Nejste přihlášen/a.
Před dvěma lety jsem pořídil na vytápění domu dvě tepelná čerpadla LG. Před tím jsem vytápěl dům plynem. Používal jsem kotel vailand 40kw. Od tepelných čerpadel jsem si sliboval výraznou úsporu. Po roce provozu jsem podle spotřeby elektřiny zjistil, že úspora je zhruba 10procent. To se při pořizovací ceně čerpadel vůbec nevrátí, navíc v mrazech jenom temperují, s plynem bylo podstatně větší teplo. Máte někdo s čerpadly lepší výsledky?
Problémem je vysoká cena elektřiny. Pak se nevyplatí nejen vytápění tepelnými čerpadly, ale ani elektromobily. Platíme tady za elektřinu například 4x víc než v Číně:
Částečně tomu můžete utéct, když se soustředíte na nezávislost - v elektřině vlastní předimenzovanou fotovoltaiku. Tím si zajistíte po většinu roku ostrovní provoz. Ale musíte k tomu mít vhodné podmínky, znalosti, čas a samozřejmě peníze. Náš barák je například od začátku roku v elektřině z 96% soběstačný.
riva-pokud máš solární panely, kolik platíš distributorovi/dodavateli, všeobecně by to mělo být 25,-Kč měsíčně nebo máš nějaké úlevy?
Elektrárna nemá s distributorem nic společného. Je to ostrovní provoz. Distributora přivedeného mám, ale používá se jen na dobíjení baterií v zimě. Takže samozřejmě platím za přípojku (jistič) a dle tarifu za to něco odebrané elektřiny. I proto distributoři fixní ceny stále zvyšují, aby jim neutekly peníze od těch, kteří je skoro nepotřebují.
Jedná se o dlouhodobou záležitost směřující k nezávislosti. Za náklady by si jiný pořídil vůz střední třídy. Tady znamená roční úsporu za elektřinu cca 100 tis. Kč. Ale nedá se to takto brát, protože nadbytek elektřiny umožňuje využití, které by si člověk s točícím se elektroměrem nedovolil - například jen ohřev bazénu tepelným čerpadlem a koupací teploty nad 30 st.C od prvního března "sežere" denně cca 15 kWh.
Dům zateplený nemám, protože je hodně prosklený a projektanti mi už tehdy řekli, že vzhledem v únikům tepla skly, zateplení zbytku fasády ani nemá cenu. Podlahové topení mám v přízemí v obýváku a kuchyni, v patru v koupelnách.Čerpadla mi byla ma míru spočítána.Dostal jsem i dotaci, ale celková částka za jejich kompletní dodání byla 7x větší než dotace. Osobně si myslím, že problém je v tom, že neohřejí nikdy vodu na vyšší teplotu. Plyn topil v mrazech bez problému na 23 i víc stupňů, čerpadla to vyženou maximálně na 20.Tím myslím vnitřní teplotu v místnostech. Asi jsem měl vyměnit starý stacionární kotel za dva nové závěsné kondenzační, vyšlo by to o hodně levněji, ale měl jsem problém s tím, že kotelna je pod úrovní kanalizace a musel bych řešit přečerpávání kondenzátu.
@stir: Tady zase nevíme kde je a není pravda. O projektantech se mluví podle mne v době projektu domu (což pokud je rodinný dům s tepelnou ztrátou 40kW, tak mohlo být před mnoha lety, dnes by takový dům neprošel...). Jestli někdo z projektantů počítal návratnost a navrhoval tepelné čerpadlo do tohoto domu, to bych byl velmi skeptický, protože to je na odebrání autorizace. Možná že byl projektant (pokud nějaký byl) pod vlivem nějakých silných drog...
"Dům zateplený nemám, protože je hodně prosklený" zajímalo by mě, jak ten dům vypadá, jak je starý, z čeho postavený, jaká má okna.
Dům je kostka z betonu,oceli a skla. Je starý 20 let a v době svého vzniku byl několikrát prezentován v časopisech. Největší problém byl s obřími skleněnými panely ze Švédska. Jsou to dvojska vyplněná argonem.
pedington: No...takže dům byl oceněný a nebyl jistě levný. Jak píšu, dnes byste ho postavil jen těžko, PENB by nemohl vyjít (a teď už víte proč).
Nicméně protože z toho co píšete asi netrpíte finanční nouzí. Je mi tedy tuplem divné, proč osazení tepelného čerpadla pro tento objekt nebylo zpracováno nějké ekonomicko technické posouzení.
Před týdnem jsem jedné investorce vymluvil pořízení tepelného čerpadla (do domu s poloviční tepelnou trátou než máte Vy) a trvalo mi to asi 15 minut.
Tak příště se ozvěte.
pedington prozradíte architekta?
ten argon časem vyprchá, takže to bude asi velká investice za výměnu těch skleněných ploch...
tomkk alespoň můžeme nadávat na zdražování a trochu si zvednout adrenalin v krvi, tělu to prý prospívá. Jo, jak se zvednou ceny energií, tak musí jít zákonitě všechno nahoru
Naštěstí plynový kotel mám stále připojený k topení, jeho znovuuvedení do provozu je jednoduché, zavřít kohouty od výstupu tepelného čerpadla, otevřít kohouty u plynového kotle a je hotovo. Plynoměr mám stále připojený, byť ho nepoužívám, platím za něj jen nějaký udržovací polatek, čili plyn je kdykoli k dispozici. Výměna skel kvůli úniku argonu je nesmysl, dnes by to stálo několik desítek milionů. To raději stavět nový dům.
No ono to je ještě přeci jenom složitější. Při znovuzapojení plynového kotle se musí ještě přestavět nastavení ragulace Landys Gyr která servomotorem ovládá čtyřcestný směšovací ventil, který míchá studenou vodu z vracečky do teplé od kotle a udržuje nižší teplotu do podlahového topení než do radiátorů. Kreslí to na displeji grafy a ani technik si s tím neví rady. Radši do toho nezasahuji a proto topím jen čerpadlem, na které je to současně nastavené. Dále nastavení teploty v domě je pouze poměr venkovní teploty k teplotě vody a nějaké křivce izolace domu. To přenastavovat kvůli změně je vražda v Krči. Vzpomínám na doby, kdy jsem měl plynový kotel a v obýváku termostat.
Ještě jedno hledisko:
Moudrá EU zakáže tepelná čerpadla se škodlivými skleníkovými plyny s GWP > 150 od roku 2027 a od roku 2032 žádné šlodlivé plyny v TČ a klimatizacích - jen přírodní (čpavek, CO₂, propylen...).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady o fluorovaných skleníkových plynech upřednostní přírodní chladiva
https://vytapeni.tzb-info.cz/tepelna-cerpadla/26114-navrh-narizeni-evropskeho-parlamentu-a-rady-o-fluorovanych-sklenikovych-plynech-uprednostni-prirodni-chladiva
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.