Sousedé pomlouvají

Vybočujete z řady! Buďte ráda! Přece nechcete sklouznout na jejich úroveň... ale třeba už tím, že ve Vašem věku jste sama, jste podezřelá...není pravidlem, že ti výše studovaní mají vyšší inteligenci a naopak, mají ale vyšší rozhled, vědomosti a dokáží problémy řešit s nadhledem. I u Vás to byl ten okamžik, kdy jste po zhodnocení situace přišla na to, že Vám ti, kteří za to nestojí, mohou být ukradeni. Nevydržela jste ale první nápor toho zlovolného souseda, nechala jste se vyvést z rovnováhy a začala zase pochybovat...Nebude to možná naposledy, kdy Vás někdo vyvede z míry, ale věřím, že už asi ne zase tak moc z míry... i s tím se dá naučit žít, už jste získala dobré dojmy z toho usmívání, pozitivního myšlení, věřte, že začnete znova a zase to bude lepší. Určitě mnoho dalších lidí Vám dá radu: Ignorovat, žít si svoje... máte pravdu, závidí Vám Vaši vyrovnanost, Váš úspěch, Váš úsměv, testují jak daleko mohou ve svém ubližování dojít... i když některé projevy možná i Vy špatně hodnotíte, možná, že osoba, která Vám neodpověděla na pozdrav, tak ta osoba třeba špatně slyší... jiná se možná stydí pozdravit, protože je mladá... někteří samozřejmě nezdraví nebo neodzdraví, protože to ani neumí... je jisté, že v této společnosti právě ti slušní doplácejí na bezohledných...
takže asi jen opět k tomu pozitivnímu myšlení, možná že i najít si i nějakou spřízněnou duši a věnovat své chvilky duši lahodícím aktivitám... jako podnikatelka asi mnoho volného času nemáte, pokud podnikáte doma, i tak jste vytížená, zkuste hledat rozptýlení nebo další smysl života v práci pro jiné... když nebudete stíhat svoje zájmy a koníčky, nebudete mít čas na myšlenky o ne zrovna nejlepších sousedech.
Můj táta stále říkal: když tě bolí zuby, obuj si malé boty... zapomeneš na zuby!
přehlušte i Vy své současné starosti starostmi třeba úplně příjemnějšími...

Topko, já mám obavu, že s tím neuděláte nic, takže jediné, co Vám mohu poskytnout, je podpora. Víte, jste paní na nějaké úrovni a bydlíte v soc. bytech. Takže si dovedu představit, jaké máte sousedy. Tady nejde o to, že bych Vás povyšovala a je ponižovala, to ani náhodou. Ale ti lidé tací jsou. My bydlíme ve starém domě, taková dřevěná chaloupka strýčka Toma to je. No a hádejte. Normální sousedi, mě nikdy nezajímalo, jak na tom jsou, jen paní sousedka je kapku bordelář a pak soused trochu jednodušší člověk. Já je takhle neměřím, oni si o to říkají sami. Je to jak v tom nádherném českém filmu. My si koupili podlahu, oni za týden taky. My lednici, oni kuchyň. Rozdíl byl v tom, že jim pak chodili složenky od všech možných úvěrových společností. Když jsme si koupili lepší auto, tak to byla osudová rána. Přitom je to auto z bazaru, výhodný kup, takže to na něm není moc vidět. Slyšela jsem i poznámku, že já madam, musím mít DRAHÉ psy, jako by mi nestačil obyčejný voříšek. Já za ně moc nedala, oni to takhle vidět chtějí a když naši psi chytají blechy od jejich zanedbaných psů a já se čertím, tak oni to neberou, že mi je jedno, jestli má blechy vořech, nebo pes s medailemi, ale jde mi o ty blechy. To hned procedí skrz zuby, abych se z těch rozmazlených psů nepotento. Nevysvětlí jim nikdo, že nerozmazlený nerovná se zablešený. To je jen jeden z mnoha detailů. Věříte, že dokáží zaznamenat, že nosím boty zn. Adidas? Že je to rozčílí? Ale to, že mám jedny už třetím rokem, jaksi minou.

Prostě lidská blbost je nekonečná. Věříte, že mě to nadzdvihlo ze židle? :D Chápu Vás, ani netušíte jak.

Dobrý den,

nejdřív by to chtělo ujasnit, proč na vás takto reagují. Já v tom vidím především tu závist. Máte kolem sebe hodně ztroskotanců, kteří nedělají nic, aby zlepšili svůj život, jen natahují ruce. A mezi ně vstupujete vy, jste zajištěná, vzdělaná, sebevědomá. Tak mě napadá, co v té části města ještě děláte? Proč se jednoduše neodstěhujete někam jinam? Najít si pro změnu příjemnou sousedku, se kterou občas sednete nad čajem, pokud jste společenský typ. Pokud vás tam nedrží nějaké povinnosti, odstěhovala bych se pryč. Jak píšete, jste sama. Chcete být i nadále? Nebojte se toho.

Topko, já jsem bydlela ve svém domku. Vedle byla městská čtyřbytovka. Už jsem to zde v poradně několikrát psala. Byli jsem tam jako jedna velká rodina. Prostě paráda. Tento dům se privatizoval a nový majitel se postupně všech nájemníků zbavil. Co k tomu dodat? Nastala plíživě cílená šikana, soudní žaloby - no děs. I když žaloby pro mne dopadly dobře, bylo to tam bydlení za trest. Takže nakonec to dopadlo tak, že jsem se po více než 40 letech stěhovala do bytu a vůbec toho nelituji - opravdu. Vás tam nic nedrží, u mne to bylo horší. Dneska už nejsou velké rozdíly v nájemném v obecním bytě (pokud není regulované - ale i to bude končit) a v soukromém nájemním bytě. Začněte hledat a dobře si rozmýšlejte, jaké tam budete mít sousedy a i majitele. I když se obojí může časem změnit. Nefixujte se na místo bydlení, určitě klid a pohoda stojí za tuto změnu.

Bych tomu utekl a odstěhoval bych se, třeba jen o pár domů jinam... pokud by mi soused vypáčil sklep a kradl dřevo, řešil bych to přes policii. I vstřícnost má své meze a ne nadarmo se říká, že dobré sousedy dělají jen dobré ploty.

Mám obdobný problém, bydlím sice v domku, naproti sousedi nemakačenko na domě mají exekuci a stále mě jen sledují. jdu ven oni v okně , přijdu domů oni hned v okně, mohli by si psát deníček kdy jsem doma a kdy né. Už se ani nezdravíme a jen se těším až je exekutor vystěhuje. Ignorujte je jako já a hlavně se od nich nenechte rozčilovat. Něco ukradnou volala bych policii.