Nejste přihlášen/a.
Na střeše je černý trapézový plech*** víte jakou teplotu bude mít ten plech v létě? Polyš Vám tam může krásně sublimovat.
že se mezi krokve dává vata***ano, dává se z důvodu, že těsně přilehne k trámům. to se Vám u polyše nepodaří. Vaše přesvědčení, že to vypěníte, je jen neznalost. To nejde. Polyš má velkou toleranci v rozměrech. Do mezery 80cm, nedáte polyš 80cm. Vzniknou Vám mezery, ale pěnu dostanete jen na kraj desky.
Izolace jen mezoi trámy zapříčiní pruhované střechy.,
Ale pro dílnu to třeba bude stačit...
"Polystyren také degraduje (sublimuje), při dlouhodobém vystavení teplotám nad 85 °C (viz pozn). Vyšší teplota způsobuje uvolnění vzduchu ze struktur polystyrenu a následnou ztrátu objemu. Je proto nevhodné polystyren vystavovat teplotám nad 70°C."
Michale, nic ve zlém, ale o tomto vím daleko více. "V tom bych problém neviděl " Jak uříznete polyš pásovkou, když bude trám do vrtule křivý? A nemusí být hodně křivý, stačí o 1-2mm.
Takto to zkoušelo již více lidí. Ale kdo nevěřří, ať to vyzkouší. Znáte někoho, kdo tam dal polyš a je spokojen? Já nikoliv.
A co ty pruhované střechy?
Kromě toho je polystyren hořlavý, na rozdíl od minerální vaty.
Někteří říkají, že je oheň nešířící - snad je to pravda, ale neplatí při dostatatečně rozvinutém požáru. Pak krásně hoří a hořící kapky šíří požár dále do okolí.
Samozhášivý = oheň nešířící. A navíc při hoření se vyvíjí hustý černý kouř.
Doporučuji stránky pana Františka Pelce, specialisty v oboru požární ochrany a tamtéž Opravník oblíbený/....
Zaručeně "nehořlavý” polystyrén -tentokrát nejde o omyl, ale přímo o neskutečně oblíbený blud, který se pandemicky rozšířil po revizi ČSN 73 0810 v roce 2009. Má přímou souvislost se státní dotační politikou a zodpovídají za něj pánové, kteří jsou při správné motivaci dostatečně názorově flexibilní. Pro blaho zainteresovaných subjektů vytvořili jakýsi fiktivně inteligentní polystyrén, který na fasádě i zcela nového objektu nepůsobí až do výšky 12 m žádné problémy (vůbec se k němu nemusí přihlížet), mezi 12 až 22,5 m výšky může při požáru vyvolat jen dílčí problémy a teprve od výšky přes 22,5 m se najednou stává hořlavým a již se nesmí dále používat.
Přitom normovými zkouškami zjištěná fakta jsou taková, že pokud je odpovídající izolační polystyrén překrytý fasádní mřížkou + nehořlavým stěrkovým tmelem a tenkovrstvou fasádní omítkou, tak i při nejlepších výsledcích zkušebních testů je možné příslušný kontaktní zateplovací systém zařadit z hlediska reakce na oheň - nejvýše do třídy B (tj. stále jsme v kategorii stavebních výrobků, které přispívají požáru). A pokud se provede zkouška podle převzaté ČSN ISO 13785-1:2010, tak při zkoušce, která sice českou "modifikací” zkrátila požadovanou dobu působení případného požáru z výchozích 30-ti na 15 minut, je jednoznačně prokázáno, že po takto "zateplené fasádě se požár šíří (k tomu je možné dále doplnit, že při počítačové simulaci požáru v bytě s běžným vybavením, lze v úrovni okenních otvorů naměřit vyšší tepelné působení - než standardních 100 kW, což je podle zmíněné normy zvolený tepelný výkon zkušebního hořáku).
Pan Pelc byl tvůrce celé řady požárních norem a jeho stanovisko k problematice tvorby ČSN řady 73 08xx se od roku 2008 nezměnilo: do procesu se mohu znovu zapojit, až zaručeně nehořlavý polystyrén bude opět materiálem hořlavým.
