Zdravím, potřeboval bych přiblížit, co je to zdroj konstantního a nekonstantního proudu? Díky
1x
zjednodušeně:
zdroj nekonstantního proudu je jakýkoliv zdroj napětí, podle odporu zátěže a napětí zdroje poteče obvodem i patřičný proud.
zdroj konstantního proudu reguluje svoje napětí tak, aby při různé zátěži tekl proud pořád stejný - tedy konstantní
1x
Docela laicky: když nabíjíte autobaterii z nějakého zdroje napětí, je baterie zpočátku vybitá, má nižší napětí, takže mezi napětím nabíječky a napětím baterie je nějaký rozdíl napětí, spád, do akumulátoru teče nějaký počáteční nabíjecí proud.
Tím, jak se akumulátor nabíjí, jeho napětí stoupá, jako kdyby se do hrnce napouštěla voda, hrnec se plní a zvedá hladinu. Rozdíl napětí mezi zdrojem nabíječky a napětím akumulátoru je menší, je menší spád - z kopce s menším spádem jedou i sáňky pomaleji - a tak teče menší nabíjecí proud.
To je nabíjení proudem, který není konstatní. Má to tu výhodu, že čím je akumulátor nabitější, tak se nabíjí menším proudem, podle konstrukce nabíječky až skoro žádným.
Na druhou stranu existují řízené nabíječky s důmyslným obvodem, které nabíjejí stále stejným, konstatním proudem, od začátku až do konce nabíjení. Například kondenzátorová nabíječka, nabíječka s regulační žárovkou nebo dalšími moderními obvody, ale to už je mimo rozsah dotazu.
To máte pravdu, a takhle si také dovedu představit to, co píše bmbx. Ovšem on to blíže nespecifikoval a obecně jsem to nepochopil; tohle je poměrnkě konkrétní zařízení.
kartaginec:
zdroj konstantního napětí není otázka jen některých nabíječek, používá se v různých aplikacích, je základem měření odporu v digitálních multimetrech, výhodné je použít jej na napájení LED a pod.
Pro představu jak je se to dá prakticky řešit, pokud znáte princip stabiizátorů napětí, kdy obvod udržuje napětí na výstupu porovnáním výstupního napětí s referenčním, tak stejným obvodem lze stabilizovat proud a tedy vytvořit zdroj konstantního proudu a to když do obvodu zařadíme bočník a napětí na něm je zase porovnáno s nějakou referencí. V praxi se používá ještě operační zesilovač, aby se neporovnávala moc malá napětí, která tímto způsobem vznikají.
Zde je schema jednoduchého zdroje proudu s obvodem, který se běžně používá na stabilizaci napětí:
Proti tomu žádná, ale mluvili jsme o zdroji konstantního proudu. Popravdě technicki mi to není zcela jasné ani u těch nabíječek, ale věřím tomu. Zdrojkonstantního napětí samozřejmě chýpu, i když tecnicky bych ho taky nesestrojil, zle rozhodně vím, že to existuje a vy jste mi právě popsal, jak.
Zdroj proudu má v nezapojeném obvodu na svých svorkách maximální napětí co může dát (teoreticky idealní zdroj proudu by se snažil dosáhnout takové napětí, aby překonal izolační odpor vzduchu mezi svorkami a mohl dosáhnou proud na který je nastaven). Po připojení zátěže udržuje takové napětí, aby zátěží tekl pořád konstantní proud, při malém odporu zátěže dává malé napětí, při velkém odporu zátěže napětí zvýší.
doplněno 23.01.16 19:40:
jinak k tomu zapojení s LM.
LM317 má přesné referenční napětí 1,25V které si uvnitř vytváří a porovnává jej s napětím přivedeným na nožičku č. 1. Při použití jako stabilizátoru napětí, se tato nožička připojí na odporový dělič mezi výstupními vývody. Napětí na děliči se pak porovnává a stabilizátor udržuje napětí na výstupu takové, aby na děliči bylo stejné napětí jako je referenční. Pokud se zapojí jak je na obrázku, který jsem vložil, chová se úplně stejně opět se porovnává napětí na nožičce 1 s referenčním. Toto napětí, ale vzniká a na odporu a jeho velikost je daná protékajícím proudem, proto obvod začne stabilizovat proud.
