Zdravím 
Nedávno jsem dostal brouka do hlavy ohledně 1 modulových kombi chráničů NOARK, které jsou napěťově závislé, což je prej v rozporu s normama. To jsem při nákupu nevěděl. A docela mě to štve. Samozřejmě jsem je kupoval, protože poměr cena*výkon při tom počtu co potřebuji, oproti 2x dražším OEZ atd... Jak z toho teď ven, abych je nemusel vracet? Trochu jsem něco četl, ptal se AI, ale stejně bych si to chtěl ověřit. Samotné kombi chrániče musí být podle norem napěťově nezávislé.
AI mi mi na můj dotaz, zda když před elektroměr dám jistič nebo kombi chránič, který bude napěťově nezávislý a potom vše ostatní v rozvaděči zůstane napěťově závislé, tak to bude všecno OK, protože je to rozděleno na hlavní okruh (přívod) a vedlejší okruh (bytová instalace). A teď mě zajímá, zda AI nekecá nebo v tom je ještě jinej háček...Odpovědi prosím kdyžtak trochu víc pro laika...
0x
Tahle tématika se týká jen chráničů a (zejména) chraničojističů. Určitě vrátit. Kvůli vlastnímu bezpečí a čistému svědomí. Jedná se o to, že napěťově nezávislý chránič nepotřebuje "napájení", využívá prostý elektro/mechanicko/magnetický princip rovnováhy, když se mu sebere pracovní nulový vodič, (nebo je na něm přechodový odpor) a fází poteče proud, sklapne, závislý ne, (nebo nemusí). Jedním "nadřazeným" chráničem se to neobejde, kdyby byl na 30mA (což by musel), byl by neustále vybavený a další pod ním by ztráceli smysl.
0x
pokud si teď nepletu pojmy...tak jsem uvažoval stejně...ale prej to tak není
což mi taky hlava nebere
U třífázových chránočů je to složitější - záleží na tom, z které fáze je napěťově závislý chránič napájený.
"Stačí když se preruší nula"...dneska mi tohle říkal elektrikář...zároveň dodal...že pravděpodobnost tohodle je blížící se nule...že nezná takovej případ...
Pravděpodobnost přerušení nuly (= kombinovaného ochranného a středního vodiče) rozhodně není nenulová, ba naopak se přihází často.
strašně mě fascinuje jak u tohodle řemesla (elektrikáři) nejsou schopni se 2 shodnout na jedné a té samé věci a každý to říká jinak 
Hmm, to je opravdu blbý chránič, to by se snad ani nemělo vyrábět. Co s chráničem který chrání jen za určitých podmínek!
To jsou ty jednomodulové chráničojističe? Nebo jak je poznat na první pohled, abych se jim vyhnul?
bylo mi vysvětleno, že to že se to u nás nesmí používat, ale prodává se to je způsobeno tím, že ostatní trhy tyto možnosti povolují a některé firmy v čr montují nebo mají zakázky v zahraničí, kde právě tyto chrániče jsou povolený, takže to prodávají hlavně jim...
0x
Ono záleží na tom jaký je rozvod. Dvouvodicovy preruseni PEN hrozí úrazem protože se fáze dostane na kostru zanutim spotřebiče. A to na všechny spotřebiče! U trividicoveho ochrana PE zůstane a přestane fungovat daný okruh nebo při přerušení N před rozdělením celý byt.
Dávat do dvouvodičového rozvodu chránič je trochu divné (a je to zakázané). Právě kvůli tomuto nebezpečí. A protože ochranný vodič se nesmí vypínat. Takže i když máte dvouvodičový rozvod, pokud chcete chránič, musíte za ním mít už tři (PE nepřerušený a N přes chránič). Prodávaly se svého času zásuvkové chrániče, kde ten bod rozdělaní byl až v zásuvce.
Pokud se vám ve třívodičovém rozvodu přeruší PE, tak to možná ani nepoznáte, nebo maximálně budou některé spotřebiče trochu brnět. A vy nebudete vědět, že základní ochrana (dříve nazývaná nulování) už nefunguje. Možná proto se tak tlačí na povinnou doplňkovou ochranu chráničem, který v případě poruchy (kdy by se fáze dostala na kostru) vypadne klidně i při přerušeném PE, ale samozřejmě až když si někdo šáhne (při nepřerušeném vypadne samozřejmě hned a nejen při poruše, ale i když se nasčítají unikající proudy nebo při nějaké špičce v síti, která vygeneruje špičku unikajícího proudu).
0x
Jedna věc je, co vyžadujou normy (důležitější jsou ale zákony) a druhá věc je, co bude fungovat, třetí je, nakolik jsou ty normy závazné (pro náš právní řád jsou normy nepodstatné, pokud nějaký zákon neříká něco jiného). Pokud to norma výslovně zakazuje a je to norma, jejíž závaznost je daná nějakým zákonem, tak to asi bude problém při revizi.
Napěťové závislé chrániče jsou provedené tak, že uvnitř je počítač, který vyhodnocuje rozdílový proud a pokud překročí danou hodnotu (tedy těch 30 mA) tak vyhodí, ale ne silou toho proudu, ale díky napájení. To je něco, co uděláte za pár kaček s použitím běžných součástek na trhu, proto je to tak levné. Zatímco napěťově nezávislý chránič musí vystačit právě a jen se silou toho rozdílového proudu, takže je to nesmírně jemná a přesná mechanika (uvědomte si, že ten rozdíl 30 mA může být třeba ve 30A takže je to tisícina), takže je to taky patřičně drahé. Právě to rozdílové relé je klíčovou součástkou. Tím se vysvětluje cenový rozdíl, který vidíte.
Pak jsou tu takové ty detaily jako charakteristiky chrániče (na jaké rozdíly reagují, nemusí to být jen 50 Hz, ale i DC a harmonické). Neni chránič jako chránič.
A teď je otázka, co je lepší. Podle mě mají šanci být lepší ty napěťově závislé. Za předpokladu, že funguje napájení. (I když cokoliv co má v sobě procesor má mojí nedůvěru už z principu.) A je otázka, co se stane, když napájení nefunguje, jestli je šance dostat pecku, když je nulové napětí. (Teoreticky mě napadá, když máte na obou pracovních vodičích stejnou fázi (tedy mezi nima nulu), tak od toho můžete dostat pecku, chránič uvidí rozdílový proud, ale ten napěťově závislý nevypne, protože nemá napájení.)
Všechno tohle by měl vědět člověk, který se zabývá navrhováním instalací. To já nejsem, tak to nemám načtené, takže co píšou jsou takové všeobecné informace.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.