Nejste přihlášen/a.
Zdravím,
jdu si opět pro nějakou tu radu k rekonstrukci zakoupeného domu.
Měl jsem zde opět statika na konzultace konstrukcí atd. a řeč jsem zavedl i na vnitřní omítky na obvodových stěnách, které se budou také dělat ( vnitřní příčky jsou buď nově z porfixu 250 mm nebo z pálených cihel, tam se všechny vepřovice vybouraly a nahradily klasickým zdivem a proarmovaným základem, takže mi jde jen o obvod, který zůstavá ).
Dům má obvodové zdivo z mixu pálená/nepálená cihla, po několika řadách je vždy šár pálených a potom zase nepálené, spodní část je z pálených celá. Cihly jsou naštěstí suché, ale i tak jsem dlouhou dobu přemýšlel, že budu všude dávat sanační omítku, aby zdivo dýchalo, opravdu nechci aby vepřovice jednou zvlhli. Největší problémem jsou i křivosti zdí, někde by mi vycházelo dělat na několikrát i 6 cm omítky, abych to srovnal a to mi přijde jako hodně velká vrstva.
Pán mi tak navrhl, že by viděl jako velmi vhodné řešení předstěny s provětrávanou mezerou - pouze rastr, mezera mezi zdí a sádrokartonem cca 4-5 cm a pak parotěsná folie na rastru a sádrokarton, bez žádné výplně typu vata atd, jen vzduchová mezera. Máte s tím někdo zkušenosti?
Jak jsem se o tom bavili, tak se mi to docela líbilo, bylo by jednuché rozvést nové rozvody elekřiny a zároveň bych tam schoval i rozvody topení, které jsem nemohl dát do zdi ( jak by se vepřovice jednou narušili bouráním tak by to bylo již naprd ).
Zároveň si teď i pohrávám s otázkou, jak to ve výsledku udělat okolo oken - jelikož jsem si myslel, že budou házené omítky, tak se ostění celé zapravilo porfixem a teď přemýšlím, jak to tam případně udělat, když tam přivedu předstěnu ( původně jsem myslel, že okolo oken udělám šalování/omítníky ve stejné rovině jako omítka a zatáhnu to do jednoho celku, proto se s porfixy končilo na úrovni zdiva.
Budu tak moc rád za případné jakékoli rady či poznatky.
2x
1/ sanační omítka nemusí být výhra, jsou vědecky podložené názory, že s odvodem vody je ne tom hůře, než běžná plně vápenná omítka. proto bych doporučil nahodit vápennou omítkou míchanou na místě, nepytlovanou.
2/ píšete "předstěny s provětrávanou mezerou", ale už vůbec neuvádíte, jak to provětrávání bude řešené, kde a jak se bude nasávat vzduch a kde bude výdech, takže se pravděpodobně jedná spíše jen o předstěnu.
3/ ano, je možné udělat sdk předstěnu, i u oken. poradí vám zdejší milancukrar, který s tím má praktickou zkušenost. počítejte s tím, že vám to ubere více vnitřního prostoru než běžná omítka.
4/ ano, výhodou je možnost umístit věškeré rozvody do prostoru předstěny. a opět to znamená zabrání více prostoru z interiéru, než kdyby tudy rozvody nevedly.
5/ okolo oken to můžete udělat tak, že napojíte zděnou část na sdk v jednom kuse. mám s tím osobní zkušenost, je to možné, po roce zatím spoj ani nepraskl, ale to prasknutí na spoji výhledově očekáváme, nebo mu předcházejte vhodným technickým řešením (spec páska do tmelu, případně perlinka – správně by ale na sdk neměl přijít cement, případně dilatace). nevýhodou je vetší pracnost, je potřeba si s tím vyhrát a být zručný, aby to nějak vypadalo.
6/ parotěs se dává do sdk stěn, když dělí vytápěný a nevytápěnný prostor, do přestěny obvodových zdí si myslím, že nepatří, ale nejsem si 100% jistý.
