Nejste přihlášen/a.

Přihlásit se do poradny

 

Jak funguje topení?

Od: lukasss* odpovědí: 15 změna:

Dobrý den, prosím vysvětlí mi někdo jak funguje topení v bytě či domě? Myslím tím ústřední. Byl by i nějaký obrázek?
Děkuji

 

 

15 odpovědí na otázku
Řazeno dle hodnocení

 

 

hodnocení

5x
avatar hejkal

Kdysi v jeskyni stačil otevřený oheň a hodně dřeva a bylo teplo. Potom třeba na hradě byl skoro v každé místnosti krb a teplo také bylo.A v domě je třeba také krb, ale už je více místností, tak se teplem z ohně v kotli ohřívá voda, která se trubkama rozvádí po jednotlivých místnostech do radiátorů, které to teplo vyzáří do místnosti. Ochlazená voda z radiátorů se vrací do kotle, kde se znovu ohřívá. Novější kotle získávají teplo spalováním plynu, nebo jsou i elektrické kotle. A po novom se teplo získává buď ze slunečního záření, nebo pomocí tepelných čerpadel se odebírá teplo jinému materiálu.

To je tak v kostce všechno, na toto téma by se dalo psát dlouho a dlouho, a i tak by jsme nevyčerpali všechno. Když tak zadej podrobnější otázky, co potřebuješ vysvětlit.

doplněno 03.10.10 10:55:

teplá voda se rozvádí do všech topení rovnoměrně jen v tom případě, třeba v rodinném domě, když projekt na ústřední topení udělal buď projektant, který umí, teda umí spočítat kolik vody a kam musí jakou světlostí trubek poslat, aby se do místnosti dostalo takové množství tepla, které bude úměrné ztrátám tepla třeba oknem, stěnami, větráním, prostě ztrátám, musí umět spočítat velikosti radiátorů v poměru k objemu místnosti, musí počítat i s tepelnými poměry jednotlivých oblastí, v horách asi bude třeba více topit než někde v nížinách na jihu, prostě musí to umět, zrovna tak, jak to umí někteří machři celoživotní topenáři, kteří ze svých zkušeností vědí navrhnout a realizovat rozvody ústředního topení bez projektu. Není to ale pravidlem, že to každý ten projektant nebo topenář umí... a může se stát, že ten pan projektant i pan mistr to topení udělají dobře, a potom majitel neodborným zásahem celou soustavu rozšteluje tak, že topení topí špatně a na vině jsou nevinně ti dva.
jinak všeobecně, z kotle třeba v rodinném domě se voda rozvádí většinou ve spodním podlaží, pokud je více podlažní dům, ale může i obráceně, z vrchu dolů. Zespoda nahoru může cirkulovat teplá a ochlazená voda samotížně, jak už tu napsal kolega, nebo pomocí oběhového čerpadla. Pokud jsou rozvody a kotel s radiátory na stejném podlaží, je potřebné použít oběhové čerpadlo, zrovna tak v případě, kdy je kotel výše než radiátory.
Do velkých místností s mnoha okny se dávají větší radiátory, do malých menší, podle toho se také dávají i průměry trubek, aby tam potřebné množství vody stačilo donést potřebné množství tepla.
Teplá voda ohřeje radiátor a jeho teplá - horká - vařící plocha odevzdává teplo sáláním okolnímu vzduchu a po odevzdání tepla se trochu ochlazená voda vrací zpátky do kotle a tam se znovu přihřeje a zase šup na cesty a do radiátorů... o tom už přece srozumitelně napsal miramira, co je na tom nejasné? I miro pěkně rozvedl okolnosti trochu v širším pohledu získávání a rozvodu tepla.

hop®

Hejkale, když jsem si přečetl dotaz, nenapadla mne žádná rozumná odpověď. Takže tu Tvoji odpověď hodnotím! *palec*

xbogan*

hop :jukni na tohle:

