Vedeni vn 22 kV přes stavební pozemek

bezplatnapravniporadna.cz/...

Na našem pozemku stojí sloup VN a také vedou přes pozemek dráty VN. Nikde není zapsané věcné břemeno. Pozemek jsme dostali darem. Chceme odstranit, přeložit do země a nebo finančně odškodnit za znehodnocení pozemku. Máme na to právo? Jak docílit co nejlepší finanční náhrady? Byli by jsme spíše pro přeložení vedení, tak aby neznehodnocovalo pozemek, ráz a vizuální pohled. Tzn do země.

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 3 částí:

1/ Věcné břemeno:
Na úplný začátek upozorňuji, že v této oblasti došlo od 1. 1. 2014 k terminologické změně, t. j. pojem věcná břemena byl nahrazen pojmem služebnosti. Ve Vámi popsaném případě se pak jedná o služebnost inženýrské sítě dle § 1267 a § 1268 nového občanského zákoníku.
Dle § 24/3 písm. e) energetického zákona má provozovatel přenosové soustavy právo zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení přenosové soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení.
Provozovatel přenosové soustavy je povinen zřídit věcné břemeno (resp. služebnost) umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro shora uvedený účel, a to smluvně s vlastníkem nemovitosti. Uzavření smlouvy o zřízení služebnosti inženýrské sítě tedy představuje zákonnou povinnost provozovatele přenosové soustavy.
V případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zákona o vyvlastnění, vydá příslušný vyvlastňovací úřad na návrh provozovatele přenosové soustavy rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části (§ 24/4 energetického zákona).
V současné chvíli Vám lze v první řadě doporučit oslovit provozovatele přenosové soustavy s dotazem, zda bylo v minulosti k předmětnému pozemku zřízeno věcné břemeno. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že pokud bylo vedení vysokého napětí na předmětném pozemku zřízeno před 1. 1. 2001 (tzn. před nabytím účinnosti energetického zákona) nemusí být věcné břemeno (přestože již existuje) v katastru nemovitostí dosud zaneseno. Provozovatelé přenosových soustav jsou povinni stávající věcná břemena zanést do katastru nemovitostí nejpozději do konce roku 2017 (jak vyplývá z § 98/13 energetického zákona).
Vyjde-li najevo, že věcné břemeno k předmětnému pozemku dosud zřízeno nebylo, můžete s provozovatelem přenosové soustavy zahájit jednání o uzavření smlouvy o zřízení služebnosti inženýrské sítě. Nebudou-li Vám navržené smluvní podmínky (zejména výše úplaty za zřízení služebnosti) vyhovovat, můžete smluvní zřízení služebnosti odmítnout. V takovém případě bude provozovatel přenosové soustavy oprávněn navrhnout u místně příslušného vyvlastňovacího úřadu zahájení vyvlastňovacího řízení, jehož předmětem bude zřízení služebnosti bez Vašeho souhlasu.
V souvislosti se shora uvedeným vyvlastňovacím řízením je vhodné upozornit zejména na § 10 zákona o vyvlastnění, dle něhož platí, že:
- za vyvlastnění náleží vyvlastňovanému náhrada ve výši ceny práva odpovídajícího věcnému břemenu, došlo-li k omezení vlastnického práva k pozemku nebo stavbě zřízením věcného břemene;
- náhrady se stanoví takovým způsobem a v takové výši, aby odpovídaly majetkové újmě, která se u vyvlastňovaného projeví v důsledku vyvlastnění;
- stanoví-li se náhrada na základě ocenění, musí být ocenění provedeno podle oceňovacího předpisu účinného v době rozhodování o vyvlastnění; v případě, že obvyklá cena pozemku nebo stavby by byla nižší než cena zjištěná podle oceňovacího předpisu, náleží vyvlastňovanému náhrada ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu;
- cena pozemku nebo stavby se pro účely stanovení náhrady určí vždy podle jejich skutečného stavu a účelu užití ke dni podání žádosti o vyvlastnění; přitom se nepřihlédne k jejich zhodnocení nebo znehodnocení v souvislosti s navrženým účelem vyvlastnění.
Nelze proto vyloučit, že v rámci vyvlastňovacího řízení Vám bude za nucené zřízení služebnosti přiznána vyšší finanční kompenzace, než jakou Vám při jednání o uzavření smlouvy o zřízení služebnosti nabídne provozovatel přenosové soustavy (situace však může být samozřejmě i opačná).
Vše shora uvedené pak obdobně platí také pro provozovatele distribuční soustavy dle § 25/3 písm. e) a § 25/4 energetického zákona.

