Údržba pozemku před domem

Dobrý den! Na úředníky spravující nějaký veřejný, obecní majetek se musí chytře. Příklad z vlastního příběhu.

Před léty jsem se potřeboval po veřejné cestě, v majetku Pozemk. fondu dostat do vráceného lesa. Jenže cesta byla neudržovaná, nesjízdná, zarostlá i silnějšími stromy. Požádal jsem proto Poz. fond o povolení vlastními prostředky cestu uvést do původní průjezdnosti tím, že vykácím na cestě rostoucí dřeviny. To povolili, ale přikázali veškerou vytěženou dřevní hmotu prodat lesní společnosti vykupující dříví a peníze zaslat Poz. fondu. To jsem neakceptoval a po čase zvolil jiný, chytřejší postup.

Na Poz. fond jsem poslal stížnost, že se nestarají o cestu v jejich vlastnictví a já se proto nemohu dostat do lesa. Nabídl jsem pomoc při uvolnění cesty. Přijel jejich pracovník, na místě to "okoukl" a následně jsem dostal povolení veškeré dřeviny rostoucí v profilu cesty vykácet.. a teď to přijde ! Nařídili, že veškerou vytěženou dřevní hmotu musím zlikvidovat na vlastní náklady. A o to šlo, zpracoval jsem to na vlastní topení.

Z toho vyplývá: Tazatel měl v době, kdy tam padl ten strom postat na radnici upozornění, že mu před domem leží vyvrácený strom a žádá, aby to dali do pořádku. Při tom zmínit, že nabízí pomoc s odklizením s tím, že si ponechá vytěžené dříví.

To, co tvrdíte není tak jednoznačně použitelné pro tento případ.Snaha je pouze vše zjednodušovat pro snadnější pochopení. Pokud mám strom a vím, že jdu sázet na cizí pozemek, musím požádat o souhlas majitele pozemku. Tam se pak vlastnické právo ke stromu dá jasně prokázat a nelze je nahradit paušálním výrokem, že vše, co se zasadí na pozemek je ve vlastnictví majitele pozemku. Ono se také dá věc posuzovat podle toho, že vlastník stromu se musí o strom starat, stejně tak o keře, což nečinil a nyní chce scizit plody příbytku ve formě spalitelného dřeva. Argumentace je stále stejná, tak jako v minulosti vlastník stromu o něj pečoval, má nárok i na zužitkování této péče ve formě dřeva. I kdyby byla současná právní úprava OZ jakákoli, je to poměrně složité na posouzení vzhledem k dnešní obecné formulaci OZ , tuším, že par.507.

Co se týče parkování, bohužel časy se mění. Je třeba na to dávat pozor ale podle mne to pouze zaseje spory, protože dříve se parkování tolerovalo a vzhledem k nynějšímu nárůstu automobilů se snížily rapidně parkovací možnosti. Tam, kde se dříve tolerovalo např. parkování na chodníku před vl. vjezdem, už se nyní pokutuje městskou policií. I s argumentací, že to poškozuje obecní majetek - chodník. Ale když město kdysi potřebovalo práci zdarma na obnovu chodníků v rámci akce Z při budování plynovodních přípojek, to už se nezohledňuje. Pomoc obci se dnes vrací ve formě pokut. To je třeba také obcím připomenout, že pokud chtějí majetek,ať se o něj také řádně starají.

Je to tak... Kdyby to za tel nevy slepičí ale tomu úředníkovi, že strom stopil, tak by bylo vše v pořádku

Terčem jste se nejspíš stal proto, že jste vedoucímu technických služeb odporoval a dřevo mu nevydal hned. To dřevo patří obci, tak ho vydat musíte. Pokud si obec nepřeje, abyste tam parkoval, budete asi muset cestu používat jen k příjezdu a odjezdu, k ničemu jinému, i když je to pěkná sviňárnička od obce, že vám začala dělat takové naschvály. Máte tam pěkné hajzlíky ve vedení obce.

Ano, tak to lze jednoduše chápat ale věc je složitější v tom, že vlastnické právo ke stromu nemůže vlastník pozemku zcizit. On se jen domnívá, že co vyroste na jeho pozemku, je jeho. Na druhou stranu je těžké dokázat, kdo strom sázel, pokud nejsou např. nějaké fotografie nebo záznam v nějaké kronice a pod. Takže se domnívám, že pokud vlastník stromu neprokáže svoje vlastnictví, posoudí se případ tak, že strom je součástí pozemku a právo na využití přírůstku je na straně vlastníka pozemku. Zajímavá situace by nastala, kdyby strom spadl na pozemek toho, kdo jej sázel. To by byla hádanice. Podle současné právní úpravy by ta část, která spadla na daný pozemek měla připadnout majiteli pozemků. Třeba půlka stromu jednomu a druhá půlka druhému. Ale je to jen můj názor po nastudování pár právnických paragrafů a odborných komentářů k nim

Chce to vyrazit na obec a věci si vyjasnit, aby se nežilo jen v doměnkách

Dnes to je tak, že je víc jak půlka národa neumí komunikovat a na něčem se domluvit. A spousta lidí vůbec neví, co chce a jen neobratně "spekuluje".

