Momentálně řeším problém.Územní souhlas se stavbou RD. V projektu mám vsakovací jímku pro dešťovou vodu a stavební úřad po mě chce hydrogeologický průzkum. Je docela problém někoho na to sehnat (aaa poptávka) a když se někdo ozve, tak jsou ceny od 6000 bez DPH, což mi připadá dost 
Nemáte někdo zkušenosti jak s tím vydrbat? Jde to řešit nějak jinak?
Díky
0x
Řešil bych to přes projektanta, ten když vám navrhl vsakovací jímku musel nějakou sondu do podloží dělat, zrovna jako Vám zjišťoval radonové prostředí a podle toho navrhl protiradonovou ochranu atd... takže by Vám měl projektant nějakej žvást napsat, kterej bude stačit k tomu, aby zalepil úředníkovi ústa (rozuměj hubu).
Vy jste už viděl projektanta, který si dělá radonový průzkum? Ten jsem si musel nechat udělat já. Samozřejmě mi navrhl vsakovací jímku, když tam není kanalizace. Použil nějaký obecný vzorec na průtok dešťových vod a z toho určil velikost jímky. Jenže stavební úřad po mně chce papír, že půda má tu schopnost vodu vsáknout. Pro zajímavost - poslední nabídka hydrogeologického průzkumu - 25.836,-
Nevím o jak velký jde objekt.
Je ale pravda že zvláště u větších staveb je hydrogeologický průzkum na místě.
U RD se dá provést i laická zkouška pro orientační stanovení potřebného:
Zkouška vsakování k určení propustnosti zeminy vodou
Pro úspěšné určení druhu zeminy postupujte podle následujících kroků:
· vyznačte plochu pro jámu o rozměrech 50x50 cm
· zcela odstraňte trávu
· vykopejte jámu do hloubky budoucího dna vsakovací nádrže
· zarovnejte dno jámy
· na dno jámy vyrovnejte vrstvu štěrku cca 1-2 cm
· takto připravenou jámu zavlažte vodou, tak aby byla půda vlhká (cca 30 min. zalévat zahradní hadicí)
· jámu vyprázdněte nebo počkejte, až voda odteče
· naplňte jámu vodou do výšky 30 cm, stav vody zajistěte např. pomocí dřevěného metru a sledujte čas
vsakování vody
· do jámy nepřidávejte žádnou další vodu a po 30 minutách změřte hladinu vody
· výsledky získáte z přiložené tabulky
délka zkoušky pokles hladiny (cm) vsakovací schopnost
zeminy
druh zeminy kf
větší než 18,0 Vysoká písčitá _ hlinitopísčitá 1*10-3 až 5*10-4
18,0 až 9,0 Střední písčitohlinitá - hlinitá 1*10-4 až 5*10-5
9,0 _ 3,0 Nízká jílovitohlinitá -
hlinitojílovitá 1*10-5 až 5*10-6
menší než 3,0 Nevhodné pro zasakování jílovitá <= 1*10-6
Délká zkoušky 30minut.
Upozornění:
· pro zajištění správných výsledků je třeba zkoušku dvakrát opakovat a vypočítat průměrnou hodnotu.
Určení koeficientu propustnosti zeminy kf je velmi důležité pro správné nadimenzování celého systému, ev.posouzení zda je vůbec na daném pozemku vsakování možné!
Takže jednak to chrání Vaši investici...jednak projektanta...a v neposlední řadě Vám to může ušetřit dost problémů.
To že v současné době na daný pozemek "voda přece také prší" je sice pravda, ale je to v podstatě demagogie. Vy totiž potřebujete tu vodu z celé plochy vsakovat "bodově"...a to už může být podstatný problém.
Hydrogeologický průzkum pochopitelně něco stojí...cihly také nemáte zadarmo. 25tis je ale podle mne moc.
Zkuste ještě úřad jestli by povolil alespoň tu laickou zkoušku...Ev.by mu stačilo potvrzení projektanta s oprávněním pro vodohospodářské stavby.
