Po 15-ti letech jsem se vrátila zpět do bytu v paneláku, kde jsem vyrůstala. Z dětství si pamatuji, že v domě bylo tak normálně živo, občas někdo vrtal, či bouchal při drobných bytových úpravách. Z bytů, kde měli děti se ozýval smích i pláč, z bytů se staršími dětmi pak hudba. nepamatuji se, že by to někdo někdy řešil. Ozývalo se to přes den, večer býval až na občasné "mejdany" klid. Já to tenkrát vnímala jako zpestření, mojí rodiče jen pousmání se slovi "ti zase řádí" jinak NIC. Loni na podzim jsme se před návratem do toho bytu (do této doby jsme bydleli u rodičů mého muže a tento byt pronajímali mé kamarádce) rozhodli pro malou rekonstrukci, na bytovém družstvu jsme požádali o povolení k výměně oken a drobných stavebních prací, jako obklady v koupelně, nová dlažba a nová kuchyňská linka, sádrokartonové podhledy. Na toto nám bylo vydáno písemné povolení. Rekonstrukci jsme písemně oznámili vyvěšením na nástěnce ve vestibulu s omluvou za případný hluk. Jelikož jsme s manželem pracovně dost vytížení, nemohli jsme se věnovat rekonstrukci intenzívně např. během jednoho měsíce, ale práci jsme si rozdělili po sobotách a někdy odpoledních po dobu skoro půl roku. Při každém vrtání na nás chodili zvonit sousedi, ať toho necháme. Na každé schůzi jsme byli přetřásáni, že stále boucháme a jelikož jsme vyváželi staré obklady, byli si stěžovat na bytovém družstvu, že URČITĚ bouráme příčky a že jim to spadne na hlavu. Vyslanec z družstva k nám docházel, samozřejmě nic neshledal, jen vše dle povolení. Mají na to sousedé vůbec právo? Aby nám pořád vyzváněli u dveří a sprostě na nás křičeli, jeden i mlátil do dveří tak, že tam máme dolíky a to jsme jen vrtali uchycení na závěsy. Podotýkám, že práce probíhaly max. do 19 hod, ve stížnostech byla slova, že neslyší TV. Po jejich ataku na naše dveře jsme museli vždy práce zanechat a tak se to zbytečně dál prodlužovalo. V současné době již bydlíme, ale občas potřebujeme např. přitlouci obrázek a už zase zvoní u našich dveří. Při poslechu hudby v odpoledních hodinách opět zvoní. Je nám přes 40 let, takže hudba není žádné obtěžující techno a je puštěná např. v 17 hodin a já u ní uklízím. Když k nám přijdou nějaké malé děti na návštěvu, které jistě neposedí v klidu, ale běhají a smějí se, ihned klepe někdo na radiátor. Je tohle normální? Co jsem kde byla na návštěvě u známých v panelácích, vždy bylo slyšet různé zvuky a nikdo se nad tím nepozastavoval. Mají sousedé právo takhle nás omezovat?
0x
Radosti bydlení v paneláku. Také v něm žiji a to již 26 let, máte pravdu zestárli jsme tu všichni a to co nám dříve nevadilo nám vadí. Ale vždy tu byla dohoda, že hluk se dělá od 8 do 20h od pondělí do soboty a v neděli se nevrtá. Pokud někdo dělá rekonstrukci dá na nástěnku omluvný lístek a zatím to všichni respetují, sice si řekneme to je hrůza už aby to dodělali ale víc nenadáváme. Vše je jen v lidech. Mám výhodu, že náš 40 let starý panelák je dobře odhlučněn, pračku a TV od sousedů neslyším ani když do bytu nad námi přijede 6 dětí, to že jsou zde poznám jen když vyběhnou na ložiji to je rachot. Žijí tu mladí i staří, všichni se známe a tak jsou vztahy jednodušší. Máte, musíte mít, domovní řád a pokud v něm nemáte napsané, že vtat můžete jen dopoledne a děti se musí nadnášet tak si holt ti staří musí zvyknout.
0x
Jste se vypsala, ale zbytečně, viz ObčZ. Právo mají, subjektivní pocit rušení klidu, jen co s tím získají? Pokud jde o hlučnost, muselo by se měřit. Dveře si od škůdce nechte zaplatit. Pokud jen štěkají ... odkažte je ať si stěžují na obci, když si myslí, že jsou poškozováni.
