Nejste přihlášen/a.
Dobry den, chtěl bych se dotazat na plazma TV v odkaze, jake ma zasadni nedostatky. Pripojeni k internetu apod. me nezajima.
2x
Hlavní problém plazmových televizí je spotřeba. Já bych dnes do jiné technologie než LED nešel. Jeden kolega v práci tvrdí, že plazmy mají lepší obraz než LCD/LED, ale já podstatný rozdíl nevidím.
0x
souhlas. Viditelné to je, pokud jste do určité vzdálenosti. Od cca 2a3/4 m - 3m už je to pro oko nepříliš znatelné. Doporuč. pozorovací vzdálenost pro full hd a úhl. 42" je cca 1,65. U mě je reálných 2,5 až 3m. Navíc dnes není ve full vysíláno téměř nic. Trochu mě ta "full mánie" unavuje 
.
kolego, jediný (jeden z mála) dnes možný zdroj full hd tedy = 1080p je BR disc! Ty rozhodně doma žádné full mít nemůžeš. Vše se vysílá max. ve 720p (ozn. jako HD) a to NENÍ full hd. Bohužel i ty jsi podlehl (marketingu). Mj. můžete sledovat převod z 720p na 1080i, ale to normální člověk okem nerozezná rozdíl.
to si nemyslím, ale 1080i je stejně jen "přepočet" ze 720p a nejedná se tedy o full hd jež je 1080p. V tom je docela rozdíl. Programy ve fyzikém rozlišení 1080 prostě nejsou, mohou být přepočítávaneé do 1080i. Myslíte, že když na CT dávají starý film v HD tak to znamená ve full. Jiste nee. jedná se o přepočet pixelů. Prostě hra s programem. Myslím, že vysílání ve full, ani jen tak nebude (do 10 let a podobně).
Nevýhoda prokládaného obrazu je, že zobrazovače plochých televizorů neumí neprogresivní řádkování. Obraz tedy musí převádět na progresivní rozklad a poté ho odbavit na panel. Proto rozlišení 1080i nepůsobí tak hladce při záběrech kde je hodně pohybu. Z tohoto důvodu některé sportovní HD kanály v zahraničí používají spíše 720p.
Jedinou HD stanicí na světě, která vysílá v 1080p/60Hz je americká NASH, jsou k tomu potřeba speciální HD receivery, protože ty běžné takové rozlišení neumí.
doplněno 14.11.12 08:06: Mimochodem, pojem "vysílání ve full HD" je technický blábol, nic takového neexistuje a existovat nemůže, protože "full HD" je označení rozlišení televizního panelu, ne vysílaného obrazu.
Stejně tak nelze obraz 720p označit jako "HD ready", nebo "určený pro HD ready televizory" jak někteří ignoranti co si pletou pojmy z dojmy, místo toho aby si doplnily znalosti o tématu o kterém se snaží blafat v diskusích, tvrdí.
tak nějak jsem to pochopil. Naprosto stěžejní je Vaše poznámka o tom, že "rychlejší" např. sportovní přenosy jsou v 720p dokonce zobrazeny či okem vnímány lépe než 1080i. Dnes když to zbagatelizuji je ve smyslu pohybu většina záznamů.
doplněno 14.11.12 09:09:v hodně diskuzích je napsáno, že rozdíl mezi 720p a 1080i je celkem neznatelny. Zalezi významně na pozorovaci vzd. a ta je cca 2,5m a víc. V takovem pripade to malokdo prostym okem pozna.
