Dobrý den,
mám několik dotazů týkající se "omítání" stěn.
1. - Mám příčky kolem koupelny ze 7 cm ytongu. V koupelně budou vysoko dlaždičky. Je třeba pod dlaždičky dát také perlinku? Pokud tam perlinka být nemusí, tak se to jen přestěrkuje a nebo se snad nalepí dlaždičky rovnou na ytong (to nepředpokládám).
2. - Pak jsou některé stěny v koupelně, na které půjdou dlaždičky, jen s jádrovou omítkou. Je stěnu nutné/dobré přestěrkovat/přetáhnout lepidlem?
3. - Na stěně ze 7,5cm ytongu vně koupelny bude jako finální povrch štuk. Tam předpokládám, že je perlinka nutná. Nepletu se?
4. - Je možné lepidlo zdicí na porobeton PCI Pecicret PR použít také na stěrkování s perlinkou i bezperlinky? Zbylo mi pár pytlů ze zdění.
5. - Mám v domě staré omítky. Jsou soudržné, dokud se do nich nezasáhne. Přesněji řešeno štuk je celkem pevný, ale jádro se pak poměrně sype. Na stěny, které mají nějaké praskliny, nebo se v nich vedlo větší množství rozvodů, mám v plánu dát perlinku. Nechci ji ale dávat všude (úspora času a chci to zkusit), takže bych některé stěny jen naštukoval. Trochu se bojí, že když budu potřebovat vrtat do stěny třeba při montáži nábytku, abych se pak neproklínal, že jsem to nepřestěrkoval. Co si o tom myslíte?
Děkuji uctivě.
2x
Vyjádřím se jen k možnému použití zdícího lepidla na Ytong a na štukování nesoudržného drolivého jádra. S ostatním se ztotožním s panem Milanem.
Zdící lepidlo má trochu jiné vlastnosti než stěrkovací. Je hrubší a není tolik plastické. Z toho důvodu se s ním dělá o dost hůře než se stěrkovacím.Takže také nedoporučuju .
Co se týče ponechání drolivého jádra, musím vás varovat před připevňováním hmoždinek. Pokud se k tomu přidá ještě málo pevná zdící malta a málo pevné zdivo, nic vám ve zdi držet na hmoždinkách nebude. Při běžném vrtání pak místo díry 8mm máte 9-10mm a v tom hmoždinky nedrží. Doporučoval bych vše obouchat a nanést nové jádro, poté vyštukovat. Pro únosnost hmoždinky je většinou rozhodující první tři centimetry materiálu a když v této zóně není nic pevného, máte smůlu a vše budete muset kotvit na chemické kotvy nebo hmoždinky dodatečně sádrovat, přitmelovat a pod. Samotný štuk pro únosnost hmoždinky není rozhodující.
Já to tedy ještě shrnu, jestli jsem pochopil správně:
1. - dlaždičky se dají lepit rovnou na ytong
2. - na jádro se rovnou lepí dlaždičky
3. - ytong přesíťkuju tam kde bude finál štuk
4. - lepidlo PCI používat pro stěrkování
5. - možné pouze přeštukovat, ale riziko u hmoždinek
doplněno 01.07.24 22:41:
ingjirimares®: Omlouvám se, v bodu 4 jsem se přepsal, má tam být "nepoužívat", ještě v něčem jsem špatně? Díky.
ferax®: Máte pravdu byť rozdíl mezi keramickými obklady a dlažbami je, pokud se nepletu, pouze v tom, kolik toho snesou a viděl jsem už i podlahovou keramickou dlažbu na stěnách. Jinak ta malta tam byla z dnešního pohledu asi zbytečná.
Já to také shrnu.
Nedávají se dlaždičky (jsou na podlahu), ale obkladačky.
Když jsem koupelnu dělal já, tak jsem Ytong nahodil slabou vrstvou malty a na maltu jsem pak druhý den lepil obkladačky, použil jsem cementovou kaši, dnes by nad tím každý ohrnoval nos a použil by lepidlo. Pod obklad se neštukuje, ani se nedává žádná síťka. Předělával jsem starý dům a v té době žádná perlinka nexistovala. Vše co bylo potřeba opravit, jsem opravil maltou a pak naštukoval. Drží to dodnes i bez perlinky. Je to zbytečný výmysl.
1. Obklad se lepí na porobetonové tvárnice opatřené tenkovrstvou omítkou. Je to proto, že porobetonové zdivo i když je přesné, se musí vyrovnat do roviny 2mm omítkovinou
2. Na jádrovou omítku se mohou lepit obklady
3. Porobetonové zdivo , tam, kde je požadována rovinnost dle ČSN +-2mm je dobré opatřit perlinkou a přeštukovat
4. Zdicí lepící tmel používat na zdění porobetonu , ne na stěrkování
5. Velice vhodné drolivé jádro obouchat a natáhnout nové, jenom přeštukovat nedoporučuju
A nyní si spočítejte shody z vašeho shrnutí a z mého.