Betonová cesta

a

Vlhkost na zdivu pri desti
doplněno 04.10.10 23:08:

a ještě

Jak, čím spárovat a omítat cihly-rekonstrukce

 

hodnocení

2x
avatar miramira

no...to základní je trochu v mlze. Kotel má obal/skříň ve kterém je voda a tu ohřívá hořící plyn, palivo, nebo i elektřna. Vyberte si. Teplá voda má tendenci stoupat potrubím vhůru protože je o něco lehčí než studená- ta se tlačí naopak dolů ke kotli, je těžší. Aby to celé obíhalo úsporněji a ryhcleji používají se čerpadla, která teplou vodu v trubkách prohánějí. Voda v radiátorech se horká přivádí na jejich horní stranu a velkou plochou radiátoru (žebra) se ochlazuje a opět klesá studenější ke kotli. Dnes může být plynový kotel instalovaný i na půdě domu (dříve vždy ve sklepě nebo přízemí v příp. tuhých paliv=uhlí) a oběh teplé vody do přízemí se právě zařídí čerpadlem, to však spotřebovává el. energii a když nejde proud je problém. V panelácích se teplo rozvádí z plynových kotelen umístěných uprostřed bloku domů nebo výměníkových stanic do radiátorů bytů - dálkové vytápění. Všimni si také že jedna trubka UT je teplá a druhá o poznání méně. Teplá voda- jde nahoru - studená dolů. koloběh.

 

hodnocení

0x

Dobrý den přeji.

Ústřední topení funguje obdobně (stejně )jako jiná topení. Někde je nutno nějakým způsobem teplo získat , dopravit jej na místo potřeby a tam jej využít.Teplo lze získat jedině přeměnou jiného druhu energie (výhřevnosti média , odporové teplo , jaderná reakce) v teplo .K tomu slouží různá zařízení (kamna , kotle ,tepelná čerpadla , jaderné reaktory a pod.) a různé způsoby , npř. hoření , rozpad jádra atomu , sluneční energie atd. .Rovněž doprava tepla je možná různými cestami (teplovodní potrubí , parovod , teplovod teplého vzduchu) . K využití tepla v místě potřeby se využívá sálání tepla ze zahřátého tělesa (radiátor a pod.) K použití tepla , pokud se zdroj nachází v místě použití tepla , odpadá jeho doprava, jelikož se využívá přímo sálání zdroje (kamna , krb). U dálkového topení se k dopravě tepla zpravidla využívá pára , která v domovních výměnících předává teplotu vodě , kterou se teplota rozvádí potrubím po objektu. miro

 

lukasss*
hodnocení

Díky za odpovědi, jen mi to pořád není 100% jasné jak se teplá voda rozvádí do všech topení rovnoměrně a jak je to funguje v radiátoru? Neměli by jste někdo nějaký obrázek? Děkuji

starší systém... líp to neumim.Nahoře je expanní nádoba na vrovnávání tlaků. Dnes se dělá u kotle, typ tlaková

doplněno 03.10.10 11:36:

!expanzní!

Jak funguje topení?

Jen bych snad upřesnil: Hlavním úkolem expanzní nádoby je , udržovat stálý mírný přetlak ,vůči atmosféře , topného media v systému , aby se systém nezavzdušnil , což by mělo negativní vliv na oběh topného media.Tedy ne vyrovnávání tlaku proč a jakého tlaku? miro

doplněno 03.10.10 17:14:

Ano , ale až druhořadou funkcí expanromatu je , aby se tlak v uzavřeném systému přiliš nezvětšil , vlivem zvětšení objemu média při jeho zahřátí , což by mohlo ohrozit celý systém.

do všech topení se nerozvádí voda rovnoměrně. V kuchyni netopíme téměř vůbec. nejvíce topíme v obýváku, lehce jen temperujeme ložnici pro spaní a pokojík podle potřeby. Voda v potrubí obíhá a nemusíte jí ventilem pustit vůbec do žádné místnosti nebo naopak ventilem otevřete radiátor na plno a hřeje na maximum. Vše je o Vaší potřebě. Ani radiátor nebývá vždy rovnoměrně teplý, pokud se topí tzv. pomalu/regulovaně, vždy zadní část je skoro vlažná a přední část je horká.Pokud je radiátor nepsrávně dlouhý, ochladí se teplá voda na jeho začátku a zadní část už je již znatelně chladnější. Stejně jako radiátor funguje chladič vozu. Přivedete do něho horkou vodu motoru a vzduch který je chladnější než radiátor jej ochlazuje, sám se ohřeje.

takhle by to mohlo!principiálně! být správně

Jak funguje topení? #2

 

hodnocení

0x
avatar hejkal
Jen bych snad upřesnil:
Hlavní úlohou expanzní nádoby je kompenzovat rozpínání vody - zvětšování objemu při jejím ohřevu, zároveň slouží jako zásobník vody při ochlazování - zmenšování objemu.
Přetlak topného média v systému oproti okolní atmosféře nebyl tak nutný, mnozí z nás roky úspěšně používali otevřený systém bez tlaku, se zásobní nádržkou umístěnou trochu výše nad nejvyšším radiátorem.
Dnešní plynové kotle mají expanzky menšího objemu zabudované v sobě, při větším celkovém objemu systému se přidává i větší expanzka. Plynový kotel může fungovat i bez expanzky, potřebný tlak se může dosáhnout umístěním zásobní otevřené nádržky v dostatečné výšce nad kotlem.
Z praxe poznáme mnoho zavzdušněných radiátorů i přes to, že v expanzce je dostatečný tlak. Nemá to vliv na celý systém, jen na konkrétní radiátor.