"kde a jak se bude nasávat vzduch a kde bude výdech"
Jen na okraj, musí to být vždy v místnosti, nesmí nasávat zvenku sudený.
7/ v předstěnách rádi žijí hlodovavci, to je problém obzvláště, pokud máte starý dům, a ještě navíc z vepřovic, protože cestu do tepla si snadno udělají. hlodavci vám tam nemusí vadit, ale rušivé jsou hlavně zvuky, které vydávají, když tudy pobíhají.
0x
Mám podobné zdi jako Vy. Od 55cm do 90cm smíšeného zdiva. Zaky jsem se rozohdoval před 20 lety, zdali toto řešení použít. Ale uvěřil jsem odborníkům, že nemůžu mít suché zdivo, když nemá hydroizolaci.
"Cihly jsou naštěstí suché,"...ale jen na povrchu, uvnitř stěny máte měřenou vlhkost?
Rozhodle jsem se o vložení dodatečné hydroizolace svépomocí. Sice to trvalo délejjak firmě, ale bylo to levnější. Mám tedy určitě suché zdivo.
"( jak by se vepřovice jednou narušili bouráním tak by to bylo již naprd )."...kdo Vám to sdělit a proč si to myslíte?
"jak to ve výsledku udělat okolo oken"...normální předstěna ze sádroše, stejně jako v ploše. Odvětrání bude pod oknem i nad oknem.
"Největší problémem jsou i křivosti zdí, někde by mi vycházelo dělat na několikrát i 6 cm omítky, abych to srovnal a to mi přijde jako hodně velká vrstva"...já jsem to "lepil jako vlaštovka hnízdo" z nařezaného Porfixu na sílu 1-4cm.
Pokud uděláte předstěnu ze SDK, tak pod tím můžou být křivé stěny...
Zdar Vaší práci.
k té vlhkosti zdiva z vepřovic: jen má domněnka... myslím si, že určitá drobná, pro člověka vlastně nepatrná, míra vlhkosti, je pro tu stěnu lepší, než když je příliš suchá. myslím si, že když je nepatrně "vlhká" (ne mokrá), že má větší pevnost a tedy i životnost. ale nemám osobní zkušenost, naštěstí stavby z toho materiálu nevlastním... 
To netuším s tou vlhkostí, ale vím, že mám skoro 20 let podřezáno, zvenku zatepleno a nemám problém jak s předsttěnou (v jedné místnosti), ani s dolepovanými stěnami.
Pamatuji, že vlhké až mokré vepřovice se dali rukou rozdrtit, suché již ne.
Nepálené cihly mají optimální pevnost při obsahu vody v hmotě 3 - 5% dle AI. Od obsahu vody nad cca 8% dochází k strmému snižování pevnosti.
Odvětrávaná předstěna mi připadá jako dobrý nápad.
"aby stěny dýchaly"... je jasné, že zdi nedýchají.
Buď vlhkost v mísnosti odvětráte, nebo jí budete pouštět do zdí a budete mít tedy vlhké zdivo. Vaše obvodové stěny stejně potřebují venkovní zateplení. Bez podřezání jedině odvětrávané zateplení, vhodným způsobem.
Ale ujištuji Vás, že nejlepší je dodatečná vodorovná hydroizolece.
Pane Orione, "optimální pevnost při obsahu vody v hmotě 3 - 5%"... jak se toho docílí? Děkuji
Docílí se toho jednoduše, musí se vzduch udržovat na rozumné vlhkosti kolem cca 60%. Nepálené cihly si z takového vzduchu vezmou jen tolik vlhkosti, kolik je pro ně optimum. Samozřejmě nesmí být v kontaktu s vlhkým podložím. Uvádí se, že nepálené cihly jsou výborný regulátor vlhkosti vzduchu v místnostech, když vlhkost klesne, dodají svoji vlhkost, když vlhkost vzduchu stoupne, část z ní absorbují.
a ta uvaha tazatele, ze nepodrezane zdivo neuzavre spatbe paropropustnou omitkou, je spravna. nicmene ano, podrezani je lepsi cesta.
