Nejste přihlášen/a.
Ahoj, měl bych dotaz teoretický - prakticky nemám jak ověřit a co jsme se to učili před rokem tak jenom teorie.
A proto sice toho je plný internet, tak nikde jsem to nenašel - vlastními slovy - stručně ( bez nějakých slov, kterým nerozumím )
Jaký proud jde ze zesilovače ( audio )? Stejnosměrný nebo střídavý? Já bych řekl že střídavé.
Směr elektrického proudu - Je dohodnut od kladného k zápornému, ale ve skutečnosti to je naopak že? Vzpomínám že nám to tak nějak učitel říkal.
Je správná definice stejnosměrného - proud, který nemění velikost ani směr -> když usměrním trafo jenom diodou tak sice budu mít pořád stejný směr, ale velikost nebude stejná.
Výhoda 3 fázového oproti 1 fázového? Tahle podotázka mě nedává spát.
A poslední otázka - jak by se dalo popsat působení magnetické pole několika slovy?
Vše jsme brali teoreticky a třeba otázka stejnosměrný proud mám u maturity a ted o čem tam mluvit 15 minut. A máme se vyvarovat ( hlavně v elektrotechnice ) mluvit ,,řečí wikipedie" -> že se nemáme naučit slovo od slovo, ale aby jsme těm slovům rozuměli.
Jen něco z toho:
Z audiozesilovače vychází proud střídavý. Teoreticky by sice mohl i stejnosměrný a taky by to nějak hrálo. Ale reproduktor by se vychyloval jen na jednu stranu a to by nebylo ono. Navíc by do reproduktoru třeba tekl i v klidu (při tichu) zbytečný proud.
Směr elektrického proudu - ano, podle dohody od plusu k mínusu, ve skutečnosti je proud pohybem elektronů, ty mají náboj záporný a proto se pohybují od mínusu k plusu.
Definice stejnosměrného poudu - já bych ho definoval jako proud, který nemění polaritu (směr). Takže z trafa po usměrnění (už to slovo) diodou teče stejnosměrný proud, ale není vyhlazený ani stabilizovaný.
Pokud je na vystupu audio zesilovace stejnosmerny signal (stejnosmerny ve smyslu kmita je napr. v kladnych polaritach), tak ten signal obsahuje uz z definice urcitou konstatni stejnosmernou slozku a pak ten vlastni (superponovany) kmitavy signal (viz Fourierova harmonicka analyza). Tato ss slozka vytvari trvaly ss proud do civky, ktery tak vyboci membranu z jeji klidove stredni polohy a kolem ni pak tato membrana kmita jako nasledek toho superponovaneho kmitaveho signalu. Ve vysledku jsme tak tim ss napetim efektivne zmensili mozny rozkmit membrany, coz vubec nedava smysl (nizsi vystupni vykon reproduktoru, zkresleni signalu vlivem napnute vychylene membrany, ...). Proto se na vystup audiozesilovace davaji oddelovaci seriove oddelovaci kondenzatory. Funguji jako horni propust, proto jejich hodnota musi byt vyrazne pod nejnizsi prenasenou frekvenci v tom audiosignalu (radove nejakych 20-60Hz).
Ahmede,
Audiotechnika využívá kolísavého stejnosměrného proudu.Dokonce je pro reprodukci zvuku nepřípustná změna polarity,protože vytváří pak přechodové zkreslení signálu.To,že se jedná o signál ss indikují ukazatele napětí,pokud jsou na audozařízeních nainstalovány.Nejlepším důkazem je tvar drážky gramofonevé analogové desky,která kmitá od minimální dynamiky do maxima,ale nikdy nemůže do mínusu.
JABRAKA
Audio signal je signal stridavy. Reprezentuje zmeny tlaku vzduchu na vstupu (mikrofon) nebo vystupu (pohyb membrany reproduktoru). Ucho vnima prave tyto zmeny tlaku.
"Proud" je tok elektronu. Elektrony maji zaporny naboj a proto jsou protahovany ke kladnemu polu (kde je "kladnejsi" napeti, tedy vyssi potencial). Proud tedy fyzicky tece od minusu k plusu. Nez se to ale zjistilo, tak uz bylo dohodnuto, ze se proud bude uvazovat od plusu k minusu.
Cemu se presne rika stejnosmerny proud nevim. Obe definice maji neco do sebe. V praxi se ale za ss proud bere konstantni velikost (napr. 12V).
3 faze = kazda faze prinassi stejny vykon (takze vlastne prinasis do daneho mista 3x vyssi vykon), ale hlavne vykon mezi 2 fazemi je vyssi nez vykon jedne faze (viz napeti jedne faze 230V, napeti mezi 2 fazemi je pak diky fazovemu pootoceni 400V a z toho pochopitelne plyne i vetsi vykon [P=U.I]).