doplněno 14.11.12 10:52: Miro však jsem se ptal z čeho sosas signál. Upc nebo satelit těch 1080 má, podzemní nesleduju, takže nevím, určitě má 576 radku, takže na to je i hd ready zbytečná, jenže jinou už dnes nekoupís. Na sledování dvd taky stačí crt. Nevim z čeho beres signál, nevim jaké máš plánu do budoucna. .. kamarád taky kupoval ready ,prý mu to stačí ma ten příjem, po roce se rozmyslel ze si koupí bluray prehravac, uvažuje o satelitu, tudíž teď bude jeho tv nejslabsi místo. Musíš se rozmyslet sam. Metrovku 1920x1080 dnes koupis o nějakých cca 5tis dráž, ale ty peníze se ti vrati za pět let na spotřebě
doplněno 14.11.12 18:21: Miro dnes jsem byl v okay, kde maji tv pěkme sebe, i plazma 107 s hd ready a znovu říkám, ze rozlišení je znát na první pohled. Rastr je hodně hrubý, na jednolitych plochách je zdarma jednoho metru viditelný každý barevny pixel. To už full uvidíš možná z dvaceti cm na uhlopricce metr a půl. Pismena , ty kulaté jako O, D apod nebo sikme jako V, Z apod jsou zubaté. Límec na bílé. Košili taktéž, .přechody nejsou tak vyhlazene jako na full, a to bez ohledu na zdroj signálu. Další co kazí dojem je "šedý" panel. Za denního světla černou neuvidíš, taktéž odstiny šedé jsou slite do jednoho a to poslední je odraz světla. V panelu.pokud dáš tv vedle nebo naproti okna, je to jako skleněná crt. Lcd led má černý panel, což zvyšuje kontrast a dynamiku obrazu. Vynech teoretizovani a zajdi na průzkum. Anebo bych ti mohl udělat velkorysou nabídku na led 117 quatron, je rok a půl stará skleněná jeste rok a půl bude vás zaruce
doplněno 14.11.12 18:23: Mám. V. Mobilu zas jinou klávesnici a opravdu píše! Snad si to dáš nějak dohromady.
.. kde se vysílá 1080 . . .? běžné DVB-T pozemní toho HD přeci nevysílá. BuĎte konkrétní . . . máte nejspíše na mysli HD satelit, či HD kabelovku či jiné.
Subjektivní kvalita není daná jen rozlišením, ale i tím zda je obraz odbavován progresivně nebo prokládaně. A to je právě důvod proč nepůsobí 1080i výrazně kvalitněji než 720p.
Oba tyto rastry jsou jen kompromisem.
720p není plné HD rozlišení, ale každý snímek je celý, má plný počet řádků. Televizoru stačí provést upscaling na rozlišení panelu. 1080i je sice plné rozlišení, ale obraz degraduje skutečnost, že se jedná o prokládaný obraz. Televizor musí dopočítat chybějící řádky a i když interpolační technologie u dnešních televizorů fungují velice kvalitně, výsledek nemůže být tak dokonalý, hlavně u rychlých pohybů v obraze.
Pokud je v obraze málo pohybu, nebo se celý záběr nepohybuje rychle, zajišťuje rozlišení 1080i mnohem ostřejší obraz než 720p, protože lze meziřádky lépe dopočítat. Pro "akčnější" záběry je ale vhodnější 720p - ale jen proto, že je to neprokládaný rastr.
Na Blu-Ray je obraz ve formátu 1080p/24fps. Rastr je plný, progresivní, pohybová informace oproti TV obrazu poloviční, což ale u filmu tolik nevadí.
ČT, NOVA apod. v běžném DVB-T vysílají v (staženo z internetu)
720 x 576 (25 snímků za sekudu) tj. 576i.
doplněno 14.11.12 11:16: Upozorňuji na skutečnost, že pod pojmem "25 snímků za sekundu" je značně zjednodušené označení pro obrazový kmitočet PALu a SECAMu.
Televizní kamera jede vždy s obrazovým kmitočtem 50 (v americe 60) záběrů za sekundu, u 480i, 576i a 1080i je každý záběr půlsnímkem (má poloviční počet řádků), u 480p, 576p, 720p a televizního 1080p je každý záběr celým snímkem (plný počet řádků).
To je také důvod, proč (kromě přepisu z filmového pásu) nejdou přeložit za sebou následující půlsnímky přes sebe - časově nesouhlasí, liší se od sebe o 1/50 sekundy a při pohybu by se zubatily svislé linie.
řádky u prokládaného zobrazení nechybí a nemusí se tedy dopočítávat, problém je u rychlých pohybů jsou opožděné a projeví se to na obrysech.