Moc děkuji za rady. Vodorovná izolace pod zdmi je cca 30 let stará, aktuálně se ještě dělaly nové podlahy a tam se dávala dvojitá izolace ( klasika a protiradonová ). Zdivo je aktuálně suché, bez známek vzlínající vlhkosti, dům budu ještě pro jistotu obkopávat a dávat drenáž a nopovku.
Ještě jsem se snažil nad celkem přemýšlet a napadla mne ještě tato možnost.
Na srovnání stěn bych použil porfix tloušťky 75 mm, aby nevznikla mezi vepřovicí a novou přizdívkou žádá mezera, tak bych vepřovici vždy podhodil sanační maltou, do které bych následně porfixovou tvárnici zdunil, takže by mezi porfixem a vepřovicí nebyla žádná mezera, bylo by to jako celek. porfixy bych ještě kotvil nerezovými pásky do pálených cihel. Fungovalo by to jako celek?
Porfix 75 mm má velmi podobný difuzní odpor jako vepřovice, takže by se jednalo o podobné materiály, navíc by byla mezi nimi velmi paropropustná vrstva sanační malty, takže vše velmi paropropustné. Na porfix by se použilo následně difuzní lepidlo s perlinkou a štuk.
Prodyšnost stavebních materiálů (často zaměňovaná či úzce související s paropropustností nebo difuzní otevřeností) je klíčovou fyzikální vlastností, která určuje schopnost konstrukce propouštět vodní páry z interiéru do exteriéru. Tato vlastnost je zásadní pro udržení zdravého vnitřního klimatu, prevenci kondenzace vlhkosti uvnitř stěn a zamezení vzniku plísní.
Sdružení EPS ČR
Zde je podrobný přehled prodyšnosti jako vlastnosti stavebních materiálů:
1. Prodyšnost vs. Paropropustnost
Paropropustnost (difuzní otevřenost): Materiál umožňuje průchod vodní páry (difuzi) skrze svou strukturu, aniž by se v ní vlhkost hromadila.
Prodyšnost (vzduchotěsnost): Materiál zabraňuje volnému proudění vzduchu, ale může propouštět vodní páru. Cílem moderních staveb je obvykle vysoká paropropustnost (směrem ven) a vysoká vzduchotěsnost.
Sdružení EPS ČR
+1
2. Význam prodyšnosti ve stavbě
Regulace vlhkosti: Prodyšné materiály umožňují domu "dýchat". Vlhkost vznikající při vaření, praní či dýchání prochází konstrukcí ven, což snižuje riziko plísní.
Ochrana konstrukce: Správně navržená prodyšnost zabraňuje kondenzaci vodních par uvnitř zateplovacích systémů a v dřevostavbách, čímž chrání materiály před degradací.
Klima v interiéru: Materiály s dobrou schopností regulovat vlhkost přispívají k příjemnějšímu a zdravějšímu prostředí.
Sdružení EPS ČR
+1
3. Příklady prodyšných vs. neprodyšných materiálů
Prodyšnost je dána porézností a strukturou materiálu:
Vysoce prodyšné (difuzně otevřené): Minerální vata, dřevovláknité desky, cihly (pálená hlína), vápenné omítky, dřevo.
Méně prodyšné (uzavřené): Pěnový polystyren (EPS), OSB desky, PUR pěny, hydroizolační fólie.
Poznámka: Přestože se EPS často považuje za neprodyšný, v dobře navrženém systému může fungovat, nicméně minerální vata nabízí řádově vyšší paropropustnost.
www.rockwool.com
+3
4. Difuzně otevřené vs. uzavřené konstrukce
Difuzně otevřená konstrukce: Umožňuje vodním parám volně procházet z interiéru až do exteriéru. Je to bezpečnější řešení pro dřevostavby, protože umožňuje vysychání konstrukce.
