Bydlím v nájemním bytě a havaroval mi elektrický bojler na ohřev teplé vody. Znehodnocen, čili k výměně. Za toto zařízení platím vlastníkovi-bytovámu družstvu, poplatek. Majitel má však filozofii, že v bytě si každý (tedy i nájemník v nájemním bydlení) všechno obhospodařuje, financuje či opravuje, sám. Nevidím však důvod, proč bych měl platit nájem a měl investovat výměnu technického zařízení nezbytně přináležícího bytu v případě, že jej nelze dále používat, Obdobná situace je i u oken, která majitel u ostatních nájemníkú-členů družstva, vyměnil za plastová, ale v mém případě odmítá i nátěr dřevěných oken, který po dvaceti letech je docela opotřebován a okna se pomalu rozsypávají. V novele občanského zákoníku jsem se dočetl, že drobné opravy si nájemník hradí sám, proti čemuž nic nenamítám (drobná oprava je v OZ uváděna do částky 500 Kč). Jen se nemohu dopátrat právního předpisu, na který se odvolává občanský zákoník a který by měl vymezovat pojem drobná oprava. Byl bych velice rád, kdybych se zodpovědně, pokud možno citací (názvu, čísla sbírky) právního předpisu, dozvěděl, zda výměna vadného bojleru je povinností majitele nemovitosti, kterému také řádně platím požadovanou částku nájemníhio bydlení. Podotýkám, že nájemní smlouva byla uzavřena s tehdejším majitelem - obcí a není v ní uvedeno, že majitel má vůči nájemníkovi takovouto, případně obdobnou, povinnost. Za každý právně ověřitelný názor děkuji.
2x
0x
Z vašeho dotazu není zcela jasné, zda bydlíte v nájemním nebo družstevním bytě. Opravy a údržbu v nájemních bytech řeší § 687 obč, zákoníku a nařízení vlády č. 258/1995 Sb., které specifikuje co je drobná oprava, kterou hradí nájemce sám. Výměna bojleru samozřejmě do kategorie drobných oprav nepatří.
U družstevních bytů je tato problematika řešena jinak. Práva a povinnosti nájemce, který je členem bytového družstva, při opravách a údržbě družstevního bytu a hrazení nákladů s tím spojených, upravují stanovy družstva (§ 687 odst.4 obč. zák.). Takže poučení musíte hledat ve vašich stanovách - co jste si odhlasovali, tím se musíte řídit.
No, bydlím jednoznačně v nájemním bytě, ale v družstevním domě, tj., že po privatizaci je dům družstevní a já v něm zbyl jako nájemník. Nejsem tedy členem družstva, jejich stanovy mi nepřísluší ani k nahlédnutí. Proto se mi zdá podivné platit nájemné (po deregulaci) a přitom si zabezpečovat všechno sám. Je to absurdita, kdy bydlím tzv. ve státním a v přitom si musím všechno zabezpečit jako ve vlastním. Družstvo se mnou nekomunikuje, poněvadž, jak jsem podotknul, není v jeho zájmu, abych byt užíval. Neumožní mi výměnu a tak to také vypadá, pokud bych něco po nich požadoval. Jejich konečné řešení je mne se zbavit a byt prodat - čili najmout členovi, co vstoupí do družstva. Mně se by do družstva vstupovat nevyplatilo a ani nyní nevyplatí z několika důvodů, mj. že bych požadovanou částku těžko splácel a pak v téměř sedmdesáti letech - co bych si dělal komplikace?
0x
Je třeba, abyste vysvětlil, jak to, že ostatní nájemníci jsou členy družstva a Vy ne. A jak může mít majitel jako nájemníky členy družstva? Kdo je majitelem Vašeho bytu?
Jak vyplývá z předchozí odpovědi, tak doplním: Členové družstva bydlí každý ve svém, ale "družstevním" bytě, poněvadž zaplatili v rámci privatizace požadovanou částku za byt, který v té době užívali. Jsou tedy nájemníci, mají nájemní smlouvu, ale j ou členy družstva; a tím i rozhodují si o jeho dění sami. Já si byt nechtěl zakoupit a proto jsem v onom bytě zůstal jako "ostatní" nájemník, členských schůzí družstva nemám právo se účastnit a platím normální nájemné, jako každý, kdo bydlí v obecním bytě. Letoškem skončila regulace nájmů a tak jsem přesvědčen, že moje nájemné pokrývá v dané lokalitě menšího města vlastníkovi domu běžné potřeby nájemního bytu. Za dobu od privatizace, tj. cca 10 let, vlastník do bytu investoval jen měřič vody. Jsou tu i další potíže, o kterých by se v této souvislosti šlo zmínit a co mi vysloveně otravují bydlení, ale to by bylo na jinou debatu. Teď jde o to, že družstvo se brání vyměnit technické zařízení, což obnáší investovat 4-6 tisíc a pokud s tím nebudu souhlasti, tak spekuluje, že na soud se stejně neobrátím; a jiné možnosti jsou docela nepatrné.