Myslíte, že v jejich věku budete jiní?
0x
v zásadě jsem při Vás, ale ta doba po kterou jste budovali je fakt dost dlouhá, může to někoho obtěžovat pokud se pravidelně opakuje. Jinak na vrtání měnších rozměrů máte samozřejmě právo během dne kdykoli do 22.00 hod. Tím Vás omezovat nesmí. Taky jsem oddělával v 11.00 dopoledne kachličky a nějaká hysterka nadávala, ale co jsem mohl dělat. vězte však, že běžná doba s opravami bytu menšího rozsahu je do 1-ho měsíce.
0x
-
To byl důvod, proč jsem se po 19ti letech odstěhoval, koupil jsem dům - radši jsem se na léta zadlužil, abych měl klid.
Neohleduplnost, snad závist lidí k tomu, že si něco předěláváte, občas slavíte, nebo si holt prostě s děckem zaskáčete v obýváku, mě začala deprimovat.
Bydleli jsme v domě o osmi bytech, kde byl relativně úplný klid a pohoda. Až do té doby než se pod nás nastěhoval jeden pán, který se rozvedl a začal nám svým chováním ničit život a to hlavně o víkendech. Vracel se totiž z montáže a se svými kumpány se oddával radovánkám přímo v garsonce, anebo se vracel z hospody a ve tři ráno vytáhl kytaru a předstíral, že na ni umí hrát a bohužel se snažil i zpívat. Přivolání policie byl výsměch, protože jim ani neotevřel, takže nic. A navíc nám začal i fyzicky vyhrožovat. Bál jsem se, co zase o víkendu bude. Později vykopl vchodové dveře a opravu jsme museli zaplatit my, i když to vyšetřovala policie _ nic mu nedokázali.
Toť můj příběh ze společného bydlení.
Vrcholem všeho bylo (to už jsem byt zaplaťpánbůh prodal a čekal pár týdnů na předání) když se k nám na patro přistěhovali noví nájemníci do pronajatého bytu. Když jsem uviděl, co do bytu stěhují, tak jsem se úplně rozvibroval. Připadalo mi, že vybrali před domem kontejner s odpadky a to všechno ve špinavých taškách a padesát let starých dřevěných kufrech stěhovali do bytu. A pak nastal teprve rachot _ nahluchlá chudák babička po níž řvali sprostě její vnuci a děda je honil po chodbě páskem a mlátil hlava nehlava. Ožrala pod námi byl proti nim milius.
Bylo a je mi nových majitelů upřímně líto... Čert ví, jak to tam dopadá.
Můj barák sousedi se dvěma domy _ naštěstí firmy, tak o víkendu božský klid. Doufám, že to tak zůstane, ale kdo ví.
0x
Důchodci, kteří nemají co dělat 
Není to o paneláku, je to o lidech. Každý by měl chápat, že i on se musel jednou v bytě zařizovat a určitě tím rušil sousedy. Právo na stížnost mají, ale ničit majetek ne... dveře bych si nechala zaplatit, v případě další přestřelky na schůzi je nezapomněla zmínit.
Na druhou stranu musím říct, že kdyby mi někdo vedle bytu bušil víkend co víkend půl roku, taky na něho taky brzo vlítnu. Tohle je hodně dlouhá doba... Rozdíl je ovšem zase v tom, že já chodím do rpáce a o víkendu si chci odpočinout. Důchodci jsou doma pořád a pomalu neví, co je za den - víkend/nevíkend.
My se z paneláku přestěhovali do domku. Soused vedle začal přestavovat a taky vrtal a bušil. Nic jsme mu neřekli, protože my jsme na začátku dělali to stejné - prostě se to nějak udělat musí a jiná možnost není... Z druhé strany máme zase souseda, který vlastní párek pávů. Od dubna do června, kdy je chytají hormony, párkrát za noc zařvou. Trvat to celý rok, řeším to. Ale takhle? Ještě jsme jim ty ptáky nezamordovali (zatím jen doufám v přirozenou smrt 
).
Všechno je to "jen" o vzájemné lidské slušnosti.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.