Dobry den,
mam dotaz, mohu mit na plynovym kotli dva termostaty? jedne bych mel v obyvacim pokoji kde mam radiator s hlavici, dalsi bych mel na druhe strane domu kde je mensi teplo a tam mam na radiatoru termostatickou hlavici, jedna se mi o to jestli lze udelat dva pokojove termostaty jestli jeden z nich muzu byt primarni a druhy sekundarni, pokud bych mel v obyvaku vetsi teplo vypnul by termostat primarni ale sekundarni by jeste bezel a jakmile by byla dosazena teplota na druhe strane domu v pokoji tak by take vypnul a zaroven vypnul kotel?
Je toto mozne?
Dekuji
Tomas
1x
Vypnul by v obyváku ,ale topilo by se dál protože na druhé straně domu je zima to by mě zajímalo kolik budete mít stupňů v obýváku až vypne ten druhý termostat. 
1x
Já jen nechápu, proč nezvolíte nejjednodušší řešení a to osadit všude na radiátory termostatické hlavice, a jet jen na kotlový termostat? Je to levné, rychlé, spolehlivé.
Ta regulace o které je tu řeč ,to jsou detentory a na nich se nastaví průtok.Dávají se na radiátor na spátečku neboli dolu.Dají se uzavřít a tak je možné odpojit radiátor i v zimě aniž by se musela vypouštět voda ze soustavy.
Sám bych se rád dozvěděl, v čem spočívají výhody (mimo možnosti odstavení radiátoru) vyvážení soustavy zmíněným detentorem, nebo použitím dvojregulačních ventilů kde se nechá druhou regulací přiškrtit průchod.
Pokud se vám zdá možnost odstavení radiátoru bez vypuštění systému málo,tak si pohovořte s někým kdo bydlí v paneláku a kape mu radiátor.
Na tuto odpověď lze reagovat jedině "Já o voze Ferda o koze"
doplněno 03.12.10 01:34:A jen tak mimochodem v paneláku nebydlím, ale u známých v paneláku jsem je "ukecával" , aby si ten radiátor tímto ventilem osadili, když byl oddělaný. Povedlo se to až na druhý pokus. Bylo líto investovat 70,- Kč.
Právě v paneláku je jim ten vámi vychvalovaný ventil méně platný než ventil a detentor.Právě tato možnost uzavřít celý radiátor je tak významná ,že bych se nebál jí srovnat s ruční brzdou u auta.Pokud těm vašim známým začne téct radiátor tak jim váš ventil moc nepomůže.Tím se snažím vysvětlit že to není o koze ale o tom ,že váš ventil s regulací průtoku je pro mně zbytečný.
Docela mi začíná kypět krev. Tak blbej nejsem, abych to nepochopil. Já se ptal jaký může být jiný rozdíl třeba ve funkčnosti regulace detentoru oproti dvojregulačnímu ventilu. Jasně jsem psal mimo výhody odstavení radiátoru. Když to nevíte tak prostě napíšu NEVÍM a nebo ŽÁDNÁ a nemusíme prostě pořád lpět na tom, že jedině a jedině detentor. A jen tak mimochodem nikde jsem dvojregulační ventil nevychvaloval. Je to jen jedna z možností regulace.
Na radiátoru kde je osazena termostatická hlavice mají smysl jen a pouze kvůli té případné demontáži radiátoru. Pro regulaci výkonu nemají v takovém případě naprosto smysl. Ta hlavice si průtok vody(a tím i výkon) reguluje sama.
Asi máte na mysli ten detentor. Jinak se asi opakuji, že i u termostatické hlavice je potřeba průtoky vyregulovat. Možná se dříve používaly clonky, dnes snad dvojregulační ventily.
to lui:
prostorovy termostat je zaklad, topim na prostorovou teplotu a ne teplotu u radiatoru, je pravda, ze lze vse z regulovat, ale jak pise rychle, spolehlive, ale ne usporne reseni, jak pro tvou penezenku, tak pro kotel (i rozdil 1°C, ti udela za sezonu pekny peniz)
to tomm:
nevim, zda to tu bylo popsano, nechce se me to cist
dva termostaty, ano, ale je potreba i tyto dva okruhy oddelit, trojcestakem apod.
v byte mam ten samy problem a resim to nasledovne:
v mistnosti kde je prostorovy termostat nemam termostaticke hlavice, ale mam nastaveny jen prutok na ventilech, tak
abych i ve studene mistnosti dosahl pozadovane teploty, zde jsou hlavice
nedavat prostorovy termostat do studene mistnosti a take ne do kuchyne apod.