Pokud jsme u terminologie, obklad se používá na zeď a dlažba na podlahu. Kachlík,kachlička , dlaždička a podobně, bych nechal jako lidové označení pro cokoli. Rozumíme tomu, co myslíte ale třeba pak vám bude víc rozumět. Ještě jeden nešvar mi stále běhá hlavou, když někdo tvrdí, že beton "schne" a někdo to pak dá dokonce do celorepublikové reklamy. Takže beton vždy tuhne a pak tvrdne, ne schne. Schnou vám maximálně slipy na prádelní šňůře nebo pot na čele 
ingjirimares®: Děkuji pěkně za upřesnění.
5. Rozumím a souhlasím, ale není to realistické. Rekonstrukci dělám svépomocí a bylo by to mnoho tun materiálu tam a zpět a mnoho času. Otloukl jsem ty stěny, které byly nejhorší. Tam, kde nebyl štuk, ale jen nátěr vápnem, bylo jádro zcela vyžilé. Tam, kde byla omítka už příliš rozbitá a kde bylo třeba podpořit pevnost příčky šlo jádro nové. Zbytek musí zůstat a proto hledám střední cestu. S kvalitou toho původního jádra je to střídané, přijde mi, že je to podle toho, kolik zrovna hodil zedník vápna, když víc, tak ještě drží.
Beton přece určitě musí hlavně schnout, každou chvíli někde slyším o rychleschnoucím betonu
Ale tak mě napadá - pokud by beton opravdu uschl třeba do 3 hodin (na slunci v horku rozsypaný ve slabý vrstvě na rozpálený korbě auta po zpracování vlhké hromady) - přeruší se tím proces tuhnutí a jde po dodání vody dál použít i bez přidání cementu?
Bery, vy jste totální ignorant. Na to nejsou slova. U zkoušky by jste letěl ani by jste nestačil otevřít dveře.
Pane Malino, můžete provést i to minimum. Není to sice nejlepší řešení ale asi pro vás v tuto chvíli jediné možné.
Je to z praxe, proto mě to napadlo. Před pár dny jsem měl na velký korbě půl kubiku hrubého betonu pro vyplnění jediné řady ztraceného bednění, než to kolega dovezl, už se toho část rozutekla z hromady po korbě a uschla, bylo 32 ve stínu a tohle nebylo ve stínu. Stejně jsme to v kolečku míchali s vodou, na pevnosti nezáleželo, jen aby se to samo nevysypalo. No tak mě prostě jen napadlo, jestli ten suchej svetle šedivej beton po rozmíchání s vodou dál pracuje, nebo je cement v něm už mrtvej a hotovo. U vápna bych se neptal. Nebo jde o ten rychleschnoucí beton? Jinak tohle není můj obor, takže asi bych fakt letěl hned malina - rozdíl mezi dlažbou a obkladem je hlavně v použitém materiálu. Kdyby to bylo stejné, tak se to nebude rozlišovat. Pokud to nějaký neumětel neřeší a dává na stěny dlažbu je jeho věc, já bych to neudělal. Stejně tak obklady na podlahu.
A jádrová omítka pod obklad má své opodstatnění. To, že se dnes vše urychluje a šidí se časem vymstí.
ferax: Chytáte se nepodstatností, normální člověk to pochopí (viz ingjirimares) nejen pro to, že v předmětu otázky je terminologie správně. Jinak řečeno např. dveří je také X druhů, jedny jsou interiérové, jiné vchodové atd. atd, ale stále jsou to dveře.
Dlaždičky, obkladačky, kachličky:
" Dlaždice, zdrobněle též dlaždička, je deska (destička) vyráběná nejčastěji z keramiky a používána jako dlažba, tedy skládaná podlahová krytina. Bývají silnější a pevnější než obkladačky určené k obkladu stěn, vyrábějí se však i keramické obklady vhodné pro podlahy i stěny."
" ČSN EN 14 411:2017 má jeden pojem pro obklady a dlažby a tím je keramický obkladový prvek."
" dlaždice (nář. dlažice), -e ž. (2. mn. -ic) deska, zprav. kamenná n. keramická, určená na podlahy, k obkládání stěn ap.: kamenné d. podlahy; krajáč ležel na dlažicích (Rais); chodník dlážděný betonovými d-mi; → zdrob. dlaždička (nář. dlažička), -y ž.: d-mi obložené stěny koupelny"
Když už se chcete vozit po nepodstanostech, poučovat, buďte důsledný a spravedlivý.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.