Nejste přihlášen/a.
Ahoj, nevím, jestli svůj dotaz vkládám do správné rubriky, ale potřebuji poradit. Po smrti matky jsem s bratrem dědila po 1/2 dům, který jí patřil. Teď jsem od známých zjistila, že bratr tam bez mého vědomí bydlí. Rovněž povolil sousedům, že mohou chodit a jezdit na svoji zahradu přes zahradu, která je naše (opět v poměru 1/2) na svoji zahradu. Ti chtějí i můj podpis, nicméně mi sdělili, že pokud jim to nepovolím, tak mě mohou napadnout u soudu a soud by rozhodl v jejich prospěch (i proto, že bratr jim svoje svolení dal). Mě se pochopitelně nelíbí, že by měl někdo využívat pozemek, který patří i mě.
Moje otázka je, má na to bratr právo tam bydlet a využívat celý dům, jehož 1/2 patří mě? Co můžu dělat, jak se můžu bránit? Samozřejmě peníze na to, aby mě vyplatil nemá a nikdy by je dohromady nedal, tudíž tato možnost nepřichází v úvahu, prodat to taky nechce. Musím dát svolení k tomu, aby sousedé chodili přes naši zahradu? Děkuji, pokud se tu najde někdo, kdo mi poradí..
Častý spor sourozenců, znám ho ve dvou případů ze rodiny.
Oba dva vlastníte stejnou půlku všeho. Půlka dveří, půlka chodby, půlka zahrady, půlka všeho. Musíte se s bratrem dohodnout, pokud není vůle o dohodě, nastoupí několik možností.
Někdo vykoupí od toho druhého půlku všeho. Pokud na to nikdo nemá, musíte se opět dohodnout a domek prodat.
Když se nedohodnete, musí se jeden z Vás obrátit na soud, aby rozhodl. Ten opět nabídne někomu odkup od druhého, čož nedopadne, tak nařídí prodej dražbou, po uhrazení poplatků dostanete oba stejný díl a barák bude někoho...
Musím dát svolení k tomu, aby sousedé chodili přes naši zahradu?***Nemusíte, nikdo Vás nedonutí. Ale zvažte, zdali to je, či není dobré.
nicméně mi sdělili, že pokud jim to nepovolím, tak mě mohou napadnout u soudu a soud by rozhodl v jejich prospěch***tak to určitě není, klidně s nimi uzavřete smlouvu o nájmu používání cesty. Za poplatek. Nikoliv věcné břemeno.
Moje otázka je, má na to bratr právo tam bydlet a využívat celý dům***jen svoji půlku, ale tu těžko stanovíte, páč je to teoreticky nemožné.
Vám asi nezbyde, pokud se nedomluvíte, obrátit se na právníka a ten poradí, sepíše text pro bratra klidně i pro sousedy.
kij, to vám hledat nebudu, za to mi nestojíte.
Ale zkuste hledat sám, dám Vám návod k hledání.
(Soud zkoumá, zda je možné reálné rozdělení věci a zda jej lze uskutečnit za rozumné přiměřené náklady. Pokud nemovitost nelze reálně rozdělit, soud ji přikáže do vlastnictví jednomu nebo více spoluvlastníkům za přiměřenou náhradu těm, kteří chtějí spoluvlastnictví ukončit. To ovšem předpokládá, že ti, kterým nemovitost zůstane, mají dostatek prostředků, aby mohli spoluvlastníka vyplatit. Jestliže tomu tak není, soud může nařídit prodej a výtěžek se rozdělí mezi spoluvlastníky podle velikosti majetkových podílů.)
---------------------------------
stanovení § 1143 /..., že rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne také o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Způsoby možného vypořádání spoluvlastnictví jsou v zákoně dány taxativním výčtem:
(i) rozdělení věci, (ii),přikázání věci jednomu nebo více spoluvlastníkům za náhradu, (iii)prodej věci ve veřejné dražbě.
Stačí takovýto návod?
Buď nejste správná sestra pro toho bratra, nebo to není správný bratr pro vás.
Zkuste zlepšit vztahy - v případě nemožnosti zbývá jen rozdělit dům na dvě bytové jednotky a rozdělit také pozemek ...
