Různé typy zesilovacích součástek

Od: Datum: 11.10.16 10:47 odpovědí: 9 změna: 11.10.16 19:24

Dobrý den,

chtěl bych se zeptat zda-li byste mi někdo po lopatě nevysvětlil problematiku různých typů zesilovačů v elektronice.

Zejména kdy je v hodné použít a z jakých důvodů bipolární tranzistor, unipolární tranzistor, operační zesilovač, případně ještě jyné typy zesilovačů.

Představuji si to tak, že mi napíšete třeba ,,unipolární tranzistor je vhodný pro xy a nevhodný pro ab protože" atd...

Diskuzi budu sledovat, případně budu i reagovat.

Moc mi tím pomůžete, učitel na škole mi na to není schopen vysvětlit a nějak se mi to nedaří nikde dohledat.

Odkazy prosím neposílejte, jen vysvětlujte.

Díky. :)


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Datum: 11.10.16 11:06
avatar

Hmmm. Vidím dotaz od pilného studenta.

Polopatě a jednom odstavečku chcete vysvětlit problematiku polovodičových zesilovačů. No to asi nepůjde, protože základy téhle techniky se na průmce učí rok a na výšce semestr. A to jsou pouze základy.

Přeji mnoho štěstí při studiu. :)

Ohodnoceno: 0x
 
Od: ctenar
Datum: 11.10.16 11:44

Prý semestr na VŠ :-D Jsi nějak zapomněl zmínit předchozí 2 semestry Teorie obvodů, semestr Mikroelektronických technologií a následující semestr Návrh zařízení ;).

Problematika to je opravdu rozsáhlá. Máš bipolár, 2 typy FETů, 3 různá zapojení pro každý z nich (SE,SC,SB), 4 různé zpětné vazby, desítky parametrů tranzistorů a nekonečné množství frekvenčně závislých impedancí okolo těch tranzistorů. I požadavky na zesilovače se strašně různí - od max.proudu nebo výkonu, přes max.šířku pásma, max.zesílení nebo min.šumu.

Zkus si sám přečíst ty kapitoly z učebnic, případně si sežeň učebnice s jiným výkladem. Někdy pomůže číst to vysvětlené jiným způsobem.

Ta problematika se vážně nemá shrnout nebo vysvětlit na pár řádcích.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 11.10.16 12:42
avatar

čti pořádně, než zareaguješ. *smich*

Jsem napsal cosi na téma, že jeden semestr stačí tak na základy... :-D

Ohodnoceno: 0x
 
Od: ctenar
Datum: 11.10.16 13:36

Právě že bez té teorie obvodů a technologie se ty "základy" nedají pochopit. V lepším případě to bude smršť obrázků, zapojení a výčtových vlastností, které si nikdo nezapamatuje a zcela určitě z toho nebude schopný navrhnout nic nového. Takže "základy" trvají tak 4 semestry a i tak je to smršť, kterou studenti dožvýkávají po mnoho následujících semestrů.

Ale to jsme odbočili.

Mimochodem - můj kamarád (průměrný absolvent SŠ silnoproud) se mi kdysi přiznal, že ani v cca 25 letech ještě nechápe, jak tranzistor může zesilovat. Dodnes nikdy nepracoval v oboru. Dělá něco s akciemi v bance a má určitě přes 100t/měs., takže nehrozí, že by se vrátil k elektrice. :)

Ohodnoceno: 0x
 
Od: host
Datum: 11.10.16 12:14

píšete: "učitel na škole mi na to není schopen vysvětlit..."

To máte individuální výuku u učitele, nebo chodíte do školy s dalšími spolužáky, kterým to učitel vysvětlil tak, že tomu porozuměli? Pak by bylo vhodné se poradit se spolužáky, kteří to pochopili. Jistě také máte učebnici, učebnice, doporučené učební texty, máte vyučování, atd. Navíc zesilovače nejsou v elektronice jediné téma a jestli takhle budete chtít pochopit i další témata, budete tomu asi muset věnovat hodně času a úsilí.

