Nejste přihlášen/a.

Přihlásit se do poradny

 

Zbytečná difuzní folie u podlahy staré půdy?

Od: folie odpovědí: 12 změna:
je má úvaha správná? Mám na staré půdě nasledující skladbu podlahy. Skryté trámy, desky, slabý beton potěr, původně bez izolace mezi trámy a tak i zůstane. Část nepochozí půdy jsem položil měkkou skelnou vatu 200mm na beton, bez jakýkoliv paropropustných apod. folií. Mám důvodně a logicky za to, že skladba podlahy půdy je takto difuzně otevřená, neb páry či možný teoretický kondenzát v teoretickém kondenzačním bodě ležícím uvnitř položené izolace může volně proudit nahoru mimo nelisovanou izolaci do prostoru otevřené půdy. (tedy difuzně velmi otevřenou) Čtu na webech o nutném postupu položení přímo na beton podlahy půdy (difuzní) folie, podle mě to nedává moc smysl, natož tam plácnout nějakou úplně uzavřenou folii na které by se regulérně tvořil zespod kondenz a kapal postupně až na desky a trámy a ty pěkně hnily a rostly nakonec houbičky. Je to takto fyzikálně správná úvaha? Neberu zatím v potaz (výrobci) doporučovaný direktivní postup s jejich různými pseudopropustnými či nepropustnými foliemi, že. Tyto různé folie vám plácne pokrývačská firma na rekonstruovanou střechu na stará prkna, a na to přibije hřebíky vlastní nosné latě na novou krytinu, zcela zmařená nezatékavá funkce těchto folií, probitými hřebíky, že, nehledě na další proděravění při pokládce krytiny jak pohybem pracovníků tak i následným šroubováním např. plech krytiny. (jen doplnující konstatování netýkající se úvodní otázky) Děkuji.

 

 

12 odpovědí na otázku
Řazeno dle hodnocení

 

 

hodnocení

2x

Dávat difuzní fólii mezi beton a vatu mi také smysl nedává, difuzka by měla smysl nahoře, aby se do vaty neprášilo.
Jak už bylo mnohokrát psáno, parotěsná fólie se dává směrem z teplé strany, čili měla by být v podhledu v místnosti pod půdou. V půdní podlaze by také mohla být za předpokladu, že nad ní bude dobrá izolace a rosný bod bude i v největších mrazech nad fólií. Pokud pod půdou nemáte prádelnu, tak myslím by se nemělo nic dít i bez parotěsné fólie, rosný bod bude někde ve vatě, ale z běžné místnosti by té vody nemělo být mnoho, takže se ve vatě vytvoří rovnováha, kdy se odpaří to co natáhne zespoda a vata dál nebude vlhnout.

 

hodnocení

0x
avatar milancukrar

Čtu na webech o nutném postupu položení přímo na beton podlahy půdy (difuzní) folie*** čtete špatně, páč tam je napsáno podlahy půdy parotěsné folie

Je to takto fyzikálně správná úvaha****není, ale to je na dlouhý text a několikatihodiové vysvětlování.

...pseudopropustnými či nepropustnými foliemi****je to Váš názor, ale mylný, o čem se již mnozí přesvědčili.

folie
hodnocení

Na paronepropustne folii hrozi zespoda kondenzace pary a uhniti desek a tramů...staci k tomu i mala netesnost v izolaci, prožraná izolace od hlodavců, nehlede na prechody okrajů a prekladani folií na okrajích či koncich nasledne polozené izolace. 3/4 stoleti byla podlaha pudy bez jakekoliv folie a prezila, samozrejme, kondenzacni bod byl vetsinou nekde tesně nad podlahou, pri velkych mrazech asi v deskach a betone pudy. Folie me nedava vubec smysl ani v casovem testu pevnosti podelnych spoju pasů folie, kde hrozi pri netesnostech naopak zhusteny prunik vodnich par a nasobna kondenzace, prave diky utesnenosti vetsiny plochy, rozdilnemu tlaku par a jejich pruniku neslabsim bodem, tedy porusenym nebo nedokonalsm spojem folií...
folie
hodnocení

Doplneni: Kondenzacni bod se v me skladbe podlahy u mekke skelne vaty nachazi samozrejme uvnitr teto mekké a vysoce difuzně paroprostne izolace a pouze se meni bod v jednotkach cm v zavislosti na tuhosti venkovnich mrazů. Cili bez kompletniho pochoziho pudniho zaklopu je vysoce paropropustny a dycha, odvetrava prubezne pripadny kondenz uvnitr izolacni vaty. V casti s pochozim pruhem OSB desek do šiře cca max 60cm OSB, bude dodrzena minimalni mezera mezi izolaci a ODB 50mm...cili odvetravaci mezera pri navic velmi omezené šiři OSB obslužného průchodu pudy...

Folie me nedava vubec smysl

V pořádku, já Vás již nebudu přesvědčovat, že se mýlíte.

Jen mi, prosím, sdělte, kde bude rosný bod?

Záklop OSB deskou často dopadne takto:

Přeji Vám, ať se to u Vás nestane. Páč budete mít jen uzký pruh. Víte proč se v tomto případě dává na vatu difuzní kontaktní fólie?

mekke skelne vaty***jakou to máte vatu?

folie
hodnocení

Dekuji. Jak jsem psal, zaklop bude jen obsluzna cesta cca 50-60cm siroka OSB ke kominu a vikyřům nadsazena nad 50mm nad vatu, tedy navic s vzduchovou mezerou, polopaticky nebude se jednat o celopodlahovy zaklop podlahy pudy. Tedy konsrukce podlahy pudy zustane difuzne otevrena. Rosny bod je damozrejme nove v izolacni skelné vate, ale vzhledem k jeji prirozene velke "nadýchanosti či načechranosti" lze logicky duvodne odvodit prubežné odvetravani pripadne vzniklého zkondenzovani, v praxi bych se vsadil, ze bude pri velkych mrazech maximalne vata mirne navlhlá, ale rozhodne z ni nepoteče či nepokape voda, to musela byt v mistnosti pod ni prádelna či vyvařovna nebo masivni sušarna pradla apod.