Já neshodu sourozenců jsem zažil na vlastní kůži, i kdy se svou sestrou jsme si vyšli vždy vstříc a dohodli se.
Ale v rozvětvené rodině, to není vše jen s láskou. A vždy šlo jen o majetek.
Podmínkou pro společné vlastnictví jsou bezproblémové vztahy, které vám zřejmě chybí. Jestli nejste schopni dohodnout se ani na tak bagatelním problému, jako je užívání prostor nebo chůze sousedů po pozemku, měli byste řešit zrušení spoluvlastnictví. Nahrazovat nedostatky v komunikaci placeným soudem je mimo zdravý rozum. Ani soud nemá prostředky k tomu, aby vás přivedl k rozumu. Byly by to vyhozené peníze.
je to sice hezké co píšete, ale když se nedohodnou, musí nastopit soud a ten je rozdělí.
Když se dohodnou, což se jim zatím nedaří, nebudou psát do poradny, nemusí k soudu, nemusí se hádat., normálně tam můžou bydlet oba, klidně to můžou prodat, pronajmout, ale musí se dohodnout.
Osobně znám případ, kdy se nedomluvili sourozenci (3+1), kdo osmíčí pavučiny, kdo zamete podlahu, kdyby přišel někdo na prodej, pronájem atd...
Zdravý rozum u nich již asi skončil.
elinko, bylo by zajímavé vědět, kolik vám je let, a kolik bratrovi. Jsem přesvědčen, že je možná domluva jak mezi vámi sourozenci, tak i se sousedy. Jak co se týká domu, tak i zahrady. Jak to vypadá ve skutečnosti, když v domě bratr bydlí sám? Proč tam nebydlíte i vy, kdybyste chtěla, byla by možná nějaká dohoda, nebo to je vyloučené? Pro dohodu a určitě před případným soudem bych velmi doporučuval nějakého mediátora, prostředníka nejdříve k jednání mezi vámi a bratrem, jinak to bude obě strany stát nervy, peníze i možná vzájemnou nevraživost. Dvaktát jsem jako mediátor fungoval a bylo to 2x mezi velmi rozkmotřenými stranami a skončilo to dohodami, s nimiž byli všichni zůčastnění spokojeni. V jednom případě šlo také o nemovitost, dům a pozemky, ve spoluvlastnictví. A spor, velký spor včetně nátlaku a vydírání, je vyřešen. Ozvěte se. Přeji i vám úspěch a radostné dny!
@elinka - Moje otázka je, má na to bratr právo tam bydlet a využívat celý dům, jehož 1/2 patří mě? Co můžu dělat, jak se můžu bránit?
Čemu se chcete bránit? Dům máte ve spoluvlastnictví, bratr tam může bydlet stejně tak jako vy. Vy zas po něm můžete chtít úhradu za užívání vašeho podílu na nemovitosti.
Sousedům bych průchod/průjezd nezakazovala ( je lepší mít dobré sousedské vztahy, pokud tím neškodí), ale doporučovala bych věcné břemeno.
Nemá-li bratr na vyplacení a nechce prodávat, můžete se obrátit na soud s návrhem na zrušení spoluvlastnictví.
jedubabičko, souhlasím s Vámi, až na větu :ale doporučovala bych věcné břemeno.
Komu a jaké břemeno doporučujete?
Děkuji za vyjasnění
Majitelé pozemku se sousedy uzavřou smlouvu - zadarmo, za peníze... jak jim libo + vklad do Katastru
OZ § 1274
(1) Služebnost stezky zakládá právo chodit po ní nebo se po ní dopravovat lidskou silou a právo, aby po stezce jiní přicházeli k oprávněné osobě a odcházeli od ní nebo se lidskou silou dopravovali.
§ 1276
(1) Služebnost cesty zakládá právo jezdit přes služebný pozemek jakýmikoli vozidly.
Tak to se asi nechápeme
Majitelé pozemku se sousedy uzavřou smlouvu - zadarmo, za peníze... jak jim libo + vklad do Katastru***bez vkladu do katastru.
Takto to řeším já se sousedy. Zrovna teď kabel do země, pro jeden dům, klidně, ale bez věcného břemena.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.