Rizika nabíječek trvavale v zásuvce

jednou při nabjení telefonu jsem musel narychlo odejít, odpojil jsem telefon ale nechal jsem nabíječku v zásuvce, když jsem se pak vrátil tak byla vyhořelá + černo kolem zásuvky.. nevim zdali byla vadná ale od tý doby všechno co nepotřebuju odpojim

Spotřebu mají skoro nulovou, ale z bezpečnostních důvodů radši odpojuji.

já ji mám v zásuvce asi 3roky a zatím dobrý To kolega vytahuje ze sásuvky i ostatní spotřebiče PC DVD TV...?Vše má své trafo nebo nějaký zdroj tak jak ta nabíječka

Pracuju v servisu telefonů, z hlediska životnosti bych se ničeho nebál, elektrická porucha nabíječky je zcela vyjímečný jev a z pohledu bezpečnosti - vadnou nabíječku že by třeba chytla plamenem jak jsem se dočetl v jedné reakci jsem za 8 let ještě neviděl! (Viděl jsem jendu roztavenou ve které byl šluslý transformátorek) dneska obsahují spínané zdroje které mají tepelnou ochranu. Z pohedu spotřeby - nezatížená nabíječka odebírá něco kolem 0,5VA ale je to jalovina, kterou staré elektroměry - ty s tím kotoučkem nezměří.

Právě, že jsem si to zdůvodňoval tou téměř nulovou spotřebou (můj primitivní wattmetr to vůbec neregistroval), jen jsem si říkal: vždyť ty starší kousky mají ještě transformátor a to je přece jakoby jakýsi zkrat, ale věřil jsem wattmetru. V šoku jsem zůstal (a to jsem si myslel, že když tam nebude zátěž, tak také bude spotřeba skoro nulová), když jsem si měřil spotřebu zesilovače Onkyo. Doklady deklarovaly 300W a ono se to při provozu opravdu kolem této hodnoty motalo. Úžas se však dostavil v momentu, když jsem "odpojil" zátěž (vypnul přehrávání) - spotřeba neklesla. Když jsem si uvědomil, že zesák byl 7/24 zapnutý (dalo by se to počítat na roky), tak jsem se bil do hlavy.

Využiji této diskuse a zeptám se, jaký je rozdíl mezi výkonem (spotřebou) ve W a ve VA? Vždycky mě učili, že výkon (potažmo příkon) se počítá IxU=výkon ve W, ale u popisu různých zařízení se setkávám s údajem, kdy jako jednotka výkonu jsou právě ony VA a tato hodnota nekoresponduje s výkonem, který jsem si spočítal z udávaného provozního napětí a spotřebovaného proudu . V jakém vztahu vlastně jsou tyto hodnoty?

Zkontroloval bych wattmetr. Od doby, co platí zákon zachování energie, byste dozajista poznal na teplotě zesilovače, kdyby se v něm ztrácelo 300W.

VA (voltampér) se počítá úplně stejně, ale je to jednotka zdánlivého výkonu. Střídavý proud má na začátku a v polovině periody nulové napětí, a tím pádem teče nulový proud, takže pokud se spočítá z napětí a proudu , že přístroj odebírá např. 150 VA, tak skutečný výkon (resp. příkon) bude nizší.

U x I = VA Voltampéry Napětí krát proud --- zdánlivý výkon

U x I x cos(fí) = W Watty - napětí x proud x účinník, pohybuje se od 0,8 do 0,9 --- činný výkon

z hlediska životnosti se bavíme a naprosto zanedbatelných číslech stejně tak z hlediska spotřeby energie .. zvyšujete riziko zkratu a požáru .. ovšem to se může stát ikdyž bude připojený a bude něco napájet takže si nevyberete - závěrem je to uplně jedno na nic to nemá vliv.

Zdroje s klasickým transformátorem mají relativně velkou spotřebu i bez zátěže - ztráty v železném jádru. Pulsní zdroje mají transformátory s feritovým jádrem a pracují na vysokých kmitočtech, jejich učinnost je mnohonásobně vyšší. Pulsní zdroj má několik elektronických pojistek i běžné trafo bývá vybaveno tepelnou pojistkou kolem 80°C.