Původní dotaz zněl na dva radiátory. To je investice zhruba tak za 1000 kč. I s ventilama. Mohu tady potvrdit z vlastní zkušenosti, že taková termostatická hlavice umí udržet teplotu v místnosti s přesností na jeden stupeň. Kdybych je neměl osazený v celým baráku, tak bych to netvrdil.
Výhody řešení s hlavicemi jsou v první řadě v tom, že je možno si bezproblémově nastavit libovolnou teplotu v každé místnosti zvlášť. A to bez postraních nevýhod.
Kdežto řešení s prostorovými termostaty aby fungovalo, vždy vyjde dražší(termostat pro každou místnost, regulační prvek pro každou místnost). Nebo bude mít některé nectnosti(v případě použití termostatu jen v jedné místnosti), na straně ovládání a dokonalosti vyvážení systému.
0x
Všechno je možné...ale: Prostorový termostat ovládá, teda spína a rozpíná většinou buď topné těleso nebo oběhové čerpadlo. Pokud chcete dvěma termostaty ovlivňovat teplo ve dvou prostorech nezávisle na sobě, potom jeden termostat by měl buď vypnout čerpadlo, které tlačí otopnou vodu do místností, ve vašem případě obýváku, (samozřejmě by jste musel mít systém rozdělěný na dvě větve s dalším čerpadlem mimo toho v kotli ) nebo by ten termostat zavřel nějaký elektrický ventil zařazený do okruhu obýváku. Dokud by nerozpojil další termostat v místnosti jiné, u Vás na druhé straně domu, běžel by kotel a čerpadlo by hnalo už jen do té větve. S tím elektrickým ventilem by stačilo jen jedno čerpadlo, zřejmě to, co je v kotli, na cirkulaci do obou větví.
doplněno 02.12.10 15:28:Možná, že návrh řešení (pro mne jasný) bude třeba trochu učesat...
Kotel a čerpadlo zůstávají bez změny. Do okruhu obýváku je zařazený ventil, elektricky ovládaný pr. termostatem, umístěným v obyváku. (podotýkám, že by to měl být prostorový termostat, který dokáže spínat a rozpínat napětí 230 V, potřebné na ovládání ventilu. Totiž dnešní moderní digi a jaké ještě nastavitelné termostaty většinou dokáží spínat jen malé napětí a vlastní spínání silových obvodů čerpadla a pod. se děje v automatice kotle.) Pokud v obýváku dosáhne teplota potřebnou hodnotu, termostat zavře ventil a kotel s čerpadlem budou vyhřívat jen ostatní část domu. Po vyhřátí vypne druhý termostat kotel i s čerpadlem.
Jako ventil by se dal použít např. mutint.cz/...
který se dá ovládat i mechanicky při výpadku napětí... je sice pravda, že při výpadku nepůjde ani kotel, ale uvažujeme asi o plynovém kotli. Pokud má tazatel kotel na tuhé palivo, při samotížném provozu by voda cirkulovala přes ten ventil mechanicky otevřený...
já mám spojené dva systémy pro dva byty, dva plynové kotle a k ním dva pr. termostaty a k tomu ještě jeden kotel na tuhé palivo se samostatným ob. čerpadlem... při těchto směšných teplotách do nuly stačí dřevo, i měkké odpadové... mám i tělocvik, teda pohyb dolů po schodech ke kotli a zase nahoru
několik ventilů navíc... a systémy jsou "samostatně spojené"podle potřeby
doplněno 02.12.10 15:46:sebod to dořešila ideálně
ale otázka zněla na dva termostaty a řešení je proto k tomu přizpůsobené...
Všechno špatně.Je to problém řešitelný pouze drahými komponenty.Před zimou jsme napojili na jeden kotel dva byty a aby si mohl každý zatopit tak byly napojeny dva prostorové termostaty,s tím že když dojde k ohřátí a vypnutí termostatu v jednom bytě tak v druhém si mohou přitopit .Bohužel přitopí i v prvním bytě.Termostatická hlavice nemá být na radiátoru v místnosti kde je termostat ,proto v této místnosti je přetopeno.Dá se to řešit elektomagnetickým třícestným ventilem jehož cena je strašná a soustavou čerpadel které zajistí aby se kotel nepřetápěl.Toto nákladné řešení jsme zavrhli a proklemovali jsme v kotli svorku prostorového termostatu.Kotel topí stále a to do doby než se natopí oba byty na požadovanou teplotu , což zajistí termo hlavice a pak se vypne.Je to nejlevnější řešení.Pokud nemáte termohlavice tak to bude také drahé.
doplněno 02.12.10 15:35:Oprava : čtyřcestný ventil ne třícestný.