Martine Vy asi nemáte povědomí o tom že MUX4 je poměrně nedostupný, co se týče rozsahu celé ČR a v Brně se jedná o něco jako"zkušební" vysílání, takže to je 50 na 50. Občas jede vobčas vůbec. Nevím jak Pražáci, ty mají vše většinou OK 
Pořád nevím proč by se mělo zhoršovat vertikální rozlišení na polovinu dopočítáváním řádků, když je přece na rozlišení podstatně lepší využít všechny řádky do jednoho snímku a dopočítat chybějící snímek 
Vysílá se padesát půlsnímků které obsahují jen střídavě liché a sudé řádky. Jak získáš u lichého půlsnímku sudé řádky a u sudého liché, když se prostě nevysílají a půlsnímky přes sebe u obrazu s televizní kamery přeložit nemůžeš?
doplněno 14.11.12 13:44: Znova opakuji, nelze smíchat dva půlsnímky přes sebe, protože jsou navzájem časově posunuty. To je možné jen u záznamu s filmového pásu, kde dva po sobě jdoucí půlsnímky zobrazují stejné políčko filmu.
no, nakonec z téhle debaty stejně vyplyne to, že většina uživatelů má full hd LED TV, ale nemá příjem MUX4 nebo nemají HD satelit nebo HD kabel či Blue ray a sleduje základní DVB-T v rozlišení těch nějakých 576i . . . . . . a myslí si, jak nemají nadupaný obraz.
Mj. HD kabel není zrovna zadarmo, ale je možné si jej běžně pořídit.
Čemu nerozumíš na tvrzení, že půlsnímky NELZE přeložit přes sebe, protože je kamera snímá kontinuálně (není zde žádných 25 celých snímků za sekundu, ani se nekoná rozkládání snímku na půlsnímky)? Jak chceš složit celý snímek ze dvou půlsnímků, když se v nich zachycený děj liší o 1/50 sekundy? To jde, jak už jsem napsal, jen u záznamu z filmu. U obrazu z televizní kamery NE!
doplněno 14.11.12 14:21: Pokud ti počítač skládá půlsnímky dohromady, dochází při pohybu k zubatění svislých linií. Tomu se ale nedá říkat kvalitní obraz.
Já chápu co máš na mysli, jenže ty máš zjevně pocit, že smícháš dva půlsnímky dohromady a máš jeden celý snímek. Tedy za sekundu z padesáti půlsnímků dvacet pět snímků. Jenže tak to u televizního zobrazení nefunguje.
doplněno 14.11.12 15:17: Doporučuji něco si nastudovat o deinterlacingu, než budeš zase o této problematice s někým diskutovat
tak to právě funguje, u CRT televize snímek vzniknul smícháním jednoho a druhého půlsnímku a napomáhá tomu dosvit luminoforu, u zobrazení na LCD, plazmě,kde se zobrazuje celý obraz najednou tomu pomáhá videopaměť
Jenže to je právě to co máš popletené, smícháním dvou půlsnímků nedochází k deinterlacingu Doporučuji nastudovat.
Doproručuji nastudovat proč vlasně prokládáné řádkování vzniklo, atd...
To je opravdu tak těžké pochopit, že půlsnímky NELZE sloučit do jednoho snímku, protože se liší časově? Ale nemyslím časově ve smyslu že jeden uložíš do paměti a poté sloučíš s dalším příchozím půlsnímkem a tak ti vznikne jeden celý snímek. Časově myslím to, že kamera je snímá postupně, je to jako kdybys chtěl přes sebe přeložit dvě políčka filmu z filmového pásu a promítal je dohromady. Prostě se časově LIŠÍ, takže je ti vyrovnávací paměť k ničemu.
Pokud bys půlsnímky překládal přes sebe, liché řádky by u pohyblivého obrazu nenavazovaly na sudé, protože každý z půlsnímků vznikl v jiném čase a obraz by byl roztřepený. To samozřejmě počítač umožňuje, ale výsledný obraz je celkem bída.
martinhajek:
ano, liší se časově, taky je to při prokládaném zobrazení na LCD při rychlém pohybu vidět a jestli nevíš o čem mluvím, tak ti pošlu ukázku Znovu opakuju u CRT se ty půlsnímky spojují díky dosvitu luminoforu a setrvačnosti oka, stačí udělat detailní fotku krátkým expozičním časem, podle tvé teorie by na fotce musely chybět liché, nebo sudé řádky, podle toho, který půlsnímek by si zrovna chytil, ale to se nestane, řádky vyfotíš pěkně oba . Už si někdy přemýšlel nad tím proč se vlastně prokládání používá?