Ve své pracovně mám spotřebiče vybavené dálkově spínanými zásuvkami, pokud nejsem doma, vše vypnu.

jeden čas jsem odpojoval i varnou konvici, když se mi jedna samovolně roztekla

Jde o to, že většina dnešních nabíječek jsou spínané zdroje původem z jedné země dáááleko na východě za takovou divnou zdí. A řekněme si na rovinu - její obyvatelé mají sice obrovský talent na okopírování čehokoliv, ale už nejsou tak důslední v preciznosti. Takže jejich výrobky mají různou kvalitu, mnohdy ne příliš vysokou. Proto mě přijde zbytečné ,,dráždit tygra bosou nohou´´, tedy pokoušet riziko požáru. O spotřebu mi až tak nejde, ta je skutečně mizivá, ale představa, že by mi obydlí ,,designově upravil´´ požár, mě opravdu, ale opravdu neláká...

Já všechny nabíječky po nabití okamžitě odpojím a schovám do ochranného pytlíku z jemné bavlny aby byly po hromadě. Je to super, nic nemusím hledat, riziko, že ztratím všechny je velmi malé.

U nás má každá nabíječka svou zásuvku kde je trvale připojena, takže nic nemusím hledat, zapínat a riziko že něco ztratím je nulové.

Zdravím.

Zkusím na tuto otázku odpovědět trochu jinak. Snad se nebudu opakovat. Pokud je v adaptéru klasické trafo, potom při odpojení zdroje (např. mobilu) riskuju pouze to, že při vytahování konektoru zkratuju zdroj. Může zhořet. A samozřejmě mám trvalý zdroj malé energie, kterou musím platit. Pokud mám v adaptéru impulsní zdroj, je situace jiná. Každý výrobce impulsních zdrojů udává v jakých rozmezích proudového odběru bude pracovat. Minimální odběr, tak aby zdroj nastartoval, bývá kolem 20 %. Takže pokud zdroj jede naprázdno a přežije zkrat při vytažení jacku, pracuje v nestardartních podmínkách. Chod naprázdno je riziko, hlavně u čínských výrobků a to jsou dnes skoro všechny. Proto doporučuju, nejprve napojit zařízení, které napájím a teprve potom zapojit do zásuvky. Nezlobte se, ale váš kolega má pravdu. Takže znovu k otázce. Trvalé umístění má malý vliv na spotřebu, klesá hodně životnost, v případě požáru a nebo průrazu vzrůstá nebezpečí a prostě všechno.

1. Tyto spínané zdroje mají svou vlastní "předzátěž" - i bez připojení k telefonu na výstupu je napětí.

2. Jak může při vytahování jacku nastat zkrat?

vlada:

asi 150% napájecích konektoru je takové konstrukce, aby při zasunování a vysunování konektoru nenastal žedný ani chvilkový zkrat, ten může nastat tak maximálně u klasického jacku a ten už sem asi 50let neviděl aby bzl použit jako napájecí

asi 150% pulzních zdrojů určených k účelúm, kdy se předpokládá, že zátěž může být kdykoliv odpojena, jsou konstruovány tak aby mohly běžet naprázdno a jejích spotřeba naprázdno tomu i odpovídá a nepřináší jim to žádný problém.

Pulzní zdroje zabudované ve spotřebiči kde je pořád nějakaká minimální spotřeba, jsou optimalizovány tak, že odpojení za běhu může být pro zdroj opravdu konec.

Píši z vlastní zkušenosti a zbytek informací mám od člověka, který se aktivně zabýval konstrukcí pulzních zdrojů, měl to jako hobby a svými vědomostmi mnohokrát strčil do kapsy PROFESIONÁLY.

A zvykněte si prosím, že čínský výrobek není synonymem ke slovu šmejd - to už přestává platit

Zdravím.

Pro "Praivo" a pro "Bmbx": čínský výrobek opravdu nemusí být pouze to nejhorší. Hodně se změnilo. Nechci se o tom rozepisovat, ale mnoho dobrých výrobců dováží komponenty z čínské provinience. Jestli je to dobré nebo špatné nepatří do této otázky. Fakt je ten, že impulsní zdroje jsou počítané na konkrétní zátěž. Pokud si koupíte impulsní zdroj třeba na 12 V žárovky, výrobce píše, že nebude fungovat, pokud minimální zátěž nebude třeba 20 % jmenovité zátěže. Záleží na zapojení a na kvalitě. Co z toho vyplývá. Pokud bude zdroj pracovat mimo parametry na které byl navržen, bude nestabilní. A pokud jakékoliv zařízení pracuje v režimu, na který není stavěno, tak je potenciálně nebezpečné. Takže opět říkám, nenechávejte zapojené v distribuční síti nic, co nemusíte. A jinak při vysouvání jacku jsem odpravil koncový stupeň. Asi jsem měl smůlu. Chlapi, jinak hezkej den. Neberte to špatně.

vlada:

a co jsem asi psal, že zkrat může nastat vysouvání a zasouvání jacku, ten se ale jako napájecí nepoužívá. Pokud byl u zesilovače použit jako sluchátkový, tak byla prasárna, že nebyl přes odpory a to ze dvou důvodů aby nedošlo k odpravení zesilovače a aby nešel plný výkon do sluchátek.