Zdravím pana hejkala.

I takto se dá expanzomat povrchně , ne moc uspokojivě a vyčerpávajíce vysvětlit. Proč musí být otevřený expanzomat (zásobní nádržka , jak uvádíte , umístěna trochu výše nad nejvyšším radiátorem )? Nedala by se umístit jen v úrovni radiátoru? Právě to její převýšení způsobuje stálý přetlak v systému , bez ohledu na zvětšování - zmenšování , objemu topného média . Jak víme , do přetlaku se asi nebude tlačit okolní vzduch, který má menší tlak. aby způsobil zavzdušnění .Co je u topného systému tedy důležitější?Kompenzovat kolísání objemu kapaliny , vlivem její teploty a nebo zajištění stálého přetlaku? Kdybychom použili topné medium ( pokud existuje) , které změnou vlastní teploty nemění svůj objem , byla by nutná zásobní nádržka , jak uvádíte? Ne. Ale určitý přetlak v systému ano ( aby nedošlo vlivem vniknutí vzduchu , k přerušení oběhu topného média ) , vyvolaný jakýmkoliv vchodným způsobem. Já tedy považuji za hlavní úkol expanzomatu udržování stálého přetlaku v systému a kompenzaci kolísání objemu až jako vynucené , vlastnostmi použitého topného media .miro
doplněno 04.10.10 09:19:

Ještě mně promiňte doplněk k zveřejněným schématům.

Je opomenut systém , když kotel a radiátory jsou ve stejné výškové úrovní , případně umístění kotle je výš než radiátory. Tento systém musí být vybaven vždy oběhovým čerpadlem a expanzomatem (expanzkou) z důvodů jak uvádím výše. Pokud je systém konstruován jak uvedeno na schématech , není vždy nutné oběhové čerpadlo pokud je systém náležitě vyspádován a teplovody mají dostatečný průřez. Exnazomat je ale vždy nutný.

cyril*

Expanzomat již podle svého názvu je zabudován do topné soustavy v první řadě z bezpečnostního důvodu, a to proto, aby vyrovnával teplotní roztažnost v topném mediu. Zabránit vniknutí vzduchu nebo tvorbě vzduchových bublin v systému se samotným expanzomatem nedá. To se dá pouze odstranit odvzdušněním.

 