V obyváku "stáhnout" radiátory, aby nejely na plný výkon. Vypozorovat o kolik. Prostě postupně ubírat tak dlouho, až bude požadovaná teplota jak v obyváku, tak i v té druhé místnosti 
. Sice "primitivní" řešení, ale zároveň i nejlevnější.
0x
Podle mne je první nesmysl mít termostat v místnosti, kde je na radiátoru umístěna termostatická hlavice.
Jinak běžné řešení je, zvolit referenční místnost kde není teplota ovlivňována např. sluncem či vařením a v této umístit bytový termost. Radiátor by měl mít oproti všem dalším menší výkon (nedotápěný) případně by se přiškrtil. Všechny ostatní radiátory osadit temostatikými hlavicemi. To znamená, že jako první dosáhnou bytové teploty místnosti osazené hlavicemi a jako poslední referenční místnost kdy již vypne bytový termostat.
Pochopitelně se musí nastavit průtokové poměry tak, že při plně otevřených ventilech je vytápění jednotlivých místností přibližně stejné.
Nastavit nikoliv přivíráním ventilu (viz Sebod), ale přiškrcením, tzv. druhá regulace kterou jsou již dnes prakticky všechny ventily ovybaveny.
jirbab. Já jsem, prosím, naprostý amatér. Vysvětli mi proto, jaký je defacto rozdíl mezi přivíráním ventilu a přiškrcením.
Přivírání ventilu je prostě jeho ovládání ovládacím prvkem. Přiškrcení je druhá regulace. Buď se dovniř dávaly škrticí clonky, nebo pod hlavicí je další ovládání, kterým se napevno zmenší průtok, zvětší se průtočný odpor. No a pak mohu ventil ovládat od úplného zavření až po to přiškrcení.
Opětovně to nelze zaměňovat s regulačními zarážkami, kterými jsou některé hlavice (i termostatické) vybaveny.
Termostatickou hlavici mám na radiátoru tam kde mám termostat a již 7 let mi to funguje bez problémů tak nevím 
Mozna jsem to nenapsal dost jasne, ale v obyvacim pokoji kde je termostat mam obycejnou nejakou hlavici, rozhodne to neni termohlavice.
Jsou stanovena nějaká logická pravidla to je normální. Že někteří na pravidla pravidelně s.. to je taky normální. Že to jak takž funguje to je taky normální. Taky se ale říká "až se ucho utrhne". Pohroma se nestane, ale ideální to není.
0x
Co udělá plynový, nebo elektrický kotel, když je přetopený? Vypne se. Jak to udělám? Zavřu na všech topných tělesech termostatické hlavice. Hotovo. Kotel se za chvíli vypne, čerpadlo se zastaví, u plynovéhokotle hoří věčný plamínek. Pokud poklesne teplota na kotli, pojistný termostat spustí kotel, ale všechny ventily jsou uzavřeny a za chvíli se kotel natopí a vypne.
Chci si zatopit na 30°C v sedmém pokoji. Otevřu termostatickou hlavici. Stejně to hned topit nebude, ale jakmile se sníží teplota vody na kotli ten zapne a začne hnát vodu potrubím, které hřeje všude kudy prochází do 7 pokoje a zpátky. Když stoupne teplota v místnosti na 30°C, termostatický ventil se uzavře a po chvíli se přetopí i kotel a vypne.
U plynového kotle asi to bude složitější, protože ten buď hoří, nebo ne. U elektrického kotle lze kombinovat ovládání dvou topných těles, n.př. 3 + 6 = 9 kWh a to podle požadovaných teplot v jednotlivých místnostech (všude termostatické hlavice).
doplněno 05.12.10 21:14:pro "Lui" > díky, to je lepší 3+6=9 kWh
doplněno 06.12.10 07:59:oprava: pro "Lui" > díky, to je LEPŠÍ NEŽ mých 3, nebo 6, nebo 9 kWh
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.