Je to velmi kvalifikovaný odborník a dobrý člověk - pokud se s ním domluvíte, je ochoten poradit.
P.S.
Aktuality z oblasti požární ochrany, ukázky požárů a komentáře pana Pelce jsou v části Zápisník
Jeho manželka a kolegové, o kterých píše v zápisníku ...
Rozhodně jsou víc slyšet ti, kteří nesouhlasí, včetně současného hasičského hlavního štábu.
Něco málo jsem na těch stránkách přečetl a zdá se mi, že pan Pelc nemluví do větru, že má hluboké znalosti. Samozhášivost jinak běžně hořlavých materiálů je vždy omezena teplotou a smyslem je, aby tyto materiály nepřispívaly ke vzniku požáru. Příkladem může být elektrický zkrat, materiál by se měl roztavit ale nezpůsobit požár. Pokud požár vznikne někde jinde a přenese se na konstrukci se samozhášivým materiálem, tak ten už nic nezachrání.
Plechová krytina se zespodu ráda orosuje, za vhodných podmínek tam dokáží vykondenzovat decilitry vody. Je potřeba, aby se ta voda mohla odpařit pryč. Pokud to nemáte nějak odvětrávané, tak se musí odpařit spodem, což přes PS desky nepůjde. Já bych raději dal vatu.
za vhodných podmínek tam dokáží vykondenzovat decilitry vody****naprostá pravda, je to tak. Proto se tam dává difuzní fólie. Když tam bude polyš až těsně u plechu, takže ke kondenzaci tam nebude docházet mezi plechem a polyšem. Viz plechy již s nanesenou izoloací z výroby.. Ale to v domácích podmínkách neudělá. kondenzát bude stékat po polyši někam dolů.
Tazatel jde špatným směrem, snad si vezme poučení z dobrých rad.
Má tam folii, nad ní by měla být odvětrávaná mezera = kontralatě, latě a plech.
Polystyren doporučuju rozchlastat a udělat to normálně z vaty. Skladba je dávno známá, kdo jí nedodrží tomu za pár let shnije krov protože kondenzace a mokro (jako bonus mokrá vata moc neizoluje = tepelné ztráty, šetřit se fakt vyplatilo
Polyš už vidim jak přešně řeže když trám je křivej a do vrtule... Když už, tak neřezat na milimetry, ale s centimetrovou mezerou a tu v celý tloušťce vypěnit. Ovšem jakákoliv chybka a trám tam shnije. Díky parotěsu se na zatékání nepřijde (leda tak termokamerou), takže to bude mokrý dlouhodobě a nikdo o tom nebude vědět.
"Má tam folii, nad ní by měla být odvětrávaná mezera = kontralatě, latě a plech."
Taky mi přidje, že tam folie je, ale co už nevíme, jestli nad ní je nějaká mezera.
Ano, něco tam má, jen se mi nezdá, že to je fólie. Zvláště ve spoji "něčeho" vpravo dole, po zvětšení. Jak něco natupo k sobě...
Nebo vidíte někdo hranu fólie?
asd, jakou odhadujete šířku toho pásu? Metr, nebo více? Tér papír, tedy asfaltová lepenka A330H, má šíři metr, mínus 10 cm přes sebe...
Vypadá to jako nějaký filc. Pokud se jedná o asfaltovou lepenku, tak ta by měla být parotěsná a v tom případě tam podle mě klidně může dát PS desky, protože tím pak nelze nic zkazit. Pokud je plech přímo na lepence, tak by se snad také nemělo nic dít, kondenzát vyteče po lepence do okapu a lepenka po změně počasí vyschne díky proudění vzduchu v trapézových vlnách (ty samozřejmě nesmí být ucpané). Domnívám se, že pro hobby stavbu by to mohlo vyhovět. Jedině co bych udělal jinak, mezi hranoly a PS deskami bych nechal mezery cca 5 cm a ty vyplnil vatou, aby dřevo mohlo "dýchat" (tedy především schnout).
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.