Díky, na tu laickou zkoušku jsem taky někde narazil, ale to asi úřadu stačit nebude Jinak, barák je bungalov 11x14,5.
Chápu, že budu vsakovat na jednom bodě a že průzkum něco stojí, ale vyhodit 25tis. se mi nechce. A to tam v nejbližší době obec plánuje kanalizaci.
Určitě se dá hydrogeologický průzkum sehnat i levněji...
To že obec plánuje kanalizaci je hezké ale:
1. je velmi pravděpodobné že to bude pouze kanalizace splašková...nikoliv jednotná či oddílná
2. plánování a realizace jsou dvě naprosto odlišné věci...,ta kanalizace také může být za 5-10let...a Vy potřebujete
řešit dešťové vody "TEĎ".
Ono je docela problém vůbec sehnat někoho kdo by to udělal. Jo za 7000,- mi udělají jen studii kde stejně doporučí vrt a ten je už za 25tis.
Projektant může radonový průzkum nechat udělat v rámci ceny projektu - já to tak měl. Pak jsou ceny dost jiné, než když si to dělá soukr. osoba, která se u specializované firmy objeví jen jednou nebo projektant, který jim zajistí 30 kšeftů za rok. Ale to odbočujeme od tématu...
Projektant musí udělat (nechat si udělat) geologický průzkum kvůli podloží,aby věděl jaké základy má pro konkrétní stavbu navrhnout, zda tam není skála, písek, bažina, zjistit hladinu spodní vody atd...
Takže by podklady,které sháníte měl mít.
Projektant by podklady měl mít...
To teoreticky ano...ale jen pokud mu je investor zaplatí..
Zavláště projekty rodinných domků se dělají za takové ceny, že v nich tyto údaje a průzkumy nejsou...Jeden důvod je ten že většina investorů požaduje projekt RD z cenových důvodů jen pro stupeň pro SP, a druhý důvod je cena podobných průzkumů versus cena běžného projektu na RD.
U větších projektů tyto průzkumy bývají řešeny ve smlouvách...do jaké míry hradí předpokládané průzkumy projektant v rámci projektu a co již hradí investor "extra".
U většiny běžných RD není hydrogeologický průzkum a další průzkumné práce součástí ceny projektu...,protože by projektant logicky cenu přenesl na investora...a ten s tím nesouhlasí.
Pro návrh základů vycházel z radonového průzkumu (vrt v hloubce 1m). A pro hydrogeologický průzkum potřebuji vrt 8-10m.
Zajímalo by mě, jak to řeší jiní stavitelé... můj názor je, že si jen znuděný úředníček na něco vzpoměl a teď chytračí a dělá potíže.
Za prvé bych se zeptal úředníčka, zda bych mohl jen udělat jímku dle projektantu s tím, že by mi do projektu projektant napsal, že voda bude využita na zalévání atd.. a potřebný objem na zalévání bych uvedl ten, který průměrně za rok naprší v té lokalitě na mojí střechu... Jen aby se vlk nažral a koza zůstala celá.
Pokud by mi jímka v praxi přetékala, pustil bych vodu za deště čerpadlem do škarpy, a až by byla kanalizace, udělal bych přepad do ní. Vodu využíval na zalévání a to co by bylo navíc by odteklo kanálem.
Sám mám jen splaškovou kanalizaci a VaK mi po osobní dohodě povolil napojit tam i okapy, vše osobně zkontroloval a písemně zkolaudoval i když jiní to tak mít nesmí. Jde o to se domluvit a nedělat zbytečnou vědu z obyčejných věcí.
ale to Vám výpočtově nemůže vyjít...leda by ten úředník byl tuplovaný blbec...a sežral by Vám to..
"Sám mám jen splaškovou kanalizaci a VaK mi po osobní dohodě povolil napojit tam i okapy, vše osobně zkontroloval a písemně zkolaudoval i když jiní to tak mít nesmí. Jde o to se domluvit a nedělat zbytečnou vědu z obyčejných věcí."
to je hezké že Vám to VaK povolil...,ale v tom případě škodí VaK sám sobě..., třeba ale nebydlíte na tak malé vesnici jako tazatel...u velkých ČOV není dešťová voda tak extrémním problémem jako u ČOV v menších obcích či vesnicích..
