji použije v zapojení. Další neméně důležitou součástkou je Diak, který je právě určen a využíván ke spínání a ochraně předchozích dvou součástek.

odpověď: děkuji , přiznám se už jsem byl línej, to takto stručně vypsat.

Duležitou podstatu součástek jsi ale uvedl. Pro pochopení to bohatě stačí. Dotazující chtěl asi nějaký hmatatelný příklad, kde se dají součástky prakticky využít.

Použití zhruba znám z paměti a lecos jsem postavil, ale dejte si to do wikipedie a tam to máte podrobně. Dlouho bych to psal a stejně ne všechno. Zadejte Využití tyristoru a Užití triaku.

pavol25:

celou dobu se snažím tady vysvětlit, že řídící elektroda pod napětím tyristor / triak otevře, ale už jej pomocí řídící elektrody nezavřeš ani kdyby ses zbláznil. Takže tvá analogie s projetými auty a semaforem pokulhává. A nikdo zde nezmínil, jak je možné, že se tyristor / triak používá hojně v regulaci, když tyristor / triak neumí regulovat, umí jenom spínat.

V čem "analogie s projetými auty a somaforem pokulhává"?

Pokud se kolona aut stojících před křižovatkou rozjede, protože naskočí zelená (= přijde napětí na řídící elektrodu), tak auta pojedou dál ikdyž na semaforu, který mají již za sebou, zelená zhasne a naskočí červená (= napětí na řídící elektrodě se přeruší).

Nikde jsem nepsal, že se auta, která na zelenou projela, za křižovatkou zastaví, protoře zelená na křižovatce za nimi zhasla. Asi jsi to špatně četl.

Protože podle analogie ze semaforem se tyristor / triak chová tak, že po naskočení červené pojedou i ty před semaforem na červenou, dokud bude souvislá kolona

OK - to mě nedošlo.