0x
Předpokládám, že si děláš legraci, dřevoobráběcí stroj dokonale opláchnout vodou. To není možný takovýto nesmysl vydávat za radu. To jsem v životě neslyšel a už jsem slyšel hodně neuvěřitelných věcí. V takovém to případě se jedině používá jemný brusný papír (na sucho), zrnitost podle míry koroze, většinou stačí č. 280 - č. 400. Petrolejem se nic nezkazí, má jen jednu nevýhodu, že časem vyschne. Takže to není na dlouho, pokud je stroj v suchu tak mu nic neublíží, a pokud je ve vlhku tak s ním co nejrychleji do sucha.
franto, předpokládáš naprosto špatně. Popsaná metoda je opravdu účinná a je používána již velmi dlouho. Má tu výhodu, že není prašná ani nijak moc namáhavá, navíc při ní nevzniká rezavý prach... Pod pojmem opláchnout si představuješ asi stříkání hadicí, nevím, soudný člověk to provede houbou. Z původního dotazu je patrné, že se stroje budou používat a tak těkavost konzervační látky nevadí. Bývá pravidlem, že se dřevoobráběcí stroje alespoň jednou týdně vyčistí, promaží, vymění nástroje (prostě běžná údržba) a pokud je třeba na víkend jejich používání přerušeno, také nakonzervují. Pokud by se stroje měly stát pouze exponátem bez využití, byly by pak jeho plochy ochráněny slabým ochranným filmem (např. šelakem). A ještě něco - mohl bys určit hranici mezi vlhkem a suchem?
Do důchodu mě chybí jen pár roků, celý život se pohybuji mezi truhláři a v životě jsem u nikoho neviděl, že by na jakýkoliv stroj vzal mokrou nebo vlhkou houbu. To je prostě absolutní nesmysl. Souhlasím, že se stroje jednou týdně vyčistí, promažou, nástroje vyměním když jsou tupé. Z tvé původní odpovědi, cituji doslova"Pak dokonale opláchnout vodou, vysušit a potřít petrolejem či naftou."mě nějak nevyplývá, že bych to provedl houbou, to pak není dokonalé opláchnutí. Dokonalé opláchnutí bych si opravdu představil hadicí. Hranice mezi vlhkem a suchem? Ve vlhku stroj po krátké době (kolem jednoho měsíce) začne korodovat, v suchu to nehrozí. Mám v dílně dost strojů, na některých se pracuje skutečně jen občas, jednou za tři měsíce, a nenajdeš na nich zrnko rzi, a nekonzervuji vůbec. Když jsem byl kdysi v jedné stodole, než jsem postavil dílnu, tak po měsíci byli stroje rezavý. Tam jsem musel stroje konzervovat.
Nereagoval jsem na původní dotaz proto, abych se dostal do sporu. Každý máme své zkušenosti, sdělili jsme je tedy, protože jsme byli požádáni o radu. Nahlédneš-li do stránek netu zjistíš, že jsem se nemýlil. Z hlediska vlhkosti jsi odpověděl spíše ve smyslu prostory vytápěné a nevytápěné... Neřeš to ale, máš určitě pravdu, proč by ne, nezpochybňuj ale to, co jsi nikdy nezkusil.
Zakopejme válečnou sekeru, asi se neshodnem, máš tady na fóru kvanta dobrých rad a odpovědí, za to si tě vážím, jen máme zcela odlišný názor na jeden problém. Možná na netu neumím hledat (vzhledem k věku to je možný), ale prostě jsem nikde nenašel ani řádku o mytí strojů vodou. Vcelku rád bych někoho poznal, kdo si třeba hoblovačku při údržbě opláchne vodou.
Jo, souhlasím. Zkus se podívat třeba na odstraňování rzi ze železa. Původní otázka také byla o tom, jak odrezit a zprovoznit staré stroje (jejich plochy) a dále udržovat jejich stav. Tam bych stroj nejprve rozebral a vyčistil - odrezil!, prověřil vše od elektřiny až po kryty, posuvy, rozvírací klíny, nebo válce s břity (u zmíněné hoblovačky) či odsávací výstupy atd. Tedy - ne oplachovat hoblovačku vodou, ale při její rekonstrukci její části (což lze ale provádět i houbou - ale proč?). V běžném provozu je to o něčem jiném. Je mi osudem dáno, že se věnuji právě různým materiálům a jejich vlastostem, stejně jako ty se věnuješ jen jednomu z nich - dřevu. Jsem rád, že jsme se shodli na rozdílnosti názorů na stejnou věc a děkuji za ocenění mé přítomnosti na této poradně. pf 2008!