Magneticke pole = silove pole pusobici na ferromagneticke materialy? Nic lepsiho me nenapada.
3fázové napětí.
Výroba se děje z 3fázového generátoru a tak zniknou 3 fáze. Pro malou spotřebu postačuje jedna fáze, ale pak by byl generátor zatěžován jen jednou fází. Dvě fáze nevyužity a generátor přetěžován. Proto se třeba v paneláku 3 byty na jednom patře rozfázují, každý na jednu fári a je to prakticky třífázový přívod. To je jeden pohled
Víme, že čím větší napětí na daném odporu, tak tím menší proud. Mnohdy potřebujeme větší výkon, tím větší proudy, větší kabely, silnější kontakty atd. Proto jsou spotřebiče na 400V, kde potřebují poloviční proudy, slabší kabely, kontakty se tak neopotřebovávají. A jedina z možností jak v domácích podmínkách získat větší napětí je fáze proti fázi = 400V, fáze proti nule = 230V. Proto jsou přenosové soustavy např 30kV. Přenášený výkon P=U.I je pomocí napětí a nikoliv proudu. Takže po vodičích teče menší proud a stačí menří průřery.
Pokud si chci doma vytvořit vlastní napěťovou soustavu IT, tam mohu použít transformátor 400V/230V. Opět přívodní kabely jsou slabší.
Vše toto bych bez 3fázového přívodu nemohl udělat.
Pro @rumicek. Tazatel se ptal proč existuje jednofáz a třífáz. Otázka nebyla zda se používá v domácnosti či nikoliv. Snažil jsem se odpovědět na otázku. Podstatou je snížení průřezu a to i pro ten obyčejný sporák.
Pokud jsem v paneláku, tak opravdu ten třífáz moc nepoužiji a nechá se obejít na úkor silnějších kabelů. ovšem rodinný domek a kór na vesnici, tam se bez třífáze neobejdu. A že se nepoužívá 400V tj. fáze proti fázi? Tak tady opravdu musím oponovat. To bych teď v práci vyráběl něco co vlastně neexistuje a dodané svařované transformátory 400V/230V by musel být můj přelud, ale nechtěl bych o něj zakopnout.
3 fáze.
Nesouhlasím s ostatními, že by se využívalo 400 V mezi fázemi. Nevylučuji, že takový spotřebič existuje, ale v domácnosti rozhodně ne. Pro domácnosti by pohodlně stačil jednofázový rozvod, protože tam je úplně jedno, jestli je vše na jednu fázi nebo na 3. V rozvodné skříni se to stejně rozdělí do několika větví. A domácí třífázové spotřebiče jsou jen formálně třífázové (třeba sporák).
Z hlediska elektrárny jsou domácnosti zanedbatelné. Důležitý je průmysl. A tam mají 3 fáze velký význam. Perioda fází je posunuta o 120° (o 1/3) a to využívají motory, protože nemají žádný mrtvý bod a nemusí mít pomůcky na rozběh (třeba pračka má na rozběh kondenzátor). U malého motoru to tak nevadí, u motoru několika desítek kilovat by to byl problém.
doplněno 10.05.14 15:50:3f1f: Elektrárna by mohla bez problémů provozovat pouze jednofázový generátor, ale průmysl potřebuje pro motory fáze 3. Při úvahách "proč je to tak" v elektrice, je třeba vzít v úvahu dobu - zvyklosti distribuce elektřiny byly ustaveny někdy na začátku 20. století. A měnit něco je velmi složité - jak dlouho trvala v Česku změna napětí z 220 V na 230 V. Takže to by musel být setsakra důvod, který by změnil distribuci ze 3 fází na 1.
Vcelku souhlas, ovšem pokud má domácnost triodynu, cirkulárku s kotoučem 60 cm nebo míchačku, pak třífázovou zásuvku docela užije.
Ze by elektromotor byl jediny duvod 3f rozvodu? To se mi nejak nezda
Take ted premyslim, proc generator v elektrarne nemuze mit 1f vykon treba 300MW a misto toho ma 3 faze kazdou o vykonu 100MW. Ja na elektromotory nikdy moc silny nebyl
Napada ma snad jen pocet polu motoru pro 1f motor, ale i 1f motor prece muze mit vice polu nez 2, ne?
Ten důvod jsem už popsal, ale nějak to lidi pořádně nečtou. pokud si uděláte 1f přívod, tak dostanete jistič max 25A. Jde hlavně o průřezy kabelů. Dokážete si představit 1f přenosovou soustavu o napětí 230V? Hlavní přívod pro fabriku je měděný hranol o rozměru 30x40cm. Dokážete si představit přívod pro celé město? Je zbytečné to odůvodňovat něčím zažitým. Vše má své technické opodstatnění.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.