Difuzně uzavřená konstrukce: Využívá parotěsnou zábranu, která zabraňuje pronikání vlhkosti do konstrukce. Vyžaduje naprosto precizní provedení.
www.navve.cz
+2
5. Jak se prodyšnost měří a udává
Faktor difuzního odporu (
- mí): Čím nižší je hodnota
(blíže k 1), tím lépe materiál propouští páru.
Ekvivalentní difuzní tloušťka (
): Vyjadřuje tloušťku vzduchové vrstvy, která má stejný odpor proti difuzi vodní páry jako daný materiál.
RET hodnota: Často se používá pro materiály a oblečení, označuje odpor proti odpařování. Čím nižší RET, tím vyšší prodyšnost.
prodyšnost, zaklad slova je dychat/dech...
a ve smyslu stavebnich materialu se jedna spis o paropropustnost
milancukrar: Výrazem "dýchat" se u materiálů označuje vlastnost, kdy materiál za nějakého stavu přijímá vzduch či vodní páru a po změně stavu je uvolňuje. Týká se to nejčastěji dřeva či stavebních materiálů. Jedná se o klasický příměr, se kterým se ale někteří stále nemohou srovnat. Přitom podobných antropomorfismů a příměrů používáme více: paměťová pěna, pocení stěn, únava materiálu, krvácení stromu, spánek počítače, smrt baterie, vymletí ložiska, ochození pantu, oslepnutí obrazovky, rozšklebení rány, řev motoru, upečení tranzistoru, sladký úsměv, ostrý hoch, mastná cena, hluchá ruda, jalová hornina, živá voda, suché víno...
Ještě mne napadl jeden způsob jak by se to mohlo udělat, aby zbytečně nechocházelo v nějaké mezeře ke kondenzaci.
Místo předstěny bych použil přizdění porfixem 75 mm - porfix má velmi podobný difuzní odpor jako vepřovice, takže je velmi praopropustný. Vepřovice bych nahodil tenkou vrstvou sanační omítky ( jen na zpevnění povrchu a vyplnění mezer mezi cihlami), následně bych začal s přizdívkou z porfixu, ale nelepil bych celou plochou ale jen na terče ze sanační malty a kotvící nerezové pásky v každé řadě porfixů - jde o to, že vepřovice pracují trochu jinak než porfix a při celoplošném nalepení může docházet k pnutí a případným mikrotrhlinám. Drobná mezera, která u tečů vznikne mezi vepřovicí a porfixem ( cca třeba 1 cm ) by z hlediska difuze prý neměla vůbec vadit a ani nepodporuje případnou kondenzaci, jelikož porfix je difuzně otevřený.
Na povrch by se následně místo klasického lepidla použila flexibilní paropropustná stěrka, která se používá na minerální vatu perlinka a na vrch klasický vápenný štuk. Celá skladba by tak měla být plně paropropustná bez nějakého difuzního odporu.
Je to správná úvaha?
milancukrar: Takže jste se již nepochybně s tímto pojmem setkal mnohokrát, často se používá pro dřevo, ale i pro další materiály, které umí pohlcovat a uvolňovat vodní páru. Můžete ho dál odmítat, ale od stavebníka to působí trochu zvláštně.
Pojem "dýchání dřeva" je vžité označení pro schopnost dřeva přirozeně regulovat svoji vlhkost a částečně i vlhkost ve svém okolí. Nejde o dýchání v biologickém smyslu (výměnu plynů živým organismem), ale o fyzikální procesy spojené s jeho chemickým a biologickým složením.
Dýchání dřeva zahrnuje tyto klíčové vlastnosti: Difuze vodní páry, což je schopnost materiálu propouštět molekuly vody. Hygroskopicita, dřevo je hygroskopický materiál, což znamená, že neustále pohlcuje (absorbuje) vlhkost z okolního vzduchu nebo ji do něj zpět uvolňuje (desorbuje). Tímto způsobem dřevo v interiéru funguje jako přirozený regulátor mikroklimatu.
