Svařování rutilovou elektrodou

Rutilovým elektrodám je jedno na který pól se připojí - ale doporučuje se "-" (mínus). Na mínusu se lépe udržuje oblouk. Rutilky se také lépe zapalují než bazické, proto jsou pro začátečníky výhodndnější.

Jelikož oblouk dobře hoří i při malém proudu, tak začátečník často dává menší proud, než je potřeba, a výsledek je popsaný v dotazu.

Každopádně je třeba nastavit větší proud, někdy i přes hodnoty uvedené na krabici s eledtrodami. Vyzkoušet takovou hodnotu, která dostatečně prohřeje materiál a dostatečně roztaví kov, aby se všechno stavilo dohromady - záleží i na tloušťce svařovaného materiálu, protože tlustší materiál víc odebírá teplo než nějaké plechy.

Jako příklad uvádím "bodové" svařování armatůr, kdy jsme na rutilky průměru 4 mm nastavovali proud 350 až 400 A. Na delší sváry by to nebylo možné, ptotože elektroda by se rozžhavila, ale na bodové sváry, kdy se oblouk udržoval asi 1 vteřinu a elektroda tak měla možnost schládnout to bylo dobré. (To jen jako příklad toho, jaký prou rutilové elektrody vydrží.)

Já když svařuju koutový svar, tak si vždycky beru elektrodu průměr 3,2mm. Ten kout potřebuje na vyplnění hodně materiálu. A se slabšími elektrodami dělám hezké housenky pouze do okamžiku, než odklepnu strusku.

Další co to může způsobovat je úhel (sklon) elektrody při svařování. Ten musíš vyzkoušet a najít sklon který ti bude vyhovovat a přitom budeš dobře svařovat.

mě to rutilkama taky nák extra nejde a vařim radši bazickejma

skus si pohrát s proudem spíš víc než mín

Rutilka je "hustější", chce víc proudu a taky se s ní dá líp "opřít" o tenčí materiál než s bazickou

Jakou elektrodu máš?

Už jsem je dlouho nekupoval, mám ještě zásobu. Tak nevím jak dnes, ale na obalu bývalo napsáno k čemu jsou elektrody určené. Např. na svařování konstrukcí a jiné na svařování plechů. S těmi na plech nejdou vařit rohové sváry.

Rutilka je na trafo, tudíž střídavý proud