Nejste přihlášen/a.
Ve větrných dnech-jako třeba dnes (10.3.2024) je v pokojích v tichu hodně slyšet vrzání, a prohýbání střechy-plechu.
Problém je si myslím hlavně v tom, že v nejnižšímiste střechy je díra v podhledu, respektive žádný není= obvodová zeď končí, na ni leží trámy střechy a tím pádem je tam tak 20cm mezera(na výšku toho trámu)
Stropy jsou izolované 440cm vaty, pod vatou je parozábrana atd. a přesto to jde slyšet.
Napadlo mě zhotovit ten podhled, alespoň palubkami a zamezit tak větru dostat se na pudu- tím ale úplně zruším pohyb vzduchu na půdě.
Otázkou je, zda je tam odvětrání potřeba, když teoreticky by se žádná vlhkost přes parozábranu neměla dostat. Co jsem se díval v okolí, tak ty podhledy lidi mají většinou zadelane deskám.
Myslíte, že to tak můžu udělat taky a že to bude mít kýžený efekt?
0x
Tento typ objektu vyžaduje provětrávanou vzduchovou mezeru. Tak to bylo doufám navržené a tak je to potřeba zachovat.Pokud to tak navržné nebylo, je třeba to dodělat. Na fasádě by měly být vidět průvětrníky. Zaklopit krokve můžete a průvětrníky dát i do podbití. Hladká plechová krytina není zrovna při nízkých sklonech spolehlivě těsná a případná vlhkost ze záteků se tak snáze odvětrává.
To, že se někde ozývá vrzání ještě prověřte, protože pokud závadu neodstraníte a pouze ji přikryjete, nic tím nevyřešíte. Pokud se střecha někde prohýbá, může to znamenat porušení bednění , může být i vyhnilé a vítr si s tím může už dělat své.
Prověřte i tl. prken a rozpon krokví
Bylo by proto dobré, kdyby jste střechu ještě vyfotil shora,ať je vidět jak je udržovaná, jestli není už např.úplně zrezlá.
Jak se dělala izolace tak se kontrolovala zda není někde uhnily tram/podbití atd.
Odvětrávání samozřejmě zatím je stejně jako bylo při novostavbě. Jen předtím nebyla žádná parozábrana, (jen škvára) tak sem si říkal, že odvětrávání má smysl, ale teď si myslím nemá co odvětrávání.
Závadu jsem nechtěl přikrýt, ale právě obejít tím, že pod střechu nebude tak foukat.
Děkuji
Příčinu vrzání hledejte někde jinde. Plech vám leží na bednění, tak není důvod aby vrzal. Na bednění bude podkladní asfaltová lepenka. Vrzání může být např. třením toho druhého drátu co vám visí přes okap. Může to být i nějaká uvolněná lať a vítr s ní plácá o plech a pod. Vemte žebřík a při dalším větru to oblezte kolem dokola a přijdete na to.
Provětrávání , jak jsem psal ,nerušte. Má to svůj význam, ne že ne.
0x
Já bych k problému přistoupil trošku věděcky.
Doufám že máš přístup na půdu.
Pak bych vzal nějaké závaží a přivázal bych ho na drát a zavěsil někam doprostřed délky krovu.
Po závaží bych umístil nějakou citlivou váhu a nastavil ji tak, aby ukazovala zhruba polovinu hmotnosti závaží.
Pak bych při silnějším větru vylezl na půdu a zjistil bych hodnoty, které při větru váha ukazuje.
Pokud by hodnota na váze byla větší, tak se střecha prohýbá dolů, pokud by hodnota byla menší, tak se střecha prohýbá nahoru.
Na půdu má patrně přístup jen kuna,vrabec nebo netopýr ale přivedl jste mě na myšlenku, že s tím průhybem krokve by nemuselo být něco v pořádku. Takže vylézt na střechu a projít se a pozorovat vrzání a průhyb. Na tak dlouhou střechu musí být podepřeno optimálně ve dvou dlalších místech (ne jen na konci) nebo použití dřevěných vazníků. To lze zjistit prosvícením půdního prostoru nad spodní pozednicí
0x
Ta izolace/vata je tam už od stavby, nebo nějak dodatečně? Je to 44 cm? Přijde mi to dost, navíc píšete 440 cm.
20cm mezi trámy ve stropě a 24cm volné ložené na fosnach na půdě.
Asi jsem se blbě vyjádřil, ale jde mi o prohýbání falcovych plechů ve větru. prostě jak když vezmete plat plechů a máváte jím.
A jak jste tam tu izolaci dostal? Jestli tedy ten výkres je reálný. Děkuji.
Dotaz jsem pochopil, ale odpověď neznám, proto jsem se nevyjadřoval.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.