Pokud vím tak nabíječka v okamžiku nabití jakéhokoliv přístroje namá zatížení, takže co? Po každém nabíjení mobilu se vystavuji nebezpečí zničení nabíječky?

Prostě pulzní zdroje nabíječek, pracují bez problémů se zatěží i bez. Žádnou umělou zátěž nemají, protože tomu odpovídá jejích téměř nulová spotřeba ze sítě.

V každém návodu k adaptéru je napsáno, že nesmí být zapojen do zásuvky sám o sobě a napořád. Tak nepátrám a dodržuji to.

V návodech toho je ...

A dokonce mnoho toho v návodech není a mnohdy duležitějšího.

Pokud je to zdroj o velikosti větší než cca 20W jako různé televize, počítače, setopboxy, tak na vstupu mají NTC termistor pro omezení rozběhového proudu. Ten se hřeje a každým připojením zařízení se mu zkracuje životnost. Spotřebiče které neuvyužívám obden, nebo každý den vytahuji, jinak je ponechávám v zásuvce. Je to z určité části i pohodlnost.

Už jsem měl rozebraných několik, ale NTC termistor jsem neviděl ani v jednom...

Vždyť ono by to bylo i dost kontraproduktivní (výrazné zvýšení teploty by např. u adaptérů k notebookům možná mělo celkem zajímavý efekt).

Já taky ne, bývá tam malý odpor (hodnotou) nebo jsem se setkal s odporovým drátkem ve skleněné trubičce (ve vákuu nebo inertním plynu).

Proč? Jde o omezení proudu při nabíjení filtračních kondenzátorů pulsního zdroje, pokud už jsou nabity, nemusí tam být už žádný odpor.

No, NTC má nízký odpor až když se zahřeje, ne?

U ATX zdrojů běžná praxe, tam se totiž aspoň trochu tlačí na účinnost a k sinusovým odběrům proudu. Pokud chce výrobce ušetřit, použije k omezení proudu odpor, ten ovšem hřeje po celou dobu a tepelná ztráta na něm roste s kvadrátem proudu, použije-li NTC tak ztrátový výkon je téměř nezávislý na proudu. Termistor se tedy neohřívá od zdroje, ale od proudu, takže ohřátí trvá jen pár vteřin.

Bohužel ani termistor nedokáže zabránit nadproudu při připojení zdroje do sítě a ten tak může termistor odpálit který se rozletí. Proto se dávají alespoň do smrštovací bužírky, aby neponičili svým obsahem celý zdroj.

Pro upřesnění - nejde o nabíječky, ale o síťové adaptéry. Dnešní polovodičová elektronika holt používá nízké stejnosměrné napětí. A to se ze síťových 230V střídavých vyrobí buď v zařízení integrovaném nebo externím (adaptéru). Pokud by se mělo vše důsledně vypínat, musely by se televizory vypínat vypínačem a počítače vytahovat ze zásuvky. Jak to měl v návodu sovětský televizor Rubin 106 - pokud měl televizor zůstat v místnosti sám, bez dozoru - musela být šňůra vytažena ze zásuvky. Chtěl bych vidět jediného vyplašence, který to dělal.

Zásuvka ovšem není zařízení určené k pravidelnému vypínání elektrického spotřebiče a pokud někdo prodává zařízení, které nesnese trvalé připojení k síti, měl by ho opatřit síťovým vypinačem.

Já bych k vypínání adaptérů (když už na něm někdo trvá) doporučil nějakou tu prodlužovačku s pětizásuvkou a vypinačem. Může být i s přepěťovou ochranou.

Určitě věděli, proč to v návodu psali. Také jsme TV ze zásuvky nevytahovali. Takhle jsem jednou, kdysi dávno, stál zády k TV Rubin, po nějaké době se otočil, už si nepamatuju, jestli jsem něco ucítil či zaslechl, a najednou koukám na hustý valící se dým, podél dřevěného stropu, vycházejíc z TV Rubin. A hned jsem měl zase co rozebírat. Štěstí, že jsem byl zrovna v místnosti, kdo ví, jak to mohlo dopadnout.