hodnocení

0x
avatar hejkal

Tak mne napadlo, kdo by mohl popsat, jak se asi bude chovat topení, když v uzavřeném odvzdušněném systému bude určitý podtlak.
Při uzavřeném přetlakovém systému s expanzkou, i při uzavřeném systému s momentálně nulovým tlakem by mělo platit, že dokud bude systém uzavřený, nemůže se zavzdušnit...(teda pokud pomineme možnost určitého množství vzduchu absorbovaného ve vodě a z vody vyloučeného, dále třeba nepravděpodobnou, ale možnou možnost vaření vody a uvolňování plynů). Ne snad z důvodu přetlaku proti atmosféře, ale z principu uzavřeného systému.
V uzavřeném systému se tlaky mění v závislosti na roztahování vody při ohřívání a ochlazování. Nemám momentálně čas na hledání informací, jak moc se v závislosti na teplotě mění objem vody a jaký objem by podle toho měla mít zásobní nádržka na vodu, nebo i expanzka v poměru k celkovému objemu vody v systému topení. Předpokládám ale, že vzduch je podstatně lépe stlačitelný, a že proto stačí menší expanzka na vyrovnávání tlaku.
K další otázce... tlak v kapalinách se šíří všemi směry, to si ještě pamatuji ze základní školy... pamatuji si také ale to, že tlak je závislý na výšce vodního sloupce, dole je vyšší a nahoře je žádný. Myslím tím, že u objektu třeba deset metrů vysokého bude dole v suterénu určitý tlak oproti atmosféře ( nepíši kolik, závisí to asi i na nadmořské výšce) a nahoře pod střechou (u otevřené zásobní nádržky nebo expanzky) jiný, podle mne nulový... a teď bych mohl mít dotaz, proč se nezavzdušní to ústřední topení, když nahoře, na hladině vody v zásobní nádržce není žádný přetlak oproti atmosféře?
Tato nádržka by klidně mohla být i v rovině radiátoru. Jestli bude otevřená nádržka v rovině radiátoru nebo 5 metrů nad ním, na funkci doplňování vody v systému by to nemělo vliv. Ovlivní to ale tlak vodního sloupce. Pamatuji si také, že na jeden metr výšky přibude asi jedna desetina nějaké jednotky uváděné jako jednotka tlaku, u deseti metrů je to asi jedna celá jednotka. Kdysi těmi jednotkami byly atmosféry, dnes tuším pascaly, nebo kPa, je tam i nějaký poměr mezi atm a Pa, na tom momentálně nezáleží. Takže když bude vyrovnávací nádržka o 5 metrů výše, v systému u horního radiátoru bude tlak zhruba odpovídající výšce vodního sloupce mezi tím vrchním radiátorem a nádržkou, dole na patě systému zrovna tak tlak vody odpovídající výšce vodního sloupce od paty po vrchní radiátor plus tlak vodního sloupce mezi vrchním radiátorem a nádržkou.
To také vysvětuje to, že některé plynové kotle nemají expanzku a přes to fungují, potřebný tlak v systému v místě u kotle je vytvořený právě dostatečnou výškou vodního sloupce od kotle až po nejvyšší bod systému.
k dobrému doplnění odpovědi mira ještě poznatek z praxe... viděl jsem spolehlivě pracující otevřený systém topení, kde kotel byl výše než radiátory, cirkulaci zabezpečovalo oběhové čerpadlo na zpátečce a tlaková expanzka nebyla...jen otevřená zásobní nádržka možná o 2 metry výše než kotel.
Zajímavé věci, čím jsem starší, tím více si uvědomuji, jak toho málo vím...i když razím heslo: nevím všechno, ale každým dnem se k tomu snažím přiblížit...

Doufám, že jsme tazateli aspoň v kostce dali nějaký přehled o topení... je to složitější...

doplněno 04.10.10 19:58:

miro *palec* díky

Ještě do diskuze.

K problematice uzavřeného systému ve kterém by vznikl - byl nižší tlak než atmosférický. Jak víme bod varu kapaliny je závislý na tlaku. Při nižším než atmosférickém tlaku na hladinu kapaliny , by npř.topná voda vařila již při menší teplotě než 100°C. Varem se kapalina mění na páru , která by prakticky systém zavzdušnila obdobně jako vzduch. Obdobný problém je řešen u chladicí soustavy spalovacího motoru. V zátce chladiče je umístěn ventil , který udržuje stále stejný tlak (přetlak) v soustavě , tak že chladicí kapalina nevaří ani při provozu vozidla ve vyšších nadmořských výškách kde je nižší atmosférický tlak . Také jsme jistě slyšely , že ve vyšších nadmořských výškách je problémem z těchto příčin , uvařit vajíčka i když tam voda vaří. miro

doplněno 04.10.10 19:26:

Ještě doplňuji: Pokusme si představit , a nebo lépe provozovat teplovodní topný systém s nulovým přetlakem a dostatečně naplněným expanzomatem. To znamená , že tlak v expanzomatu se rovná pouze výšce vodního sloupce mezi expanzomatem a nejvyšší úrovní topného média. Tady připomínám , že 10 m vysoký sloupec vody vyvine tlak 1 atm = cca 98 kPa (98 000 Pa).. Tedy přetlak žádný , ale expanzomat výborně plní funkci eliminace tepelné roztaživosti vody. Stále tedy trvám na hlavní funkci expanzomatu (expanzky) jak jsem již uváděl. Přetlak v systému pro správnou jeho funkci musí být cca 0,1 až 0,3 atm to je 9,8 až 29,4 kPa. To znamená , že v expanzomatu musí být nahuštěn tlak vyšší o 9,8až29,4 kPa než odpovídá tlak výšce sloupce topného media od úrovně expanzomatu . Otevřená expanzka musí být umístěna výše než je nejvyšší úroveň topné vody o 1 až 3 m. Samozřejmě , že kompenzace roztažnosti topného média je důležitá , ale hlavně z důvodu aby celkový tlak v topném systému přiliš nekolísal a tak nepřipustně zatěžoval systém. miro

 

 


 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.

Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.

Copyright © 2004-2025 Poradna Poradte.cz. Všechna práva vyhrazena. Prohlášení o ochraně osobních údajů. | [tmavý motiv]