Co je proudové trafo?

Ono je to taky z toho důvodu, že ručkové měřicí přístroje mají kvůli přesnosti namotanou cívku na tom pohyblivém ústrojí. A tedy čím je cívka rozměrnější, tak je měřák míň přesnější. Díky proudovému trafu není potom problém mít cívku na ústrojí z vodiče o průměru lidského vlasu a měřit proud procházející vodičem tlustým jako prst. Obdobně je to s elektronickými přístroji, elektronika také nesnese žádné velké proudy.

Běžně používáme napěťový zdroj (transformátor), který převádí jedno napětí na jiné a podle připojené zátěže dodává požadovaný proud při konstantním (ideálně) napětím.

U proudového zdroje (nesprávně transformátoru - je to právě zavádějící označení s MT) je tomu právě naopak. Mám několik čipů a ty požadují konstantním odporu příslušný proud, aby se rozsvítili např. 350mA. Když potřebuji zapojit sériově dva čipy, tak při konstantním napětí poteče poloviční proud a to nepotřebuji. Potřebuji 350mA a k tomu slouží právě proudový zdroj, kdy proud je konstantní 350mA a mění se výstupní napětí.

Tyto proudové zdroje se vyrábí pro různou zátěž od-do a pro správnou práci musíte připojit minimální zátěž a nesmíte překročit maximální zátěž.

ADI 350 1-3W můžete připojit min 1 LED 1W a max 3 LED 3W

RICO LED 9-12W = DC 700mA (9V - 16V) můžete připojit 3 až 4 čipy 3W

Vidíte, že rozsah je velice malý a při návrhu musíte být velice pečlivý, aby nedošlo k odpálení zdroje.

Např. RICO LED 10-18W = DC 350mA 30V - 72V minimálně 10 čipů 1W a max 18 čipů 1W

Omlouvám se za hrubky

rozsvítily

Laicky vysvětlit je to opravdu dost těžké. Předně zapomeňte na to, co zde bylo řečeno o proudovém transformátoru. Proudový zdroj a proudový transformátor jsou dve uplně odlišné věci. Proudový transformátor je pasivní součáska a proudový zdroj je elektronické zařízení. Zásuvku máte připojenou na 230V. Je to v podstatě napěťový zdroj. Ať připojíte cokoliv, vždy tam naměříte 230V. Ovšem proud je vždy jiný. Mění se podle toho, kolik žárovek třeba připojíte. U proudového zdroje je tomu přesně naopak. Proud se udržuje konstantní a tím pádem se mění napětí. Napětí a proud jsou dvě veličiny, které jdou spolu ruku v ruce. Nelze je od sebe oddělit. Pokud zvedáte napětí v obvodu, tak roste i proud. Je zde ale ješte jedna veličina a to je elektrický odpor. Odpor je něco, co brání toku elektrického proudu. Čím je odpor menší, tím má proud snadnější cestu téct. Problém u LED žárovek je ten, že jejich odpor se mění v závisloti na teplotě. Čím víc se LEDka zhřívá, tím více odpor klesá. Uvažme, že máte LED žárovku na 230 V . Připojíte ji a ona začne krásně svítit. Bude svítit, protože ní začne protékat nějaký proud. Jenže část (a ne zanedbatelná ) té energie se bude ztrácet v teple. LED žárovce začne klesat odpor a tím s ní začne protékat větší proud. Začne se ještě více zahřívat a nastane další pokles odporu a všechno se opakuje tak dlouho až se LED žarovka zničí. Aby se toto nestáválo, je tu právě proudový zdroj. Nedovolí pustit do LEDky větší, než vámi zvolený proud. Udělá to tak, že začne automaticky snižovat napětí. Z toho co jsem napsal je snad patrné že LEDce vadí teplo. ano vadí a to značně. Zátím co obyčejná žarovka má pracovní teplotu až několik stovek stupnů u LEDky se teplota 70°C projeví zkrácením životnosti až na desetinu. Takže je velice důležité dobře chladit. Ani proudový zdroj není všemocný.

LEDka je obyčejný polovodičový přechod s emitujícím světlem a tak jako u všech polovodičů vlivem většího napětí i tepla dochází k posunu elektronů do dalších energetických drah a následně lavinové multiplikaci, kdy dojde ke zhroucení celého přechodu.

Takže je tu velká citlivost na připojené napětí, procházející proud a vlastní teplota okolí. Proto se návrhy osvětlení v průmyslových halách musí dělat s ohledem na vyzařované teplo pracovních strojů.

Vaše úvaha je sice v podstatě správná, ovšem v žádném případě neodpovídá na původní dotaz. Zvonkový (tedy klasický) transformátor nemá vůbec nic společného s transformátorem proudovým.

"...silný proud 240 voltů..."

Než budete příště odpovídat, ujasněte si základní pojmy! Pletete dohromady proud a napětí. To není totéž.