0x
No ono hledat zdroj konstantního proudu je dost pochybné. Jak píše @bmbx. proud se mení se zatížením, viz Ohmův zákon, méte-li zdroj o napětí U a připojíte.li k němu odpovídající žárovičku, pěkně se vám rozsvítí. Kduž připojíte do serie ještě jednu stejnou, odpor tohoto "přístroje" se zdvojnásobí, proud poteče poloviční a světlo bude jak za dušičky, jestli vůbec nějaké. Kdybyste tu druhou žárovku připojili paralelně, světlo se nezmění, protože každou žárovičkou poteče stejný proud jako předtím, ovšem odpor té dvojžárovky bude poloviční a do přístroje poteče proud dvojnásobný, který se v něm do těch žároviček rozdělí fifty fifty; to vše za předpokladu, že napětí U bude stále stejné. Jiná věc je, že zvýšený odběr můýe způsobit pokles vstupního napětí. Zdroj, schopný tento pokles nedovolit, je tzv. tvrdý sdroj, ale to není každý. Nešlo vám náhodou o toto rozlišení?
Po pravdě zdroj konstantního napětí tak, jak ho popisuje předřečník, si nějak moc nedovedu představit; vlastně ani nevím, který proud v připojeném zařízení by měl udržovat stejný, kdybu například udržoval na stejné úrovni proud, který vstupuje do komplexního dvojžárovkového svítidla, okamžitě by svítidlo prakticky zhaslo.
0x
Například u primitivní stabilizace proudu žárovkou, která má nelineární průběh odporu, má při malém napětí na žárovce určitý odpor, žárovka pouze lehce žhne. Při zvyšujícím se napětí na žárovce se vlákno víc rozžhavuje a odpor se zvyšuje.
U primitivní nabíječky akumulátorů se nabíjecí proud částečně linearizuje tím, že se mezi zdroj napětí a akumulátor vloží vhodná žárovka. Když je akumulátor vybitý, je na něm malé napětí a rozdíl mezi zdrojem nabíječky a akumulátorem se sráží na žárovce, která svítí, má určitý odpor. Při nabíjení akumulátoru na něm napětí stoupá, rozdíl mezi napětím akumulátoru a napětím z nabíječky klesá, žárovka svítí méně, má menší odpor a může tak téci opět tak velký proud, jako tekl při vybitém akumulátoru.
Při plně nabitém akumulátoru už je rozdíl mezi napětím akumulátoru a napětím z nabíječky mnohem menší, žárovka jen slabě žhne, má malý odpor a tak může stále téci stejný proud po celou dobu nabíjení. Nabíjí se tedy jakýmsi takřka konstatním proudem. Je to jenom zjednodušený primitivní výklad jak asi funguje stabilizace proudu žárovkou.
viz obrázek
Pro představu si zkuste ve velmi zjednodušeném příkladu dosadit napětí na nabíječce před žárovkou například 18 V po celou dobu nabíjení.
Vybitý akumulátor 8 V, rozdíl, tedy napětí na žárovce Už=18-8=10 V, žárovka svítí, má velký odpor, teče nabíjecí proud asi 4 A.
Napůl nabitý akumulátor 10 V, napětí na žárovce Už=18-10=5 V, žárovka lehce svítí, její odpor se zmenšil, teče stále stejný nabíjecí proud
Nabitý akumulátor 12 V, napětí na žárovce Už=18-12=6 V, žárovka lehce žhne, její odpor se ještě zmenšil, teče stále stejný nabíjecí proud
Zcela nabitý akumulátor 14 V, napětí na žárovce Už=18-14=4 V, žárovka už skoro nesvítí, je vidět jen lehce červené vlákno, odpor je malý, teče stále stejný nabíjecí proud.
Kdo chce, může si to vyzkoušet na laboratorním zdroji s žárovičkou do baterky a udělat si graf závislosti proudu na napětí žárovky a vypočítat si průběh odporu vlákna na napětí, resp. na teplotě vlákna.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.