Z půdy chci dělat obytné podkroví a firma chce provést montáž podlahy na roštu a následně dvě vrstvy OSB s vložením mirelonu.Tvrdí že je zbytečné odstranit hliněnou (jílovou) mazaninu která nyní na půdě je.S ohledem na statiku se domnívám že je zbytečně aby tato zatěžovala stropní konstrukci tím spíše že by mezi stropními trámy byl ponechán původní zásyp (zřejmě plevy).Odstraněním půdní mazaniny vznikne pod roštem cca 6 cm a tento prostor bych vyplnil akustickou izolaci.Otázkou je, když nechám mezi trámy původní zásyp, jestli nebude problém v akustice?
Děkuji za názory.
Musílek
V podstatě umístění mirelonu mě zaskočilo protože OSB desky by měli být prošroubované či slepené.Jeho umístění jinam tedy pod rošt by zřejmě ztratilo funkci pokud by měl být položen na nerovný povrh hliněné mazaniny (ledaže by byla položena na záklopu vrchním tedy po odstranění mazaniny ze záklopu.Pokládka roštu na stropní trámy by se měla podložit pruhem izolační pásky, aby se zamezilo přenosu hluku.
0x
To zatěžování navíc vrstvami je relativní, protože OSB váhu roznesou na větší plochu. Hliněná mazanina je dobré akustické materiál, jako vepřovice, dobře regulujou vhkost a teplotu (tepelná kapacita), obecně vlastně hmotnější materiály lepši tlumí hluk jak te lehčí.
Vzhledem délce stroních trámu cca 6,5 m rozměr 25 x 18 cm došlo k jejich průhybu a proto někdo před námi postavil 15 cm cihelnou příčku aby trámy byly podepřeny.Myslím že akustka by byla vhodnější z jiného materiálu než při ponecháníhliněné mazaniny.
To se dotazuj spíše na TZB info, kolik má útlum hliněná mazanina, já ti to hledat nebudu, ale jak už tu zaznělo, hmotnější materiál má lepší útlum. Ono taky záleží, jestli se ten strop hejbe, když po něm běháte, To už je spíše kročejová hlučnost. Záleží jak ta podpěrná příčka zafungovala, protože 25 výška to se muselo fakt dobře prohýbat
Co se týká Mirelonu, nechtějí ho dát až na ty desky pod plovoučku? Anebo mezi ty osb desky. Určitě ne na nějakou hliněnou mazaninu... Ale to se přece musíš zeptat jich, a ne nás
Ty nám nejsi schopen ani nakreslit řez, Projekt taky nemáš, tak to je asi těžko radit, to je jako vařit z vody. Sorry!
0x
Už stropní trámy máte značně poddimenzované, podle empirického vztahu pro navrhování vychází výška trámu v rozpětí 29-33 cm a to podle velikosti užitného zatížení. Ohledně akustiky si musíte uvědomit, že řešíte dva principy přenosu hluku - vzduchovou neprůzvučnost a kročejovou neprůzvučnost. Když odstraníte mazaninu, zhoršíte vzduchovou neprůzvučnost. Kročejovou neprůzvučnost sice pořešíte mirelonem ale jeho konstrukční detaily budou znehodnocovat její efekt. Dobrým konečným kročejovým izolantem je pak koberec s dostatečnou tlumící podložkou. Dost dobré řešení si umím představit, kdyby dvojice OSB desek byla oním mirelonem proložena a desky by se neprošroubovávali. Pak by bylo možné mazaninu odstranit a vzduchovou neprůzvučnost zvýšit zvukoizolační rohoží vloženou do roštu. Výsledná hodnota vzduchové neprůzvučnosti si myslím bude i tak horší než předtím. Vše se ověřuje výpočtem od projektanta akustiky. Aby to byl schopen spočítat, musíte mu dodat okótovaný řez původního stavu a navrhovaného stavu.
Ak podlozia mirelonom osb dosky, tak ten okamzite strati funkciu, kedze bude uplne stlaceny, plocha styku s tramom je mala, navyse mirelon je prilis makky. To sa musi riesit komplexne, nie nejako samo-domo patlat. Kazda skrutka cez osb a z osb do tramu je akusticky most, dalsi sa da vyrobit po obvode. Tiez sa priklanam k objednaniu projektu, to je vzdy lacnejsie, nez potom plakat, ako vsetko pocut.
