Když jsem po krachu Bohemia Energy (ročně cca 60 tisíc za plyn, stoletý zateplený dům 170m2 krát 2 patra) okamžitě zapojil krbovky (bulharské plecháče Prity s vodním pláštěm, výkon do vody 11-15kw + do vzduchu 4-5kw) a s nulovou zásobou suchýho dřeva (kromě dřeva z palet) začal topit jakýmkoli levným zbytkovým dřevem z těžby, moc jsem neřešil jeho vlhkost, prostě se prokládalo mokré se suchým, aby to rozumně hořelo, maximálně se to "rychlosušilo" přímo na kamnech a v jejich troubě 
Komín, původní zděný cihlový půl x půl cihly, je teď zevnitř jak vymazaný několikamilimetrovou tvrdou vrstvičkou dehtu. Hodně jsem toho načetl o požárech komínů, ale nikde konkrétně, kolik dehtu či sazí představuje jak velký riziko. Saze vymetám cca jednou měsíčně, ale s tím dehtem samozřejmě nehnu. Když jsem zkusmo odloupal trochu z vnitřní strany cistících dvířek na půdě a zkusil zapálit hořáčkem, překvapilo mě, že to v podstatě hned jentak zuhelnatělo a samo jako by ani nechtělo hořet. Je možný, že nebezpečí požáru komína se týká třeba víc dehtu z uhlí a ze dřeva tolik ne?
Jinak ty kamna mají uváděnou jmenovitou teplotu výstupu spalin myslím 230°C, což je teplota, na kterou se povrch kouřovodu hned na výstupu z kamen obvykle dostane jen po rychlým zatápění (nebo zapomenutí zavření primárního vzduchu, to i ještě víc ) ale plameny až do komína z toho snad není reálny vytvořit (kromě vodního pláště je nad ohništěm ještě ta trouba - z pohledu čištení nepěknej labyrint a pak přes metr kouřovodu), při plusových venkovních teplotách je obvyklá teplota kouřovodu pro trvalou tepelnou pohodu spíš taková, že se na něm dá udržet ruka (takže další dehtování).
Tedy - je pro komín "dřevěný" dehet nebezpečný, nebo se to týká jen uhlí? A pokud dřevěnýho dehtu bylo v komíně ,plácnu, třeba 5mm, je to v případě vznícení hodně blbý, nebo "zanedbatelný" množství?
A s tím souvisí i teplota zpátečky (můžu nastavit libovolnou servoventilem) - obecně je pro kamna i komín lepší vyšší teplota, to je jasný, ale co kdybych kvůli komínu "obětoval" kamna, trvale topil výstup max do 40 °C a zpátečka 25-30 (stačí i v mrazech, zatepleno a velké radiátory) a umožnil tak všemu svinstvu se usazovat hned v chladných kamnech, kde se ten dehet, i když obtížně, odrbat dá? Nejde pak čoud do komína už trochu čistší?
2x
Zpatecku drž nad 60, ideál je 65, obzvlášť u tak lacinyho provedeni jako prity. Další věc studena zpatecka=nízkoteplotní koroze a výměník ti prorezne klidně za 3 roky.
Suchy drevo a správně nastav i spalovací vzduchy. Pak dehet časem vyschne a půjde odrbat stetkou,pomůže stopit slupky z brambor nebo "kominicek"
Ještě doplním , naštípat dřevo na drobno a valit to . Prostě výměník ochlazuje spaliny a komín nemá správnou teplotu . Pokuď máte pudu , tak by pomohlo obalit komín vatou a zateplit ho. Tím zvednete tah a také se tam bude ten dehet méně srážet.
Kouřovod čistím při každým čištění komína a kamen, beru to vždycky všechno najednou. Ten stačí opravdu jen projet štětkou, jsou tam jen saze a semtam trochu křehoučký kůrčičky, která se snadno vymete. Ale mám z pozorování dojem, že v kouřovodu už jsou usazeníny možná, nevím jak to popsat, ne úplně vyhořelý, ale nějak zkatalyzovaný Totiž - občas měřím bezkontaktním teploměrem různý místa kamen a překvapilo, nebo skoro spíš vyděsilo, mě, že když kamna roztopím na těch 200 -250 °C na povrchu na hrdle, kouřovod má teplotu i s přivřenou klapkou o něco vyšší a slabonce v něm praská a nenapadá mě jiný vysvětlení, než že těch pár desítek stupňů tepla "navíc" vzniká vypalováním usazenín.
Ohledně teploty zpátečky, sice ji můžu nastavit libovolně, ale pak z nás v obýváku bude vonět pečínka a zbytek baráku mrznout. Servoventil mám jen třícestný s jedním čerpadlem (+ druhým záložním přes termostat a samozřejmě UPS), takže čím vyšší nastavená teplota, tím menší průtok radiátorama. A těch je v baráku celkem 28 (většina starý žebrovaný) a kamna jsou do okruhu připojena úplně jinde, než plynový kotel, na který to bylo projektováno... Pár radiátorů je sice zavřených, ale i tak dostat teplotu skutečný zpátečky z radiátorů třeba o 10°C nahoru je otázka několika hodin topení a držet výstup trvale třeba na 70°C by znamenalo, že.průtok velkým okruhem už bude malý, většina radiátorů bude vařící jen navrchu, vracet se bude vlastně studená voda a celkové vyvážení bude strašně závislé na tom, kde se jak moc otevře termohlavice a kterou stoupačkou se zrovna rozjede určitá samotíž. Mohl bych samozřejmě doplnil čerpadlo pro "velký" okruh zvlášť, ale to by tam honilo vodu jen cca 25-40°C a nešlo by tím tak nahřívat zásobník TUV u plynovýho kolte v jiný části domu, kam není reálný dovést třetí rouru, trubky částečně vedou nepodsklepenou podlahou.