. Taky si myslím 
Obecně platilo, že plazma má lepší podání barev, protože jednotlivé pixely jsou tvořeny svítícími subpixely RGB, kdežto LCD má barvu subpixelů danou filtrem RGB a čistota jejich barev je dána podsvitem. Podsvit CCFL trubicí nemá idealně bílou barvu, u LED podsvitu je to podstatně lepší. Naopak bych si troufl říci, že u LCD s LED podsvitem bude podstatně šírší možnost v nastavení než u plazmy, takže co dosáhnu na plasmě tak to určitě vyladím na LCD s LED, ale už asi těžko obráceně (mám na mysli extrémní hodnoty).
Prokládání je jen šetřením obrazovou informací, stačí poloviční šířka přenášeného pásma, protože stačí přenášet poloviční množství obrazových bodů.
Mám pocit, že každý myslíme něco trochu jiného, nemá cenu to dál rozebírat. Dnešní televizory prostě obraz dopočítávají, nesmolí ho z půlsnímků. Pokud to někomu vadí, nechť poučí výrobce televizorů, jak to mají dělat lépe.
To s tou šířkou pásma je obecně rozšířený nesmysl. Budeme-li vycházet z toho, že film má 24FPS na uspokojivé zobrazení pohybu, tak by stačilo aby TV v dobách vzniku, měla poloviční snímkový kmitočet než má - 25 FPS a při vykreslování jednoho celého snímku by stačila stejná šířka pásma jako u vykreslování půlsnímku s frekvencí 50Hz. Hlavní důvod vzniku prokladu je v dosvitu luminoforu, musel by být tak dlouhý aby oko nepostřehlo potemnění na začátku obrazovky, když už je paprsek na konci, proto bylo zvoleno vykreslování jednoho obrázku od zhora dolů na dvakrát . Stejně jako u promítačky dojde ke změně obrázku 24x za sekundu, ale během projekce jednoho obrázku dojde k přerušení světla minimálně 2x i víckrát, aby oko nevnímalo blikání. Takže film má 24FPS, ale světlo se přeruší minimálně 48x nebo častěji 72x
Jinak mihotání řádků u CRT bylo způsobeno spíš ne zrovna dobrou stabilitou rozkladových oscilátorů, kdybych ti ukázal makrofotografii jedné z prvních TRINITRON CRT TV, tak je tam krásně vidět všechny řádky a pod lupou se daly počítat, protože se ani nehnuly Po nějakých 15letech provozu to už bylo jako u ostatních TV - mihotaly se :D
Podobně je to dnes i u 1080i, taky se šetří datovým tokem a snímky se odbavují v rastru 1920x540 nastřídačku liché a sudé řádky.
A co se týče slučování půlsnímků do jednoho snímku, dobře vím jak hnusně to na počítači vypadá (myslím že se tomu říká BLEND nebo BOB, už si nepamatuji). Roztřepení svislých linií jsem ale nikdy na žádné televizi neviděl, i výrobci TV tvrdí že se dopočítávají řádky. Není to dokonalé ale je to výrazně lepší než splácnout dva půlsnímky, které nevznikly ve stejnou dobu, dohromady.
doplněno 14.11.12 22:05: Ne, "weave" je ten režim který spojuje půlsnímky do jednoho snímku, "bob" je nerozkládá.
doplněno 14.11.12 22:07: totiž nespojuje, nechá je tak jak jsou.
No aco jsem se snažil napsat? :DŽe nejde o šířku pásma, protože pro 50půlsnímků nebo 25celých snímků je během sekundy přenesen stejný objem, ale obrazovka by blikala, kdyby bylo při vzniku TV v technických možnostech, vykreslit celý snímek vždy alespoň 2x po sobě, bylo by to nastejno jako film. Ostatně v začátcích TV se většina i "přímých" přenosů snímala přes film, neboť TV kamery byly pro snímání i za slunečného dne nepoužitelné. Existovaly na to přístroje co filmovaly na film který se souběžně vyvolával a hned snímal pro TV - takže opravdu o šířku pásma nešlo
Bohužel je nesmysl s šíří pásma všude prezentován jako důvod prokládáného TV zobrazení.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.