Bývalý manžel mi dluží na výživném na 3 děti již kolem 90 tisíc. Sice podniká i prodává, ale zisky umí minimalizovat. Je tzv. nemajetný. Na děti pošle jen občas tisícovku. 7 let splácí hypotéku na dům, nyní má i několik exekucí, ale starší nemovitost v pohraničí je těžko prodejná. Oženil se a žijí z toho co ona vydělává. Nyní jeden z exekutorů si uhradil pohledávku z hypotéčního bank. účtu. - Kdybych také podala žalobu a soud určil další exekuci, měla by moje pohledávka přednost před jinými, byť staršími? Mohla bych podobně získat dlužné peníze také z hypot. účtu býv. manžela?
1x
Myslím, že s tím nic nenaděláte. Na papíře vypadá vše skvěle, ale realita je úplně jinde. Trestní oznámení má cenu podat jen v případě, pokud vůbec neplatí - min šest měsíců, pokud sem tam pošle stovku nebo dvě, snaží se a s tím policie nic nenadělá. Na soud s tím můžete jít, ale potřebujete advokáta, který vám to sepíše, pokud nejste obratná v zákonech, tedy další výdaje.Pokud to půjde rychle a dobře, možná za rok budete mít rozsudek, se kterým pak můžete navštívit exekutora, který bude určitě chtít zálohu a pak teprve začíná marné čekání, úroky vám sice rostou, ale prvotní jsou náklady exekucí před vámi, pak náklady vašeho exekutora a pak možná přijde řada na vás.
0x
A nezvažovali možnost podat na něho trestní oznámení pro zanedbání povinné výživy (§ 196 Trestního zákona)? Žeby jste mu trochu znepříjemnila život, když je to taková svině.
Trochu jsem nepochopil, jak se to má s tím manželem. Na jedné straně tvrdíte, že podniká, prodává ale minimalizuje zisky (čili z toho vyplývá, že má příjmy ale zatajuje), na druhé straně tvrdíte, že žije z toho, co vydělává jeho nynější žena.
Co se týče exekuce, záleží na tom, jaká forma by byla zvolena, při srážkách ze mzdy nebo z jiných opakujících se příjmů (nemusí to být jen ta mzda), je výživné dost zvýhodněné.
§ 279 (OSŘ)
(1) Z čisté mzdy, která zbývá po odečtení základní částky a která se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách, lze srazit k vydobytí pohledávky oprávněného jen jednu třetinu. Pro přednostní pohledávky uvedené v odstavci 2 se srážejí dvě třetiny. Přednostní pohledávky se uspokojují nejprve z druhé třetiny a teprve, nestačí-li tato třetina k jejich úhradě, uspokojují se spolu s ostatními pohledávkami z první třetiny.
(2) Přednostními pohledávkami jsou
a) pohledávky výživného;
b) pohledávky náhrady škody způsobené poškozenému ublížením na zdraví;
c) pohledávky náhrady škody, způsobené úmyslnými trestnými činy;
d) pohledávky daní a poplatků,
e) pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a důchodového zabezpečení,
f) pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění,
g) pohledávky náhrady za příspěvek na výživu dítěte a příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče,
h) pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci,
i) pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory,
j) pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění,
k) pohledávky náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo snížené odměny, poskytované v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény.
§ 280
(1) Jsou-li srážky ze mzdy prováděny k vydobytí několika pohledávek, uspokojí se jednotlivé pohledávky z první třetiny zbytku čisté mzdy podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní.
(2) Dochází-li podle § 279 odst. 1 ke srážkám z druhé třetiny zbytku čisté mzdy, uspokojí se z ní bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak podle pořadí (odstavec 3) ostatní přednostní pohledávky. Nepostačí-li částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného. Nebylo-li by však částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků.
U prodeje nemovitosti už to není tak zvýhodněné, viz ustanovení:
§ 337c
(1) Podle výsledků rozvrhového jednání se z rozdělované podstaty uspokojují postupně podle těchto skupin:
a) pohledávky nákladů řízení vzniklých státu v souvislosti s prováděním dražby, nové dražby nebo další dražby,
b) pohledávky z hypotečních úvěrů nebo části těchto pohledávek sloužící ke krytí jmenovité hodnoty hypotečních zástavních listů,
c) pohledávka oprávněného, pohledávka toho, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, pohledávky zajištěné zástavním právem a náhrada za věcná břemena nebo nájemní práva s výjimkou těch, o nichž bylo rozhodnuto, že prodejem nemovitosti v dražbě nezaniknou [§ 336a odst. 1 písm. c)],
d) pohledávky nedoplatků výživného,
e) pohledávky daní a poplatků, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pokud nebyly uspokojeny podle písmena c),
f) ostatní pohledávky.
Jde-li o výplatu pohledávky z účtu, tam je směrodatné, kdy bylo rozhodnutí doručeno peněžnímu ústavu.
Každopádně, návrh na exekuci by jste měla podat čím dříve a myslím, že i to trestní oznámení.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.