Barevná hudba

Zřejmě jste vytvořil (nebo snad vyrobil) tak zvanou barevnou hudbu se selektivními filtry pro basy, středy, výšky a jeden kanál v protitaktu, kde jedna barva svítí i v klidu, aby nebyla tma. Nemusí se používat nutně jenom červená, modrá, zelená, ale i žlutá nebo i jiné, podle pocitů. Například žlutá pro výšky, červená pro basy a zelená pro středy. Někdo používá i modrou. Model CMYK je z úplně jiného světa, z polygrafie, kde se kombinací barev cyan (azurová), magenta (purpurové), yellow (žlutá) a key (černá) tvoří barvy při barevném tisku. Uvažte sám, jak byste použil tyto barvy. Chcete mít selektivně blikající barvy podle výšky (a rytmu) tónů, nebo jednu barvu? Zkuste si udělat barevnou hudbu třeba s tříbarevnou RGB LED, tam můžete udělat kombinacemi všechny možné barvy, ale splní to účel doplnění barevného vjemu k poslouchané hudbě?

Zvukový zkrat... to je na větší povídání, víc najdete na webu. Například při umístění reproduktoru ve volném prostoru, kdy není oddělený prostor před membránou a za membránou, protože v každém blízkém prostoru je při kmitu jiný tlak a pak působí proti sobě. Víc najdete na webu. Proto se dává reproduktor do ozvučnice, třeba jen na desku, nebo od polootevřené bedny (kytarové kombo) nebo uzavřené reprobedny. U basáků se navíc pomáhá vznikajícímu tlaku basreflexem, což je přesně definovaný otvor... ale to je opět na dlouhé povídání.

Zkuste se také podívat při basech na reprobednu se dvěma stejnými reproduktory zapojenými sice správně, ale s membránou jdoucí na druhou stranu. I starší reproduktory TESLA mají na vývodech barevnou značku a když se zapojují dva, tak tečkou k sobě, mají stejnou polaritu, jdou oba stejně dopředu a dozadu. Ne proti sobě.

Přenosové jednotky jste snad brali ve škole? To by se měl pan učitel stydět, že nevíte, co je oktáva a co dekáda. Jednoduše. Oktáva je sice osm tónů, ale v hudbě to znamená, že tón o oktávu vyšší, má dvojnásobnou frekvenci. Například komorní á má frekvenci 440 Hz a tón á o oktávu vyšší má dvojnásobek, tedy 880 Hz. Dekáda je deset, tedy desetkrát vyšší frekvence. Například máte frekvenci 20 Hz a o dekádu vyšší je 200 Hz a ještě o dekádu je 2 000 Hz, atd.

Indikátor vybuzení indikuje velikost výstupního napětí v celém kmitočtovém pásmu. Aby to fungovalo jako tak zvaná barevná hudba, je třeba použít tři výhybky: dolní propust pro basy, horní propust pro výšky a pásmovou propust pro středy. A navíc na vyhodnocení tři výstupy na barevné světelné zdroje. Buď barevné žárovky, reflektory, LED, nebo trojbarevnou LED, atd.

Ad.1/ napovím, že CMYK jsou počáteční písmena barev v angličtině -K je černá ( RGB - Red, Green, Blue)

Ad.2/ nejsem si zcela jistý, ale mohlo by jít o přepolování a tím pádem zkreslení zvuku

Ad.3/ nevím

Na otázku č.3 bych odpověděl, že kmitočtovým filtrem a výkonovými spínacími prvky př.triaky.

protože je barevná hudba tvořena různobarevnými světly je vhodné používat RGB neboť pomocí jejich kombinace lze utvořit jakoukoliv barvu barevného spektra, jelikož barevná světla se sčítají, to s CMYK nelze, neboť to jsou barvy určené k odčítání, k čemuž dochází například při tisku, jak je zmíněno výše. Barevná hudba s modelem CMYK by měla cenu pokud by se do světel zařazovali kombinace barevných filtrů těchto barev, K čili černá není nutná, vzniká smísením CMY, černá se používá při tisku vlastně jen pro úsporu barev a aby černá byla černější

pěkné vysvětlení už máš. Já bych jen doplnil problém barevné hudby. Rozumíš jak funguje tyristor nebo triak? Tyhle součástky fungují víceméně jako řízený vypínač. Do řídící elektrody pustíš proud, tyristor nebo triak se otevře a žárovka se rozsvítí. Nic složitého.

Barevná hudba funguje tak, že takových žárovek a tyristorů je zapojených více vedle sebe a do každé řídící elektrody se pouští jinak odfiltrovaný signál. To filtrování se obvykle dělá přes pásmové propusti, aby se ti rozsvítila jiná žárovka když zahraje basa, než když zahraje sólovka. Ale to nestačí. Tato metoda není zrovna fajn, protože světla potom velmi rychle blikají. Například co rána do bubnu, to bliknutí světla. Z takové barevné hudby dostaneš tak leda migrénu. Proto je potřeba do řídícího obvodu přidat nějaký logický prvek, který ti při první ráně světlo rozsvítí a při druhé zhasne. Ale to už je asi jiná otázka.

K tomu třetímu dotazu. Já bych ho doplnil kompresorem a limiterem. Aby to chodilo dobře při každé úrovni zvuku z velkého sálu.

citace: " úkol vytvořit barevnou hudbu. Zadání jsem splnil a profesoři.."

Takže jste zřejmě našel vhodnou technickou literaturu, schéma a vyrobil, oživi, změřil a prakticky předvedl barevnou hudbu (podle vašich slov vytvořil) a tak o ní víte všechno. Možná jste vyráběl jednoduchou barevnou hudbu jen s LED (a víte, že používáte kombinaci R,G, B, možná žlutou nebo i jiné barvy, ale CMYK tam nemá co dělat, to od vás asi pan učitel chce slyšet). Možná jste moderní škola a použil jste kromě klasických analogových obvodů třeba Arduino nebo jiné moderní obvody.

Bod 3 ".. doplnit jakýkoliv indikátor vybuzení, aby byl použitelný ve větším sále jako barevná hudba" vzbuzuje pochybnosti o tom, co váš vyučující považuje za takzvanou barevnou hudbu. Jestli pouze indikátor vybuzení s řádkou LED, kde je barevně rozlišená výstupní úroveň - dvě žluté LED na úroveň bez signálu nebo tu nejnižší, několik zelených LED s odstupňováním po 3 dB až k nule a pak několik červených LED na indikaci přebuzení. Možná jste něco vyráběl s obovodem LM3914 nebo LM3915 i s možností demonstrace lineárního nebo logaritického postupu indikace, nebo bodové nebo páskové zobrazení. Ale indikátr vybuzení není barevná hudba (color organ) tak, jak se obvykle používá. Zkuste se svěřit, cože jste to vyráběl.

Pokud si chcete prohloubit znalosti o vašem tématu i z hlediska historického vývoje, podívejte se na Color Organ na en.wikipedia.org/...