Nejste přihlášen/a.
Dobrý den, mám trafo z 230V na sekundáru mám 11,8V, jak je možné, že po usměrnění přes Graetzův usměrňovač naměřím jen 10,8V?, nemělo by tam být 16,6 V stejnosměrných? (11,8 x 1,41=16,638 V) .nemám žádný kondenzátor ani indukčnost, jen čistě usměrněno,nestabilizováno...
Kde může být chyba? Děkuji za rady.
Akumulátor je v podstatě kondenzátor s obrovitanáááánskou kapacitou, takže napětí po připojení nabíječky k akumulátoru vyroste opravdu skoro na špičkovou hodnotu po usměrnění, mínus ztráta na přechodech diod, pokud používáte křemíkové diody, které mají UAK asi 0,6 V, tak to bude při průtoku proudu diodami o 2 x 0,6 V, tedy o asi 1,2 V nižší, než špičkové napětí.
Také záleží na ohmickém odporu sekundárního vinutí a na vnitřním odporu celého zapojení vůbec. Než budete dělat pokusy s drahým akumulátorem, zkuste místo něj připojit nějaký velký kondenzátor, nebo starší akumulátor a vůbec ho připojit přes pojistku a přes žárovku, například přes žárovku do světlometru 2 x 45 W , aby baterie nebyla k vaší experimentální nabíječce připojená přímo.
Když bude baterie vybitá například na 10 V a na výstupu vaší nabíječky bude 15 V, bude na předřazeném odporu žárovky rozdíl napětí tedy 15-10=5 V, takže žárovka nebude svítit, jenom lehce žhnout a omezí proud, takže do akumulátoru nepůjde všechno. Pokud byste chtěl žárovku rozsvítit trochu víc, je možné obě vlákna žárovky spojit paralelně. Takovéto nabíječky se žárovkovou stabilizací se už také stavěly. Je to jen pro váš pokus, místo žárovek pak možná použijete jiný srážecí prvek nebo možná nebude zapotřebí.
Je dobré si přečíst vhodnou literaturu, například Ručka, Arendáš; Nabíječe a nabíjení, a podobnou literaturu.
Chápu to správně, že tohle trafo nelze použít na nabíječku na autobaterie? dává to 10A, od souseda jsem měl půjčenou nabíječku, má v ní trafo,4 diody a nic víc a nabíjí takhle už několik let,bez potíží.Bez omezení proudu, po řipojení si baterka vezme maximum a postupně klesá proud až na minimum ,kdy plynují současně všechny články.
bez kondíku je to OK . 16 by tam mělo být s kondíkem, který se nabije na vrcholovou hodnotu..(Uo x 1,414)
Pro mě má cenu laborovat, mám hromadu součástek, jsem sice laik, ale mám rodinu, a radši dám 499kč do dětí než je vyhodit s vědomím,že doma je spousta součástek a lze to z toho postavět, já se jen ptal, jestli to trafo lze použít,nebo ne.
Jsem elektrikář, před revolucí jsme s kolegy stavěli nabíječky, zesilovače, reprobedny, cykovače, dokonce digitální hodiny napřed s digitrony, později se sedmisegmentovkami apod. - dnes už je toto vše k mání a dokonalé za slušné ceny, opravdu nemá cenu laborovat, snad jen pro zábavu...
jaroslav:
pro zábavu i pro sebevzdělávání, je dost velká tragédie co dnes lidi umí nebo spíš neumí, přestože jsou vzděláni v oboru
A ne vše se dá koupit podle představ a taky ten pocit, že jsem si něco udělal funkční, nebo někdy i lepší než výrobek na trhu
Na podobný přístup jsem alergický. Připomínáte mně americké studenty, kteří naprosto nechápou vesmírný výzkum, když lze podle nich všechno najít na internetu. Mám rád kutily; hlavně takové, kteří dokážou najít a odpojit ku*vítko.
Tak jistě, pokud je to pro zábavu nebo mám spoustu času a nudím se, což se mi nestává, tak prosím. Pokud bych ale chtěl uspořit, tak se s tím za tu cenu plácat nebudu, i kdybych měl barák plný součástek. Aby bylo jasno - osobně si také pro zábavu bastlím, ale těch věcí, co bych chtěl vyzkoušet je tolik, že si raději věc, kterou potřebuji, koupím a čas si ponechám.
autobaterie má 2,8V/článek v nabitém stavu == 6x2,8=16,8V takže by to použít šlo, jen se bude muset omezit proud na 0,1 kapacity baterie , tedy předpokládám na 5,5A max.