Protože koho by napadlo tenhle dotaz řešit na poradě a ne s druhou stranou primárně. Když on tazatel asi ani netuší, že druhou stranou je pro něj ta obec, takže starosta, ještě může přijít na veřejný zasedání a tam řící dotaz i veřejně, nebo může přijít kdykoliv v úředních hodinách a nějak to řešit neveřejně.

Nechápu, proč někoho napadne před tímto krokem se obracet na internetovou veřejnou poradnu, kde většina lidí s tím nemá naprosto žádnou zkušenost. Já ano a vždycky jsem to vyřešil podle druhého odstavce, zatím nebylo nutno se obracet na (laickou) veřejnost.

" ...vyroste vlastním přičiněním na cizím pozemku je vlastnictví toho, kdo ho sázel...".
Takže když zasadíte třeba jabloň na sousedově zahradě, taky si pak budete dělat nárok na úrodu ?

Mimochodem - cituji z Vašeho odkazu: "Z hlediska věcného statusu nahlíží právo na strom nejběžněji jako na součást pozemku. Normativní základ tomu dává § 507o. z. stanovující, že " součástí pozemku je rostlinstvo na něm vzešlé ".

Strom i dřevo z něj tedy jasně náleží majiteli pozemku - obci. Údržba je věc jiná.

Uvádíte špatné příklady. Dobrý právník se vždy přikloní na stranu práva. To co naroste přirozeně na pozemku je součástí pozemku. Tady je to však něció jiného. Pozemek je veřejně přístupný, ne oplocený. Váš příklad nemá logiku a věc se musí posuzovat trochu jinak. a to tak, jak píšu.

Pokud by dřevo stromu nebylo města, mohlo by město nárokovat za dobu růstu stromu a zábor pozemku finanční kompenzaci. Nedává to smysl, aby strom byl někoho jiného než majitele pozemku.

Smysl to dává, existuje spousta domů na cizích pozemcích jako spousta stromů na cizích pozemcích. To by byl chaos, kdyby majitel pozemku si nárokoval cizí dům, že je jeho ale nepostavil ho.

Problém je ten, že řada rádců špatně aplikuje paragrafy- Tady se nejedná o aplikaci paragrafu, kdy je např. s pozemkem prodáváno vše, co ja na něm vzrostlé ale jedná se o majetkový problém. Jde o určení vlastnictví. U soudu by se řešilo jako majetková žaloba. Tedy určení vlastníka stromu a jeho nároku na jeho pokácení, odklizení a zužitkování.

Podle mě pletete dohromady jabka a hrušky. Strom není dům. Další věcí je, že ty domy na cizích pozemcích právě způsobují mnoho právních problémů a nejlepší by bylo, kdyby stavět na cizím pozemku zákon nikdy neumožnil.

Tak mi to nedalo a hledal a hledal, až jsem našel jeden soudní případ před r.2010, tedy před platností nového OZ. A světe div se, soudy postupují tak, že co se zasadí do cizího pozemku je majetkem toho majitele pozemku. A dokonce majitel pozemku může žalovat toho, kdo ukradl dřevo, které ani nezasadil , jako krádež. To už je silné kafe ale je třeba se s tím smířit. Tady uvádím ten zmiňovaný soudní spor:

zakonyprolidi.cz/...

Zajímavé, že si ten, kdo vysadí strom, sám "ukradne"co mu logicky patří a ještě za to dostane flastr. Z toho vyplývá, že pokud chcete udělat sousedovi zle, zasadťe mu na jeho pozemku co nejvíc rostlin a stromů, protože dle práva to je jeho a on si to musí pak vyčistit sám. A je to.

Také např. terasa, vytvořená venkovní úpravou zpevněním povrchu pozemku je podle soudní praxe součástí pozemku, a nikoliv samostatnou stavbou. Pokud jde o trvalé porosty pozemku (stromy, keře atd.), tvoří součásti pozemku (srov. výslovnou úpravu § 2 odst. 2 zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku); vlastník pozemku je i vlastníkem trvalých porostů, které na něm vyrostly. Soudí praxe pak též dospěla např. k závěru, že jakmile dojde k použití osiv, sadby, hnojiv a chemikálií, zasetí, pohnojení či postřiku, stávají se tyto druhové věci součástí pozemku (srov. Švestka, J., Spáčil, J., Škárová, M., Hulmák, M. a kol. Občanský zákoník I. § 1 až 459. Komentář. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2009, 1394 s., str. 658 až 660).