Postupně: elektronky jsou historicky nejstarší zesilovací prvky. Teprve po vynálezu polovodičového (tehdy germaniového) tranzistoru se začaly vyrábět zesilovače i s tranzistory, ale souběžně se stále používaly a dodnes v některých speciálních aplikacích, používají elektronkové zesilovače.

Postupným vývojem polovodičových součástek vznikly i tranzistory řízené polem FET a dalším vylepšováním struktury MOS-FET. A také koncentrací více tranzistorů a dalších součástek do jedné součástky vznikly sdružené, tedy integrované obvody. Výroba zesilovačů se tedy velmice zjednoduší, místo dvaceti tranzistorů a dalších rezistorů stačí do desky plošných spojů zapájet jediný integrovaný obvod a pár externích součástek a je hotový zesilovač se stejnou kvalitou a parametry, jako by se vyráběl z jednotlivých součástek. Navíc se vyvíjí i konstrukce zesilovačů, různé třídy, princip zpracování signálu, atd., atd... je to na dlouhé povídání. A to se bavíme pouze o nf zesilovačích a přitom jich existuje celá řada typů, druhů, pro různé frekvence, vysokofrekvenční, vysokofrekvenční pro vysokánské kmitočty, stejnosměrné, pro nejrůznější účely,.. například i operační zesilovače, atd., atd..

Ohodnoceno: 0x
 
Od: josef95
Datum: 11.10.16 13:59

Za chybu ve větě se omlouvám.

Bohužel ostatní spolužáci si to do školy chodí jen odsedět a nejeví zájem o výuku. Jen já a ještě jeden spolužák jsem tzv. hobíci a bastlíři a o elektroniku se aktivně zajímáme. Teď například máme rozdělané nějaké projekty na platformě Arduino. To jen abyste si nemysleli, že jsem úplný elektro jouda. :D

Ale teď vážně,

učitel, který nás má na elektroniku se bohužel v problematice neorientuje a přímým otázkám se vyhýbá nebo na ně odpovídá nesprávně.

Když jsem se ho minule o přestávce zeptal právě na rozdíl mezi zesilovacímy prvky, tak mi řekl, že bych to měl vědět a že se diví, že zrovna já to nechápu. Touto útočnou rétorikou však chtěl pouze zakrýt svou neznalost. Jsem si tím naprosto jistý. Kdybyste ho znal, tak byste taky věděl. Ani V/A charakteristiku zenerovy diody nedokázal objasnit a ještě jsem ho musel opravovat, protože ji na tabuli nakraslil úplně špatně. :/

Jinak díky za odpověď, přesto že jsem si ji představoval trochu jinak.


doplněno 11.10.16 14:01:

*přestože

Od: ctenar
Datum: 11.10.16 15:02

Jestli tě eln. zajímá, tak pro tebe nebude problém si sehnat jiné další knížky a učebnice, kde to je vysvětlené pokaždé z jiného úhlu. Na internetu se dají postahovat i ty anglicky psané bible o elektronice, každá určitě přes 1000 stran s cenami klidně přes $100. Google dokáže najít spousty vysvětlení, stejně tak Youtube apod.

Jsi na učňáku nebo SEŠ?

Fakt se to nedá jednoduše shrnout. Až o tom budeš něco vědět, tak ti bude jasné, proč JFET na vstupu rádia je blbost a proč třeba bipolár na koncovém výkonovém stupni taky už prakticky nenajdeš a nebudeš si muset nic pamatovat a tápat, když narazíš na novou úlohu.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: josef95
Datum: 11.10.16 18:52
Jsem na SEŠ.
Už jsem si o problematice během dneška něco načetl a začíná se mi to teochu ujasňovat. Operáky se používají zejména jako komparátory napětí a jako nízkovýkonné zesilovače s proudem max okolo desítek mA. NPN a PNP tranzistory jsou určeny třeba pro audiotecniku a jako spínací prvky pro SS napětí se středním výkonem a unipolární tranzistory se užívají ke spínání velkých proudů. Největší záťeže zvládají IGBT.
Dá se s takovým rozdělení tak nějak více či méně souhlasit?
Od: ctenar
Datum: 11.10.16 19:24

Jsou to nějaká použití, ale aplikací je pochopitelně mnohem více.

Ohodnoceno: 0x
 

 

 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.