Z provozního, technologického i ekonomického hlediska je oddělení dešťových vod od vod splaškových naprosto žádoucí věc.
0x
Zdravím, já sem nechávala udělat hydrogeologickýprůzkum kvůli vsaku vody z domovní ČOV, taky jen skrze to, jestli to zem stihne pohltit. Byl tedy dán mějaký předpoklad vypouštěné vody, kterou hydrogeolog posoudil jako možnou! To vše udělal více méně "od stolu" Jel se jen podívat jestli mají sousedi studnu víc jak 20 m daleko a podlaží mají již z dávna v mapách! Jinak cena tohoto posudku na Blanensku mě před půl rokem vyšla tuším 4 500,-
0x
Nevím, možná jsem to přehlédl, ale nějak postrádám normu, která to přikazuje, řeší. Takže hned první dotaz na úředníka měl být podle čeho? A pak teprve hledat jak z toho ven. Budou-li špatné vsakovací poměry, tak vás to jednou mile překvapí zamokřením.
Jsou věci, které se v extrémním případě vyřešit vůbec nedají.
Takových případů sice není extrémne mnoho, ale jsou.
Jinak se dají vsakovací plochy položit i velmi mělo...řádově 30cm pod povrch..Ev.pod vsakovací blok lze udělat ještě vrty, které se v ideálním případě dostanou až pod úroveň nepropustné či zvodnělé zeminy...a vsakuje se pak do vrstev které nejsou zvodnělé.
Ev. lze použít i kombinace vsakování a využití dešťových vod v domácnosti...a tedy část vod se nevsakuje, ale spotřebuje v domě.
Pokud je v blízkosti nemovitosti alespoň splašková kanalizace, lze občas se správcem kanalizace domluvit částečný přepad dešťových vod ze vsakovacího pole..., někdy jen za "daň" v podobě retence a regulovaného vypouštění (vírový ventil, škrtící kalibrovaný odtok atd.
V žádném případě se nechci zastávat úředníků...rád je opravdu nemám.
Nicméně netuším jakou normu by jste od úředníka v tomto případě chtěl. Možná jste nechtěl napsat normu...,ale zákon či vyhláška.
Pak ale úředník argumenty logicky má...Hned mne napadá třeba jen to, že vsakování v dané lokalitě může ovlivnit hydrogeologické poměry v dané lokalitě...kvalitu vody ve studních, ev.pokud by vsakovat nešlo, pak to může mít velmi nepříznivé důsledky pro majitele sousedních pozemků...A pro tyto důvody úředník oporu v zákoně jednoznačně má...proč má chtít doložit průzkum hydrogeologa.
Martin má pravdu, bylo mi řečeno, že vsakovací nádrž je vodohospodářské dílo a proto potřebuje HG průzkum. No nic o víkendu navštívím budoucí sousedy co nově postavili a zjistím jak to řešili oni.
Teď jsem narazil na docela zajímavou věc
V případě jednotlivých rodinných domů ale existuje výjimka, kterou však necituje samotný zákon, ale Výkladová komise k zákonu č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů: "Zasakování srážkových vod se střech a zpevněných ploch u jednotlivých rodinných domů je nakládáním s vodami podle vodního zákona (§ 2 odst. 9 vodního zákona). Jde o obecné nakládání s povrchovými vodami, změnu jejich přirozeného odtoku za účelem ochrany nemovitosti před škodlivými účinky těchto vod jednoduchými zařízeními (§ 6 odst. 2 vodního zákona). K takovému nakládání s povrchovými vodami není třeba povolení vodoprávního úřadu podle § 8 odst. 1 písm. a) vodního zákona. Jednoduchá zařízení nejsou vodními díly podle § 55 vodního zákona. V pochybnostech rozhodne vodoprávní úřad (§ 55 odst. 3 vodního zákona). To neplatí, jde-li o jiné vody odtékající z obytných, zemědělských a jiných staveb a mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod - vody odpadní (§ 38 odst. 1 vodního zákona). V pochybnostech, zda se jedná o povrchové dešťové vody, rozhodne vodoprávní úřad - krajský úřad (§ 3 odst. 3 vodního zákona)."