V rozsudku ze dne 31. 1. 1990, sp. zn. 3 Cz 3/90, publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 4/1992 civ., číslo sešitu 2-3/1992, Nejvyšší soud mj. uvedl, že "trvalé porosty vysázené na pozemcích nemají povahu samostatných věcí; protože jsou ve smyslu ustanovení § 120 obč. zák. součástí pozemku jako věci hlavní, nabude vlastnictví k nim okamžikem pevného spojení se zemí vždy vlastník věci hlavní, a to bez ohledu na to, kdo porosty na pozemku vysázel. Není tudíž myslitelné, aby součást náležela jinému, než vlastníkovi věci hlavní, a aby její právní osudy byly od věci hlavní odlišné". Pro úplnost pak dovolací soud ještě poznamenává, že odstranění (vykopání) trvalých porostů z cizího pozemku (aniž by přitom pozbyly svou užitnou hodnotu) lze navíc při splnění dalších zákonných podmínek posoudit jako trestný čin krádeže podle § 247 tr. zák. (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 4. 2006, sp. zn. 8 Tdo 446/2006, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 15, č. sešitu 3/2007).

S ohledem na shora uvedené je zřejmé, že i skalka (vytvořená zpevněním povrchu pozemku kameny a osázením trvalými porosty) zřízená na pozemku (v souladu se způsobem užívání pozemku sjednaným v nájemní smlouvě) se stává součástí tohoto pozemku jakožto věci hlavní, a jejím vlastníkem je nepochybně vlastník pozemku a nikoli osoba, která skalku vybudovala. Je nepochybné, že pozemek "upravený" do podoby arboreta by byl minimálně z estetického hlediska značně znehodnocen, pokud by trvalé porosty na něm vysázené, či na něm vybudované venkovní úpravy jako jezírka, skalky apod., jež se staly jeho součástí, byly odstraněny.

Je pouze otázkou, zdali takové právní posouzení již není překonané, přeci jen je to skoro 15 let staré

Výborně. To je ono. Ale případ je trochu jiný. Jedná se o určení vlastnictví již spadlého dřeva, kdy už není součástí pozemku.Ale taky tady jsem se dočetl v judikátech, že obnova vlastnictví původního vlastníka - toho, kdo sázel, se neobnovuje.Tady se z věci nemovité (strom pevně spojený s pozemkem) najednou stává věc movitá (spalitelné dřevo) ale to na věci už nic nemění.

Je to šíleně absurdní ale je to tak. Dřevo patří obci ale spíš bych se přikláněl jen k tomu, že jen právo určit jak se dřevem naložit.Obec nakonec může rozhodnout v zájmu dobrých vztahů - dřevo si nechte, náklady na rozřezání a úpravu pozemku do původního stavu nesl tazatel, takže bych to dál neřešil , být obcí.Nakonec se staral i o keře. Pokud by obec rozhodla jinak, nastal by v obci opak. Tazatele by to naštvalo a už by se o zeleň na veřejných pozemcích nestaral. Kdo by na to doplatil by byla obec, která by musela navýšit finance na údržbu zeleně.

Zajímavý je i závěr rozsudku při odvolání uvedeném výše kraken.slv.cz/...

To je případ podobný tazatelovu. Dva lidé byli odsouzeni za to, že si dříve vysadili stromy na obecním pozemku, který byl později odprodán sousedovi . A po souhlasu souseda, jestli si stromy mohou vykopat, si je vykopali a odnesli. Ovšem poškodili při tom plot.A jak to dopadlo se nedozvíme, protože spor byl předán zpět soudu první instance k přehodnocení.Takže není jisté, zda byli odsouzeni za krádež nebo vše bylo přehodnoceno na přestupek atd.

Z hlediska legislativy to není vůbec jasné , protože ji lze vykládat různě. Dobrý právník se však vyzná a věci uvede na správnou míru. On ten strom byl určitě vysázený před nabytím účinonosti nového OZ, takže se to musí posuzovat postaru

Tak toto dokáží jen dobří právníci. Oním mimořádným vydržením se vyhrožovat dá ale ve skutečnosti k němu nedojde, protože by to bylo proti dobrým mravům se zmocnit cizího majetku. Taková nějaká podmínka tam je. Proto to dopadlo tím pronájmem. A to je myslím řešením. Ovšem tím se jen problém odsunul na neurčito. Majitel pozemku zůstává a vše, co se neoddělitelně na těchto pozemcích vybuduje bez ohledu , kdo to vybuduje, patří majiteli pozemku.

Ono by v tomto případě asi nedošlo k vydržení vlastnického práva, nýbrž k vydržení věcného břemene bezplatného užívání.