2/ Jednorázová náhrada za znehodnocení pozemku:
Dle § 24/9 energetického zákona platí, že vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele přenosové soustavy majetková újma nebo je-li omezen v užívání nemovitosti, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu. Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u provozovatele přenosové soustavy, který způsobil majetkovou újmu nebo omezení užívání nemovitosti, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl. Je-li proto ve Vašem případě tato lhůta zachována, můžete se na provozovatele přenosové soustavy obrátit s písemnou žádostí o poskytnutí jednorázové finanční náhrady.
Shora uvedené pak obdobně platí také pro provozovatele distribuční soustavy dle § 25/9 energetického zákona.

3/ Přeložky zařízení:
Dle § 47/1 energetického zákona se přeložkou zařízení přenosové soustavy a zařízení distribuční soustavy rozumí dílčí změna trasy vedení nebo přemístění některých prvků tohoto zařízení.
Přeložku zařízení přenosové soustavy a zařízení distribuční soustavy zajišťuje jeho vlastník na náklady toho, kdo potřebu přeložky vyvolal. Provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy je povinen seznámit toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, se způsobem provedení přeložky a předpokládanými náklady na její provedení. Náklady na provedení přeložky mohou zahrnovat pouze nezbytně nutné náklady (§ 47/2 energetického zákona).
Pro případ přeložení vedení vysokého napětí na Vaší žádost je proto nezbytné počítat s povinností uhradit tím vzniklé náklady. Bohužel může jít i o stovky tisíc Kč.

Přesně tak, jak Vám napsal distributor.

Kdo potřebuje vedení odstranit, ten platí.

V podstatě jste měl napsat "nemám stavební pozemek, ale chtěl bych ho mít".

Ne, nepomohlo by to dát k soudu.

Už je to dávno, tak si to nepamatuju přesně, on mě někdo určitě opraví, ale když jsem dělal na stavbách s bagrem, tak platilo, že jsem nesměl blíž k drátům, než na 5 metrů, ochraný pásmo pod drátama bylo nějakých 50 metrů a určitě nebyl pod drátama oficiální stavební pozemek, takže bych řekl, že tazatel má nějaký pozemek a chtěl by z něj udělat stavební, ale to mu nechtějí povolit kvůli těm drátům a proto se snaží to nějak obejít.

Je zbytočná vaša námaha, Vy chcete dostať elektrické vedenie zo svojho pozemku na susedný pozemok,čo určite nebude chcieť sused. Jedinou možnosťou je ako zhodnotiť pozemok je uloženie vedenia do zeme po hranici pozemku na vaše náklady.

Podle mých informací stavět normálně můžete - jen 2m od drátů na stranu. Pokud vedení vede tak špatně (přes celý pozemek) existuje taky řešení, to vám ale nemohu vzhledem k místním pravidlům poradit. Mohu však dát inspiraci jak podobné provedla německá firma Lidl - již jsem uváděl:

Lidl: "Postavili jsme novou prodejnu heil! Zavazí nám stromy v cestě! Město, odstraň je, ať čehúni vidí na reklamu! Nebo je odstraníme rovnou my a zaplatíme to."

Město: "Nelze, stromy kácet nebudeme. A vy také ne."

Lidl: (chemicky stromy usmrtí): "Město, jsou tady mrtvé stromy a jsou nebezpečné heil! My jsme němčouři a dejte je pryč!"

Město: (odstraní stromy na vlastní náklady)

ještě obecné upozornění na závěr: v žádném případě ať se nikdo nesnaží jednorázově ani opakovaně poškozovat vedení nebo přilehlé sloupy.

A kdo by to měl podle tazatele, tu přeložku platit?

tak hotel prostě zdědil pozemek, chce z toho vytřískat co nejvíc, no bohužel to nejde. Ale stavit se tam normálně můžeš stačí dodržet odstup 7 m, ale já bych tam bydlet nechtěl pod drátama...

I když, dovedu si představit indukci, krást z toho elektriku )