Co vy na to?
Ale to je pořád o tom samém...
V podstatě vodoprávní úřad může povolit...i zamítnout...může se spokojit s jednoduchým projektem a nemusí...
Záleží na spoustě dalších okolností...
Ono zcela obecně...hádat se s jakýmkoliv úřaem je běh na VELMI dlouhou trať..
Možná ještě Vy jako investor se s úřadem hádat můžete...respektive můžete to zkusit..,ale jako projektant to většinou nikam "na hranu" nepoženu..., už z toho důvodu, že Vy na ten úřad půjdete 1x za život..., kdežto projektant tam chodím obden..., a pokud se s nima rozhádá kvůli "Vaší akcičce", pak mu to úředník může 5x vrátit na větší akci..
0x
Je možnost dešťové vody nechat volně stékat na terén, ale musí být splněna podmínka, že nezastavěná plocha musí tvořit minimálně 60% z celkové plochy.
To je sice hezké, ale v intravilánu dnešní obce (natož města) téměř nepoužitelné řešení. A to ať již kvůli sousedům, tak kvůli sobě samému.
Ano...na horách, kdy máte nejbližšího souseda 1km daleko, proč ne.
Tak abych to nějak ukončil. Co se týče praxe - HG posudek cca 25.000,- s vrtem. 6.000,- ochotný hydrogeolog podle údajů z radonového průzkumu, což ovšem nezaručuje, že bude voda vsakovat, ale zato máte kulaté razítko.
Já se rozhodl pro variantu dvě. Asi nemusím zdůvodňovat proč. Je to opět nařízení, které nahrává jen lidem s kulatým razítkem (Martin promine 
) jinak to nechápu.
"Je to opět nařízení, které nahrává jen lidem s kulatým razítkem".
Martin Jardovi klidně promine..., nebo to není pravda. Tedy není pravda to že něco nahrává lidem s kulatým razítkem, určitě tedy ne ve tvém případě u projektu velikosti rodinného domku.
Nevím proč si často lidé myslí, že projekt rodinného domku (ať se již jedná o kterýkoliv projekt, vč.řemesel) je pro projektanta kdoví jaký kšeft. Není...opravdu není. Mezi mnou a mými kolegy koluje jedno pořekadlo:
"Než projektovat rodinný domek, to už je lepší udělat si pořádek v papírech na pracovním stole".
A mohl bych napsat několikastránkový elaborát, proč tomu tak je.
Osobně projektuji rodinné domky jen "z donucení"...nebo velmi dobrým známým.
Takže Jardo v pohodě...kulatá razítka jsem si dělal kvůli jiným projektům.
0x
Požadavky na řešení i jen co s děšťovkou jsou asi správné (není to kde pustit), nějak jsem nepostřehl, o jakou střechu jde. Je-li plochá tak je tam v podstatě tolik vody, jako bez baráku, jen koncentrovaná. U sedlové už je toho více. Na starém baráku co dělá voda vidím, je tam prostě kde je stažena mokro. Takže sudy, kovová nádrž, pokus o stažení do rybníčku. Problém je v tom, že asi cca po půl metru slínovice, začíná pískovec, od měkkého po tvrdý (to je vidět i na geologické mapě). Takže je tam zvodnatělá vrstva a je to poznat i v létě, když se dupne, co se ozvývá. S tím byl i problém za silných dešťů, že to po té desce v okolí ujíždělo, prostě plocha několik set metrů popojela. A od minulého roku je vody dost, vidím to např. podle studánky, která byla desetíletí prázdná, ale asi jak kde, nedaleký potůček už ustoupil o 200 m, též na polní příjezdové cestě.
Takže to není sranda, zkuste jezírko ...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.