Zatím trimrem na servoventilu kroutím tak, že pokud má kdo každou chvíli přikládat, otočím kolem padesátky, aby to hřálo i TUV zásobník (při nižší teplotě ho hřeje plyn), ale je potřeba fajrovat, jinak by to nešlo do radiátorů (do hada v TUV zásobníku vodu tahá další čerpadlo s termostatem a bere tak vodu radiátorům). Jakmile mají kamna jen temperovat, třeba přes noc pořádným špalkem, musím servo otočit na minimum (20°C), jinak by ráno byly horký jen kamna a vše ostatní studený (takhle dohoří a když zchladnou pod 30°C, zapne plyn kotel.).
Další potíž s teplotou zpátečky je ta už zmíněná teplota v obýváku u kamen - když jde voda neregulovaně přímo do okruhu, je tu teplota tak o 1-2°C vyšší než v baráku, paráda, všechno jde do vody, ale když má voda v kamnech 50-60°C a v domě je 21°C, v obýváku je 26-27°a to jsou otevřené dveře do vedlejšího pokoje (zavřený radiátor) a kamna (teď už vlastně vlastnostma spíš kotel) mezi vodním pláštěm a vnějším plechem důkladně vycpána minerální vatou, takže teplota jejich povrchu, s výjimkou přední stěny a horní plochy, se pohybuje maximálně kolem 35°C.
Nenene, běžně 200-250°C na výstupu nemám, to je jmenovitý údaj výrobce pro plný výkon a co jsem tam viděl, odpovídá i většině jiných kamen. A asi je to ta teplota, kdy by mělo být spalování ideální a bez dehtování aúdajně nejúčinnější. Zároveň bych v takovým režimu trvale pálil asi 7 kilo dřeva za hodinu a už na podzim spálil zásobu dřeva pro celou zimu, ale možná by pak ten hic v baráku vydržel až do jara
Takový teploty dosahuju jenom krátkodobě občas a samozřejmě vyšší teplota spalin přímo souvisí i s teplotou zpátečky.
Zrovna třeba teď, venku 5°C, v domě kolem 20-21, v obýváku (u kamen) 23, topná voda 33, zpátečka 28, hrdlo kamen 70°C.
Pak kouřovod, něco tepla odevzdá zdivo komína ještě v patře, pak půda a samotná nadstřešní část - tam už budou splaliny sotva vlažný a unikají výkon komínem tak odhadem sotva v řádu nižších stovek wattů.
2x
Tyhle tvrdý usazeniny z (mokrého) dřeva moc nehoří, jedná se o směs sazí, jemných popelovin a málo hořlavých dehtovitých látek vydestilovaných ze dřeva, vše spečeno do tuhé hmoty. Že by způsobily požár komína se mi zdá nepravděpodobné. Největší riziko jsou volně usazené saze, pevná krusta je mnohem menší riziko, ale samozřejmě i tu je třeba z komína čistit (což bude možné, pokud naroste větší tloušťka). Kdysi jsem podobně topil na chalupě, komín jsem čistil minimálně, nikdy nebyl žádný problém.
Aspoň jeden názor, který koresponduje s mým zjištěním
Ta vrstva je opravdu tvrdrá a (aspoň na plechových dvířkách na půdě) v podstatě křehká. Ale sakra pevná, z těch dvířek byl problém (hřebíkem, nic lepšího jsem tam zrovna neměl) vůbec trochu odloupnout. Pak jsem těch pár kousíčků položil na beton a hořáčkem a modrým plamínkem zkusil zapálit, ale jen to tak na vteřinu ovlivnilo barvu plamínku, čoudlo a dál nic, jen to úplně zkřehlo. Tohle mi nepřijde, že by mohlo něco způsobit.
A to je právě důvod, proč se tady ptám, jestli se všechno (oprávněný) strašení kolem dehtu netýká jen uhlí (a samozřejmě sazí z čehokoli).
0x
0x
Nebezpečné to je a u zděného komínu obzvlášť. Ten dehet se nasaje do cihel a později se může ve spárách propít až na vnější stranu komínu. Chytnout to může velice snadno a v komíně dehet hoří jak raketové palivo. Může dojít k tomu, že komín tou teplotou praskne, nebo tou zadehtovanou spárou může přeskočit plamen na vnější stranu komínu. Takže pokud jen vyhoří dehet z komínu a jinak se nic nestane, lze hovořit o štěstí. Ve vyvložkovaném komínu to tak nebezpečné není, ale i tak je lepší v něm dehet nemít.
Dehet, zvláště dřevný dehet, je velmi špatně hořlavá látka, a jak by mohla asi v komíně hořet jak raketové palivo, když tam nemá dostatek kyslíku. Plamen proskočit skrz zeď? Vy jste něco z toho co tvrdíte viděl?
Můj dům je z malé části postaven z cihel z bouračky komína, na některých je vidět jak dehet prosákl skoro celou cihlou.
Když zahoří komín, tak to nejspíš bude téměř výhradně způsobeno sazemi. To je samozřejmě nebezpečné, uhlíkový prach může přejít až do výbuchu, poškodit komínovou šachtu a způsobit požár domu. Pokud by se v komínu udělala tak vysoká teplota, při které dehet začíná hořet, tak nejspíš v poklidu vyhoří, samozřejmě kdyby ho tam byl metrák, něco to způsobit může.
0x
Teď s automatem je to v pohodě, žádný dehet, jen jemný popílek a maximální teplota spalin stejně jen kolem 120°C.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.