Podla mna sa nebude dať 12 V bateria nabíjať tým trafom.Už sa presne nepamätám ,ale ked som robil nabíjačky, trafo muselo mať na sekundári tušim tak od 13.2 do 14.4 V stridavých. Inak bateriu nemalo čo nabíjať.A zvlášť pri jednoduchých nabíjačkách.(jedna až štyri diody +žiarovka ,na obmedzenie prúdu.)Takáto nabíjačka nie je zdroj .Nepotrebuje vyfiltrované napätie,preto sa nedávajú do nej vyské kapacity kondenzátorov.Kedysi sa tvrdilo že na nabíjanie olovenej batérie ,je výhodnejšie používať nevyfiltrované napätie.
souhlasím s mkatem, je to málo V. Když jste takový kutil, koukněte, zdali nepujde přimotan sekundár, pokud najdete vhodný drát.
Držím palce všem kutilům.
doplněno 04.02.15 19:30:to se musíte kouknout, (kuchnout) papírovou izolaci, abyste se dostal na drát, pečlivě změřit a domotat několik závitů. Kdysi jsme měl tabulku na počítání průměru a počtu závitů, dneska to již nedělám..
Plechy samozřejmě necháte zabudované, jen to provléknete...
Při převíjení se musí rozdělat plechy trafa?, nebo proplétat drát mezerou mezi jádrem trafa a plechama? Děkuji..
pokud to pomůže tak tady je výpočet trafa i s tabulkou pro doosazení, . telefon.unas.cz/...
takže by stačilo dosadit U sekundáru a proud, a prípadně průřez středního sloupku a měl by ti vyběhnout jak počet z/V tak průměr vodiče...
Jako nadšený elektronik jsem udělal desítky nabíječek...Komunisti nás k tomu donutili! Nic nebylo k nání !
Dnes bych neudělal ani jednu, vše jde koupit a to i řízené počátačem za babku!
fery371:
a můžeš mi prosím vysvětlit, k čemu je dobré nabíjení olověného akumulátoru řídit počítačem?
Také mi jeden elektrikář v ČKD za totality udělal za flašku nabíječku. Měla usměrňovač ze čtyř 200 A diod, které byly sletovány do tzv. Gretzova můstku (ještě ho mám schovaný) a regulaci proudu elektrolytickými kondenzátory. Zapojení kondenzátorů se dalo přepnout, takže nabíječka dávala proud buď 1,4 A nebo 6 A. Na napětí nabíjené baterie nezáleželo.
Měla však jednu nevýhodu : Pokud někdo odpojil při zapnutém trafu nabíjenou naterii, začala silná rezonance napětí a propálilo se primární vinutí., což se stalo, když jsem jí půjčil. Vyměnil jsem trafo, ale stalo se mi to podruhé zase. Tak jsem ji dal na půdu a možná se najde někdy někdo, kdo si jí spraví. Já jsem si koupil v Baumaxu nabíječku cca za 500 Kč a jsem s ní spokojen. Proud reguluje automaticky, takže postupně klesá až téměř na nulu, kdy je akumulátor plně nabit.
Pro nabíjení olověného akumulátoru je nutno si uvědomit,že elektrody fungují jsko elktrolyzér.Procházející proud způsobuje elektrochemickou reakci,jejímž produktem je kysličník olova,který se při rozpouštění přeměňuje opět v olovo a vytváří mezi elektrodami napětí a tedy proud..Pro tento fyzikálně-chemický jev je vhodný proud tepavý,nikoliv absolutně stejnosměrný.Pro nejvýhodnější nabíječku bude spočítání vlastností dost složité.,.Proto je velice výhodné jet do Lídlu.
JABRAKA
jabraka:
a při jakých složitě spočítaných vlastnostech nabíjení funguje 90% své životnosti olověný akumulátor v automobilu?
aloisb:
Automatická? Proud reguluje na nulu až je nabito? Nic nereguluje, prostě nabíječka dává kolem 14,2-14-5V což je hodnota nabitého aku, takže pokud je akumulátor nabit - potenciály jsou si rovny a nemá kam co téci Nabíjení akumulátoru žádnou automatiku nepotřebuje, stejně tak to funguje v automobilu - tam taky nic není kromě regulace napětí automobilové sítě na těch zmíněných čtrnáct voltů
Dobíjení pomocí alternátoru neprobíhá regulací nepětí,ale proudu.Regulátor omezuje proud buzení rotoru a tím i nabíjecí proud.Protože se indukuje střídavý proud,ten se následně usměrní výkonovými diodami a to půlvlně.Vznikne stejnosměrný pulzujicí proud.Kdyby nebyl omezen nabíjecí proud,při vybité baterii by mohl překročit i dobíjecí maximum a zničil by články akumulátoru.