 

toztak
hodnocení

0x

Jsou dvě málo kompatibilní metody:

1, bez izolací (hostorická) - není hydroizolace, snažit se zamezit vlhkosti (není 100%), se vniklou vhlkostí je potřeba pracovat-odvést, to znamená konstrukce musí být paropropustné (tedy aji Vaše skladba)

2, s izolacemi (konec 20.stol + 21.stol), dokonalé oddělení od vody, žádná vlhkost nesmí vniknout, když už tak odvést.

Chápu správně, že Vaše kontrukce nemá pod "slabým betonovým potěrem" separační fólii (paronepropustnou), tedy betonový potěr je nakydaný přímo na dřevě? To bylo zhlediska vzniku hub ideální.

folie
hodnocení

Strop/půda je v patře, tudíž tam není ve stěnách případná zemní vlhkost. Slabý beton (zřejmě lehký škvárobeton s beton potěrem) se tam dělal před cca 60ti lety, takže bez folie, vždyt ani stavební folie nexistovaly. Ale hlavně, by právě s takovou folii na deskách, pod betonem a bez tepl. izolace nad, vznikl dokonalý paronepropustný bod kondenzace a masivního ztékání kondenzu na desky a trámy, že a následný pád takové stropní konstrukce po pár letech. Jak jsem psal, bez izolace byl logicky a evidentně kondenzační bod převážně někde v horních deskách či betoně a to jen v případě dost velkých mrazů, nebot v době necelodeních mrazů bych se vsadil, že byl kondenzační bod někde těsně nad podlahou půdy, vzhledem k silným tepelným únikům domu a nutnosti topení a "teplo stoupá vzhůru" navíc prostupným stropem. Teplo stoupá vzhůru a u takových silně otevřených stropů stoupá velmi snadno, řekněmě až k poréznímu škvárobetonu a nejvíce vodní páry zbrzdí až ten beton potěr nad škvárobetonem.Takto se stavěly všechny domy a neslyšel jsem, že by se jim propadaly uhnilé stropy/podlahy na rozdíl od moderních hurdiskových, že. Je třeba uvažovat nejen nad přirozenou vlhkostí zdí, omítek, vzduchu v místnostech, ale i donesenou vlhkostí lidmi a nedej bože sušením prádla a např. zimní zahradou (ani jeden extrém nepřipadá v mém případě v úvahu) Takže v mém případě zůstává přirozená vlhkost místnosti a konstrukcí, částečně omezená v zimě nutností neustále "teplého či až horkého" radiátoru (tím pádem suší vzduch) daného už stařím domu-absencí dodaných teplných izolací. Další věcí je samozřejmě znásobením cen energií za poslední 3R - omezení či zrušení větrání = větší vzdušná vlhkost.

Jste si jist, že na záklopu, pod betonem nebyla dána papírová asfaltová lepenka? Páč ty se tam běžně dávali, aby mokrý beton nemáchal prkna.

Ale máte zajímavé teorie...

folie
hodnocení

To netuším zda je tam tzv. térový papír, ale vzhledem k tomu že šetřili každou korunu...Svislé venkovní obálky starých budov se oblepují sotva prodyšným polystyrenem a taky se tam nedává žádná folie, nehledě na to, že s tímto umělým materiálem (polystyren) se ty zdi téměř zcela difuzně uzavřou, pekná nová plast okna utěsněná... a pěkný pozdrav pak od plísní v interiérech, zvláště s mnoha lidimi, květinami, sušárnou prádla atd. uvnitř.

OK, udělejte to podle svého nejlepšího svědomí a znalostí.

 

hodnocení

0x

Dobrý den, vaše úvahy mi připadají správné, dost dobře se v tom orientujete. Je dobré jen doplnit, že vámi navržená skladba bude fungovat např. v bytových objektech do 60% rel. vlhkosti jako difuzně otevřená skladba za podmínky řádného příčného provětrávání střechy. Nestačí tedy jen provětrávaná mezera mezi např. plech. trapézovou střechou a pojistnou difuzní fólií . Vlhkost která se hromadí ve skelné vatě musí být během 4 ročních období odvětrána. Tomu napomáhá příčné provětrání půdy. Vhodné je rovněž doplnění difuzní folie na vrstvu tepelné izolace jako finálního krytí a to v případě difuzně uzavřených střech - zde zmiňovaných plechových bez pojistných fólií a bez příčného provětrávání půd. To má význam proti zpětnému úkapu vlivem kondenzace na vnitří straně plechové krytiny.

Co se týče vašeho zmínění nutného pokládání difuzní fólie na betonovou podlahu před pokládkou tepelné izolace, tak to význam má. Jde o tzv. parobrzdu, kdy se prostup vodní páry časově jen brzdí a nedochází tak k vysrážení vlhkosti ještě před fólií. Vše se navrhuje na základě výpočtu, takže nelze spekulovat o smyslu nebo nesmyslu. Co je však náročnější na zdůvodnění je pak samozřejmě pokládání jakékoliv fólie na dřevěné podklady s rizikem ještě větším než položení na betonu. Opět se prověřuje výpočtem a pracuje se s relativní vlhkostí, teplotou.

 

 


 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.

Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.

Copyright © 2004-2025 Poradna Poradte.cz. Všechna práva vyhrazena. Prohlášení o ochraně osobních údajů. | [tmavý motiv]