Nechte si od odborníka spočítat, zdali tam opravdu bude docházet ke kondenzaci...
Víte, jaká teplota bude za předstěnou ze SDK?
Smyslem té předstěny přece bylo, krom roviny, že cihly budou dobře odvětrávány, jak chcete provětrávat 1cm mezeru? Silnou vrstvu omítky odmítáte a 75 mm porfix nevadí? To mi moc logiku nedává, nepřipadá mi to jako dobré řešení, ty cihly by měly zůstat v kontaktu se vzduchem v interiéru.
Smyslem bylo najít reseni, jak kompletně srovnat křivé stěny, schovat topení a nové rozvody elektřiny a takove, které bude difuzně otevřené aby nezavřelo vveprovici a dlouhodobě se tam nezačala držet nějaká vlhkost. Proto jsem se snažil najít co nejvíce difuzně otevřenou skladbu.
mibo: ok, v tom případě zasekat rozvody, nahodit potřebnou vrstvou vápenné omítky míchané na místě = imho nejlepší řešení, pokud se nechcete patlat s hliněnou omítkou... dávat někam sanační omítku, kde není potřeba – proč? ...
Podle mě je tohle dost odborná záležitost, na vašem místě bych to konzultoval se stavebním inženýrem, zde nikdo takový není. Podle mého laického názoru musí být nepálené cihly v kontaktu se vzduchem v interiéru, zaprvé aby byly tím vzduchem ohřívány a rosný bod byl posunut co nejdále od vnitřní stěny směrem ven, a druhak aby mohly přirozeně regulovat svoji vlhkost, kdy dochází k tomu, že pokud z nějakého důvodu přijmou více vlhkosti, tak aby se jí mohly zase snadno zbavit. Já osobně bych si v první řadě fasádu baráku z vepřovic zateplil polystyrenem.
Jestliže máte obvodové stěny podřezány, je úplně jedno, čím vepřovice vyrovnáte. Ke kondenzaci tam nebude docházat, zvláště když zateplíte vatou. Já mám na stěně 20cm polyše, uvnitř některé obvodové stěny udělány předstěnou ze sídoroše, další stěny srovnány maltou a porfixem. Po mnoha letech je to OK.
Pokud nevěříte, přijeďte se podívat.
Děkuji všem za odpovědi. Ještě mne napadl jeden způsob jak by se to mohlo udělat, aby zbytečně nechocházelo v nějaké mezeře ke kondenzaci.
Místo předstěny bych použil přizdění Porfixem 75 mm - Porfix má velmi podobný difuzní odpor jako vepřovice, takže je velmi praopropustný. Aby nebyla za Porfixem žádná dutina, tak bych nejdřívě vepřovici vždy podhodil sanační maltou a Porfix do toho následně zdunil - za porfixem tak nebude vůbec žádná dutina, vyplní se všechny mezery jak mezi samotnými cihlami, tak i mezi cihlami a porfixem, skladba tak bude vepřovice, malá vrstva sanační malty, která je plně paropropustná a následně Porfix 75 mm, který je také paropropustný. Porfixy by byly ještě kotveny nerezovými páskami do šárů pálených cihel. Na povrch by se následně místo klasického lepidla použila flexibilní paropropustná stěrka na minerální vatu + perlinka a na vrch klasický vápenný štuk. Celá skladba by tak měla být plně paropropustná bez nějakého odporu.
Je to správná úvaha?
0x
No, to mi nevychádza…
0x
Vidím že dotaz jste vznášel taky na Modrou střechu, tam jsem reagoval taktéž, nicméně určitě tam nedávat parotěs, on ten sádroš trochu vlhka propustí a ne že ho zalepíte. Na té folii by se právě mohlo srážet vlhko, ono totiž se stane, že byť je to jen sádrokarton, tak se ta teplota zdi sníží za tím rastrem a už by to mohlo kondenzovat.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.