JABRAKA
Alternátor má skutečně budící vinutí, ale to nemá nic společného s akumulátorem. Akumulátor je po nastartování jen další spotřebič v obvodu. Proud do něj teče kvůli rozdílu potenciálů (napětí alternátoru / napětí na akumulátoru), jak už tu někdo zmiňoval. Jinak taky fandím kutilům (těm co nespojují všechno čokoládou a izolepou kdo to má po nich pak opravovat). Já mám ještě ze školy (16 let) vyrobenou nabíječku a funguje stále, na klasické trafo nedám dopustit, všechny nás přežijou (na rozdíl od elektroniky
) Přesto jsem si koupil i elektronickou nabíječku ale jelikož jsem nechtěl marketovou, mám Ctek 5.0 polar, to kvůli tomu když si jí půjčuje rodina, aby nemuseli tahat mojí zhruba šestikilovou krabici
Letos si chci postavit ještě jednu nabíječku s transformátorem, důvod ani neznám
prostě jsem asi tak tři roky nic nedělal a chybělo mi to, on to na podzim odstartoval soused s prosbou o termostat ke kotli, teď si dodělávám a snažím vymazlit svářečku a jestli se povede, na jaře se vrhnu na nabíječku. Když ale něco sháním a nechce se mi pár součástek objednávat, zajdu k nám do obchodu a pak stejně zklamaně odcházím.. odpovědi bývají asi takové: Tohle už dlouho nemáme, lidi už nebastlí a tak bysme to neprodali. Jedinej kdo to prý občas zachrání jsou kluci z učňáku, ty tvoří (někteří, jiní našli zálibu v trávě a půllitru). Pak to dopadá tak, že v malém obchodě stojí menší deska cuprextitu 52kč, samoblikající ledka 12kč, mřížka na ventilátor 42kč.. a podobně. Je fakt, že výrobky jsou sofistikovanější, miniaturnější ale často taky némě kvalitní. Tím je společnost víc a víc konzumnější a také pohodlnější něco zkoušet tvořit, upravovat, vymýšlet. Jediné, kdy lidé něco tvoří je, když chtějí ušetřit za práci svěřenou profesionálovi (hold práce je drahá a peněz není mnoho), já si také radši předělám koupelnu, než abych platil sumy blízké statisíci korun, je to logické. Když náhodou narazím na nějakého bastlíře, zazáří mi oči a vzpomínám na školu, to jsme často i přemotávali zmiňovaná trafa, dnes už je to opět: práce na dlouho, tak člověk raději koupí hotové. Ono je to pro radost, ne kvůli ušetření koruny. Protože nabíječka (obyčejná, jen trafo a diody) z obchodu se dá pořídit za 400 až 500kč ale když se koukneme na gme.cz/tme.cz/ges.cz... zjistíme, že jen trafo s plechy EI (tam se dá lehce přimotat/odmotat) o výkonu např. 60W stojí 350 až 500kč.. tak asi proto má cenu tvořit něco jen pro radost ze seberealizace
Super komentář, moc Vám děkuji, neskutečně s vama souhlasím, úplně mi čtete myšlenky... Ano, dělám to pro radost,za druhé to bude nesmrtelné, přesně, jak říkáte, společnost je více konzumnější, a lidi jsou zdechlí přemýšlet.pošlete mi na sebe meil, můžeme spolu více komunikovat a třeba dáme něco dohromady...Děkuji, příjemný den.
Přes mnohé odrazující odpovědi bych do toho bez obav šel. Trafo po usměrnění můstkem s čtyřmi Si diodami bez elektrolytického kondenzátoru dá špičkové napětí Ušp = (Usek x 1,4) -2 x 0,7 , což bude přibližně napětí nabitého akumulátoru. Proud bude tedy zpočátku větší a postupně bude klesat přibližně až k nule. Pro akumulátor je to výhodné a nemůže dojít k přebití. Nutno ale vzít v úvahu velký vliv charakteristiky a tolerance vlastního trafa a kolísání napětí v síti. Je proto vhodné aspoň zpočátku a i občas průběžně měřit proud. Lépe než běžným ampérmetrem je měřit úbytek napětí na malém výkonovém odporu. Do série dejte proto odpor 1 ohm 10W a úbytek na něm ve voltech bude přesně odpovídat proudu v ampérech (I=U:R). Tento odpor bude také eliminovat vliv výše zmíněných tolerancí. Nemáte-li nic na měření, tak aspoň sledujte oteplení trafa, diod, plynování nebo hustotu elektrolytu apod. Sám takovou nabíječku používám (jezdím velmi málo) s trafem 12V 4A, 4 diody nejméně na 10A (KY708 až 712, KY715 až 719 nebo ekvivalenty) s chladiči. Pozor na dodržení polarity! Uvědomte si, že dobrý akumulátor při běžném provozu nepotřebuje dobíjení mimo auto. To je potřebné až na konci jeho života, kdy se zvýšilo samovybíjení a klesla kapacita. Počítejte proto s tím, že stejně Vás koupě nového nejpozději příští podzim nemine.
Jo je to tak...aku chce jen an konci života trochu oživit..
Měl jsem nekolik aut a na konci života baterky jsem je sem tam dobyl a baterie drželi starování i v -15 C pod nulou na poprvé! Pak jsem jel do servisu a tam mě barerku změřili a řekli podle měření je kaput ! Ale starovala v zimě úplně super!
Zatěžovákem byla na nule ! Nijak jsem to nepozoroval že je slabá !
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.