Nejste přihlášen/a.
fotka dost nekvalitní, ale vypadá to na betonové tvárnice, tipoval bych škvárobeton (podobné tvárnice si někdy dělali stavebníci sami přímo na stavbě) , tepelněizolační vlastnosti budou lepší než plná cihla, asitak jako dutá cihla s velkýma dutinama, voděodolnost špatná
je to můj laický odhad, někdo zkušenější potvrdí nebo vyvrátí
Vypadá to na úplně obyčejné popeláky. Dělávaly se po domácku pomocí formy. Také jsme je dělali, když jsem před padesáti lety chtěl stavět garáž. Je to škvára, trochu betonového písku a cement. A samozřejmě voda. Uvnitř jsou duté komory. Tenkrát se neuvažovalo o nějaké tepelné izolaci, ale bylo to kvůli váze a také to ušetřilo materiál. Výroba byla dost rychlá a pokud byla škvára starší, z haldy, škodlivá už nebyla.
Jak se nazyva tento materiál****nelze určit přesně z fotky, ale vypadá to na škvárovky, plynosilikáty, porobetony, jak se dříve těmto výrobkům říkalo. Často se dělali doma ručně.
a jaké má vlastnosti (tepelněizolační ****dost mizerné, ale lepší jak plná cihla z té doby
a voděodolnost).****nemá to žádnou odolnost proti vodě.
Vidíte ty spáry, to je tepelný most jako...
Stejně jako zde.
plynosilikát vypadá takto
Na 99% škvárobetonové tvárnice. Býval to oblíbený a velmi často používaný materiál. Jsou z nich desetitice staveb po celé republice. Nevhodnost až škodlivost škváry se ukázala teprve relativně nedávno.
Jestli nemáte v úmyslu kompletní přestavbu domu, tak to ignorujte. Pro klid v duši si případně nechte změřit radioaktivitu ve sklepě.
Pokud to chcete přesně, odvezte vzorek do stavební laboratoře, kde vám udělají rozbor a určí tepelnětechnické vlastnosti a změří nasákavost. Voděodolnost sotva. Těch vzorků raději více a výsledkem může být, že vyzařuje radioaktivitu. Připravte si dost peněz, protože to bude hodně drahé. Dobrým vodítkem je vědět, v jakém roce se stavělo.
V těchto letech se mohlo stavět buď z bílého nebo šedého plynosilikátu, což je obecně porobeton
Pokud je to ze škváry, musela by to být nějaká domácí výroba, protože mi to na rok 1985 nesedí. Tyto materiály se používaly velice hojně v 50.letech, kdy se zužitkovával odpad z elektráren. Zkuste tvárnici navrtat. Pokud z vývrtu půjde černý prach, je to škvárobeton. Pokud to bude světle šedivé až středně šedivé, půjde s největší pravděpodobností o plynosilikát, který myslím škváru neobsahuje. Póry byly vytvořeny napěněním. Tuším, že radioaktivita světle šedého plynosilikátu byla menší než u tmavého. Doporučuji prosondovat, prostudovat
Škvára se dříve používala jako stavivo. Do té doby, než se začalo měřit radonové riziko. A zjistilo se, že všechna škvára je vysoce radioaktivní. Některá více, další o něco méně. Odležení na haldě 10 let tuto radioaktivitu výrazně nezměnilo. Největší radonové riziko bylo od škvárobetonových tvárnic v rozmezí 50. - 80. let minulého století. Už v 80.letech se o radonu vědělo poměrně dost a to postupně vedlo k úplnému zákazu škváry jako staviva. Na internetu bude poměrně dost odborných článků na toto téma. Radon v domě je špatná věc. Dlouhodobý pobyt znamená zdravotní riziko . Nedoporučoval bych to podceňovat. Začněte se vyptávat v okolí, kdo má stejný materiál v domě a kdo si dal změřit koncentraci radonu. Na stavebním úřadě by o tom měli vědět nejvíc. Lidé, dlouhodobě žijící v domě s radonem jsou stále nemocní. Je jim doporučováno větrat a z neustálého průvanu pak mají různé rýmy,nachlazení a podobně. Někteří si podchladí byt tak výrazně, že pak v těchto domech bují plísně , koupelny jsou podchlazené, teplá pára kondenzuje na zdech a z toho jsou pak opět plísně. Suma sumárum, je to takové pozvolné čekání na smrt.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.