Pokud reagujete na mojí odpověď, tak je rozdíl mezi proložit mezi dvě desky a podložit. Mirelon jako podložení se nedá považovat za vyřešení požadavku na kročejový útlum. Pokud se mirelon vloží mezi dvě desky, pak to funguje. Je třeba ale dále desky nešroubovat k sobě a zvýšit jejich tloušťku, protože pak přestanou spolupůsobit . To je na úkor statiky, protože je průhyb o něco větší. To se dá částečně vyřešit větší hustotou roštu a tím zkrácení rozteče pro uložení OSB desky. Pokud to myslíte obecně, tak souhlasím.
Děkuji za předešlé reakce.Mezitím jsem hledal na internetu odpověď na řešení skladby a nalezl jsem toto:
Správná skladba podlahy podkroví pro odhlučnění zvuku
2 2.10.2011 dotaz vložil: Michal Hons
Dobrý den, měl bych na Vás dotaz z oboru akustiky. Chystám se k rekonstrukci podkroví v RD. A potřebuji zajistit odhlučnění stropu co možná nejvíce, aby ve spodní místnosti byl hluk pocházející z horní místnosti minimální. Skladba stropů je následující od spodu omítka, rákos, prkna, trám, škvára, prkna, hliněná mazanina. Návrh na rekonstrukci je následující: odstranění mazaniny, horních prken a škváry. Zůstanou čisté trámy, které ponesou spodní podhled který zůstane tak, jak je. Trámy nejsou dostatečně únosné a tak se budou vkládat trámy nové které ponesou horní podlahu z OSB (nebo jiná suchá cesta), vznikne tedy takový meziprostor mezi oběma místnostmi. A můj dotaz je jakou použít ideálně skladbu tak, aby přenášený hluk byl minimální (kročejový i vzduchem přenášený). Prosím tedy o radu než se do toho pustím, abych pak neřešil, že se to mělo udělat jinak až to bude hotové.
Odpověď
Odstranění mazaniny, horních prken a škváry z prostoru mezi trámy je správným krokem. Protože škvára působila jako tepelná izolace, je nutno ji mezi trámy nahradit jiným tepelně-izolačním materiálem. Dále by měl následovat horní záklop z konstrukčních desek ( např. OSB) a na tyto položit 2 – 4 cm tuhých desek z minerální vlny, určených pro konstrukci podlahy. Možné je i použití elestifizovaného pěnového polystyrénu Styropor, přímo určeného proti kročejovému hluku. Tato vrstva bude zároveň působit jako tepelná izolace. Na tuto vrstvu pak plovoucí podlahu. Zde je možnost použití betonu. Nevýhodou tohoto řešení je, že betonová vrstva musí být od minerální vaty oddělena nepropustnou folií, aby nedošlo k pronikání vody do minerální vlny. Dále pak delší doba tvrdnutí betonu a požadavek na únosnost konstrukce stropu, která musí odpovídat vyšší hmotnosti betonové vrstvy. Protože celkový akustický útlum závisí do značné míry na hmotnosti konstrukce, může toto provedení nejlépe splnit požadavky na akustickou a zároveň tepelnou izolaci.
Další možností je použití konstrukčních desek místo betonu na př. OSB desek, Cetris desek, sádrokartonových desek určených pro podlahy a podobných a to ve dvou překřížených vrstvách spolu pevně spojených. Takováto konstrukce má oproti betonu menší hmotnost a tedy poněkud horší akustické vlastnosti.
Pro použití na podlahy jsou dále vyráběny desky, skládající se z dřevotřískové desky a nalepeného pěnového polystyrenu, které jsou dodávány v celkových tloušťkách od 40 do 140 mm; z toho dřevotřísková deska má tloušťku 19 mm. Tyto by se položily přímo na horní záklop.
Na tuto vrstvu pak nášlapná vrstva, např. podlahová krytina, případně dlažba, která by dále zvětšila hmotnost konstrukce.
Ing. Jaroslav Winkler
Energetický poradce ECČB
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
K tomuto článku bych chtěl doplnit, že mě zaujala myšlenka odstranění půdní (jílové) mazaniny z vrchního záklopu s ohledem na poddimenzováné stropní trámy (sice došlo v polovině jejich délky podepřemí 15 cm příčkou v důsledku jejich půhybů.Nezbyde než v rámci projektu aby projektnat ve spojení s statikem určili jak řešit podlahu v podkroví.Tímto dotazem jsem chtěl názor na přístup firmy, která bez celkového posouzení chce provést pouze rošt na půdní mazanině bez ohledu jestli stropní trámy jsou dostačující či nikoliv.
Děkuji za předchozí příspěvky a případná doplnění k článku energetického poradce.
K
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.