Dobrý den. Já si myslím, že je to trochu jinak, ale na výsledku to stejně nic nezmění. To je klasický případ přehmatů v malé privatizaci, kdy původně městské bytové domy se prodávaly po bytech. Potom docházelo k paradoxní situaci, ve které se nacházíte Vy. A podle mě se nejedná o družstevní byty ale o domy ve společenství vlastníků jednotek. A kdo je majitelem Vašeho bytu, se dá lehce zjistit z výpisu z katastru nemovitostí. Vy někomu platíte nájem a ten by měl být vlastník. A vlastník je povinen udržovat předmět pronájmu ve stavu schopném používání. A dodávka teplé vody do toho určitě patří. A co se týká nájmů těch ostatních vlastníků, tak to není nájem, ale nějaký příspěvek do fondu oprav, ze kterého se platí opravy na celém domě, ale ne v jednotlivých bytech. A určitě to mají stanoveno poměrem podle podlahové plochy, tudíž majitel velkého bytu platí více a majitel menšího méně. Také se potom nehledí, že při výměně oken ten velký byt má více oken. A Vy se bohužel v tomto ohledu pohybujete mimo sféru vlivu a ty věci okolo funkčnosti Vyšeho nájemního bytu musí řešit majitel. Majitel asi bude ten, komu platíte nájem a on má závazky vůči svému majetku a potažmo vůči Vám. Ještě je jedna alternativa, že to sdružení zakoupilo Váš byt a Vy platíte nájem přímo tomu sdružení a potom je to povinnost toho sdružení. Že to nechtějí udělat je sice nemorální, ale celkem bohužel běžná záležitost, zvláště v případě, že zabíráte byt s regulovaným nájmem. S pozdravem Laďa
Jestliže uživatelé ostatních bytů mají nájemní smlouvy, nemůže se jednat o SVJ, ale skutečně o bytové družstvo.
Díky za příspěvek, ale stejně musím napsat, že vycházíte z jiných faktů. I když správně píšete, to na věci zřejmě nic nemění. Tenkrát, v tom závěru minulého století, byla konstruována družstva podle nějakého zákona, jehož číslo už nevím; ale stále platí. Jde o to, že byly prodávány celé domy do *družstevního* vlastnictví. Což znamená, že se nejedná o nějaký spolek vlastníků nebo jiných - třeba karbaníků. Toto družstvo je zapsáno v oficiálním rejstříku, má své pojmenování, které zní: Bytové družstvo (název) v (název města). Dům se tedy neprodával po bytech, ale jako celek. Vlastníkem je tedy ono družstvo, ve kterém jsem zůstal jako "prodaný nájemník", jinými slovy by šlo říci - věcné břemeno. V bytě je vytápění VAFkamny, ohřev vody bojlerem a nájemníci mají stejnou nájemní smlouvu, jakou bych měl mít i já, kdyby mi neplatila ona původní, když jsem byt od obce dostal (nepřistoupil jsem na "jejich" smlouvu, která obsahuje klauzuli, že platí jeden rok a pokud nájemník nemá žádný průšvih, tak se automaticky o další rok prodlouží). A tak, jak píšete, je to nemorální, že po mně chce družstvo, abych si udržoval byt jako svůj a družstvu platil deregulované nájemné. Když k té situaci tenkrát došlo, přijal mne pan místostarosta města, co měl bytovou politiku na starosti a ten mi řekl, že takových případů mají v našem městě třináct a že to řeší tak, že jim dají byt jiný. A ať si napíšu žádost a není co řešit. Tak jsem napsal žádost a ti hlavní zástupci města ji neschválil. Ještě perličku: zajímal jsem se, jestli podle zákona o informacích mi někdo řekne, jak hlasování proběhlo. Dozvěděl jsem se, že na zasedání bylo přítomno sedm radních z osmi a všichni hlasovali tak, jak zněl výsledek. A tak jsem se zajímal o toho osmého a bylo mi řečeno, že pan starosta se tohoto jednání nezúčastnil. Jinými slovy - pan místostarosta, který mi sdělil, jak se stav vyřeší, hlasoval taky proti. A ten místostarosta je tam dodnes. Kdyby ch měl více štěstí, tak by z toho byl expřípad pro televizi. Víte, snad bych tenkrát ty peníze nějak i dal dohromady, ale ten byt není nic moc: předělaný z původního dvoupokojového, takže špatně využitelná podlahová plocha a nade mnou ti, o kterých se moc nemá mluvit. Však o tom taky tady v poradně nějaká paní psala, i když se snad v jejím případě nejednalo zrovna o toto etnikum. Takže abych to shrnul: já platím družstvu klasický nájem za metry čtvereční podlahové plochy, platby za společnou elektriku a úkapy vody, ale také za vybavení bytu bojlerem, kuchňskou linkou, topidlem ap. Ostatní nájemníci neplatí za plochu bytu, ale platí např.pojištění domu, příspěvek do fondu oprav - a více už nemám přehled. Tak jsem se trochu více rozepsal, ale to už je vše. Díky za porozumění.
0x
Bydlel jsem ve státním bytu, a když se pokazily Wafky, tak mě obecní úřad řekl, aŤ si koupím nové na svoje náklady a až se budu stěhovat ať si je odvezu.
?
0x
Platí ten, kdo užívá.
Podle NV 308/2015 se oprava ohřívače vody, tzn. i bojleru považuje za vyjmenovanou drobnou opravu bez limitu (nevyjmenované opravy jsou s limitem 1000 Kč), tedy opravy hradí uživatel bytu, nájemce či podnájemce, a to až do celkového limitu 100 Kč/m2 bytu/rok.
Příklad: v bytě 30m2 bydlím rok a půl, dosud žádné opravy jsem neprovedl, oprava bojleru bude stát 4000 Kč. Podle NV 308/2015 za rok a půl mám limit 30 m2 x 100 Kč x 1,5 = 4500 Kč, tedy 4000 Kč za opravu zaplatím jako nájemce sám.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.