"silný proud 240 voltů"

to je nějaký chyták? Proud ve voltech? Nebo si děláte legraci?

Abychom si rozuměli, tak musíme znát a používat termíny stejně a správně.

Elektrický proud nejsou Volty, ale el.proud se udává v Amperách . Ve Voltech se udává-měří elektrické napětí. -miro

Ona i když zatěžovací impedance sekundáru bude jiná, tak to nevadí, proud proteče stejný, dožene to změna napětí. Spíše by bylo vhodnější napsat, že normální transformátor bychom neměli provozovat v tzv. režimu nakrátko, kdy výstup je spojen do zkratu. Dojde k oteplení trafa, které může i shořet. Kdežto proudové trafo musí být zkratováno aby neshořelo.

To je právě případ v elektroměrných rozváděčích, kdy při nepřímém měření musí být na svorky měřícího trafa (proudového) připojeny zkratovací svorky a při odpojení zátěže se musí zkratovat. Zejména je to v průmyslových rozváděčích.

Vadí a hodně. Zkus si na měřící trafo připojit dnešní multimetr, která má vstupní odpor 10Megaohm a víc, rozpoj si zkratovátko, a uvidíš jak se z multimetru začoudí. A pokud budeš mít štěstí a mm to přežije, tak naměříš totální nesmysle. Ta impedance měřícího obvodu, se musí dodržet v rámci požadované tolerance.

Měřicím trafem měřím proud, takže multimetr musí být přepnutý na proudový režim. Tam je odpor maximálně jen několik jednotek ohmů. Zatěžovací impedance je tam pouze k tomu, abych mohl jen připojit měřák napětí a nemusel nic počítat. Pokud bude dáno Z = 1 ohm, převodový poměr 100 a I_max = 1000A, tak při maximálním proudu dostanu na správné zátěži 10V. Takový údaj bývá na štítku. Pokud si tám ale připojím jinou zátěž, třeba 2 ohmy, tak při stejném proudu dostanu výstupní napětí 2x tak větší.

Ale máte pravdu, při větším zatěžovacím odporu dojde dříve k přesycení jádra. Naopak změna impedance směrem dolů je lepší, linearitu převodu zkresluje magnetizační proud, který roste s rostoucí zátěží. Proto v sekundárním obvodu může být zapojena jen impedance o maximální velikosti danou štítkem. Pak by trasformátor nepracoval v režimu nakrátko a bylo by třeba snížit jeho maximální primární proud aby nedošlo k poškození.

Ano, souhlas. Ale to mělo zaznít hned. Aby tazatel pochopil ten rozdíl. Proč jste čekali, až vás "načnu".

To důležité co je a k čemu se používá tu zaznělo, to že je třeba trafo provozovat v nějaké teplotě, s určitou zátěží, frekvencí, atd. je až druhotní věc, kterou by se jistě tazatel dozvěděl, pokud by se ozval se zájmem dozvědět se více o této problematice.

Pokud si přečteš můj předchozí příspěvek a některých dalších, tak proudovému transformátoru se říká měřící transformátor, který má přesně definovaný převodový poměr za určitých podmínek (to však tu nemá smysl rozebírat). Je to velice přený přístroj a používá se v oblasti měření. Zejména pro nepřímé měření v elektroměrných rozvaděčích (v domácnosti velice zřídka, protože nemáte tak veliký odběr), ale hlavně v průmyslu. Například napojení velké kotelny nebo ve velkých průmyslových rozváděčích, kde se sleduje odběr jednotlivýcg fází. Je to takový děravý obdélník, který se nasune na šínu.

mtbrno.cz/...

Pak je využití v přenosných klešťových měřících přístrojích.

Proudové trafo pro LED je vlastně zdroj, který zabezpečuje konstantní proud. To se používá při sériovém zapojení, kdy je pro napájení LED čipů definován přesně proud. Takže Proudový transformátor a Proudový zdroj jsou dva rozdílné pojmy. Je proto důležitý přesný název a lidově se to komolí a pak vzniká zmatek co je co.

Pokusil jsem se co nejvíce laicky vysvětlit.

Když narazíte na povídání o LED páscích, tak se některé mohou stříhat po 5cm nebo 10cm. A právě na tom úseku jsou zapojeny sériově a proto jsou základním nedělitelným prvkem a tyto díly jsou na celém pásku propojeny paralelně. Takže se používají obě možnosti.

To je trafo napěťové...

No, možná že proudové by bylo lepší...

A sem to napsat nemůžeš?

Odkaz jsem napsal v odpovědi z 23.2. a nechápu k čemu by běžnému člověku mohlo hodit prodové trafo. Když pominu zakázky od ČEZU, velké fabriky, kdy do jednoho pole jich naflákám i šest, tak mi to není jasné. K čemu tedy běžný člověk upotřebí proudové trafo? Docela by mě to zajímalo.